Jana Petrů z pražské základní školy učí 15 let, má za sebou studium waldorfské pedagogiky, další pětileté studium je však nad její možnosti. Jak její situaci vyřeší novela zákona?
Příběh Jany Petrů je jedním z mnoha, které v kontextu požadavků na učitelskou kvalifikaci nemají snadné řešení. Dalším je například situace nositelky ocenění Best Teacher of English či učitelky, která má titul Ph.D. v oboru, který učí, absolvovala pedagogické studium, chybí jí však potřebný magisterský titul. Ministr Chládek představil novelu zákona, která má situaci učitelů bez diplomu řešit. EDUin zajímá, jak zákon ošetří podobně komplikované případy.
V únoru začal ministr Chládek řešit naléhavou situaci tisíců učitelů, kterým chybí potřebná kvalifikace a 8. dubna přestavil novelu zákona, která má projít zkráceným připomínkovým řízením. Na rodilé mluvčí, kteří učí jazyk, pedagogy nad 55 let, umělce a mistry odborného výcviku se bude vztahovat výjimka, ostatní případy mají posuzovat komise složené z ředitelů škol, zástupce zřizovatelů, školských odborů a České školní inspekce.
Kromě uvedených výjimek bude novela trvat na tom, aby si „nekvalifikovaní“ učitelé potřebné vzdělání doplnili. V řadě případů formou několikaletého studia. Není však jasné, jakým způsobem se bude postupovat u komplikovaných případů učitelů, jako je Jana Petrů a další.
Oblíbená učitelka s patnáctiletou praxí má přirozené učitelské nadání, absolvovala tříleté studium waldorfské pedagogiky a průběžně se vzdělává. Míru jejího profesního nasazení může každý posoudit ve video medailonu, který je přístupný na stránkách Chciucit.cz a v němž výstižně charakterizuje, jaké dovednosti učitel při výkonu své profese potřebuje. Povinnosti spojené s výukou a péčí o postiženou dceru jí však neumožňují absolvovat požadované pětileté studium. Možnost e-learningu zatím fakulty nenabízejí. Pokud studium nezahájí, bude muset podle novely zákona odejít.
Na video medailon Jany Petrů na webu kampaně „Chci učit“ se podívejte ZDE.
Jana Petrů, učitelkana waldorfské základní škole Jinonice, řekla: „Mně v tomhle ohledu dalo nejvíce tříleté studium waldorfské pedagogiky a další navazující semináře a kurzy, kterých je během roku 2-3 týdny, a kromě toho spousta hodin samostudia. To samostudium dá dohromady až 250 hodin ročně. … Čas, který učitelé mohou [magisterskému] studiu věnovat, to jsou víkendy, prázdniny, tak ten já využít nemohu, protože se starám o dceru. Teď například studuji roční kurz pro koordinátory školních vzdělávacích programů, který je plně e-learningový. Tahle forma je pro mě přijatelná. Ale to, co nabízejí pedagogické fakulty jako kombinované studium, to je pro mě neschůdné.“
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
66 komentářů:
No vidíte a já zas mám kolem sebe několik lidských příběhů kvalitních a kvalifikovaných učitelů na úřadu práce,kteří odnesli úbytek žáků ve školách propuštěním pro nadbytečnost. O ty se EDUIN nezajímá?
A není náhodou paní Jana Petrů sestra T. Feřteka? Je na něho až příliš nápadně podobná.
Paní Adamová, PROSÍM VÁS snažně, pošlete kontakt na ty kvalitní a kvalifikované pedagogy z ÚP. Už půl roku hledáme učitele do první třídy, inzerujeme, na pracáku, webu i na PedF a furt nic. Ach, jen ach, kde ti dobří a kvalifikovaní kantoři s doživotní zárukou kvality paní Adamové jsou...
Vemte si maturanta, ze zdravky nebo nějakou kadeřnici s maturitou.
To jsou ti praví.
Příběhy jsou to neveselé. Pravda.
Já třeba měsíčně vydám za přípravky na podporu udržitelného života nejméně 650 kč. Za školné k získání požadované kvalifikace jsem zaplatil asi dvacet tisíc. Bez výdajů na cesty, vynaložený čas a nemalé studijní úsilí.
To je asi tak dva a půl roku bez úporných bolestí a inkonzistentní stolice. Tedy, pro nevzdělané v oboru, bez sračky.
A to mi pro výkon mého učitelského poslání ze všeho nejvíc dalo pečlivé studium Feřtekových projevů a čilé zapojení se do diskusí na serveru Česká škola.
Myslím, že by takové a podobné aktivity mohlo mšmt pro uznání odpovídající pedagogické kvalifikace bez výjimek započítat. A ještě prokazatelné sledování nedělního Studia Kamarád a podvečerních Večerníčků.
Radši toho nechám, nebo mi nepoumůžou tablety ani za třináct set.
Až donedávna jsem si myslel, že jediná jistota je smrt. Nyní již vím, že je to Eva Adamová v diskusi pod články s tématem kvalifikace učitelů. Škoda jen, že tato "dáma" nežije v jiné době. Hodila by se jako parťák Koniáše. Její zarputilost a neústupnost odsuzující podřadnou kategorii učitelů se špatným papírem do kategorie neschopných, by byl jistě pro Koniáše jedinou tou správnou kvalifikací. Jen bych chtěl připomenou pomíjivost její zdánlivě neotřesitelné pozice. Stačí jediná změna zákona a najednou bude mezi těmi neschopnými i ona.
"Její zarputilost a neústupnost odsuzující podřadnou kategorii učitelů se špatným papírem do kategorie neschopných,..."
Vy si opravdu pane Legnere myslíte, že je to moje zarputilost a neústupnost, která zařadila nekvalifikované do kategorie neschopných? A nemyslíte si, že to byla spíše neschopnost našich zákonodárců, kteří mají zákon s chybami na svědomí? A trošku tak i chyba všech, kterých se zákon týkal a deset let mlčeli a čekali na spásu nevím odkud? Kdyby byli tak zarputilí a neústupní jako já, tak bychom možná byli ohledně tohoto zákona někde jinde.
Paní Adamová, my sháníme již několik měsíců tři kvalifikované učitele na první stupeň. Bohužel, jsou stále nedostatkovým zbožím. A to není naše škola ve vyloučené lokalitě.
Jak už jsem psala jinde, na ÚP je údajně 6000 učitelů, ale když si zadáte, že hledáte učitele, nabídne Vám to jen sedm použitelných uchazečů s VŠ vzděláním z Moravy a není ani jasné, jakou VŠ vlastně absolvovali.
Svým způsobem obdivuji Vaši uvědomělost i to, že kolem sebe máte v hojném počtu jen kvalifikované učitele. Jen se divím, že Vaši známí učitelé na ÚP nejdou pracovat tam, kde je učitelů nedostatek, např. do Ústeckého kraje apod.
Věřte mi, že je potřeba mít v sobě i lidskost, které Vaše příspěvky naprosto postrádají. Nic není jen černé a bílé, svět je barevný.
Jistě svět je barevný a můj pohled je jistě ovlivněn tím, že žiji v lokalitě, kde je kvalifikovaných na ÚP dost a dost, a přesto je zde dost a dost nekvalifikovaných, kteří jim na školách v našem regionu zabírají místo. Na několika školách v okolí učí družinářky s maturitou a mlsdí absolventi VŠ nemají práci. Tak se také zkuste na věc podívat z mého pohledu a z pohledu těchto absolventů, když vyžadujete, abychom my chápali ten Váš a tvrdíte, že náš pohled není lidský.
A k tomu vašemu způsobu využívání portalu MPSV Vám už tady kdosi v minulých diskuzích psal, že tímto způsobem portál nikdo nevyužívá. Takto prostě kantory nenajdete.
A když už jsme u těch Feřetkových lidských příběhů. Vy byste šla v padesáti učit na duhý konec republiky, když byste měla na Moravě celou rodinu a zázemí a když byste věděla, že na několika školách v okolí učí družinářky s maturitou? Nepřišlo by Vám, že něco snilého je ve státě Dánském?
A jak se tedy podle Vás portál ÚP využívá? Ale to je v tuto chvíli bezpředmětné. Naše vedení má podané inzeráty všude kde to lze. Já jsem si to vyhledávání dávala jen pro svou vlastní informaci a ze zvědavosti. Navíc, když se člověk hlásí na ÚP a nahlásí, že pracoval jako učitel, nikdo nezkoumá, jestli splňuje příslušnou kvalifikaci. Jednoduše ho zařadí do kolonky učitel.
K Vaší otázce bych položila další: Co je lepší, být bez práce a bez podpory, či se stěhovat za prací? Co je člověk ochoten pro kantořinu obětovat ze svého pohodlí, chce-li se jí věnovat a v jeho okolí není příležitost?
Pokud je někomu padesát+ a nabízejí mu práci i s ubytováním (bytem), tak bych asi do toho šla, pokud bych nechtěla být bez příjmu. V tomto věku již jsou děti velké, jak jste mi v minulé diskusi napsala, a soběstačné (většinou), tak se zas tak mnoho neděje, když by se padesátník stěhoval za prací.
Kecáte paní Smejkalová, kecáte. Nikam byste se nestěhovala, zvláště pokud byste věděla, že na škole v sousedním městě učí maturantky. Čekala byste až budou muset odejít. Nedělejte si o sobě zbytečné iluze.
A ten portál se využívá tak, že škola si tam sama zadá inzerát. A jen pro zajímavost v současné době je tam těch inzerátů stovky. Loni touto dobou jich tam bylo jen pár. Takže jestli hledáte náhradu za nekvalifikované až teď na poslední chvíli a leta jste nechávali situaci "zapéct", tak se teď nedivte, že máte navrchu spálenou kůrku.
Výjimky ze zákona, tedy toho, že na školách mohou učit i maturanti se prostě zneužívalo. Zneužívalo se jí i v regionech, kde kvalifikovaní k dispozici byli, takže si ani raději nepředstavuji, jak se jí zneužívalo tam, kde jich bylo míň.
Paní Adamová, fascinuje mě, jak všechno tak dobře znáte a víte. Já osobně bych se stěhovala, když bych byla dlouhou dobu bez práce a bez peněz. Zřejmě tuto zkušenost nemáte, tak ani netušíte, jaké to je. Ale asi ti Vaši známí mají zřejmě dobře situované partnery, kteří je několik let živí....
Na portál ÚP jsem se dívala v polovině LETOŠNÍHO února a učitele na první stupeň vedení shání na všech dostupných místech od té doby, co máme o dvě první třídy víc a jedna kolegyně odchází do důchodu, tedy od konce ledna. Dříve to, opravdu, nikdo nemohl tušit. Ale Vy byste na jejich místě asi všechno věděla dopředu lépe, že? Musíte být opravdu dokonalost sama.
Jestli jste nepostřehla, nehovořím, pokud se týká hledání kvalifikovaných učitelů, o vaší škole, ale jaxi taxi obecně.
A pokud se týká toho stěhování, kecáte ...
Ano Paní Adamová, to vy máte neuvěřitelnost drzost kádrovat učitele o kterých nevíte vůbec nic. Nic o tom jak učí!!!, jaké mají výsledky se žáky, jaký mají vlastní osud a jestli vůbec měli možnost si vzdělání doplnit. Víte kulový. Ale vyháníte je ze škol. Jako nějaký podřadný póvl, kteří svoji práci nezvládají. Přitom mnozí budou jistě lepší než Vy. Jako učitelé i jako lidé.
Paní Adamová, vím, jaké to je být bez práce a bez peněz a bez možnosti práci najít.... Tak mi tu neříkejte, že kecám. Vždyť mě neznáte.
Opravdu jsou ti kvalifikovaní učitelé tak kvalitní, jak píšete? Či tu kvalitu posuzujete podle sebe? Jak je tedy možné, že jsou bez práce? Proč je ředitel propustil? Určitě to není jen tak.
Když byl nucen náš ředitel propustit některé kolegy, začal právě u těch bez VŠ, neschopných a důchodců. Dnes, když jsou potřeba noví kolegové, tak prostě kvalifikovaní učitelé nejsou v potřebných aprobacích. Bohužel, ta nekvalifikovanost se týká i mých dlouholetých kolegů s VŠ vzděláním nepedagogického směru, ačkoliv mají tzv. minimum. Jsou kvalifikovaní ale na střední školu nikoliv na základní.
Paní Adamová, já bych nechtěla být ani Vaší kolegyní, ani Vaší žákyní.
Vy si opravdu pane Legnere myslíte, že je to moje kádrování, které někoho vyhání ze škol? A nemyslíte si, že je to spíše neschopnost našich zákonodárců, kteří mají zákon s chybami na svědomí? A trošku tak i chyba všech, kterých se zákon týkal a deset let mlčeli a čekali na spásu nevím odkud? Anebo si dodělali pedagogické minimum pro střední školu, když ho potřebovali pro základní, že paní Smejkalová.
Před několika týdny jste horovala za bezpodmínečné dodržování zákona, který ubližuje a je nespravedlivý. Nechce se mně hledat všechny Vaše duchaplné příspěvky na toto téma a kopírovat je sem. Za to mně nestojíte. Teď se na zákonodárce vymlouváte stylem já nic, to oni! Tomuto se říká mezi obyčejnými lidmi faleš. Mezi těmi bez toho správného papíru.
Vašeho ředitele Vám však paní Smejkalová závidím, ten náš propustil pro nadbytečnost dobrou kvalifikovanou učitelku 1. stupně, protože nebyla místní a nelezla mu do p...., no a místo ní učí místní družinážky mezi které rozdělil její úvazek. Tato učitelka by Vás s těmi lidskými příběhy poslala oba někam i s panem Feřtekem.
Všechny Vaše argumenty s využitím lidských příběhů proti zákonu by byly hezké, jen by nám tady nesměli pobíhat ředitelé, kteří situace zneužívají. A nejenom ředitelé, přiznejme si k sakru, že toho zneužili i mnozí učitelé. Na jedné straně je řada těch ze silným lidským příběhem a na druhé straně je řada těch, kteří jsou vychcaní až na půdu.
Paní Adamová, Vy jste opravdu ..... Prostě nemám slov.
Kolegové si dělali za drahé peníze minimum (dlouho před zákonem), které bylo dostupné na UK, bohužel, podle tohoto "nového" zákona nedostačující. A musím říct, že se jedná o opravdu kvalitní učitele a že by bylo škoda, aby museli odejít. Navíc za ně není v naší lokalitě náhrada, ledaže by někdo z Vašich známých opustil Moravu a zaskočil za ně :-D Ale museli by předvést ukázkovou hodinu, nejlépe v nějaké výživné devítce :-D
Promiňte, ale ta představa mne rozesmála. Zvlášť, pokud jsou tak kvalitní a dokonalí jako Vy.
Jste pane Legnere na omylu. Já za tím dodržováním toho zákona stojím furt. Jen jsem chtěla poukázat na to, že bylo deset let na to s tím něco dělat. A začít se mělo už před deseti lety a ne až teď. Všichni deset let drželi hubu a teď řvou. Teď jsme v situaci kdy si tisíce poctivců kvalifikaci doplnily, obětovaly tomu peníze, nezaplatitelný čas a úsilí. Co s nimi? Vyházat je ze škol, protože jsou to hlupáci, komise by je totiž nechala učit i bez kvalifikace.
Zkuste příště trošku číst s porozuměním. V mém příspěvku totiž není řeč jen o zákonodárcích, ale i o lidech, kterých se zákon týkal a jen vyčkávali.
Probůh paní Smejkalová, proč jste tedy z toho tak nervózní? Pokud ve vaší lokalitě za ně není náhrada, tak je komise v těch vašich výživných devítkách nechá učit. Co byste chtěli víc? A snad si proboha nemyslíte, že výživné děti máte jen u vás.
Pana Feřteka neznám, ale je třeba posuzovat případ od případu.
Víte, paní Adamová, za minulého režimu jsem moc chtěla studovat a právě kvůli takovým dokonalým a uvědomělým lidem jako Vy jsem nemohla. Stálo mě to spoustu let života, než se mi podařilo se vůbec na VŠ dostat a vystudovat. Ale díky tomu vím, že ne vždy jsou na vině tzv. nekvalifikovaní učitelé. Vy ani netušíte, jak s kantory s praxí jednají na fakultě. Třicetiletý cápek, který v životě neviděl žáka, poučuje o generaci staršího učitele s x-letou praxí, jak má vyplňovat třídní knihu, jak učit apod. U zkoušky s Vámi jedná jak s póvlem. Při obhajobě diplomky s Vámi polemizují o tom, zda opravdu žáci udělali to, co jste předložila. Nakonec vyjde najevo, že Vaši diplomku ani nečetli.
Jaká je asi úroveň fakulty, když při státnicích svým jednáním zkoušející dožene zkoušeného ještě před zkouškou k slzám na chodbě před ostatními zkoušenými. A takových případů je spousta. I to je jeden z důvodů, proč se k dalšímu studiu spousta kantorů nežene.
Sem bych zařadila i naprosto nevyhovující nabídku oborů ped. fakult pro dálkové studium. Vím, že už jste mi to asi tisíckrát popřela. Já mám však jiné informace a nebudu se s Vámi o tom přít.
A mimo jiné, nejsem nervózní. Z Vás rozhodně ne. A ze zákona o ped. pracovnících také ne. Věřte mi, jsem v klidu a užívám si života. Jen mám asi víc pochopení pro ostatní, i díky svým bohatým životním zkušenostem, než Vy.
Smejkalova:
Blbci jsou všude a mají různý stupeň vzdělání. Pedagogické fakulty i jiné fakulty nemají od blbců žádné výjimky.
Sám jsem zažil studia denní coby již praktikující učitel na plný úvazek a posléze i studia dálková, taktéž jako učitel na plný úvazek. Možná jsem měl štěstí, ale žádné povýšené chování jsem nezaznamenal, naopak, vždy se dalo ledacos domluvit.
Možná jsem sám exotem, protože nemám potíže ani s dopravní ani městskou policií, byť jsem byl i zastaven kvůli přestupku.
Možná je to tím, že se držím přísloví "jak se do lesa volá..."
si dělali za drahé peníze minimum (dlouho před zákonem), které bylo dostupné na UK, bohužel, podle tohoto "nového" zákona nedostačující
No, tak to abych si pomalu začal balit pět svých dumů.
Řekl bych, že mnozí lidé, kteří se živí vzděláváním a výchovou dětí a mládeže nerespektují zákon, jakkoli mají plná ústa kompetencí. Dokonce někteří pracovníci státní správy a samosprávy jej neakceptují vědomě, dlouhodobě, a ještě se tím holedbají.
Je-li situace neúnosná, ať se zákon změní, a ať se nově naplní obsah způsobilosti k práci s dětmi. Ať naše společnost jasně deklaruje, co je k pedagogické práci třeba. Kurzy, aktivity, láska. Ale to by společnost musela přestat být pokrytecká.
Nakonec, na střední školu mohou být do budoucna přijímáni žáci bez dokončeného základního vzdělání, maturitu si mohe udělat i ten, který na žádnou střední školu nechodil, a pro přijetí na školu vysokou přece nějaká maturita být taky nemusí. A nač se mořit na vejšce, budou-li pro uznání kvalifikace možné kurzy na netu.
K vyučení se kuchařem postačí pravidelně a se zaujetím sledovat Babicovy dobroty, záznam z píplmetru a prohlášení, že co jsem si navařil, to jsem si taky s chutí snědl.
Ve výsledku budeme sice moci učit po eduínsku, ale nebude koho. Joho ho...
Jedním z oblíbených řečnických triků je záměna existenčního jevu za všeobecný. To, že znám jednu dívku a ta má dukáty, ještě neznamená, že všechny dívky mají dukáty. :-)
Často vídaným a velmi oblíbeným jevem je dehonestace, až útok na osobu diskutujícího. Komu chybí protiargument, napadne oponenta. Což je obvykle považováno za svého druhu faul a projev argumentační neschopnosti. :-(
Což jsou dvě poznámky, které mne napadly po přečtení diskuse Adamová x Legner, Smejkalová
Pokud se zákona samého týče, už mnohokrát zde padlo, že jeho text obsahuje i věcné chyby a nelogičnosti. Také i to, že na jejich odstranění byla dostatečně dlouhá doba. To vše ale už opravdu nemá smysl dokola opakovat.
Což takhle zanechat vzájemného osočování a podívat se věcně na smysluplný text jeho nadcházející novely? Řekl bych, že teď je k tomu možná ještě čas.
Že je EDUINovská argumentace jednostranná a demagogická, to už víme také dávno. Občas z ní nabývám dojmu, že jediní dobří a správní učitelé v tomto státě jsou ti nekvalifikovaní.
Odmítám přijmout tezi, že ti kdo si v uplynulých letech požadované vzdělání doplnili na úkor vlastní kapsy, času i rodin, mají být dnes za pitomce. A nemám rád, když se s vaničkou vylévá i dítě.
Stejně tak odmítám logiku, která by měla nutit pracovníka chemického výzkumáku s inženýrským diplomem, aby si "doplňoval" vzdělání studiem magisterského pedagogického oboru se zaměřením na chemii jen proto, aby mohl učit chemii na základní škole. Pedagogické minimum je dle mého pro takového člověka ta správná volba. Z tohoto požadavku ale slevit nelze.
Dodnes nechápu, proč mne můj diplom opravňuje k výuce odborné informatiky, ale není dostatečným k výuce informatiky všeobecné. Ale ani na okamžik bych se svým pedagogickým minimem neuvažoval o tom, že jsem kvalifikován k výuce na prvním stupni. Jakkoliv mám malé děti rád, což je asi hlavním kvalifikačním předpokladem, alespoň podle některých názorů.
Studium waldorfské pedagogiky je dozajista záslužná věc. Ale dokud není začleněno do systému formálního vzdělávání pedagogických pracovníků, pak má jeho absolvování asi stejnou váhu jako kurz skládání origami. Se stejnou logikou bych já mohl tvrdit, že mi pro mou pedagogickou praxi nejvíce dal kurz a následná praxe interního lektora během desetiletého působení v průmyslu.
Bavme se o tom, zda a kdy je nevyhnutelné absolvovat pedagogické vzdělávání prezenční formou a kdy by mohlo stačit "pouhé" absolvování příslušné zkoušky.
Ale neslevujme, proboha, z obecného požadavku na vysokoškolské vzdělání pedagogů.
Bavme se o opodstatněných výjimkách, jakými jsou například rodilí mluvčí, nebo mistři odborného výcviku, ale nedávejme generální pardon všem, kteří plánovitě obcházeli své povinnosti. (Mně osobně stačila už amnestie prezidenta Klause míchnout žlučí. Nepotřebuji ještě amnestii Chládkovu.)
Bavme se o tom, jaký má být učitel a co ho mají naučit příslušné fakulty naučit, jakým způsobem má příprava budoucích učitelů probíhat. Ale nezpochybňujme samu podstatu studia učitelství, protože to je cesta do pekel.
Anebo rovnou udělejme ze škol ohrady, kam rodiče odloží ráno své ratolesti, aby jim je pohlídali bývalí vysloužilci z armády a policie. Na to stačí maturita bohatě.
bývalí vysloužilci z armády a policie. Na to stačí maturita bohatě.
Pokud ovšem v armádě a policii nerezignují na požadavek nejméně středoškolského vzdělání s maturitou, a bude jim stačit láska ke zbrani a zákonu. Což by v čase blízkém mohl být předpoklad žádaný i ve školství.
Pozor ale! 'Bývalý vyloužilec', bych řekl, pane poste.restante, už zase slouží.
Tak to také bylo myšleno, kolego Pytlíku. "Bývalý vysloužilec" je prostě vysloužilec, kterého vlast opět povolala do zbraně. Tentokrát ke službě ve škole.
vlast opět povolala do zbraně. Tentokrát ke službě ve škole.
Pro veterány bych si ovšem dovedl představit i klidnější způsob dožití do starobního důchodu. Namátkou třeba ostraha supermarketu v první den slev nebo krmič divé zvěře.
A mnohým pedagogickým pracovníkům bych naléhavě doporučil sérii konzultací u odborníka s následnou rekonvalescencí v některém ze sanatorií ministerstva školství. Mám obavy, že o prázdninách by už mohlo být neodvratně pozdě.
pro poste.restante
Děkuji.
Dobrý den, nedá mi to a už zase se ptám pí. Adamové:Je Vás někde možno vidět učit?Máte nějaké vysledky Vašich žáků vhodné k prezentaci, atd....?A co Vy sama?Jak Vás to všechno ve školství baví?
Paní Adamová, nejste vy náhodou sestra Putinova? Svým vyjadřováním jste mu až příliž nápadně podobná.
Existuje domácí škola? Jsou výsledky dětí z domácí školy lepší než těch, které prošly "kvalifikovanýma" rukama? V zemi zaslíbené určitě. Trófal bych si říct, že i u nás, ale bože nemám data. Třeba je má paní Adamová nebo Chuck Norris.
Home school. Inspirace pro lékaře. A to nemluvím o DIY bypass operacích.
Když po vás budou házet deváťáci kuličky, řvěte: ale jááá mááám papíííír... zaručeně pomůže
Je Vás někde možno vidět učit?
Nechte, pane Datle, pani Adamovou na pokoji, a přijeďte se podívat na mne. Ukáži Vám při té příležitosti i práce svých žáků, protože je zásadně na netu nezveřejňuji.
Ve školství mě to stále baví. I přesto, že je v něm pořád ještě angažováno nemálo pitomců. A mám takový skličující pocit, že jich neubývá ani za mák.
Vážený pane Pytlíku, mě to taky stále baví a dokonce neustále vyučuju dílny a dokonce v nich i vyrábíme různé výrobky.A ti pitomci, to máte bohužel pravdu.Jinak pár kantorů z Písku znám.
Ať Vám to žádný pitomec(pitomkyně) nezprotiví.
Do dikuzí tohoto typu většinou nevstupuji, ale dnes už mi to opravdu nedá.
Celou diskuzi mezi paní Evou Adamovou a paní Janou Smejkalovou jsem si pozorně přečetl a řekl bych, že to bylo vcelku na férovku. Jen by paní Smejkalová nemusela být tak emocionální až podrážděná a paní Adamová, jejíž argumenty jsou vcelku věcné, tak rýpavá.
Ale to, co tady předvádějí pánové Legner, Datel a Tajnej, je skutečně ukázka lesku a bídy těchto diskuzí, z jejich strany tedy spíš bídy s nouzí.
Mám trošku strach, že si pánové neuvědomují, že to bohužel vrhá špatné světlo na nekvalifikované, kterých se snad snaží zastat a mezi něž rovněž patřím. Ale děkuji pánové, o takovouto pomoc opravdu nestojím.
"Mám trošku strach, že si pánové neuvědomují, že to bohužel vrhá špatné světlo na nekvalifikované,"
Nekvalifikované - ten název přece mluví sám za sebe.
Hynku Devátý, já píší za sebe. Snažím se vysvětlit těm kvalifikovaným nevysvětlitelné. Zejména pak fakt, že kvalitu učitele neurčuje určitý počet let specifického studia, nýbrž jeho znalosti, charakter a talent pro profesi. To kvalifikovaní nikdy nemohou pochopit, natož připustit, jelikož by to des-integrovalo základy, na kterých je postavena jejich profesní identita, což činí tuto debatu zcela zbytečnou. Až na to, že člověka, díky bohům za malé radosti, nikdy nepřestane bavit rýpat do kantorů přetékajících vlastní důležitostí.
nikdy nepřestane bavit rýpat do kantorů
Hajzlové. Tak oni vám dali dvojku z výkresu, kde jste s takovou péčí vymaloval Petrušku z druhé bé?
Jenže milý pane, ve třetím ročníku základní školy se už hlavonožci zpravidla nekreslí. Víte?
http://bit.ly/Q4JUEA
Nebyla to Petruška ale Bářinka, vy jeden zlý, zlý...Pytlouši
Nechme mé osobní zkušenosti z mládí stranou. Mám děti a sleduji jejich hrůznou proměnu po nástupu do první třídy z radostných, zvídavých a otevřených bytostí ve vystresované a zlomené stíny, které se obávají každého nového dne ve škole.
Zamindrákovaní kantoři na zš, zejména ti kvalifikovaní, kteří si potřebují denně ladit ego na žácích, tolika dětem odeberou radost ze života, že by zasloužili postavit před soud, stejně jako lékaři, se kterými se tak rádi srovnávají, za kruté a neobyčejné týrání dětí už jen pouhou svojí přítomností. Je to moje subjektivní zkušenost validovaná zkušenostmi mých dětí, ale vsadil bych, že masivní průzkum by ji empiricky potvrdil, nebo počkejte, někdo něco říkal o PISA...
Od dob socializmu se nic nezměnilo, pouze nová generace kantorů okoukala rutinní přístup od staré a úspěšně jistě předá štafetu lenosti a průměrnosti dál.
Takže kvalifikované panstvo nezoufejte. Nikdo nečeká že by se něco, krom ministrů, mohlo měnit.
Peďáky budou dál produkovat kvalifikované, ale nekompetentní hlídače, děti budou dál chodit do školy z odporem, jíst šlichty, plnit za vás úkoly a váš mizerný, ale jistý příjem budeme dál hradit dílem naší práce.
Práci čest
sleduji jejich hrůznou proměnu po nástupu do první třídy... ve vystresované a zlomené stíny
Já Vám rozumím. Některé děti se v první třídě poprvé v životě setkávají s něčím pro ně tak obtížně uchopitelným a vstřebatelným, jako je například denní režim, pracovní povinnost, samostatnost nebo odpovědnost za svoje chování, že to u nich může vyvolat plačtivou až zlostnou reakci, psychické trauma, frustraci, deprivaci a dlouhodobý stress. Už jen skutečnost, že se musejí samy převléci, najíst a vyčůrat může u takto postižených dětí vyvrcholit křečemi, zástavou dýchání a otokem mozgu.
Pak nezbývá než najít instituci, kde pedagogičtí pracovníci nejsou kreténi a debilové, a to i za cenu změny bydliště. Což byste pro svoje dítka udělat mohl, a jak to tak sleduju, i co nejdřívě měl.
Obraťe se na některého z konzultantů v oblasti školství nebo si vygůglete mapku škol, kde se fasuje ovoce a kde rodiče jsou vítáni. Jen nepátrejte po takových projektech, jako je například Chci učit, aby Vám pohled na rozjásané tváře zkopetentnostichtivých dětí nepřivodil pocit značně promarněné příležitosti.
že kvalitu učitele neurčuje určitý počet let specifického studia, nýbrž jeho znalosti, charakter a talent pro profesi.
S tím se dá vcelku souhlasit. Samotné studium, natožpak jeho délka není pochopitelně samo o sobě zárukou ničeho. Pouze faktu, že příslušný jedinec byl schopen vykonat patřičné zkoušky. Bývaly časy, kdy už tento fakt měl svou váhu.
Ale stejně jako počet let na ZUŠ ještě z nikoho neudělal hudebního virtuosa, ani absolutorium lékařské fakulty z nikoho neudělá samo o sobě dobrého lékaře.
Absolvování příslušného studia je prostě kvalifikačním předpokladem. Nic víc, ale ani nic míň.
Je také dobré neplést si kvalitu a kvalifikovanost. A nezaměňovat je účelově.
Tak nějak mimochodem podsouváte myšlenku, že vystudovaný a kvalifikovaný učitel "znalosti, charakter a talent pro profesi" nemá. Což ale rozhodně není pravda.
To kvalifikovaní nikdy nemohou pochopit, natož připustit,
Tak nevím. Myslím, že jsem "to" právě připustil, a snad "to" i chápu. Možná je to tím, že jsem kvalifikovaný "tak napůl" - tedy k výuce odborné informatiky na odborné škole ano, ale k výuce všeobecné informatiky na všeobecné škole nejspíš ne. Asi. :-)
jelikož by to des-integrovalo základy, na kterých je postavena jejich profesní identita,
To je ovšem pouze Vaše interpretace. A řekl bych, že je opravdu hodně mimo realitu.
Kvalifikovaný učitel nemá potřebu svou profesní identitu nikomu nějak deklarovat, nebo dokazovat. On už ji přece prokázal.
což činí tuto debatu zcela zbytečnou.
Nikoliv. To nečiní zbytečnou samu debatu. To činí zbytečnou debatu s Vámi.
Až na to, že člověka, díky bohům za malé radosti, nikdy nepřestane bavit rýpat do kantorů přetékajících vlastní důležitostí.
Takže jste nám právě sdělil, že Vám vlastně nejde o věc samou, ale pouze o provokování oponentů. Pokud toto je původ Vaší "malé radosti", pak ve světle tohoto sdělení dávají Vaše dosavadní příspěvky konečně konkrétní obraz a smysl. Vám museli asi ve škole hodně ublížit...
Mám děti a sleduji jejich hrůznou proměnu po nástupu do první třídy z radostných, zvídavých a otevřených bytostí ve vystresované a zlomené stíny, které se obávají každého nového dne ve škole.
Teď buďto opravdu hodně, velmi hodně přeháníte, anebo bych být Vámi neprodleně kontaktoval třídního, výchovného poradce a vedení školy. Právě jste totiž popsal neklamné příznaky školní šikany. A tady končí legrace.
Zamindrákovaní kantoři na zš, zejména ti kvalifikovaní, kteří si potřebují denně ladit ego na žácích, tolika dětem odeberou radost ze života,
Mohl byste, nějak názorně a snadno pochopitelně vysvětlit, pokud možno tak, aby to pochopili i ti neschopní a kvalifikovaní učitelé, v čem spočívá rozdíl mezi zamindrákovaným kvalifikovaným a zamindrákovaným nekvalifikovaným učitelem?
Laicky bych očekával, že nekvalifikovaný učitel má o jeden důvod k mindráku víc.
Má osobní zkušenost mi ale říká, že tendence k zamindrákovanosti souvisí spíše s osobností člověka, nežli s jeho kvalifikovaností.
Je to moje subjektivní zkušenost validovaná zkušenostmi mých dětí, ale vsadil bych, že masivní průzkum by ji empiricky potvrdil,
Já bych se zase vsadil, že ve svém okolí a na svých dětech vidíte především to, co sám vidět chcete.
Problém zamindrákovaného magistra spočívá v tom, že navzdory své formální kvalifikaci podvědomě ví, že svou práci nedělá tak, jak by měl, že ho práce vlastně nebaví a že mu děti strašně lezou na nervy. Ví, že na PedF vlezl tak nějak omylem, že vlastně učitelem nikdy nechtěl být a stal se jím pod tlakem vnějších okolností. Teď, když učitelem je tak neví, jak z toho srabu ven. Svoji frustraci pak musí denně ventilovat častým řvaním, dupáním, prskáním, povýšeným a sarkastickým jednáním se žáky, neoblíbenými kolegy i rodiči. Válí vinu za toto svoje životní trauma na zlotřilé děti a jejich prohnilé ploditele, ředitele, ministry či inspektory.
Dobrý učitel bez papíru si nemusí dokazovat nic. Pokud totiž dobrý není, kolegové a říďa mu to řádně dají sežrat. Povolání si vybral dobrovolně a dělá jej rád, často za méně peněz a lépe než jeho kvalifikovaný kolega, aby ho někdo náhodou z nějakého rozmaru či zákona nevyhodil. Je učitelem protože jím chce být a ne proto, že ho na jinou školu nevzali anebo proto, že ho papík někam, proti jeho vůli dotlačil.
Jo takhle! Ale to jste měl, pane Tajný Učiteli, říct hned.
Nu, myslím, pane poste.restante, že tady to už neuargumentujete. Pojďme radši na ty brambůrkové automaty nebo na Bradýskou výzvu.
Nebudu tvrdit, že typy učitelů popsané Tajným učitelem neexistují. Sám jsem takové poznal na jedné i druhé straně.
Jeho argumentace ale padá na dvě nohy. Konkrétně ty chybějící dvě kombinace z binární tabulky funkcí dvou proměnných.
Mindrák Kvalifikace
0 0 popsal Tajný učitel
0 1
1 0
1 1 popsal Tajný učitel
Formální logika nás učí, že pokud existuje tvrzení "Pro všechna x platí", pak pro jeho vyvrácení stačí nalézt "Alespoň jedno x, pro které tvrzení neplatí".
Především není pravda, že každý nekvalifikovaný učitel vykonává svou profesi proto, že si ji dobrovolně vybral. Mnozí ve sborovně zakotvili proto, že byli z různých důvodů a někdy dokonce i pro neschopnost vyhozeni ze svého původního pracoviště. Při pivku v hospodě, v šatně po fotbálku s kámošem, nebo při laskonce a kafi s kamarádkou si posteskli na svůj osud. A kamarád/kamarádka = ředitel/ka školy jim nabídl/a místo v té "svojí" škole. Někdy od září místo učitelky odcházející do důchodu. Někdy od prvního místo učitelky odcházející na mateřskou.
Leckterý ředitel základky byl při konkurzu na své místo poučen, že podmínkou jeho jmenování je přijetí manželky pana místostarosty. Atd. atp.
Takový ředitel přijetím nekvalifikovaného podřízeného získá velmi mnoho. Především je mu pak ona osoba a její příslušný lobbista zavázán. Získá tím na oba velmi silnou páku. Získá "svého" člověka v pedagogickém sboru a tím cenný zdroj informací. Získá také zdroj finančních prostředků, které jdou na učitele jako na kus a nikoliv podle jeho zařazení v již neexistujícím platovém žebříčku.
Zkrátka argument, že všichni učitelé bez kvalifikace dělají svou práci jen proto, že si ji dobrovolně vybrali a protože jim tak jejich srdce velí, považuji tímto za vyvrácený.
S druhým příkladem je to ještě jednodušší.
Automaticky totiž předpokládá u kvalifikovaného pedagoga zamindrákovanost. Jak ale mnozí víme z vlastní zkušenosti, kavalkáda učitelů si zvolila svou životní dráhu dobrovolně, za tímto účelem absolvovala příslušné formální vzdělávání a nyní vykonává svou profesi nadále dobrovolně a bez frustrace způsobené nemožností odejít jinam.
Dokonce i když zúžíme okruh posuzovaných osob pouze na učitele s prvotním mindrákem, nemá Tajný učitel pravdu.
To že někdo vykonává jinou profesi, nežli o jaké snil v 18 letech, ještě neznamená, že ji nemůže vykonávat s láskou a dobře.
To, že někdo s pedagogickým diplomem tuší, že by jen velice obtížně hledal uplatnění mimo školství a má z této své bezvýchodné situace mindráky, ani zdaleka neimplikuje, že si svou frustraci MUSÍ vybíjet na žácích a kolezích. Třeba dělá úpolové sporty, jezdí na kole, štípe v kůlně dříví, řve doma na manželku, nebo co já vím. Ve škole se ale drží pěkně zpátky, protože v dnešní době "před branou stojí desítky jiných".
Čili ani to, že je učitel současně majitelem diplomu a mindráku z něj automaticky nedělá špatného učitele.
Q.E.D.
Závěrem jen poznámku, že s frustráty, bez ohledu na vše výše uvedené, je někde potíž vždycky.
A můžeme jít na brambůrky, kolego Blaho.
Popsal jsem zamindrákovaného magistra a dobrého nekvalifikovaného učitele. Vy jste popsal neschopné nekvalifikované a schopné kvalifikované. Nic víc.
Pokud je většina učitelů zapálená pro své povolání a nevybíjí si své frustrace na žácích, jak vysvětlíte, že české děti jsou ve škole druhé nejnešťastnější na světě? Kde se ten masivní objem dětského neštěstí ve školách vzal?
Mohou za to nekvalifikovaní parazité?
Infikovali snad žáky apriori nechutí ke škole zlotřilí rodiče?
Už slyším ten post-kom hlahol. Škola není holubník a už vůbec ne místem, kde by děti měly být rády. Správnou školu je potřeba z duše nenávidět. Každý se přece lépe učí tam, kde to nesnáší.
" jak vysvětlíte, že české děti jsou ve škole druhé nejnešťastnější na světě? Kde se ten masivní objem dětského neštěstí ve školách vzal?"
Pokud nevím, kdo se ptal, jak a koho, neměl bych potřebu toto vysvětlovat.
Osobně ten objem dětského neštěstí nevidím, pravda, jsem kvalifikovaný učitel, takže můj závěr je irelevantní...
české děti jsou ve škole druhé nejnešťastnější na světě
Tak to vypadá poměrně dost tragicky.
Také by se to ale mohlo vysvětlit tak, že jsou naše děti druhé nejnormálnější na světě. Nebo, že jsou to děti svých rodičů, kteří mají tak nějak v národní povaze hudrat na poměry.
Škoda jen, že se v tom šetření dětí také nezeptali, jak jsou šťasné ve svojí rodině a na světě. Je-li vůbec nějaké místo nebo situace, kde se cítí nadmíru dobře.
V každém případě to není stav beznadějný. Nechci činit unáhlené závěry, ale nemohu se zbavit pocitu, že po nějaké formě středoškolského vzdělání naše mládež vyloženě prahne. Když už je ze školy dveřmi vyhodí, neprodleně do jiné školy oknem vlezou. Už se začíná mluvit o častých případech věčných studentů, kteří až zarputile vstupují znovu a znovu do prvních ročníků střední školy, a to mnohdy až do šestadvacátého roku věku. Myslím si, že jsme v tomto směru světovým unikátem.
Jen škoda, že některým nešťastníkům jejich zaujetí pro studium znesnadňuje vysoká nemocnost a nepřející rodiče, kteří svoje děti od studia odvádějí neustálými rodinnými důvody.
jak vysvětlíte, že české děti jsou ve škole druhé nejnešťastnější na světě? Kde se ten masivní objem dětského neštěstí ve školách vzal?
Mohou za to nekvalifikovaní parazité?
A chcete snad tvrdit, že nekvalifikovaní učitelé za to nemohou a naopak kvalifikovaní mohou? Vy máte fakt strašně zjednodušené vidění světa.
Skoro jako členové náboženské sekty. To co se mi líbí, je pravdivé a správné a všechno ostatní je zlo.
Nabídnu Vám pár alternativních pohledů na svět.
Proč jsou děti v Indii nebo Africe ve škole šťastné? Protože jsou rády, že v ní vůbec mohou být. Že nemusí dřít na poli. Protože si setsakra dobře uvědomují, že jedině skrze vzdělání mají šanci utéct ze své každodenní reality.
Víte o tom, že v Japonsku mají nejvyšší počet dětských sebevražd, které jsou motivovány neúspěchem ve škole? Na kolikátém místě Vašeho žebříčku jsou ale děti v Japonsku?
Jsou žáci v USA ve škole šťastnější? Zkuste si pustit libovolnou teenagerovskou komedii...
Mohl bych pokračovat, ale proč?
A naši bobánkové?
Hodně už naznačil kolega Blaha, takže jen doplním.
Slyšel jste někdy pojem "nespokojenost z rozežranosti"? Naše dítka ani jen netuší, jak moc by byla nešťastná ve škole, kterou absolvovali jejich rodiče. Škoda, že jsme tenkrát nepořádali podobné výzkumy.
Krom toho denně slyší, že škola je k ničemu a učitelé jsou blbci a socky.
Hvězdy šoubyznysu se chlubí dvojkami z chování.
A těm, kteří se opravdu učit chtějí, dokáže pár nevychovaných spratků úplně zničit hodinu. A učitelé s tím nemají šanci nic udělat. Proč by se oni měli do školy těšit?
Víte, jaká je nejčastější představa dnešních teenagerů o jejich budoucím uplatnění? Vydělávat peníze pomocí kurzových sázek a on-line pokeru.
Ale nechci uvažovat stejně jednostranně, jako Vy.
Dlouho si kladu otázku, kam se ztrácí nadšení z první třídy. Není to jednoduché uvažování. Odpověď by byla spíše na článek, nežli na příspěvek.
Ovšem učinit závěr, že za neoblíbenost českých škol mohou kvalifikovaní učitelé, kteří jsou jeden frustrát vedle druhého, pochopitelně na rozdíl od těch nekvalifikovaných, kteří naopak zachraňují, co se dá, tak to je konstrukce, na jejíž logiku mi věru IQ nestačí.
Za vše dětské neštěstí ve škole tedy mohou rodiče svým nezodpovědným přístupem ke svým ratolestem. Naše děti jsou rozežrané, ale že by druhé nejrozežranější na světě?
Za rodiče zase tvrdím, že za výsledky šetření PISA mohou učitelé, a protože je jich většina kvalifikovaných, padá máslo většinově na hlavy kvalifikované.
Kam má dítě jít pro autoritu, když je doma samo, rodiče rozvedení, máma dělá na směny aby bylo na jídlo?
Kam má jít pro pochopení, když doma není pochopeno?
Kam má jít pro mravní vzor, když doma ho nemá?
Do školy. Nebo na linku důvěry.
Jak být dětem mravním vzorem, učitele na PedF neučí. Učí je jak být matematiky, bohemisty či jazykáři, ne pedagogy. Proto tvrdím, že PedF vzdělání je učitelům spíše na škodu, protože pokud jsou dobří, musí pak trávit dlouhá léta odPedFakováním.
Ve škole však dítě najde v tom lepším případě suché A NEOSOBNÍ rutinéry, zaměřené na stíhání ŠVP.
To, že si škola v tomto ohledu myje ruce a svou pedagogickou nekompetencí ještě více v dětech utvrzuje odpor k autoritám, je tragedie galaktických rozměrů, jejíž důsledky si česká pseudospolečnost ponese až do hrobu. Z těchto dětí totiž jednou budou rodiče a to se pak bude kantor divit.
Dále válejte odpovědnost za své nekompetence na rodiče a žáky, je to snadné. Rodiče rodičovství nestudovali. Nemají státní instituci rodičovství a rodičovské odbory. Nemají titul Mgr v rodičovství a tudíž jsou na rozdíl od vás nekvalifikovaní laici.
Kopněte si...dokud můžete
Kam má jít pro pochopení, když doma není pochopeno?
Kam má jít pro mravní vzor, když doma ho nemá?
Kam má jít pro výchovu, když doma na něj kašlou?
Kam má jít pro trochu té lásky, když jej doma nepohladí.
A je to tady. Těžké dětství, a škola očekávání náhradní péče nenaplňující.
Já se Vám, pane Tajný Učiteli, za všechny učitele, kteří vás kdy zklamali, omlouvám.
Kam má dítě jít pro autoritu, když je doma samo, rodiče rozvedení, máma dělá na směny aby bylo na jídlo?
Kam má jít pro pochopení, když doma není pochopeno?
Kam má jít pro mravní vzor, když doma ho nemá?
Výborně.
Takže za pocit neštěstí dětí ve škole může škola, protože dětem nedává to, co jim měla dát rodina. Tomuhle se nedá říci jinak, nežli argumentační kotrmelec.
Poslyšte, nebyl jsem to já a myslím, že ani většina zdejších diskutujících, bez ohledu na kvalifikaci, kdo tvrdil, že škola má učit a výchova že je výhradní záležitostí rodičů. Naopak stále opakuji zde a na jiných fórech, že redukovat školy na pouhé nalejvárny informací je přímo zločin. Zločin na dětech a celé společnosti. Že škola ze své podstaty má a musí také vychovávat. A že k tomu také musí mít patřičné nástroje a autonomii v jejich použití.
A pokud jde o autoritu. Zkuste si sám odpovědět, nakolik jste svými názory vyslovenými zde a třeba i doma přispěl k vytváření respektu vůči učitelům a jejich poslání. Jestli náhodou sám nepodkopáváte to, co od nás požadujete.
Tohle téma je ale příliš citlivé, než aby bylo předmětem našeho dohadování. Nejde totiž o barvu ubrusů ve školní jídelně, ale o pocity našich dětí. Vy vidíte školu jako ztělesněné zlo. Učitele jako ty v nesmrtelném klipu skupiny Pink Floyd z alba The Wall.
Já si zase vzpomenu na dopis na rozloučenou, který nechal před sebevraždou jeden můj bývalý žák. Psal v něm, že škola bylo jediné místo, kde se cítil dobře.
Z našich zkušeností nejde učinit průměr.
Ale když vidím přicházet ráno žáky do školy, tak v jejich tvářích nevidím převažující beznaděj a neštěstí, jak tvrdíte podle Vámi citovaného výzkumu. Zato je až příliš často slyším při debatách s jinými učiteli.
Ale mohu se mýlit, to připouštím. Kdyby mé děti vstávaly ráno s pláčem a odcházely do školy se strachem v očích, tak bych neztrácel čas diskusemi na internetu a pídil bych se po příčině.
Jestliže tedy jsou naši žáci ve školách tak frustrovaní a nešťastní, jak tvrdíte, tak proč to jejich rodiče nevidí a proč s tím, sakra, něco neudělají?
Jak být dětem mravním vzorem, učitele na PedF neučí.
To se, pokud vím, neučí nikde. Ale právě proto ne každý učitel, se kterým jsme se jako žáci potkali, byl pro nás PAN učitel. Morální integritu musíme mít částečně už v sobě, ale hlavně ji v nás musí pěstovat někdo v našem blízkém okolí. Měli by to být především rodiče a příbuzní. Ale pokud toto prostředí selhává, pak je role školy téměř nenahraditelná.
A opět se zeptám. Jaké učitele podporuje naše společnost? Chce mít ze svých učitelů hrdé profesionály, vědomé si své role ve společnosti a svého poslání? Anebo raději pokorné slouhy, kteří mlčky sklapnou krovky a splní každou shůry nařízenou pitomost, každý rozmar rodiče a zřizovatele?
Představte si například, že na nejmenované střední škole se během jednoho týdne třikrát "dotazovali" z krajského úřadu na průběh maturitní zkoušky jednoho konkrétního žáka. Síla, což?
To, že si škola v tomto ohledu myje ruce a svou pedagogickou nekompetencí ještě více v dětech utvrzuje odpor k autoritám, je tragedie galaktických rozměrů, jejíž důsledky si česká pseudospolečnost ponese až do hrobu.
V tom s Vámi naprosto souhlasím.(Až na ty galaktické rozměry.) Jenže si pletete příčinu a následek. Rozhodně to není škola a učitelé, kdo si myje ruce. Alespoň ne ti, kterým na jejich profesi opravdu záleží. Ti se naopak snaží už mnoho let křičet a volat o pomoc. Poukazovat na budoucí důsledky dnešních a minulých špatných rozhodnutí. Ale nikdo nás neslyší. Pravicoví politici vnesli do školy "tržní" principy, aniž by si nastudovali alespoň úvod kapitoly o externalitách. Politiky všeobecně pak školství zajímá jen jako zdroj pro "malou domů". A rodiče škola začne zajímat až tehdy, když dítko přinese špatnou známku.
Pseudohumanisté nám vzali jakékoliv prostředky obrany vůči agresivnímu chování žáka. Nejde přitom ale o nás. Učitelé přece potřebují mít nástroje k tomu, aby vytvářeli bezpečné prostředí pro svěřené žáky. Jenže je nemají a i to málo, co zbylo, se bojí použít.
A ještě jedna poznámka mimochodem. Vy píšete negativně o "odporu k autoritám". To by ale v někom mohlo vyvolat dojem, že naopak vyžadujete vůči autoritám poslušnost. Neřekl bych, že jste to tak myslel, jen vysvětluji. Protože odpor vůči špatné autoritě považuji naopak za postoj oprávněný - například vůči okupantům. Asi bych ve Vámi zamýšleném kontextu volil spíše slovo "respekt".
Z těchto dětí totiž jednou budou rodiče a to se pak bude kantor divit.
Ale nebude. Jen smutně konstatuje, že na jeho slova bohužel nakonec došlo.
Zatím tady máme jen pár šroubováků zabodnutých do učitelů a vychovatelů. Zatím se v našich školách nestřílí. Zatím nemontujeme detekční rámy do vchodových dveří. Zatím.
Dále válejte odpovědnost za své nekompetence na rodiče a žáky, je to snadné.
To nevím. Neumím to posoudit. Ale zajímalo by mne. Je to stejně tak snadné, jako svalit zodpovědnost z rodičovského selhání na učitele?
Rodiče rodičovství nestudovali. Nemají státní instituci rodičovství a rodičovské odbory. Nemají titul Mgr v rodičovství a tudíž jsou na rozdíl od vás nekvalifikovaní laici.
Tak by nám snad aspoň občas a v něčem mohli věřit.
Občas a v něčem nás podpořit.
A nechat nás dělat svou práci.
"Jestliže tedy jsou naši žáci ve školách tak frustrovaní a nešťastní, jak tvrdíte, tak proč to jejich rodiče nevidí a proč s tím, sakra, něco neudělají?"
Ale oni ten problém vnímaví rodiče vidí a mnoho dělají. Stále častěji zakládají školy, dávají děti do alternativ či, pokud si to mohou dovolit, učí je doma. I já jsem to už pro sebe a své děti vyřešil. Někteří také upozorňují na problémy na internetových fórech.
Pro Pytlíka. Já nevím zda mé grafomanské výlevy lze redukovat na důsledek školních traumat z dětství. Ze socialistické školy si krom čtení, psaní, rudimentů matematiky a dvou či tří obzvláště sadistických kantorů, nepamatuji nic. No, možná Zuzku z třetí bé. Asi podvědomá amnézie či co.
V obecně smutném českém školství bezpochyby existují světlé výjimky a pak zase výjimky z výjimek atd.. Otázkou zůstává proč dobří kantoři mezi sebou trpí různé frustráty, zkorumpované ředitele, či špatné učitele. Možná je to proto, že je dobré mít práci a je rizikové na sebe upozorňovat. Pak ale nelze tvrdit, že dobro dětí je prioritou číslo jedna. Prioritou je klid na vlastní (dobrou) práci a ostatní vem čert.
Post scriptum,
pane poste restante, je mi ctí s vámi polemizovat. Vaše argumentační schopnosti a váha Vašich zkušeností mi umožňují mnohé věci vyjasnit a lépe artikulovat. V mnohém máte pravdu a v mnohém se neshodneme. Nicméně, děkuji za trpělivost.
Nám oběma je jasné, a myslím, že případným čtenářům našich diskusí také, že se v rámci zjednodušení diskuse dopouštíme určitých zevšeobecnění a paušalizací.
Ani já nejsem takový pitomec, abych si vážně myslel, že všichni rodiče na školy svých dětí kašlou a všichni učitelé jsou svatí.
A věřte mi, že každý učitel, hodný toho označení, skutečný a upřímný zájem ze strany rodičů o žáky a školu, vítá.
Bohužel je to ale většinou zájem motivovaný dost jednostranně. Jak říkám spolu s kolegou Blahou, vulgo Pytlíkem: "Ještě nikdy se mi nestalo, že by mne rodič či žák obvinil, že jsem ho učil málo a on toho chtěl zvládnout mnohem víc."
K Vaší otázce.
Vlastní chleba si někde obstarat musím a když loni dostal pro nadbytečnost padáka kolega, byl jsem rád, že jsem to nebyl já. I když si myslím, že je dobrý učitel, zatímco vůči sobě chovám značnou sebekritičnost. Ale není na mně, abych posuzoval potřebnost nás dvou pro zajištění výuky a nejsem ani placený za přijímání podobných rozhodnutí.
A upřímně taky doznávám, že vlastní děti mne zajímají více, nežli cizí. :-)
Jestliže hledám chyby a příčiny úpadku, pak to není primárně ani v rodičích, ani v učitelích. Problém je spíše v systému, který nás nutí a motivuje k chování určitým způsobem. Vysvětlím to na příkladu.
Třeba právě onen kolega vůbec nemusel ze školy odejít. Kdyby nás systém financování a zřizovatel nenutili sloučit dvě malé třídy do jedné velké. Školní matematika nám říká, že jedna třída = cca dva učitelské úvazky.
Škola přišla o dva kvalifikované a řekl bych, že i kvalitní učitele.
A tak místo dvou tříd o 17 žácích, což je podle nedávno zmiňované studie vlastně optimální počet, tu máme jednu velkou třídu s 34 žáky, ve které učit je peklo. Na individuální práci zapomeňte a na podnětné prostředí také. Místo dvou, tří obvyklých třídních lumpů a provokatérů jich tu najednou máte šest a ještě se předbíhají ve snaze kantory vytočit. Takový počet je už téměř neukormidlovatelný.
Že žáci v pubertě provokují zcela záměrně a testují, kam až smí zajít, to ví každý zkušený kantor a umí si s tím poradit. Někdy vtípkem, jindy výhrůžkou, v extrémním případě také přijetím krajního řešení. Přesněji, bylo tomu tak dříve. Jenže díky systematickému působení různých pseudohumanistů a ochránců práv dítěte, díky naprosto nepochopitelnému nátlaku inspekčních a zřizovatelských orgánů a také díky ředitelskému uplatňování postupu, který já nazývám "Princip preventivní předposranosti", čili "raději uděláme víc, než se po nás chce, abychom předešli problémům", se ze školy stalo prostředí naprosto nepoužitelné k výuce čehokoliv.
Namátkou třeba jen vydělte 45 minut sedmi žadateli o neodkladnou návštěvu WC, které se dožadují přesně uprostřed učitelova výkladu. Přičemž odmítnout jim pochopitelně z psychologických, hygienických a zdravotních důvodů nesmíte, byť by to bylo jen sotva 5 minut po skončení přestávky. Je tomu tak psáno na nátlak školní inspekce ve školním řádu a oni to velice dobře vědí.
Jejich třídní, která ve své třídě učí nejvíce, je z nich na prášky a nemůže se dočkat prázdnin.
Přitom by stačilo jen tomu největšímu sígrovi proměnit podmínečné vyloučení ve skutečné a ostatní by rychle pochopili, kde je hranice. A že on by si to opravdu zasloužil. První vyjádření pro policii ČR na něj psali už v prvním ročníku. Jenže to ředitel neudělá, protože za každého žáka přijde tolik potřebný peníz na provoz.
Hlavně ale nechce na školu upozorňovat, protože negativní popularita by mohla být příčinou poklesu zájmu o školu a způsobit menší počet přihlášených do prvního ročníku. Dal to jasně najevo opakovanými zmínkami o množství uchazečů o práci. A také před rokem výpovědí jedné kolegyni, na kterou si opakovaně stěžovali
žáci i rodiče kvůli neúměrnému přetěžování žáků. Asi měli pravdu. Já vím jen to, že už 18 let dávala typově stejné zadání písemek a tvrdohlavě odmítala pustit do dalšího ročníku žáky, kteří učivo nezvládali. Tak se totiž stalo, že v jejích dvou paralelkách klesnul počet žáků na zmiňovaných 17.
Mimochodem známkovala ty písemky tak dvakrát mírněji, nežli před lety.
Zákonitě musela z kola ven. A představte si, studijní výsledky se opravdu zlepšily. Ostatní kolegové totiž rychle pochopili, jak mají známkovat.
Docela obyčejný lidský strach ze ztráty zaměstnání, starost o košili, která je bližší než kabát, pane Tajný učiteli.
Jsou, pravda, jedinci, kteří tlaku odolávají. Ale ubývá jich.
Nebojí se leda tak něčí protežanti, manželky podnikatelů, které mají učitelský plat jako kapesné a pak důchodci a ti těsně před ním.
Tohle je realita našich bědných učitelských životů.
A to je má odpověď na otázku, proč dobří kantoři mezi sebou trpí různé frustráty, zkorumpované ředitele, či špatné učitele?
P.S.: Za trpělivost neděkujte.
Víte, já teď vlastně ležím doma a beru antibiotika. Notebook na klíně a podobné debaty mi ukracují čas mezi pocením.
P.P.S.: Oponent v diskusi pro mne není nepřítelem, ale partnerem při hledání pravdy. I mně umožňuje vyjasnit si vlastní postoj a třeba i změnit názor.
Po prvotním a někdy i trochu více emotivním vzájemném oťukávání mi dovolte, abych i já Vám vyseknul poklonu jako důstojnému oponentovi.
A že se v mnohém neshodneme, to beru jako přínos. Dohaduju se i s manželkou a není to vůbec našemu vztahu na závadu. :-)
Bylo mi ctí a těším se na příští názorové střety.
jedna třída = cca dva učitelské úvazky
Asi tak. Ovšem za předpokladu, že už nikde nejsou žádné přesčasové hodiny, a hodně málo nadtarifních výdajů. Ono by to také mohlo být tak, že se někdo pod nějakou vhodnou záminkou vyhodí, aby aby penízky kamarádíčkům nejenže neubyly, ale naopak se pěkně zakulaťoučkovaly.
Dejte si, pane poste.restante do relace mzdové objemy před a po optimalizaci vztažené k počtu zaměstnanců. Mnohdy vycházejí vpravdě zajímavá čísla.
Ty bláho, je-li na školách takováto atmosféra strachu o existenci, potěš pánbu, natožpak děti. Jděte učit na Waldorf, tam jsou sice všichni tak trochu Birkenstock, ale aspoň je tam rozhodování o důležitých věcech konsensuální. Dle toho, co píšete, zdá se mi být jedinou alternativou více alternativ.
Ty bláho
Na vykání, ani na velkém 'B' netrvám. Ale 'a' bych prosil krátké. Otec mne vždycky vedl k tomu, abych dbal čistoty rodového jména.
Děkuji
Opět se dopouštíte toho, co Vám poste.restante vytýká - paušalizace. To, že na jedné škole je strach, neznamená, že je to tak na všech.
Jsou kompromisy a kompromisy - pro mne by například byla "vražedná" antroposofická indoktrinace.
Tak ono by za značnou paušalizaci mohl být považován i můj příspěvek. Situace určitě není tak černá všude. Ale popsaný příklad se zakládá na realitě.
Více alternativ není řešením. Třeba Waldorfská škola na mém okrese žádná není. Soukromé školy? - jak která. Co vím, tak vcelku v klidu jsou na školách církevních.
Já bych ale přesto raději viděl alespoň náznak lepších zítřků a příslib řešení pro mainstream, tedy veřejné školy zřizované obcemi a kraji.
Prosil bych diskutující o více stručnosti, to se nedá stíhat číst.
Uvědomte si laskavě, že jsem jenom kvalifikovaný učitel.
pitomci + šlendrián = pakárna
Okomentovat