Rozdělí nás internet na digitální občany a přistěhovalce?
Říká se, že žijeme v době informačního věku. Atributy připisované informačnímu věku bývají technologie, počítače, digitalizace, digitální dálnice, informace kdykoli, kdekoli, komukoli na dosah ruky. Jedná se však skutečně o informace, nebo jen o terabajty? A jsme vůbec schopni překladu takovýchto terabajtů do důležitých informací? Dokáže se náš mozek s takovým množstvím informací vypořádat? A jsme vlastně vůbec schopni žít bez těchto informací?
Autoři knihy Ivan Pilný a Tereza Kučerová se v knize Manéž informačního věku pokouší zjistit, jak s těmito jevy zacházet. Nenabízí návody, ale spíše témata k zamyšlení. Vždyť přeci potenciál zdravého rozumu stále převyšuje všechny počítačové sítě dohromady.
Pojďme se společně s autory zamyslet například nad tím, zda:
- existuje doopravdy digitální předěl hendikepující ty, kteří nemají přístup na internet;
- se nezměnily některé digitální dálnice na zaprášené okresky vedoucí odnikud nikam, nebo dokonce ve slepé uličky;
- žijeme ještě skutečné životy, nebo je některé věkové skupiny už změnily ve virtuální;
- jsou senioři schopni ovládat nové digitální hračky tak, aby jim byly k užitku;
- mohou psychopati nebo kriminálníci terorizovat lidi, státy a celý svět a využívat jeho závislosti na počítačových sítích a kritických aplikacích.
0 komentářů:
Okomentovat