Karel Klatovský: Ideální tablet do školy?

Během posledních měsíců mi rukama prošlo poměrně velké množství různých typů tabletů s operačním systémem, se kterými jsem pracoval jak já, tak učitelé a ředitelé škol. A jelikož se neustálé mluví o větším začleňování tabletů do výuky či vznikají různé projekty nebo dokonce výzvy MŠMT pro podporu využívání tabletů ve školách, pokusím se některé své zkušenosti při práci s tablety se systémem Windows 8 shrnout do formy minirecenze několika vybraných kousků.


Ještě před několika měsíci, než byly dostupné tablety s novou generací procesorů Intel Atom s generací čipů Bay Trail, byla situace poměrně jednoduchá a to také díky obecně omezené nabídce tabletů. Mnoho škol tak sáhlo po tabletu Acer Iconia Tab W510, který díky svému poměru cena/výkon byl opravdu jedinečný. Plastové (tudíž lehké) a přitom relativně pevné tělo společně s 2GB operační paměti a dostatečnou velikostí disku 32GB bylo opravdu ideálním tabletem. Naprosto jedinečná pak byla výdrž, která v případě samotného tabletu činila cca 8-9 hodin, v případě připojení docku s klávesnicí a především integrovanou baterií, se zdvojnásobila na 16-18 hodin.

Někteří by mohli protiargumentovat například tím, že tablet nenabízel FullHD (1920x1080) rozlišení a další funkce, ale pokud se bavíme o tabletu do školy, jsou tyto parametry mimo zájem většiny škol. Zastavil bych se však u procesoru tohoto tabletu, čímž byl Intel Atom Z2760, který byl v rámci „první“ generace tabletů s Windows, jakýmsi standardem. Výkonově sice nijak neoslňoval, ale opět, pro běžné školní potřeby byl víceméně dostačující. Jenže během těch několika měsíců se toho v oblasti tabletů s Windows 8 odehrálo poměrně hodně. 

Například se významným způsobem zvýšila obsahová a především grafická kvalita a detailnost propracování vzdělávacích aplikací ve Windows Store (např. Classroom B) a tento procesor už občas začal nedostačovat. Obecně ve využití tohoto procesoru vidím problém trošku jinde a tím je nepodpora bezdrátového přenosu obrazu a zvuku přes standard Miracast, někteří uživatelé pak zaznamenali problémy i s nefunkčností některých kláves apod.

Během posledních týdnů došlo u tabletů k výměně první generace za „druhou“, která se obecně změnila ve dvou faktorech. Tím prvním je to, že se čím dál častěji můžete setkat i u 10palcových zařízení s FullHD rozlišením a IPS displejem, což poskytuje opravdu kvalitní a jemný obraz (nicméně díky tomu musí zařízení vykreslovat mnohem více dat, což je náročnější jak na výpočetní výkon, tak na baterii viz dále), ale především se obměnily procesory a standardem se stal Intel Atom Z3740. Tento nový procesor je čtyřjádrový, používá DDR3 paměti, má mnohem lepší grafické jádro a podporuje bezdrátový přenos přes Miracast. Ostatně na celé srovnání těchto dvou typů se můžete podívat zde. Pokud vás zajímá nějaké srovnání pomocí benchmarků, tak vězte, že Z3740 je cca 3x-4x výkonnější než Z2760 a grafické jádro je výkonnější až o stovky procent dle typu testu. Přičemž si zachovává stejnou výdrž jako předchozí model a to také díky tomu, že je vyráběn 22nm technologií oproti 32nm u Z2760.

Z toho mi plyne naprosto jasné doporučení, na který procesor se při výběru tabletu s Windows 8 zaměřit. U většiny výrobců nemáte kromě velikosti disku navíc možnost volby dalších jiných komponent, takže na vás bude ve většině případů čekat 2GB operační paměti DDR3, Wi-Fi (zde si pohlídejte, že se jedná o adaptér s podporou dvou pásem, tedy 2,4GHz a 5Ghz) a Bluetooth adaptér. Z pohledu příslušenství bude škola asi řešit, zda tablet pořídit i s klávesnicí ve formě docku, s bezdrátovou Bluetooth klávesnicí nebo zkusí používat tablet pouze dotykově a snažit se oprostit od návyků práce jako s notebookem. Velice přínosný pohled na tuto problematiku popsal Ondřej Neumajer ve svém článku.

Z pohledu konektorů na vás ve většině případů bude čekat čtečka microSD karet, která se dá využít jako další úložiště v případě nedostačující kapacity interního disku a microHDMI konektor pro připojení k projektoru nebo monitoru a to včetně podpory přenosu zvuku v digitální kvalitě, což je nesporná výhoda oproti stále rozšířenému VGA (D-SUB) konektoru, který audio neumí přenášet vůbec.. Standardem je pak výstup na sluchátka a webkamera (pozor, ne všechny zařízení nabízí přední i zadní kameru). Většina těchto nových tabletů má výdrž +- 8 hodin, takže by nemělo být potřeba řešit problematiku nabíjení během výuky.

Další oblastí, u které se bude muset škola rozhodnout, jaké zařízení pořídí, je jeho velikost. V nabídce jsou 8palcové a 10palcové (a samozřejmě i větší) obrazovky a školy se rozhodují mezi nimi. Opět, z osobního pohledu vidím mnohem větší využití i větších modelů. Ano, 8palcový model se dá snadno držet v jedné ruce (ale mladší žáci ho stejně budou muset držet v obou rukách), ale pro dlouhodobější práci je tento displej moc malý.

Otázkou pak může být, jaké rozlišení u 10palcového tabletu zvolit. Na výběr máte mezi rozlišením 1366x768 nebo FullHD 1920x1080. Myslím si, že pro běžnou práci s tablety ve škole je dostačující i rozlišení 1366x768. Jednak na tak malém displeji většinou nepoznáte rozdíl a jednak, jak jsem již zmiňoval, je potřeba vykreslit mnohem méně grafických dat, což má menší nároky na výkon a spotřebu zařízení a tento rozdíl poznáte i při přenosu pomocí Miracastu – je mnohem plynulejší.

U obrazovky je ještě jeden parametr, který může (ale nemusí) být pro školu z hlediska využívání důležitý a tím je maximální počet dotyků, který je schopen tablet rozpoznat. Čím dál více jsou totiž populárnější aplikace, které se ovládají dotykovými gesty a v případě, že na takovém tabletu bude aplikaci nebo výukovou hru ovládat více žáků, může se i na první pohled dostačující podpora 5 dotyků, stát omezujícím faktorem.

Ve většině případů pak zjistíte, že z hlediska specifikací jsou nabízené 10palcové tablety vesměs stejné a že se liší vzhledem, zpracováním či příslušenstvím. Proto jsem se rozhodl na základě osobních zkušeností vybrat dva typy modelů, které jsou vhodné pro žáky (a někdy i učitele) a jeden pro učitele a tyto modely si nyní představíme. Samozřejmě, že požadavek každého učitele je jiný a někdo nedá dopustit na notebook, někdo na ultrabook, někdo zase naopak na notebook s možností proměny v tablet apod., ale toto srovnání není předmětem tohoto článku. Zajímavé srovnání těchto typů opět nabízí Ondřej Neumajer v tomto článku.

Z aktuální nabídky tabletů mi vychází pro žáky vhodné tyto modely:

• ASUS T100TA
• Lenovo MIIX 2 10

Tablet od společnosti Asus je nabízen v několika různých variantách:

• 32GB interní paměť + dokovací klávesnice
• 32GB interní paměť + dokovací klávesnice s 500GB HDD
• 64GB interní paměť + dokovací klávesnice
• 64GB interní paměť + dokovací klávesnice s 500GB HDD

Pro školu to bude poměrně složité rozhodování, protože každá varianta má něco do sebe. První z nich je nejlevnější, oproti tomu poslední (a nejvyšší) je zase dražší pouze o několik stovek Kč. A pokud chytrý IT správce dokáže využít poskytnuté 500GB i pro jiné potřeby ve škole. Osobně bych se v této nabídce ale rozhodl asi pro variantu s 64GB interní paměť + dock a to ze dvou důvodů. Tím prvním je fakt, že 64GB pro běžného učitele stačí a to obzvláště v době úložišť OneDrive apod. Při tabletové výuce bude stejně škola řešit nějakým centrálním způsobem úložiště pro všechny výukové materiály. Tím druhým důvodem je to, že klasický HDD, který je v docku, je pořád stále náchylný na otřesy, přičemž tablet je více než mobilní zařízení, které se může půjčovat i žákům apod. A výhoda toho, že se mi v zařízení nic netočí a tudíž s ním můžu „třást“ jak chci, je zřejmá. 

Pochopitelně i Lenovo má pro uživatele v nabídce více variant:

• 64GB interní paměť
• 64GB interní paměť + dokovací klávesnice (bez HDD)
• 128GB interní paměť
• 18GB interní paměť + dokovací klávesnice (bez HDD)

Zařízení od Lenova má velice podobné specifikace (viz tabulka), jen se liší rozlišením displeje a nabízenými kapacitami interního úložiště. O využití a smysluplnosti FullHD již bylo v tomto článku napsáno, pokud s tabletem ale budete pracovat déle, lepší rozlišení oceníte. Rozhodnutí je opět na vás. Lenovo se také nabízí s dokovací klávesnicí nebo bez, ale s interní paměti 64GB nebo dokonce 128GB. Opět se nabízí otázka, zda má vyšší cena za 128GB model smysl, obzvláště když oba tablety nabízejí slot pro microSD kartu. Opět tedy osobně bych pořizoval model 64GB + dokovací klávesnici.

	ASUS T100	LENOVO MIIX 2 10
Procesor	Intel Atom Z3740; 1,33GHz	Intel Atom Z3740; 1,33GHz
Paměť	2GB DDR3	2GB DDR3
Displej	1366 × 768, IPS	1920x1200, IPS
Interní úložiště	32GB, 64GB	64GB, 128GB
Rozhraní	microHDMI, microUSB, jack 3,5 mm	microHDMI, microUSB, jack 3,5 mm
Příslušenství	Dokovací klávesnice, dokovací klávesnice s 500GB HDD, obě bez baterie	Dokovací klávesnice bez baterie
Ostatní	Webkamera 1,2Mpx, Bluetooth 4.0, WiFi 802.11 a/b/g/n, integrovaný mikrofon	Přední (2Mpx) i zadní (5Mpx) webkamera, Bluetooth 4.0, WiFi 802.11 a/b/g/n, integrovaný mikrofon
Externí úložiště	microSD	microSD
Operační systém	Windows 8.1 32bitový + Office 2013	Windows 8.1 32bitový
Výdrž	až 11 hodin	až 8 hodin
Baterie	2článková: 31 Wh Polymer Battery
Hmotnost	0,55kg	0,58kg
Rozměry	263 x 171 x 10.5 mm	262 x 171 x 11 mm

Jak je vidět, obě zařízení se liší rozlišením displeje, nabídkou velikostí interního úložiště, možností dokovací klávesnice s pevným diskem a počtem a kvalitou webkamer. O výhodách a nevýhodách vyššího rozlišení displeje již bylo napsáno a stejně tak i o interním úložišti nebo dokovací klávesnici. Posledním rozdílem je tedy počet webkamer, kdy Lenovo má kromě té na přední straně i na zadní, což je možná pro mnohé uživatele nepodstatný rozdíl. Jakmile ale začnete využívat vzdělávací aplikace k zaznamenávání obsahu apod., jako je například Corinth Micro Anatomy, poměrně rychle zjistíte, jak vám zadní kamera chybí. Pokud ale takové aplikace využívat nehodláte, asi vám chybět nebude. Na druhou stranu, vývoj aplikací a využívání tabletů jde rychle dopředu a nikdo z nás neví, jaké aplikace budou na trhu za pár měsíců, a pak se absence této kamery může stát velkým omezením. Přední kamera u ASUSu navíc není umístěna přesně ve středu tabletu, což může v některých situacích také způsobovat možné problémy.

Oba tablety váží víceméně stejně a dovedu si s nimi představit i delší práci. ASUS má zaoblené hrany displeje a zadní tmavé tělo pokryté lesklým plastem, na kterém jsou ihned vidět jakékoliv otisky prstů, což je ale zejména ve školství nepodstatný fakt.

Oproti tomu Lenovo vsadilo na ostřejší hrany a zadní hrana je pokryta matným stříbrným plastem, který je ale bohužel velice náchylný na poškrábání. Ačkoliv asi škola bude s pořizováním tabletů řešit možná i nákup nějakého ochranného pouzdra, škrábancům na zadní straně se bez speciální folie asi nevyhnete.

To, jestli je lepší mít u tabletu zaoblené nebo ostřejší hrany je opět ryze individuální záležitost, mně osobně se lépe drželo Lenovo.

Co se týče nabíjení, tak oba tablety mají malé nabíjecí adaptéry. ASUS pro nabíjení využívá microUSB port, zatímco Lenovo využívá svůj vlastní konektor, což může být v případě zapomenutí nabíječky problém. Na druhou stranu, pokud budete u ASUSu potřebovat dobíjet, přicházíte o jediný USB konektor na tabletu a musíte tak využít dokovací klávesnici nebo počkat, až dobíjení skončí.

Obě zařízení nabízejí stejně rozhraní pro připojení dalších periférií. Rozdíl je ve čtečce paměťových karet, která je u Lenova skrytá krytkou, zatímco u ASUSu bude zasunutá karta vidět.

Co se týče displeje, tak pokud se zaměříte na jeho kvalitu, zde díky lepšímu rozlišení vyhrává Lenovo. Běžný učitel však toto řešit určitě nebude, obzvláště když nebude mít možnost přímého srovnání. To ale neznamená, že by displej ASUSu byl špatný. Co je však na první pohled vidět je fakt, že ASUS má o dost větší horní a dolní okraj tabletu, což displej dělá na první pohled menším a užším. Dalším zajímavým rozdílem je fakt, že tablet od Lenova má na dolním rámečku tlačítko Windows, které je dotykové a po jeho stisknutí se zobrazí úvodní obrazovka systému Windows. Oproti tomu ASUS toto tlačítko zde nemá, resp. je umístěno na boku zařízení a navíc má poměrně špatný stisk, jednak z důvodu zpracování, jednak z důvodu toho, že jsou tlačítka (stejně jako celý tablet) zaoblená. Opět, na první pohled nepodstatná věc, ale uvědomte si, že mnoho uživatelů se bude se systémem Windows 8.1 setkávat poprvé a pro IT správce může být více než záchrana, když může učitelům pomoci tím, že když si nebudou vědět rady a ztratí se, ať zmáčknou zmiňované tlačítko Windows.

Z pohledu zvukové reprodukce nalezneme mezi tablety také rozdíly. Zatímco ASUS má své dva reproduktory na zadní straně zařízení, Lenovo má značkové reproduktory od společnosti JBL a umístilo je na boční strany zařízení. Tento malý rozdíl ale hraje v reprodukci zvuku poměrně velký rozdíl. Zatímco u ASUSu vám zvuk hraje do rukou (reproduktory si často zakryjete) a díky směru zvuku dozadu se ztrácí jejich stereo efekt, u Lenova jsou umístěny v horní polovině bočních stěn a tudíž k jejich zakrytí tak často nedochází, navíc je zde zvuk mnohem více stereofonní. Subjektivně hraje lépe Lenovo, které má čistší zvuk s relativně kvalitními výškami, zvuk u ASUSu je více plastový a přebasovaný. Na druhou stranu je nutné si přiznat, která ze škol bude toto řešit, zejména při využití tabletů ve třídě, kde je 20 a více studentů a zvuk z tabletu bude to poslední, co bude slyšet.

Oba tablety jsou chlazeny pasivně, při jejich běhu nedochází k žádnému výraznějšímu zahřívání jakékoliv části tabletu.

V případě využití tabletů s dokovací klávesnicí zde také nalezneme několik rozdílů. Tím prvním je fakt, že zatímco u ASUSu je tablet s klávesnicí spojen zacvaknutím, u Lenova je do klávesnice pouze zasunut. Pokud tak učitel chcete tablet využívat s klávesnicí a přenášet jej, bude lepší řešení nabízet ASUS. Lenovo má ale zase výhodu v nižším stisku kláves a v tom, že tablet lze do dokovací klávesnice zasunout oběma směry a tak z něj můžete udělat stejně tak rychle notebook (nebo spíše netbook) a zároveň stojánek. Klávesnice u Lenova nabízí další dva USB porty, zatímco ta od ASUSu pouze jeden.

Finální rozhodnutí tedy stojí vždy a pouze na škole. Při srovnání těchto tabletů jsem se snažil upozornit na fakta, která mohou být pro některé školy důležitá a naopak pro některé školy ne. Papírově tento „souboj“ by vyhrálo Lenovo, cenou zase vyhrává ASUS. Do školy jsou obě dvě zařízení naprosto dostačující a záleží tedy jak na způsobu využití, tak cenovém rozpočtu. Pokud by se tato zařízení kupovala pro žáky, bude asi lepší volbou ASUS. Pro učitele si pak dokážu představit „spravedlivý“ způsob rozdělení tabletů ve škole ve stylu, že běžný učitel dostane zařízení od ASUSu, zatímco učitelé IT a vedení školy ty od Lenova. 

A nebylo by něco pro učitele?

U tabletu pro učitele může jít škola stejnou cestou, jako při pořizování tabletů pro studenty a pořídit jim např. jeden z testovaných 10palcových modelů. Pokud má však tablet učiteli sloužit jako skutečný pomocník, náhrada počítače za katedrou či notebooku, je potřeba se zaměřit na některé další parametry.

Tím prvním je určitě velikost displeje. Na 10palcovém monitoru toho pro učitelskou práci (zápis do online třídnice apod.) moc vidět není. Nehledě na fakt, že mnoho učitelů zcela jistě nemá tak dobrý zrak, jako jejich žáci. Druhým důvodem je např. využití software pro classroom management. Jednou z funkcí tohoto typu aplikace je možnost zobrazení náhledu obrazovek všech tabletů ve třídě a ano, tušíte správně, že na 10palcovém displeji bude učitel rád, když pozná, že se jedná o náhledy obrazovek např. 15 připojených tabletů. Zde je tedy závěr jasný – větší displej.

Druhým parametrem, u kterého bych viděl rozdíl při výběru tabletu pro učitele, je výkon. Učitel bude mít na tabletu většinou spuštěno více aplikací, např. ovládací aplikace pro interaktivní tabuli, třídní knihu, zmiňovaný classroom management a další, bude využívat bezdrátový přenos obrazu a zvuku přes Miracast a podobně a to vše vyžaduje vyšší výkon. Současné generace procesorů Intel Atom ale vyšší modely víceméně v tabletech nenabízejí a proto je nutné se poohlédnout výše a to v modelech i3, i5 a i7. Protože ale chceme, aby bylo zařízení lehké, ideálně nehlučné a s nízkou spotřebou, vychází mi nejlépe procesor z řady i3.

Posledním důležitým faktorem je ta vlastnost, že ačkoliv každý učitel má možnost využívat některá online úložiště, mnoho učitelů nedá i nadále dopustit na své USB flash disky. A i když předchozí modely nabízí USB port, jedná se o microUSB (na samotném tabletu, v dokovací klávesnici jsou plnohodnotné USB porty) a tudíž je potřebná redukce – další možnosti problémů – další možnosti ztráty kabelu a ztráta času se samotným připojováním a odpojováním. Tablety s větším displejem než 10 palců totiž většinou nabízí i minimálně jeden plnohodnotný (ideálně USB 3.0) port.

Pokud si spojíme všechny tyto požadavky do jednoho, vychází mi jako vhodný kandidát např. Lenovo Miix 2 11. Jedná se o vzhledově velice podobný model, jako ten testovaný, rozdíl je ale uvnitř.

V zařízení je procesor Intel i3 4012Y z poslední generace čipů Haswell, která nabízí velký výpočetní i grafický výkon s velice malou spotřebou. Proto se v horní části zařízení nachází větrací mřížka a samotný tablet má aktivní větrák, který je ale naprosto neslyšitelný a je tam spíš jen „pro jistotu“. Oproti 10palcovému tabletu je zde ale patrné již zahřívání zadní strany tabletu. Nejedná se o nic neobvyklého nebo nepříjemného, ale je poznat, že uvnitř tabletu tepe vyšší model.

V nabídce tohoto zařízení je kromě toho testovaného s procesorem Intel i3 i model s vyšším typem procesoru Intel i5, který ale bude díky vyšší ceně zřejmě pro většinou škol zbytečný.

To, že se jedná o vyšší model oproti tomu 10palcovému, poznáte i díky větší operační paměti, která je typu DDR3, ale ve velikosti 4 GB, což je velikost dostačující i pro náročnější operace. Změna je i ve velikosti interního úložiště, kdy testovaný model je nabízen se 128GB SSD úložištěm, zmiňovaná varianta s procesorem i5 pak nabídne rovnou 256GB SSD disk.

Obrazovka nabízí stejné rozlišení jako 10palcový model, tj. FullHD. Rozdíl je ale v úhlopříčce, jejíž délka je 11,6 palce a zde má FullHD již smysl. Menší rozlišení by zde bylo již poměrně viditelné.

Dalším rozdílem je způsob nabíjení, kdy Lenovo zde sáhlo po řešení nabíjení pomocí plnohodnotného USB konektoru. Pozor ale na omezení, že když budete tablet nabíjet, nemáte k dispozici žádný USB konektor (s výjimkou dokovací klávesnice). S ohledem na to, že tablet má výdrž okolo 8 hodin, by to ale nemusel být takový problém.

Dokovací klávesnice je velice podobná té u menšího modelu, tablet se do ní dá opět zasunout dvěma směry, díky větším rozměrům ale nabízí více místa pro psaní a po stranách kláves. Opět se zde nachází dva USB porty pro připojení dalších periferií.

	Lenovo MIIX 2 11
Procesor	Intel Core i3 4012Y;, 1,5GHz
Paměť	4GB DDR3
Displej	1920x1080, IPS
Interní úložiště	128GB
Rozhraní	microHDMI, plnohodnotný USB 3.0, jack 3,5 mm
Příslušenství	Dokovací klávesnice, dokovací klávesnice s 500GB HDD
Ostatní	Webkamera 1,2Mpx, Bluetooth 4.0, WiFi 802.11 a/b/g/n, integrovaný mikrofon
Externí úložiště	microSD
Operační systém	Windows 8.1 64bitový
Výdrž	až 8 hodin
Hmotnost	0,8 kg
Rozměry	300 x 190 x 11 mm

Samozřejmě, že se nejedná o jediný tablet, který by byl vhodný pro učitele, ale vzhledem k některým specifickým požadavkům vyplývající z běžné učitelské práce si myslím, že je to minimálně jeden z vážných kandidátů. V konečném součtu ale sama škola by měla vědět, co přesně od zařízení pro žáky a učitele očekává, jaké používá další výukové pomůcky či v jaké cenové relaci si může tablety dovolit a proto je pouze a jen na škole, jaké výsledné zařízení si zvolí.