Jednou z iniciativ, jak upozornit na důležitost dosáhnout celospolečenského uznání výsledků neformálního vzdělávání, byl podpis Memoranda o podpoře uznávání výsledků neformálního vzdělávání při práci s dětmi a mládeží. Došlo k němu před třemi lety na celostátní Konferenci k uznávání neformálního vzdělávání z podnětu ministerstva školství a dnes již neexistujícího Národního institutu dětí a mládeže (jeho nástupnickou organizací je od ledna 2014 Národní institut pro další vzdělávání) v rámci projektu Klíče pro život, jehož cílem bylo posílení celoživotního učení lidí pracujících s dětmi a mládeží. Snaha šířit tuto myšlenku nadále pokračuje i v navazujícím projektu K2 – kvalita a konkurenceschopnost v neformálním vzdělávání (www.ka2.cz) prostřednictvím aktivity Metodická podpora uznávání neformálního vzdělávání.
Tato listina otevírá další možnosti k intenzivnějšímu jednání o záměrech do budoucna začít uznávat neformální vzdělávání a tím i podpořit v lidech samotných vnitřní motivaci k celoživotnímu učení. Zdůrazňuje se v ní, že: „Česká republika je jednou ze zemí, která se přihlásila k aktivnímu prosazování myšlenky celoživotního učení. Veškeré formy učení jsou tak chápány jako celek propojující svět vzdělávání a zaměstnání a zajišťují možnost plynulého přechodu mezi nimi. Tento přechod se uskutečňuje na pozadí uznávání kompetencí a kvalifikací, které v životě získáváme.
Každý člověk během svého života rozvíjí mnohé kompetence i mimo formální vzdělávání. Tyto kompetence významně zvyšují kvalitu života jednotlivce a ovlivňují úspěšnost jeho zapojení se do pracovního procesu. Mnohé z nich jsou získávány, prakticky ověřovány a potvrzovány v rámci výchovně-vzdělávacích činností probíhajících ve sdruženích dětí a mládeže, střediscích volného času, školních klubech a družinách – tedy v rámci tzv. neformálního vzdělávání, včetně vzdělávání zájmového. … Současná společnost by měla nabízet větší prostor těm, kteří umějí vzít svůj život do vlastních rukou, jsou ochotni věnovat čas vlastnímu rozvoji i péči o věci obecné ve snaze o nápravu toho, co je nevyhovující, k rozvoji toho, co je cenné. Uvědomujeme si důležitost podpory úsilí v oblasti uznávání kompetencí získaných mimo formální vzdělávání a zasadíme se o to, aby význam, uplatnitelnost a udržitelnost neformálního vzdělávání byly i nadále důležitým celospolečenským tématem pro politickou reprezentaci, vzdělavatele a zaměstnavatele s důrazem na kompetence, které v něm jeho účastníci rozvíjejí.“
Memorandum během Konference k uznávání neformálního vzdělávání podepsalo 11 signatářů, mezi nimi například Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Hospodářská komora ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Svaz průmyslu a dopravy ČR či Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého. Od listopadu 2011 se k němu připojilo dalších 14 organizací. Svými podpisy deklarují, že chtějí a jsou připraveni:
- hledat cesty pro rozvoj neformálního vzdělávání a podporu osob pracujících s dětmi a mládeží;
- vytvářet prostředí, v němž pracovníci mají možnost využívat znalostí a dovedností získaných v rámci neformálního vzdělávání;
- podporovat myšlenku uznávání neformálního vzdělávání odstraňováním veškerých bariér – fyzických, ekonomických, sociálních a kulturních, které mohou bránit uplatnitelnosti na trhu práce.
Čím více zástupců ze strany zaměstnavatelů, vzdělavatelů, neziskových organizací a školských zařízení pro zájmové vzdělávání podpoří myšlenku celospolečenského uznávání neformálního vzdělávání vyjádřenou v Memorandu, tím dříve se najde schůdná cesta k tomuto cíli.
(Více o signatářích Memoranda na http://www.nidm.cz/k2/memorandum )
3 komentářů:
'A jakou máte kvalifikaci, pane uchazeči?'
'V mládí jsem navštěvoval rybářský a astronomický kroužek. Taky jsem chodil do hudebky na akordeon, a hrál jsem za školu košíkovou.'
'No budiž. Tak my to s vámi na toho kontrolního pracovníka zkusíme.'
No to jo! Jako rybář a astronom se dokáže soustředit na jednu věc a trpělivě čekat, nedá se ničím vyrušit, tedy asi ani "svést z cesty". Při hře na akordeon zdokonalil koordinaci pohybů (pravá ruka, levá ruka a protipohyb) a k tomu ještě číst z not, takže zvládne několik věcí najednou a ještě vytrvalost a překonávání překážek (víte, jak je akordeon těžký a jak se mu museli spolužáci posmívat, že tahá vozíček?). A v košíkové týmová spolupráce, rychlost v rozhodování, snad i fair play.
Nebude to žádný lempl. Taky bych to s ním zkusila.
Nebude to žádný lempl.
Tak děkuju.
Docela jste se, paní obyčejná učitelko, trefila. Tedy až na to fér plej. Jako vyfaulovávač jsem měl za úkol tak silně provokovat protihráče, až se o mne vyfaulovali. Byla to poměrně bolestivá pozice. Protože jsem plnil úkoly s maximálním nasazením, schytal jsem jich nespočetně. Bohužel se ale tyto aktivity promítly i do mého charakteru.
Radši to se mnou nezkoušejte.
Okomentovat