Jsou namyšlení, neumějí přijmout kritiku a uznat, že jejich vzdělání je děravé. Dnešní padesátníci...
Z článku Tomáše Feřteka v RESPEKT.cz vybíráme:
Ta sdílená představa o nevzdělané generaci vzniká nejspíš tím, že ti starší posuzují mladší obvykle podle toho, co umí sami - a myšlenkovou matricí je pro ně právě vzdělávání, které před lety sami získali. Pokud ti mladší neumí, co umím já, považuji je za nevzdělané.
Fakt, že ti mladší umí něco, co já neumím, se mi posuzuje mnohem hůř. Prostě proto, že často ani neumím pochopit, co oni to vlastně umí a k čemu jim to je. Je to zcela mimo můj záběr. Když srovnám svoje vzdělání ve dvaceti se svými dětmi, ano, přečetl jsem v jejich věku asi tak stonásobně víc knih. Ale to je tak všechno. V dalších parametrech na ně nemám ani náhodou.
Samozřejmě, že i u těch dnes náctiletých narazíme na děsivé případy negramotnosti a srovnávací mezinárodní měření konstatují, že se po léta spíš zhoršujeme. Jenže když se do těch čísel podíváme, zjistíme, že opravdu velký problém mají hlavně ty děti a žáci, o něž se moc nestaráme, kteří nám tak obecně přijdou nevzdělavatelní.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
21 komentářů:
"Ale tím, že jimi (mladými) budeme paušálně pohrdat, je těžko přimějeme k tomu, aby na sobě víc pracovali."
Pan Feřtek si často a rád při svých různých aktivitách odporuje. V článku se snaží zastávat mladé generace, dnešních absolventů škol, což však docela odporuje tomu, jak se prostřednictvím EDUINU zastává nekvalifikovaných starších kantorů, kteří mladým absolventům učitelských oborů zabírají místa ve školách, a přiznejme si, že mnozí z nich si kvalifikaci nechtěli nebo nedokázali doplnit.
Takže se ho ptám? Proč ve školách vzdělané absolventy nechceme? Proč máme ve školách mraky důchodců a nekvalifikovaných kantorů? Proč máme na úřadech práce mraky absolventů učitelských oborů? Proč jsme se vlastně dostali do situce, kdy mladým ve školách nejsme schopni dát vůbec šanci?
Vynášet jakékoli paušální soudy... je velmi ošemetné.
xxx
Snad mohly existovat někde ojediněle školy, které fungovaly lépe, ale já je nezažil...
A mohl byste tedy, pane Feřteku, vyjmenovat všechny školy, které jste zažil? Prosííím, včetně těch vysokých. Viz
vysoké školy... přehlídka ztraceného času
Je to zcela mimo můj záběr.
Jak příznačné, jak hluboce pravdivé. Autobiografie zhutněná do jediné věty!
Kam se hrabe slavný Cimrmanův epitaf.
Citace z článku:
Tehdejší normalizační základka bylo morbidní ukázňovací zařízení, střední školy nuda k nepřečkání a vysoké školy až na pár osvícených pedagogických výjimek přehlídka ztraceného času.
Myslím, že tento postoj vysvětluje vše.
Pana Feřteka nezajímá realita. On má svou vizi školy, kterou prošel. Její příznaky vidí všude kolem sebe a rozhodl se s nimi bojovat. Je tak naprogramován svou zkušeností.
Vyslovil mnohá tvrzení, které mu vzápětí lidé z praxe dokázali věcnými argumenty vyvrátit. Ale to nemá na jeho postoj vliv.
Křižáka, který se vydal do svaté války nelze přesvědčit.
Křížoví konzultanti vymyslí problém, buď okrajový, nebo nejlépe neexistující, a pak naznačují jeho řešení, seč jim síly stačí. Něco jako vyrvat Svatou zem z rukou bezvěrců, aby blahořečení byli. Tím zdůvodní nezbytnost svojí existence. Že tu jsou skutečné problémy netuší, protože je nevidí, nebo nechtějí vidět, protože netuší, jak je řešit.
Což o to. Horší je, kolik lidí jim na to naskakuje a dopřává sluchu, a naprosto zdrcují je, kolik i velmi vzdělaných lidí je ochotno je v tom podporovat, nebo to s nimi táhnout aspoň před těmi mikrofony a kamerami.
V záři reflektorů zpitomí, zdá se, kdekdo.
Pro poste.restante, pustte si ten film na http://www.eduin.cz/clanky/pripomente-si-film-tomase-skrdlanta-skola-demokracie-po-sedmnacti-letech/
Pěkný starší se jmenuje "Pozor na hlavu", také dává pěkný obrázek.
Já bych sice tak silná slova jako kolega Feřtek nepoužil, ale i on připouští výjimky. Myslím, že jste buď měl na základku štěstí nebo si ji idealizujete. Možná obojí :-) Problém je, že většina z nás znala jen tu svou školu a třídu.
Já jsem v 80. letech suploval na více než deseti různých středních školách matematiku a fyziku, a byla to vesměs velmi smutná zjištění, co jsou žáci nuceni se učit, co umí, čemu rozumějí, co od učitele očekávají.
Ondřej Šteffl
My přece oba víme, že pan Feřtek se ve svém článku dopustil mnoha paušalizací a právě těch generalizací, které sám považuje za špatné.
Je korektní říci: "Znám případ...", ale není korektní jej zevšeobecňovat.
Jeho články z poslední doby by mohly sloužit jako učebnicové texty při demonstraci takzvaných řečnických triků a argumentačních faulů.
Dost mě to mrzí. V době, kdy psal "Ředitelskou kuchařku" se takových podrazů nedopouštěl.
Všichni hodnotíme okolní svět optikou své životní zkušenosti. Ale soudný člověk si je toho vědom a svá vyjádření proto formuluje s rozvahou.
Pokud se mé osobní zkušenosti týče, nemyslím, že se má zkušenost vymykala průměru. Měl jsem učitele dobré i špatné. Ale měl jsem tu smůlu, že jsem už od dětství projevoval prvky analytického myšlení. Takže když mí spolužáci říkali, že ta a ta učitelka "je blbá", tak já ještě navíc byl schopen zdůvodnit proč.
Třeba na gymplu už převažovali učitelé s výraznou osobností a těch slabých bylo jen pár.
Pravděpodobně jsem měl štěstí, že jsem nenarazil na vysloveného blbce. To až na vysoké. :-)
Jsem ale silně dalek toho, abych své osobní zkušenosti zevšeobecňoval. Označit "normalizační základku" za morbidní ukázňovací zařízení, je prostě přehnaná paušalizace a není to ani spravedlivé. Řekl bych, že mnozí tehdejší učitelé by se mohli cítit právem uraženi.
Pokud se obsahu výuky a skutečně získaných znalostí týče, to by bylo na delší debatu. Ale už delší dobu hledám jeden starý článek, který porovnával texty učebnic vlastivědy dnes a před 40 lety. Myslím, že tam byla odhalena jedna hluboká příčina dnešních potíží.
velmi smutná zjištění... co umí, čemu rozumějí
A už se to, pane Šteffle, nějak soft projektově povylepšuje?
Vy to máte s první ruky.
optikou své životní zkušenosti
'Je-li současný stav aspoň trošku uspokojivý, pak díky za všechno, co k němu vedlo.'
Jinými slovy, a trošku v nadsázce, děkuji i všem šmejdům, které jsem v životě potkal. Naučili mne toho ne méně, než lidičci zlatí.
jsem nenarazil na vysloveného blbce
Studovat chování i nevysloveného blbce je velmi podnětné.
A zábavné taky.
Srovnávat dovednosti typického dvacetiletého dnes a v 80. letech se nedá. My pořád přesazujeme "starého" dvacetiletého do "nové" doby. Ale zkusme to i naopak, obávám se, že by dnešní dvacetiletý v 80. letech pohořel také. A není to jen počtem přečtených knih. V 80. letech byly potřeba jiné praktické a sociální dovednosti, a také morální normy byly někde jinde než dnes.
Takže ano, já jsem ve dvaceti neuměl psát sms a neuměl si najít informace na Wikipedii, angličtina také nic moc. Zato jsem si uměl rozebrat a repasovat jízdní kolo. A pamatuju si, že v socialistické základce nás haranty celkem naučili slušnému chování. Každá doba má svoje.
K O.Štefflovi: V 80. letech jsem učil na několika SŠ. Opravdu bylo hrozné, co tehdy v M a F po žácích chtěli - různé rovnice, vzorečky ... Je moc dobře, že to už to dnes je jiné.
" V 80. letech jsem učil na několika SŠ. Opravdu bylo hrozné, co tehdy v M a F po žácích chtěli - různé rovnice, vzorečky ... Je moc dobře, že to už to dnes je jiné. "
Já jenom doufám, že tu M/F jste neučil, podle té blbosti, co jste napsal bych to tipoval na výtvarka/tělocvik při vší úctě ke kolegům těchto aprobací.
A co se páně Feřteka a jeho budovatelských textů a bořícího nadšení týká - Goebbels by se mohl od něj učit.
ještě k Poste.Restante
Ono je to těžké psát bez paušalizací. Třeba MF Dnes vám nevezme článek delší než 4000 znaků, Lidovky někdy i 6000. A není pak možné psát za každou větou "ale existuje spousta výjimek". Podobně tisková zpráva. Kdyby je EduIn dělal pro Vás, jistě by vypadaly jinak, třeba jako Ředitelská kuchařka :-). Jenže on je musí udělat tak, aby si je přečetl redaktor případně editor, který obvykle nemá o školství a vzdělávání ani páru, a víc než dva odstavce číst nebude. A hlavně ony nejsou psány pro pedagogickou, ale pro širokou veřejnost.
Nicméně uznávám, že s tou morbidní základkou to bylo přehnané.
nejsou psány pro pedagogickou, ale pro širokou veřejnost
O to je to horší, pane Šteffle. O to je to horší.
Takže v zájmu zkrácení budeme lhát až se bude prášit. Paráda.
Redaktor tomu nerozumí, autor tomu skoro nerozumí a po zkrácení si to má přečíst čtenář, který tomu taky nerozumí a výsledkem je to, co tu dnes máme. Obraz učitele jako socialistického debila ve věku 50 - 60 let, který nic neumí a jenom kazí děti.
Pak je asi lepší si takové "články" při vší úctě strčit do prdele než na papír.
takové "články" při vší úctě strčit do prdele
Pak je to v pořádku.
Vnímám to tak, že ty články nám pan Feřtek do té prdele posílá.
Takže díky. Bezesporu se nám teď v té školské prdeli povede podstatně lépe.
Kolega Pytlík už naznačil, že školy plné učitelů Ideálů nemohou připravit člověka na reálný život. Měl jsem štěstí, že jsem, přestože relativně mlád, prošel v životě mnohými kolektivy (školními, vojenským, pracovními a znovu školním). Proto tvrdím, že setkání s týpkem mého kalibru je pro děti nezapomenutelný zážitek a vklad do pozdějšího profesního života. Lidé jsou v něm namícháni bez ohledu na požadované vzdělání, délku praxe či manuální zručnost. Blb všude druha má.
Žactvo žádá srandu a slučáky se spolužáky často přetékají legendami o patologickém chování některých učitelů. Námi milované zveme mezi sebe i dnes a pokračujeme v diskuzi, která započala už před třiceti lety.
Na učitelích mi vždy nejvíc vadilo, když sami neuměli to, co nás měli naučit. Pravda je, že pokud patřili do kategorie nepřátel, pak se nad nimi snadno vyhrávalo i v nerovném boji. Skvělá motivace, která nikomu neškodí.
Dopřejte žákům poznat člověčenstvo v plné parádě už za katedrami. Snad jen na kvalifikaci trvám. Proboha, abych nepíchl do vosího hnizda, můsím definovat význam slova. Kvalifikovaný = způsobilý.
Pro Anonymní z 21.30:
Já jenom doufám, že tu M/F jste neučil,...
Ale ano, matiku jsem právě učil. A tak parafrázuji tvrzení pana Šteffla, podle kterého se dnes v M a F učí něco zcela jiného (čemu navíc všichni žáci bezvadně rozumějí)a jen kroutím hlavou.
Ach, tak to byla nepochopená ironie.
Omlouvám se.
Já tedy bez ironie, ale protože se při svojí práci s matematikou a fyzikou běžně setkávám, tak by mne vážně zajímalo, co všechno nehezkého se v těchto předmětech dá učit.
"Ono je to těžké psát bez paušalizací."
To myslíte vážně? To má být omluva? Možná novináře neomezuje počet znaků, ale počet myšlenek.
Okomentovat