Milan Hausner: BYOD v antropocénu – Na Vašem, (ale) Po Našem Část druhá: První kroky

ZŠ Lupáčova je známa tím, že vždycky se snažila držet krok s dobou, měli jsme první interaktivní tabuli na evropském kontinentu, všechny třídy jsou vybaveny projekční technikou a připojením k internetu... Materiálů je na webu o naší škole víc než dost. Přesto přechod na lupáčovské eNVéPéN přinesl mnoho výzev a nutnosti řešit záležitosti, o jejichž existenci jsme před prvními spíše nesmělými pokusy s BYOD neměli ani potuchy. Dovolte jejich stručný výčet, neboť věřím, že takový „seznam“ může být užitečnou informací pro učitele, kteří hledají efektivní cestu jak využít různorodé technologie k výuce.


1. Zapojení wifi ve škole vyvolalo nejdříve rozsáhlou stížnost, kdy si jedna ze starostlivých maminek stěžovala na radnici, že s takovým postupem nesouhlasí, protože žáci jsou vystaveni mikrovlnnému záření. A tak prvním krokem k modernímu vzdělávacímu prostředí pro všechny se vlastně stala hloubková kontrola SZÚ, který následně vystavil posudek na nezávadnost instalovaných zařízení.

2. Druhý krok nebyl o mnoho více pozitivní. Znamenal totiž selektivní blokování přístupu do internetu. Možnost přístupu všech žáků o přestávce do online prostředí s jistou mírou svobody znamenala totiž velké úskalí. Nezbylo než zvolit sofistikované filtrování, protože představa žáků brouzdajících leckde jinde, než se by se nám líbilo, by také vyvolala notnou řádku disputací. Zde je na místě uvést historku, kdy za mnou přišla mladá slečna ze třetí třídy mi „vynadat“, že jim blokuji některé hry, protože ona přece na žádné závadné stránky nechodí, protože ví, že je to špatně.

3. Když jsme nastavili filtrování prostřednictvím hardwarového firewallu Zyxel a softwaru Blue Content, disputace stejně nastaly. Tentokrát s učiteli. Informace, že stránky jsou nedostupné z důvodů her či nevhodného obsahu mnohdy působí u webů, jako je Česká televize či Online šachy pro náš šachový kroužek, trochu legračně. Po roce používání se učitelé již naučili s jistým omezeními pracovat a pokud učitel považuje webovou stránku za nezbytnou, prostřednictvím nastavení, je stránka v krátké době uvolněna. Možná trochu komplikované, ale přece jen je to podstatný krok k online bezpečnosti ve škole. No, někteří šikovní žáci si ale umí najít cestičky. Naštěstí jich nemáme plnou školu.

4. Dalším krokem byl samozřejmě školní program v rámci etické výchovy, ve kterém se opakovaně po dobu několika let snažíme vštěpovat zásady etikety v online prostoru, vysvětlujeme příklady kyberšikany, opakovaně jsme řešili nevhodné fotografování spolužáky v citlivých situacích a celou řadu problémů na hraně mezi školu a mimoškolními aktivitami. Už v roce 2010 jsme podepsali pod záštitou České komise pro UNESCO Mezinárodní chartu proti kyberšikaně, kterou si napsaly samy děti naší a jedné rumunské školy. Uběhly dva roky a popravdě řečeno, charta je zapomenuta a některé její zásady budeme muset obnovit.

5. V rámci přípravy na projekt s využitím žákovských mobilů jsme také prošli důsledným školením v oblasti kybernetické bezpečnosti a prostřednictvím eSafety Label – evropské aktivity si ověřili, které činnosti a aktivity budou nutné, abychom měli školu poměrně slušně zabezpečenou. Přestože se domnívám, že náš systém je poměrně pokročilý, dokázali jsme získat jen bronzovou plaketu k této aktivitě. K tomu, abychom získali vyšší stupeň ocenění, máme ještě hodný kus cesty.



6. Pravidelná kontrola, monitoring obsahových složek tříd a také zkušenosti či spíše nezkušenosti v minulém období (nestejnorodý systém, každý počítač jiná ves, rozdílné technologie ve třídách, ale především rozdílný operační systém) nás vedl k tomu, že jsme se rozhodli pro totální změnu systémové politiky školy. Rekonstrukci školní sítě z hlediska operačního systému, přechod na jednotné MS WIN 7, nastavení shodného uživatelského prostředí s jistými specifikacemi pro rozdílné interaktivní technologie.

7. Součástí tohoto komplexního přechodu bylo zavedení elektronické žákovské knížky a kompletní matriky online. Díky náročnosti tohoto kroku jsme zde využili externí podpory společnosti Microsoft a zkušených IT techniků firmy Boxed. Konzultace, hledání technologických řešení, učení se za pochodu, opisování ze zkušeností velkých firem vedlo k omezení mnohých chyb, které by systém velmi zaneřádily. I tak řešíme denně celou řadu problémů, které jsou ale především v oblasti lidských zdrojů, jisté neochoty se učit nové věci a smiřování s faktem, že rozmístění ovládacích prvků na obrazovce je jiné, než bylo před pár měsíci. Významná byla i podpora pracovníků Školy Online, s jejichž aplikací jsme velmi spokojeni přes pár technických obtíží, které nepochybně spraví příští vychytávky. A nezbývá mi také než poděkovat novému správci sítě panu Znamenáčkovi a naší dlouholeté školní metodičce Petře Vaňkové, která přežila lecjaký slovní i technický karambol. To vše v rámci dvou měsíců prázdnin roku 2013...

8. A to už na nás čekal první pokus o zavedení systému MULTIPOINT MICROSOFT SERVER,o kterém jsme předpokládali, že může být prvním krokem k využívání BYOD. A k tomu ještě modely iTřídy.

A jak to bylo dál... k tomu se vrátíme v další části našeho příspěvku...

Milan Hausner ředitel školy, ZŠ Lupáčova

Převzato z autorova blogu na blogy.rvp.cz