Podívejme se na grafické přehledy odpovědí ze čtvrteční ankety:
Jaké jsou podle vás výhody jednotných přijímacích zkoušek na střední školy?
Více než polovina respondentů považuje za výhodu zvýšení motivace žáků ZŠ, necelá polovina pak i možnost sjednocení požadavků na úrovni kraje i ČR.
Jaké jsou podle vás nevýhody či rizika jednotných přijímacích zkoušek na střední školy?
Necelé dvě pětiny respondentů považuje za nevýhody či rizika možnost zneužití jako u celoplošného testování, omezení pravomoci škol a jejich ředitelů a
záměr jako nekoncepční krok bez vazby na další reformní kroky. Necelá třetina pak i riziko zúžení obsahu vzdělávání.
Vztah respondenta ke školství.
Z vyjádření respondentů vybíráme:
VŠ učitel, rodič: Osobně si myslím, že centrální řešení přijímacích zkoušek je pomocný nástroj a mělo by umožnit nastavit jakousi minimální úroveň kompetencí (znalostí, dovedností atd.), aby byla ověřována a rádoby "zajištěna" alespoň ona minimální úroveň. Dobré školy, odborné školy se specifickým zaměřením aj. by měly mít možnost a) požadovat vyšší minimální bodovou úspěšnost, než je centrální/krajská, b) doplnit centrální řešení svým vlastním rozšířením přijímací zkoušky v návaznosti na specifika své školy. Něco jako SCIO na úrovni VŠ přijímaček - chcete-li, můžete použít, chcete-li jinak, udělejte si to jinak. Jenom pro SŠ by měla být nastavena ona minimální hranice.
Učitel SŠ: Jednotné = vyhodnocování (zčásti) přes PC = opisování (viz maturita). Nemožnost strukturovat podle odbornosti školy (těžší, lehčí matika). Jsem pro povinné přijímačky, ale ne jednotné. Je to dražší než když si je udělá škola sama, pracnější, méně pro školu vypovídající.
Učitel SŠ: Jediné skutečně důkladné a průhledné zkoušky musí mít vysoké školy i s limitem počtu přijímaných. Podle ústavy má občan právo na základní a střední vzdělání. Pokud střední školou projde, má právo se na ní přihlásit. Zkouškou mu toto právo nelze upřít. Jiná věc je škola vysoká. tam má zase stát právo vybrat pouze jedince, kteří na to mají předpoklady a kterým stát studium zaplatí. Maturita ano, ale jako doklad o ukončení střední školy, jako naše tradice se vším tím okolo, ale jinak žádný křeče s nivelizací a státní buzerací. je potřeba dosáhnout toho, aby si žák vybíral střední školu podle toho, zde je nebo není schopna jej na tyto důkladné zkoušky na VŠ připravit. Nároky středních škol je třeba mít takové, aby si špatní žáci předem rozmysleli to vůbec zkoušet a šli raději hned na učiliště, dokud je výběr. Prostě chci říci je potřeba celý systém nastavit tak, aby zkoušky na SŠ nebyly ani potřeba.
Profesionál v oblasti vzdělávací politiky: Můj nesouhlas do velké míry souvisí i s nesouhlasem s obecným východiskem, že "potřebujeme více učňů" - nepotřebujeme a je to cesta do pekla
Učitel ZŠ, rodič: Domnívám se, že přijímací zkoušky by neměly být jednotné. Na maturitní obory by měla mít každá škola své vlastní - např. na zdravotnické školy i z biologie, na průmyslovky z fyziky, chemie ap. Každopádně jsem pro zavedení smysluplných přijímacích zkoušek. S tím ale souvisí i vysoký počet míst na SŠ, které i v případě současných přijímaček berou každého.
Ředitel SŠ: Nelze řešit od stolu, chaoticky, bez koncepce a především bez finančního zajištění, tak jako dosud. Zcela nesmyslný je ministerský nápad se zadáním na počítačích a za naprosto nejhorší řešení považuji využití stávajícího systému, který ČŠI používá pro testování žáků 5. a 9. tříd., a to vzhledem k jeho uživatelské nepříjemnosti a problematické funkčnosti.
Učitel ZŠ a SŠ: Jednotné zkoušky jsou naprostý nesmysl, neboť nelze vytvořit univerzální test pro prestižní vysoce výběrové gymnázium (kde berou každého pátého) a pro neatraktivní učební obor s maturitou (kde berou všechny beze zkoušek).
Bodové hranice přijetí si navíc páni radní cucají z prstu, bez jakékoliv znalosti složité problematiky "cut-off score".
A pokud i nadále bude možnost pořádat druhá či další kola, stane se z "jednotných přijímaček" pouhá fraška, která bude předkolem zkoušek skutečných. Akorát v mnohem větším časovém presu.
21 komentářů:
Střední škola, co to vlastně je? Přípravka na vysokou, nebo zvýšení kvalifikace dobrého učně? Nebi ji musíme mít všichni, neboť se bez maturity už nikdo neuplatní a neuživí. To jsou otázky, na které když si zkusíte odpovědět, tak se Vám jakékoliv jednotné zkoušky na SŠ hned budou zdát jako velká krávovina a několik kroků zpátky. Právě střední školy by měli být tak rozmanité a každá něčím jiná, aby si mohl každý vybrat, a jezdit za ní třeba na druhý konec republiky s vědomím, že si vybral právě tu, která vyhovuje jeho vlastním představám a která ho provede svým způsobem středním vzděláním a připraví jej na to co potřebuje. některá jej připraví na tvrdé a poctivé zkoušky na práva, jiná na povolání mistra v elektroprovozu, jiná na dráhu úspěšného podnikání v obchodě. Na střední vzdělání je ústavní nárok, podívejte se tam, je to tam napsáno zcela jasně.
To si tu opravdo tolik lidí myslí, že když chci být od malička opravář letadel a vyberu si jedinou střední školu na konci republiky, že mě na ní nepustíte proto, že jsem neudělal nějaký počítačový test? To opravdu myslíte vážně???? A skutečně musíme omezovat počty na SŠ proto, že potřebujeme více učňů? Vždyť to ve skutečnosti není pravda. Vraťme radši prestiž učilištím, nastavme systém tak aby dobrý učeň mohl pokračovat na normální střední škole, kterou si vybere. Třeba i doporučením toho učiliště nebo firmy s učilištěm spojené. Třeba s odpuštěním prvního ročníku, podobné experimenty středních škol pro vyučené nejsou ničím novým.
Nechápu, proč by zrovna přijímačky měly být používány jako bič na deváťáky za účelem "zvýšení motivace".
Vadí-li učitelům na ZŠ (tj. i mně), že od začátku 2. pololetí deváťáci na všechno dlabou (zavedením povinných přijímaček by se dlabací období možná o jedno čtvrtletí zkrátilo), zaveďte si na škole nějaké výstupní zkoušky v červnu.
Třeba jen z češtiny a z matematiky. Před inspekcí to obhájíte jako "ověření výstupních kompetencí dle ŠVP" (na něj nezapomínejme!) a když deváťák nesplní, nemůže získat základní vzdělání.
Že se toho bojíte?
Tak navrhněte něco podobného, ale na celostátní úrovni. Ne, žádné NIQES testy. Jen jednoduchý testík ověřující naprosto elementární znalosti a dovednosti. Třeba násobilku, podmět a přísudek, nanejvýš ještě Masaryk. (Trojčlenku, procenta, určení typů vedlejších vět a Beneše už nedoporučuji.) Test na první pohled směšně lehký, výsledek typu PROŠEL/NEPROŠEL. Když "prošel", může získat doložku o základním vzdělání, jinak smůla, i když má na vysvědčení samé jedničky. Pod tohle (jediné) bych se možná podepsal. Jiné typy "motivačních" celostátních testů v jsou v podmínkách českého školství cestou do pekel. Zvláště kdyby šlo o znovuvzkříšené Dobešovy NIQES-testy, tentokrát pod hlavičkou "povinných přijímaček na SŠ".
Mně osobně jednotné zkoušky na SŠ nepřipadají úplně od věci, pokud by byly nastaveny jako MINIMÁLNÍ požadavky pro přijetí. Nechť si letecké učiliště na druhém konci republiky nastaví NAD jednotné přijímací zkoušky, co uzná za vhodné. Ale všichni, kteří se dostanou na středoškolský maturitní obor, by měli kupříkladu zvládnout mateřský jazyk na určité základní úrovni a nedělat v každém odstavci psaného textu jednu až dvě hrubky. Stejně tak by měli umět například násobit, převádět zlomky na společného jmenovatele a počítat trojčlenku (atd. atd.). Komenský to kdysi označil za zásady soustavnosti, systematičnosti a přiměřenosti.
nějaké výstupní zkoušky v červnu
Promiňte, pane Hrabáči, ale ono se dnes na konci deváté třídy už nedává vysvědčení? Pokud si dobře vzpomínámm, ještě před takovými patnácti lety stačilo žákům připomenout, že přijetí na střední školu NENÍ zárukou ukončení základního vzdělání.
A když si i rodiče ověřili, že není na světě nenásilná síla, která by mě přinutila neklasifikovat žáky po zásluze, dotrávili jsme devátou třídu v poměrně značné pohodě.
Vysvědčení se dává, dokonce s oficiální doložkou o získání základního vzdělání.
Zatím jsem však nezažil kolegu/kolegyni, kteří by žáka z devítky nepustili, protože nezvládá trojčlenku. My, učitelé základní školy, si tím vesele kálíme do vlastního hnízda (když vidím vysvědčení hemžící se jen jedničkami, dvojkami a tu a tam nějakou trojkou, nestačím se divit). A divím se o to více, že my učitelé ZŠ nadáváme nám učitelům SŠ (ano, jsem obojetník), že "bereme každého", takže ti jejich (naši) deváťáci se jim (nám) přestávají v devítce učit. Odvaze neporučíte.
Ale chápu, je tu ještě death-faktor zvaný ČŠI, který velmi drsně vyšetřuje každou stížnost na špatnou známku či nedejbože propadnutí. O vyšetřování kvůli příliš nízkým požadavkům a jedničkám zadarmo jsem neslyšel ani v náznaku.
To: My, učitelé základní školy, si tím vesele kálíme do vlastního hnízda (když vidím vysvědčení hemžící se jen jedničkami, dvojkami a tu a tam nějakou trojkou, nestačím se divit). A divím se o to více, že my učitelé ZŠ nadáváme nám učitelům SŠ (ano, jsem obojetník), že "bereme každého", takže ti jejich (naši) deváťáci se jim (nám) přestávají v devítce učit. Odvaze neporučíte.
Pane kolego, smekám před Vaší sebereflexí. Obávám se, že je to tak nějak je. Proto si myslím, že nastavení nějakého vstupního minima pro SŠ s maturitou je ze strany státu jedna z mála schůdných možností, protože většina ZŠ ani SŠ to vlastními silami už nevyřeší. Ale opravdu bych se velmi přimlouval za to, aby si střední škola mohla nastavit vlastní laťku výše - ať už počtem bodů v testu, nebo "nadstavbou" nad testem, nebo kombinací obojího. Do nastavování státního "minima" se totiž promítá příliš mnoho vlivů a obávám se, že by to mohlo dopadnout tak, že lobby OU XYZ zasáhne tak, že stačí umět sčítání a odčítání do 100 (nebo o fous více).
A ještě PS k předchozímu: Držím Vám palce v nelehké práci.
Pane Pešate,
od žádné střední školy nemůžete chtít, aby se dobrovolně připravila o peníze za přijaté žáky tím, že nastaví nějaký limit bodů pro přijetí (navíc z testů, které předem nezná). Takový ředitel by byl choromyslný sebevrah. Takže každá škola zkrátka do (dejme tomu) dvou tříd 1. ročníku přijme prvních 60 uchazečů, ať už je jejich úroveň jakákoliv. Ano, často jsou mezi nimi i ti, kteří nezvládnou zlomky. Někteří během prváku odpadnou, jiné se soustředěným úsilí nakonec podaří dokopat až k derivacím a úspěšnému zvládnutí maturity (včetně státní).
Jakákoliv bodová hranice (nutně vycucaná z prstu), by znamenala riziko nenaplněných tříd, a tím i v lepším případě méně peněz na platy, v horším případě riziko "optimalizace" neboli zrušení.
Kdokoliv by chtěl stanovovat "limity" pro přijetí na "studijně" zaměřené školy s maturitou, měl by logicky požadovat i povinné zkoušky manuální zručnosti pro adepty učňovských oborů. Absurditu tohoto požadavku jistě nemusím vysvětlovat.
(Tento příspěvek jsem psal ve schizofrenní roli zástupce střední školy, konkrétně gymnázia).
re: Takový ředitel by byl choromyslný sebevrah...
Zdravím Vás, byť chápu, že peníze znamenají hodně, tak si nemyslím, že by to bylo až tak kritické, zejména v případech, kdy v daném městě/regionu je podobných škol více a kdy zřizovatelé sami od sebe nastavují limity na počty přijímaných žáků, otevíraných tříd atd. Myslím, že nemáme žádnou dobrou statistiku o tom, kolik ředitelů je ochotno vzít vše, co udrží tužku a kolik by ustálo zpřísnění podmínek - ty obvykle ukáže až praktický pokus. Na VŠ máte také obory, kde je převis poptávky 10:1 a nemůžete vzít všechny, kteří se přihlásí, byť byste za ně dostal zaplaceno.
"...nemyslím, že by to bylo až tak kritické..."
Kritické to je, protože co student SŠ, to 40 tisíc ročního normativu. Vzít (dejme tomu) o 9 uchazečů méně znamená propustit jednoho učitele. To jsou velmi jednoduché počty, na to nepotřebujeme statistiky. Pochybuji, že existují ředitelé, kteří ve školách drží zbytečné učitele s naprosto nepotřebnou kvalifikací a zoufale hledají nějakou možnost, jak se jich zbavit. Pouze těm by nějaké "oficiální" limity mohly být k užitku.
Stanovení limitů zřizovateli (letos v Libereckém a Ústeckém kraji) považuji za typickou ukázku třeskutého diletantismu a mimochodem i za porušení Školského zákona (dle kterého kritéria přijetí stanovuje výhradně ředitel školy). Jsou to bodové hranice střelené "tak nějak" od boku, aby u laické veřejnosti vyvolaly dojem, že "nám jde o tuhlenctu kvalitu". Přitom skutečným důvodem je pokus sebrat co nejvíce uchazečů gymnáziím a co nejvíce naplnit prázdná učiliště. Pokus marný, protože gymnázia stejně své třídy naplní ve druhém či třetím kole, pro něž už žádné limity neexistují. A i kdyby existovaly, nikdo nemůže řediteli gymnázia zabránit, aby ony chybějící uchazeče přijal 1. 9., tentokrát jako řádný přestup z jedné školy do druhé.
Že po umělých restrikcích volají představitelé učilišť, to naprosto chápu. I oni potřebují jíst a košile je vždy bližší než kabát. Že lobbingu učilišť (a s nimi spřízněných firem) ochotně podléhají krajští radní, to chápu už mnohem méně, zvláště když normativy na jednoho učně (v součtu za teoretickou a praktickou výuku) jsou zpravidla vyšší než na jednoho gymnazistu.
Ve Zlínském kraji je jakousi nepsanou dohodou mezi řediteli stanoveno, že na gympl pod 38 bodů ne, a že na ostatní maturitní obory pod 26 bodů ne (ze 130 možných ze SCIO testů OSP, M, ČJ), což splní i propadlíci. Školy tuto hranici deklarují i v podmínkách k přijetí a pak je šmahem porušují a berou i pod limit. Pak se nemůžeme divit, že 20 % děťátek nezmaturuje.
Jediné, co by snad mohlo napomoci k tomu, aby se maturitní obory nehlásili i propadlíci, je zavedení poplatku za překročení doby studia, jako na VŠ. Dobrá dejme nějakou toleranci a studentům 5 let na dokončení maturitního studia. Za každý další rok ať už si to platí sami. Ono k tomu stejně dojde, protože procento věčných studentů už na SŠ povážlivě stoupá.
Za současného dění jsou přijímáni na střední školy žáci, kteří tam, bohužel, často ani nepatří. Možná by stálo za statistické vyčíslení, kolik žáků opakuje první ročník, bezhlavě mění školu za školu, obor za obor... Troufám si tvrdit, že jich nebude málo. Toto číslo pak vynásobené normativem = výsledek špatně použitých peněz ve školství.
Přijímací zkoušky považuji za výraznou motivaci, nikoliv překážku, bič a podobně. V současné době si školu žáci často vybírají vlastně „naruby“ … nejprve si vypočítají průměr a následně hledají školu, která takový průměr vyžaduje. Logičtější by bylo si školu zvolit a následně dělat maximum pro přijetí a úspěšné složení zkoušky, tj. vykázaní požadovaných znalostí.
Jakákoliv forma zkoušky (přijímacího řízení) v sobě může žákům 9. ročníků přinést důležitou informaci …. TOTO MÁM VĚDĚT, ABYCH USPĚL V 1. ROČNÍKU SŠ nebo SOU…, a MŠMT ušetřit finanční prostředky ….MÉNĚ ŽÁKŮ BUDE OPAKOVAT 1. ROČNÍK.
tak si nemyslím, že by to bylo až tak kritické,
Nejmenovaná SOŠ. Otvírá dvě první třídy pro 60 žáků.
Přihlášených žáků 64. Podstatná část z nich má tuto školu jako "rezervu", takže otevřena bude možná jen jedna třída.
Kontrolní otázka: Kolik žáků škola odmítne v přijímacím řízení pro nesplnění podmínek?
(Řešení: přijme všechny a bude doufat, že to vyjde na dvě třídy.)
Nejmenované gymnázium. Otvírá třídu víceletého gymnázia s 30 žáky. Přihlášených je 34.
Stejná otázka.
(Odpověď: Přijme všechny a pokusí se vymoci u zřizovatele výjimku na počet, kterou dostane rovnou, protože krajský úředník si tak ušetří stížnosti neuspokojených rodičů a politické intervence jejich známých.)
Vyřeší popsané situace jednotné přijímačky?
Samozřejmě ani náhodou, ale jen proto, že školy jsou existenčně závislé na počtu žáků.
Odstraňme financování na hlavu a pak zaveďme jednotné přijímačky.
Odstraňme financování na hlavu a pak zaveďme jednotné přijímačky.
Dovolím si opět malé upřesnění. Mícháme tady srovnávací a ověřovací (nebo spíš omezovací) funkci jednotných přijímaček. Ta omezovací funkce bude jistě lépe fungovat při změně financování. Ale pokud se omezíme jen na srovnávací, lze je zavést ihned.
Zajímavé, že nikdo nezmínil jako benefit možnost přenositelnosti výsledků mezi školami a koly a snížení nákladů na vývoj testu.
To je, pane Hučíne, jednoduché. Nikoho totiž ani nenapadne, že vývoj testu něco stojí a že pokud má test měřit, musí se pilotovat a upravovat. Proto se na to nikdo neptá. Vžitá představa (i v Karmelitské) je, že prostě někdo napíše pár úloh za sebou na papír a test je na světě. Ostatně, stačí dát pár cihel k sobě a barák taky stojí, že! Co na tom, že se v něm nedá bydlet....
Jan Hučín:
Ano, ministerstvo dosud nepochopilo rozdíl mezi srovnávacími (NR) a ověřovacími (CR) testy. A zřizovatelé středních škol vůbec netuší, co to je.
Přenositelnost výsledků dnes existuje i v rámci SCIO-testů. (Akorát ji málokdo využívá, protože ve 2. kolech přijímacích řízení se bere praktický každý.)
Což jsou další dva důvody, proč nezavádět povinné "celostátní přijímačky".
ve 2. kolech přijímacích řízení se bere praktický každý...
Což jsou další dva důvody, proč nezavádět...
Tedy, co kolo, to důvod.
Já bych si IMHO dovolil jiný soud. Nemůžeme přece říci, když máme lidi, co nerozumí testování (byť jsme je prohnali pedagogickou fakultou), tak rezignujeme na testování. To je logika připomínající známý vtip: neodpovídají-li data teorii, musíme data zavrhnout. A pak se divíme, kam jsme to dopracovali...
"...rezignujeme na testování...
Problém není v samotných testech, ale v tom, že za více než 10 let vývoje celostátních testů ministerstvo a pomazaní papaláši nepochopili, že od testů nemohou chtít výstupy, které se navzájem vylučují.
Například NIQES testy měly současně ověřovat výstupní kompetence deváťáků (CR-test), měly sloužit jako přijímačky na SŠ (NR-test), měly poskytovat zpětnou vazbu rodičům a školám a současně měly sloužit k porovnání kvality škol pro zřizovatele a ministerstvo. Každý z důvodů vyžaduje jiný typ testu. U státních maturit je to sice méně křiklavé, ale rozporuplné cíle tam jsou také - hlavně proto, že výsledky škol se zveřejňují (loni dokonce v podobě "žebříčků").
Obávám se, že odolnost politiků a ministerských úředníků vůči teorii testování je tak mohutná, že je lépe na jakékoliv státní testování raději rezignovat. Možná tak za dvacet, třicet let velmi intenzivního vzdělávání by někteří pochopili alespoň rozdíl mezi srovnávacími a ověřovacími testy. Ale do té doby... Opravdu ne.
za dvacet, třicet let velmi intenzivního vzdělávání
Dokud se i politicí nezačnou vzdělávat především neformálně, z místa se nepohneme.
To je samý lžiJUDr, a pak to tak vypadá...
Ovšem tou dobou už budeme dávno naložení v neformalínu jako odstrašující příklady těch, co nepochopili...
Okomentovat