Bořivoj Brdička: Informatické myšlení jako výukový cíl

Článek se věnuje popisu změny v chápání cílů výuky na ICT orientovaných předmětů ve vyspělých zemích a vysvětluje, co je informatické myšlení, které za změnou stojí, a minimálně v podobě schopnosti zpracovávat informace se týká každého z nás.

Zpráva BBC z 11.1.2012 [1]: Jak sdělil ministr školství pan Gove na BETT, výuka ICT v anglických školách bude od příštího školního roku zajišťována novým předmětem nazvaným počítačová věda (computer science). Stávající výuka je velice špatná, takže musí být zásadně změněna. Nový předmět bude postaven na flexibilním obsahu, na jehož přípravě se podílejí univerzity i průmysl. Podle pana ministra může současný stav výuky ICT vést až k zaostávání Británie v blízké budoucnosti. Vyjádřil se doslova takto: „Představte si, jak dramatických změn jsme schopni dosáhnout, odstraníme-li zábranu v podobě současných výukových postupů. Místo, abychom žáky zahlcovali tím, že jim prostřednictvím nudných učitelů vnucujeme Word a Excel, měli bychom již 11leté naučit dělat třeba počítačové animace.“ Poradce pana ministra Ian Livingstone záměr upřesňuje takto: „Děti jsou nuceny se učit, jak používat aplikace, místo aby je tvořily. Jsou otroky ovládání uživatelských rozhraní, což je nemůže zaujmout“ (viz Naprogramujte si aplikaci pro mobilní telefon – první zkušenosti). Dokonce i stínový ministr školství Stephen Twigg se k záměru vyjádřil souhlasně: „Je správné zastaralou výuku ICT reformovat tak, aby odpovídala současnosti.“ Jiní odborníci ovšem upozorňují na to, že plánovanou změnu nebude snadné uskutečnit, protože není dost učitelů majících potřebnou kvalifikaci.

Tak toto byla Anglie před dvěma lety. Mezitím i k nám dorazily hlasy, že bychom se měli vydat podobnou cestou. Historicky naprosto nevyhovující RVP nám pro to sice zatím žádný prostor nedává, ale to se nutně bude muset změnit. Velice výstižně lze podstatu nutné změny přístupu popsat též jako zavedení nové průřezové priority pojmenované v anglickém originálu „Computational Thinking“. Doslovný překlad „výpočetní myšlení“ nám v češtině zní dost divně, takže ho překládáme jako „informatické myšlení“. Je však nezbytné hned na tomto místě připomenout, že v podobě zpracování informací nám digitální technologie pronikají do života již natolik, že schopnost alespoň do určité míry informaticky (digitálně) myslet dnes rozhodně musí mít úplně každý.

Jedná se o kompetenci, která úzce souvisí s využitím technologií a spolu s ním se vyvíjí (viz přehled Davida Moursunda v IAE-PEDIA). Jestliže na počátku jí nutně museli disponovat hlavně programátoři a operátoři velkých počítačů, dnes ji v modifikované podobě potřebuje každý majitel chytrého digitálního přístroje. Definici si můžeme vypůjčit třeba u instituce, která se na popis výukových standardů pro oblast technologií vysloveně orientuje, a tou je ISTE (naposledy jsme o ní psali zde  - Standardy technologických dovedností pro žáky od ISTE). Ta definuje informatické myšlení takto [2]:

Informatické myšlení je proces postavený na snaze řešit problémy, který musí vykazovat minimálně tyto znaky:

• Formulace problému tak, aby k řešení bylo možné s výhodou použít technologie.
• Organizace dat do logické struktury.
• Reprezentace dat v abstraktní formě prostřednictvím modelů a simulací.
• Řešení realizované formou algoritmu (řada naplánovaných kroků).
• Hledání, analyzování a implementace možných řešení s cílem dospět k co možná nejúčinnějšímu a nejefektivnějšímu výsledku.
• Zevšeobecnění a přenesení způsobu řešení na širší škálu podobných problémů.

Kompetence zvaná informatické myšlení by měla být doprovázena dalšími doplňkovými a rozšiřujícími schopnostmi:

• Vnímání souvislostí.
• Vytrvalost při hledání řešení složitých problémů.
• Tolerování nejednoznačností.
• Schopnost pracovat na problémech s otevřeným koncem.
• Schopnost komunikovat a spolupracovat s někým na dosažení společných cílů.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz