Novela zákona musí zohlednit i velmi nečekané učitelské příběhy

EDUin upozorňuje na velmi komplikované případy učitelů, kteří nevyhovují současným požadavkům zákona o pedagogických pracovnících, přestože není pochyb o tom, že jsou pro školy přínosem.

V rámci debaty o učitelích bez formální kvalifikace se na EDUin obracejí pedagogové se svými příběhy. Některé z nich jsou velmi překvapivé a vymykají se představě, že požadavky zákona nesplňují jen ti učitelé, kteří byli líní si doplnit včas požadované vzdělání. Ukazuje se, že situace je mnohem komplikovanější, mnohé z těchto příběhů jsou velmi paradoxní a bude obtížné je vyřešit připravovanou novelou zákona. EDUin se proto snaží upozornit na všechny eventuality, které musí nově upravený zákon vzít v úvahu.

Nabízíme několik konkrétních případů učitelů, kteří nevyhovují současným požadavkům zákona o pedagogických pracovnících. Případy uvádíme anonymně s ohledem na jednotlivé pedagogy, ale EDUin má každý z těchto případů zdokumentován včetně úřední korespondence s ním spojené:

Učitelka angličtiny jako bakalářka bez kvalifikaceUčitelka A vystudovala začátkem devadesátých let na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci angličtinu v kurzu podporovaném British Council. Studovala jednooborové tříleté studium, které bylo zakončeno titulem Bc.  Učila na základní a pak střední škole a současně na vyšší odborné škole. Dále se vzdělávala a je certifikovaným hodnotitelem maturitních prací z jazyků. Nový zákon její kvalifikaci neuznal za dostatečnou. Pokud by se rozhodla doplnit si vzdělání, narazí na to, že žádná vysoká škola nenabízí kombinované magisterské studium pro absolventa jednooborového bakalářského studia. Nemůže absolvovat ani rozšiřující studium pro učitele základních škol, protože i tam je vstupní podmínkou titul Mgr. Jedinou možností je tedy vystudovat jakékoli magisterské studium, bez ohledu na to, zda souvisí s jejím předmětem. Pak by zákon její kvalifikaci uznal. Rozhodla se studovat Gender studies.

Oceňovaná učitelka angličtiny ani po doplňujícím studiu nemůže učit jazyk
Učitelka B je absolventkou Vysoké školy ekonomické a složila státnici z angličtiny. Od roku 1999 učí angličtinu na základní škole. Vytváří učební materiály pro děti se speciálními potřebami, získala Titul The Best Teacher of English Award (ten jí předával současný ministr Marcel Chládek ještě ve funkci senátora) a ocenění Vynikající učitel. Z hlediska zákona je ale nekvalifikovaná. Pokud by vystudovala tři semestry takzvaného doplňkového pedagogického studia, mohla by na střední škole učit ekonomické předměty, i když se jim celá léta po absolutoriu nevěnovala. Ale jazyk, tedy oblast, kde si vzdělání systematicky zvyšovala, učit nemůže. Musela by pravděpodobně studovat magisterské studium od prvního ročníku.

Speciální pedagožky, které by měly studovat sami u sebe
Učitelka C pracuje spolu s dalšími kolegyněmi v pedagogicko-psychologické poradně. Vystudovala magisterské studium v oblasti pedagogických věd a šestisemestrální rozšiřující studium se závěrečnou zkouškou na úrovni státní závěrečné zkoušky ze speciální pedagogiky. To ale nebylo podle názoru ministerstva správně akreditováno. Právní názory na to, zda jde, či nejde o uznatelné vzdělání, se liší. Tyto speciální pedagožky by tedy musely znova studovat obor, který už jednou vystudovaly, a drobnou kuriozitou je, že některé z nich v podobných kurzech, které by měly absolvovat, dnes učí. S jistou nadsázkou se dá říci, že by tedy mohly studovat samy u sebe.

Doktorka pedagogiky v nejistotě, zda smí učit.
Učitelka D vystudovala magisterské studium na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně. Ještě v průběhu studia absolvovala doplňující pedagogické studium. Od roku 2003 vyučuje výtvarný obor na ZUŠ a gymnáziu. Právě dokončuje doktorský studijní program „Specializace v pedagogice – výtvarná výchova“ na Pedagogické fakultě MU v Brně. Přesto jí ani právník nedokázal jednoznačně potvrdit, jestli po roce 2015 bude dostatečně kvalifikována k výuce na gymnáziu. Navíc v současné době neexistuje na pedagogických fakultách žádné doplňující nebo rozšiřující studium v programech celoživotního vzdělávání, které by situaci řešilo. Například rozšíření aprobace je opět určeno jen absolventům magisterských programů pedagogických fakult.

 Tomáš Feřtek, odborný konzultant  EDUin, o.p.s., řekl: „Samotné nás překvapilo, jak komplikované některé učitelské příběhy jsou a jak nesnadné bude jejich řešení. Samozřejmě nemáme představu, kolik procent z oněch tisícovek učitelů bez formální kvalifikace představují podobně složité příběhy, ale přijde nám důležité i takové případy zohlednit při přípravě novely a opatření k nápravě situace. U všech těchto lidí by bylo jednoznačně škoda, pokud by museli odejít jen proto, že se nevešli do předepsaných pravidel, nebo by museli začít studovat s vědomím, že jim studium nic nového a užitečného nepřinese a bude je jen zdržovat při výkonu povolání, které mají rádi. Přestaňme řešit papíry a zabývejme se tím, co ti lidé opravdu umí, nebo neumí.“