Petr Kuba: Tablet v rukou češtináře

Rád bych se s vámi podělil o zkušenost, kterou jsem učinil a činím s oblíbenou hračkou a vytouženým vánočním dárkem současné mládeže – tabletem.


Pro ty z vás, kteří si nejsou jisti, co přesně tablet je, shrnu základní informace: tablet je něco mezi chytrým mobilním telefonem a notebookem. Je to placka většinou o rozměrech cca 26 x 17 cm, tlustá necelý centimetr (samozřejmě existují tablety výrazně menší i větší). Ovládá se dotykem (ale lze přikoupit malou klávesnici) a její primární funkcí je…no…a já vlastně nevím. Patrně mobilita, surfování po facebooku v KFC či sledování filmů v autobuse. Upřímně naprosto nechápu, proč je tak oblíbeným zbožím, protože jeho využití pro běžně pracujícího či studujícího člověka zdá se mi neurčité, až mizivé.

Ve škole, kde učím, je nezbytná pomůcka učitele notebook. Veškeré studijní materiály mají žáci online, klasické učebnice a sešity se, až na výjimky, nevyužívají. Studenti chodí do školy pouze s notebookem, a tak i učitel musí mít v hodinách notebook vždy po ruce. Můj notebook začal pomalu dosluhovat, brzy ho čeká křemíkové nebe, nebylo tedy zbytí a musel jsem vyhlížet koupi nového. Jelikož jsem ale měl určitou zkušenost s tabletem jako pomůckou učitele, začal ve mně hlodat červík nejistoty, zda přece jen místo notebooku nepořídit tablet.

Ještě před rokem bych myšlenku zcela zavrhl. Absolvoval jsem několik školení, ke kterým jsem si postupně vypěstoval averzi (nejvíce mě asi irituje stotisícová interaktivní tabule). Stále více jsem totiž alergický na obchodníky, kteří přijdou do školy udělat seminář o využití moderních technologií. Zářivý úsměv od ucha k uchu, chování neuvěřitelně přátelské, jako bychom byli kamarádi už léta, ctnostná myšlenka posunout školství dál a jediný účel: vytáhnout z vašich, eventuelně státních, peněženek co největší částku za pomoci té nejlevnější obchodní manipulace, jejíž užití vůči vysokoškolsky vzdělanému člověku mě uráží. Následně jsem měl ale možnost si tablet na týden vyzkoušet a moje počáteční rozhodnost začala dostávat trhliny.

Věřte nebo ne, místo notebooku jsem si nakonec letos v lednu tablet pořídil. Proč – vysvětlím v následujících odstavcích. Pro pořádek ještě uvedu, že současné tablety disponují jedním ze tří operačních systémů, které se více či méně odlišují: iOS (tablety značky Apple), Android a Windows (různé značky). Má zkušenost je s Androidem.

Zjistil jsem totiž, že má práce v hodině je najednou rychlejší, snazší a efektivnější. Místo abych si do hodin bral poměrně těžký notebook a při probírání nové látky, kontrole úkolů či četbě ukázky (připomínám, že veškeré studijní materiály a odevzdání úkolů či slohovek je u nás v podobě e-learningu, tedy on-line) se neustále obracel a vracel ke katedře, jsem měl najednou všechno v ruce: v 50 deka vážící placce, se kterou mohu volně přecházet po třídě a činit cokoli, co kantor v hodině potřebuje. Kdybych používal klasické papírové přípravy a učebnice, byl by rozdíl ještě markantnější. Na střední škole učím teprve čtvrtým rokem, a tak nemám zdaleka veškeré přípravy v hlavě a do literárních ukázek se potřebuji stejně jako studenti při četbě, analýze a interpretaci dívat. V případě papírových materiálů bych tedy patrně musel na každou hodinu vybrat danou přípravu (nebo vzít celé desky), učebnici, čítanku a samozřejmě zápisník na známky. Takto mám nyní vše v jednom zařízení, v tabletu.

Nespornou výhodou tabletu je právě možnost mít vše v jednom zařízení, stejně jako v notebooku. V tabletu lze mít veškerá data s učitelstvím spojená. Pokud něco opomenu či v hodině potřebuji otevřít učebnici pro jiný ročník, spletl jsem si diktát nebo se potřebuji podívat na známky některého studenta, trvá taková operace několik vteřin. Taktéž mám okamžitě k dispozici rozvrh svůj i třeba celé školy a veškerou svou klasifikaci. Oproti notebooku má však tablet v tomto ohledu pár výhod: Je rychlejší a spolehlivější. Než notebook otevřete, přihlásíte se, počkáte, až Windows načte veškeré programy a procesy, než odklikáte veškeré aktualizace, o které se měl dávno postarat školní ajťák, ztrácíte drahocenné minuty a taky nervy. Na tabletu zmáčknete čudlík a pracujete. Je navíc malý a lehký, máte ho neustále v rukou, takže veškeré operace a vyhledávání lze dělat za pochodu po třídě. Při četbě ukázky se tedy můžete procházet po třídě a kontrolovat, zda student v zadní lavici u okna nedojídá tajně svačinu. Při kterékoli činnosti lze prostě volně chodit po třídě a přitom mít vše v ruce.

Další výhodou tabletu je jeho rychlost. Rychlost procházení internetu (pro mě v hodinách nezbytná věc), rychlost procházení složek a otvírání dokumentů (PDF, DOCX, obrázků atd.). Než dojdu z kabinetu do třídy, což trvá asi minutu a půl, několikrát ťuknu na display a mám otevřenou přípravu, ukázku, online odevzdání domácích úkolů či slohovek, diktát, PPT prezentaci, YouTube s videem či hudební ukázkou, prostě cokoli.

Rychlý internet je v tabletu samozřejmost. Když potřebuji najít nebo ověřit určitá data na internetu, podívat se, jak vypadá „amarant zvadlý“ v Máchově Máji, zkontrolovat, zda a kdy mi student odeslal e-mail, najít jízdní řád, program divadla, videoarchiv České televize, opět je to záležitost několika vteřin. Jestliže navíc jako my využíváte sdílené Google dokumenty či Google disk, opět máte ke všemu rychlý přístup. Moji studenti mají na Googlu např. on-line portfolio svých slohových prací. Oni stejně tak jako já tedy mohou kdykoli nahlédnout do slohovek, které psali třeba před třemi lety. To vše lze samozřejmě činit i v notebooku, s tabletem je to ale výrazně rychlejší a pohodlnější.

V současné době existuje pro tablety řada zajímavých učitelských aplikací, o kterých jsem psal výše (známkování, rozvrhy) a které lze exportovat např. do Excelu, údajně i do Bakalářů. Přestože ale ve škole Bakaláře máme, s tímto exportem a spojením tablet – Bakaláři zkušenosti zatím nemám, nemohu tedy funkčnost posoudit.

Tablet vám bez nabíjení vydrží v průměru 8 hodin za předpokladu, že jej máte neustále rozsvícený a používáte ho. Pokud ho např. na hodinu odložíte, vydrží samozřejmě mnohem víc.

Nyní k některým nevýhodám. Jednou z nich je třídnice. V tabletu lze mít třídnici, zapisovat absenci a probrané učivo. Ovšem mám dojem, že zatím nejde synchronizovat se školní el. třídnicí (např. právě Bakaláři), a tak musíte absenci a téma hodiny stejně přepsat do školního notebooku či PC, kde síťová el. třídnice je. Většinou se tak nelze podívat, zda před měsícem žák na té či oné hodině byl nebo jak dlouho chyběl. Resp. lze, lze si vytvořit docházku do všech vašich hodin, ovšem to znamená vytvořit si ve školním roce každou jednotlivou hodinu zvlášť, a to je práce šílená. Já to řeším tím, že mám vytvořenu jednu univerzální hodinu pro každou třídu (např. ČJL 1.A), v hodině absenci naťukám a pak ji ještě ten den v kabinetu přepíši do bakalářů.

Další nevýhodou tabletu je, že pro něj nejsou optimalizovány elektronické učebnice. Jestliže tedy ve škole využíváte např. el. materiály od Frause, mám dojem, že v tabletu nebudou fungovat, nebo minimálně ne správně (za předpokladu, že se nejedná pouze o soubor PDF dokumentů, ten samozřejmě v tabletu funguje bez problémů). Z toho vyplývá, že veškeré přípravy musíte mít vlastnoručně psány např. v notebooku a pak je do tabletu překopírovat. Větší problém přichází s čítankou, kde budete muset v krajním případě ukázky přepsat ručně. Nevím, jestli existují el. čítanky, ze kterých po zakoupení půjde digitální text vyexportovat a následně nakopírovat do dokmuentů v tabletu. Já to řeším naskenováním materiálů (z čítanky, diktátů a různých cvičení). To ale předpokládá, že veškeré tyto knihy máte zakoupené, tedy vlastníte originál, pouze jste si jej digitálně přenesli do tabletu. Musíme totiž myslet na autorská a licenční práva.

Nyní se dostávám k největší nevýhodě tabletu. Tablet je především určen ke konzumaci a prohlížení dat, nikoli k jejich vytváření. Vytváření dokumentů – textových souborů, neřku-li tabulek nebo dokonce PPT prezentací – je mnohem pomalejší a omezenější než na notebooku. Proto vám tablet nikdy notebook nebo PC jako takový zcela nenahradí! K používání tabletu je, dle mého, nutné mít někde k dispozici notebook nebo PC, na kterém budu materiály vytvářet. Tento však může být doma či v kabinetu a nemusí být nikterak výkonný, co se týče rychlosti a výdrže baterie, protože jakmile dokument vytvoříte, zkopírujete jej do tabletu a s tím si pak vesele pochodujete ze třídy do třídy.

Poněkud zdlouhavé pro nového uživatele je seznámení se s tabletem. Jednak s ovládáním systému, jednak s ovládáním jednotlivých aplikací. Naprostá většina aplikací, které jsem si do tabletu stáhl (všechny jsou k dispozici on-line v Obchodě Google a stažení a instalace jedné aplikace trvá několik vteřin), jsou zdarma. Koupil jsem si, myslím, dvě aplikace. Jednu asi za 40 Kč, jednu za 60 Kč. Žádnou další kupovat nepotřebuji a myslím, že ani potřebovat nebudu. Než však zcela ovládnete práci např. v aplikaci známkování či rozvrh učiva, docela to trvá. Pokud jste s výpočetní technikou navíc ve stavu válečném, silně doporučuji mít po ruce někoho, kdo s ní uzavřel výhodné spojenectví.

To je tedy má zkušenost s tabletem. Pro mě jako pro kantora, který potřebuje být v hodinách neustále online a který má rád veškeré materiály a dokumenty pohromadě a po ruce, je bezkonkurenčním pomocníkem a nemohu si ho vynachválit. Pro těch několik negativ jsem našel poměrně rychlé řešení. Dle vašeho stylu práce a výuky může být tento text ujištěním, že tablet je zbytečnost, nebo naopak inspirací, jak si práci ulehčit.

Převzato z webu Asociace středoškolských češtinářů