Co přinesl týden 24.2.–2.3.2014
Témata týdne: Čtení kompenzuje nerovnost, dá se škola řídit jako firma?, další kulatý stůl o učitelské kvalifikaci, vítězové soutěže Umíš učit-ukaž se, případy učitelů bez diplomu budou řešit komise, proč je nutné dát šanci romským dětem, nový seminář EDUin o komunikaci s rodiči, nejlepší univerzita na světě, otevřenost o sexu do škol nepatří, jsou dnešní mladí hloupější?, konference o inkluzi, VŠE povede nová rektorka, hra podporuje abstraktní uvažování, milionové rezervy na MŠMT, gender ve škole, setkání v DOXu o vzdělávání mimo školu, ojedinělý web prostredoskolaky.cz.
Výrok týdne:
„Odcházím ze schůzky ve škole se sebevědomím na nule. Když jsem v minulosti doučovala, šlo většinou o děcka ‚z dobrých rodin‘. Stačilo jim protřepat hlavy, uspořádat znalosti, tuhle něco doplnit, tady párkrát vysvětlit, zadat domácí úkoly, procvičit opakované chyby, ještě jednou vysvětlit a poslat k přijímačkám. … Tady jsem sotva začala a už mám pocit, že stojím v pohyblivém písku.“ Dobrovolnice Lucie Vaškeová o první zkušenosti s doučováním romského žáka.
Novinky (výběr ze zajímavých událostí)
- Havarijní plán pro „nekvalifikované“ učitele. Šetření MŠMT ukázalo, že počet těchto učitelů je vyšší, než se čekalo – 17 tisíc. Ministr Chládek představil plán na posouzení případů učitelů bez diplomu, možnost udělení výjimek ze zákonné lhůty, zavedení posudkových komisí a zajištění možností pro doplnění kvalifikace. Složitost situace a nefunkčnost plošných řešení ozřejmil Kulatý stůl SKAV a EDUin. Na co je třeba v debatě nezapomínat, upozorňuje v tiskové zprávě EDUin, a o možných řešeních mluví ve zpravodajství Radiožurnálu Marcel Chládek a Tomáš Feřtek.
- Dnešní děti příliš nečtou – jak je naučit psát? Podle výzkumu, který provedla Národní knihovna ve spolupráci se Scio, pokleslo za posledních 10 let procento dětských čtenářů o polovinu. Čtenářské zvyklosti a preference dětí ukazuje infografika, server idnes.cz přinesl žebříček nejčtenějších knih, Scio nabídlo prezentaci, jak čtenářství zlepšuje výsledky například i v matematice a snižuje sociální rozdíly. O tom, jak pro čtení získat středoškoláky, mluví souhrnně a inspirativně ve Studiu 6 České televize Jiří Kostečka z Asociace středoškolských češtinářů. Na webu eduin.cz pokračuje polemika o tom, jak máme učit děti psát, příspěvky Saši Uhlové a Tomáše Feřteka.
- Inkluzí proti průměrnosti. Bez podpory znevýhodněných žáků jsme odsouzeni k průměrnosti, vysvětluje v rozhovoru pro ČRo Plus sociolog Petr Matějů. O prosazování společného vzdělávání dětí v Brně hovoří na Rádiu Wave ředitelka IQ Roma Servis Katarína Klamková. Cesty ke zlepšování výsledků znevýhodněných dětí prostřednictvím estetické výchovy popisuje Iveta Millerová, ředitelka Komunitního centra Chánov na videoblogu EDUin. Osobní zkušenost s tím, jak těžké je náskok majority dohnat, popisuje Lucie Vaškeová, která doučuje romského třeťáka.
- Středoškoláci sobě. Webové stránky, které vytvořili studenti gymnázia, slouží jako rozcestník a nabízejí zájemcům řadu možností vzdělávání mimo školu. Od soutěží a kurzů, po zahraniční výměnné programy.
- Muži a ženy před tabulí. Publikace Lucie Jarkovské čtivě prezentuje výzkum, jak gender vnímají děti ve škole.
- Sexuální výchova v Čechách. Do kin jde dokument režisérky Dagmar Smržové o sporu, zda ve školách učit či neučit sexuální výchovu. Podle autorky textu Jany Jochové-Trlicové film ukazuje tragický stav a úpadek školství.
- Hravá nálada prospívá intelektu. Druhý díl seriálu Hodnota hry na serveru svobodauceni.cz připomíná, že hravý postoj přispívá ke schopnosti logického uvažování u dětí a pohotového řešení problémů u dospělých.
- Začal Měsíc čtenářů. Svaz knihovníků vyhlašuje soutěž o čtenáře roku, týden „Čtení sluší každému“ a další akce.
- 5.3. Systémová podpora inkluzivního vzdělávání (konference, Praha)
- 13.3. Nekvalifikovanost – no a co dál…? (kulatý stůl, Praha)
- 14.3. Škola otevřená rodičům, rodiče otevření škole (seminář, Praha)
- 19.3. Svět vzdělává (networkingové setkání, Praha)
Průvodce světem vzdělávání bEDUin vám přináší pravidelné týdenní přehledy nejzajímavějších událostí z oblasti vzdělávání. Přináší rychlý přehled s krátkým komentářem, který vás udrží v obraze. V případě, že jej chcete získávat každé pondělí do své e-mailové schránky, stačí vyplnit e-mailovou adresu v pravém sloupci webu EDUin.cz.
20 komentářů:
Havarijní plán... zavedení posudkových komisí
Jo! Lidové komise, uliční výbory, revoluční tribunály... To nám tu ještě chybělo. Chtělo by to do nich delegovat také zastupce rodičovské veřejnosti, a někoho z místa bydliště. Pár jmen vrchních komisařů dodají i edujíni.
Především je ale třeba doložit, jak moc mají rekvalifikanti rádi to svoje učitelské řemeslo a dětičky pak především. Hlavně to ale nepřehnat, aby příliš nadšené milovníky dětí neodvedli v klepetech rovnou šatlavy. Takže radši bez fotodokumentace.
A já se vyloženě přimlouvám za to, aby šéfem komise byl ředitel školy, který je většinou hlavním viníkem problematické personální situace na dané škole. Když ad absurdum, tak ad absurdum.
Podmínkou pro členství v komisi bude maturita jako nejvyšší dosažené vzdělání.
Možná by neměl pan ministr tolik uvažovat a více dělat. Zřizování komisí a rad pro cokoli je jen alibismus pro krytí bezradnosti, v lepším případě umožňují získat čas pro realizaci vlastních záměrů (jsou-li jaké). Je jen a jen smutné, že bezzubé ministerstvo s bezzubým ministrem nedokáže prosadit plnění vlastního zákona a tak teď s brekem hledají zadní vrátka, jak z toho všeho utéct. Z toho je jednomu nevolno a dvěma na blití.
Jó, kómise. Já bych všecky ty nekvalifikovaný vyhodil, jakýpak copak. Ať si hledaj práci třeba na pracáku, dyž byli líný študovat jako my všichni pilný vostatní. Však nato měli 10 let šmejdi. Žádný nekva příživníky v tom našem učitelským rybníčku netrpět. Pěkně šupitopresto a ven. Dyk na pracáku jich čeká přesně tolik echt kvalifikovanejch na povolání do zbraně. Jedny ven a druhý tam a můžeme si tykat. Pak nam ty rodiče a ta oná veřejnost budou muset tu prestiž dat, volky nevolky.
hele tajnej, lipějc bych to nesesmolol, správně, tak to má být a interupční komise na ně na hajzli, že si vubec dovolili smrdet u tabule, nevzdělaní nicneuměletové. to my z pedáků jsme ti vyvolení, my jsme si to vydřeli tak zmizte a neoxidujte tady....
Jó, na Magadaskár snima nekvalifokovanejma, tam budou moc učit leda ty lemůry, leńoši líný, to je naučí líst ke korytu bez štemplu.
Přesně tak chlapi. S maturitou na Madagaskar.
Vidím, že těch deset let výjimky některým vyloženě pospělo, protože začínají být opravdu výjimeční.
kvalifikaci posuzovati nelze,ta buď je nebo není,posuzovat můžete mejkap nebo účes v soutěži krásy,je možné hodnotit výsledky,pokud jsou zadány příslušné parametry........
hezká článek bez emocí
http://nazory.aktualne.cz/komentare/ucitele-bez-kvalifikace-skoly-nici-papirova-revoluce/r~36bf83aea38611e3a7b20025900fea04/
O.Botlík to nazval "spiknutí neschopných". Zde:http://www.eduin.cz/tiskove-zpravy/sedmnact-tisic-ucitelu-bez-diplomu-nuti-ministerstvo-k-hledani-novych-reseni/comment-page-1/#comment-12411
Cituji:" Tito diskutující oponují, protože chápou, že ani naprostá a mnoho desítek let trvající převaha dostatečně certifikovaných učitelů v systému nezabránila dnešním problémům. Protože vnímají, že mnohým z těch dostatečně certifikovaných chybí dostatečné vzdělání. Oponují, protože si uvědomují, že cest k získání dostatečného vzdělání dnes přibývá tak rychle, že procesy certifikace zůstanou vždycky hodně pozadu. Oponují, neboť nechápou, proč se hledají další cesty, jak navzdory nedostatku kvalitních zájemců vyhnat ze systému ty, kteří v něm solidně a často nadprůměrně dobře působí."
Líp by to nenapsal ani JAK.
Líp by to nenapsal ani JAK.
To bezesporu. A kterého z klanu Kennedyů máte na mysli? Já znám jen JFK a RFK. A pak ještě missis JKO.
Pokud ovšem už konečně nic neříkající kvalifikaci nahradíme posuzováním kvality, pak je ale naprosto nezbytné, a to také 'už konečně', jednoznačně říci, kdo tedy je kvalitní. Víte?
A k tomu potřebujeme kri-té-ria. Tedy, co budeme posuzovat, a jak a s čím to budeme srovnávat. Jinak doopravdy zůstanenme jen u hodnocení toho, jak velké nadšení se nám zračí v pohledu vstříc zářným zítřkům. A pak už chybí jen ty okenní vlaječky v den výročí narození onoho JéÁKá.
O.Botlík to nazval "spiknutí neschopných"
Kdybychom odstranili ty vtipně nadsázkové uvozovky, mohli bychom sousloví úspěšně napasovat na naše zákonodárce. Pokud to jsou ovšem oni, kdo má zákony čr na triku.
Myslím, že se celý ten humbuk točí okolo přijímání, prosazování, dodržování a obcházení zákonů.
Protože, jak to tak posledních pár let sleduju, je vlastně úplně jedno, kdo nám ty dětičky ve škole ohlídá, když se nakonec většinu podstatného pro život děti učí mimo školu. Nebo tak nějak.
„S pomocí knih se mnozí stávají učenými i mimo školu. Bez knih pak nebývá učený nikdo ani ve škole.“
— Jan Amos Komenský
Od včerejšího večera, kdy jsem si přečetl příspěvky dvou našich kolegů, lámu si hlavu, jak na ně odpovědět, aniž bych ještě zvýšil trapnost navozené atmosféry.
Jestliže požadavek na prokázání kvalifikace nazýváme "spiknutím neschopných", pak asi opravdu veškerá diskuse postrádá další smysl.
Mnozí diskutující používají naprosto účelovou manipulaci.
Jakoby všichni ti, kteří kvalifikovaní nejsou, byli jen samí skvělí a nejlepší pedagogové, a jenom jim chybí nějaký trapný papír. Zatímco ti, kteří nelitovali úsilí, času i peněz a podmínky splnili, jsou prezentováni jako hlupáci, kteří mávají papírem, za který chtějí skrýt svou neschopnost.
Tak tomu ale není.
Mnozí z těch, kteří se teď ohánějí zkušenostmi, neformálním vzděláním, oblíbeností, jsou v reálu právě ti, kteří nenašli uplatnění jinde. Ale měli kamaráda na správném místě. O to více nyní křičí.
A naopak učitelé s odpovídajícím VŠ vzděláním jsou často stejně tak dobří a zamilovaní do své profese, jako ti bez něj. Ve zcela drtivé většině rozhodně nejsou těmi "neschopnými". Ani necítí potřebu něco někomu dokazovat. Protože oni svým studiem a splněním jeho podmínek už svou kvalifikaci prokázali. I proto vesměs mlčí.
Zkrátka, dobré učitele najdeme i mezi kvalifikovanými, i mezi nekvalifikovanými. Pro špatné učitele to platí zcela stejně.
"Papír" opravdu z nikoho dobrým učitelem neudělá. To ale ani není jeho účel. Příslušný vysokoškolský diplom jen prokazuje, že dotyčný úspěšně prošel předepsanými okruhy vzdělávání.
Stejně jako řidičský průkaz prokazuje u svého držitele, že absolvoval předepsané zkoušky.
Když tedy, podle některých, mohou naše děti učit učitelé bez toho, aby své vzdělání formálním způsobem prokázali, proč máme trvat na řidičských průkazech, lékařských atestacích, advokátských zkouškách? Mělo by přece stačit, že dotyčný umí vzít do roky volant či skalpel a je svými klienty oblíben, ne?
Opakuji znovu, že systém uznávání kvalifikací ve školství je v mnoha směrech nedokonalý. V některých bodech přímo špatný.
Je třeba nesmysl chtít po učiteli s dlouholetou praxí, který má např. kvalifikaci pro druhý stupeň, aby absolvoval kompletní čtyřleté studium pro stupeň první a naopak. O kvalifikaci rodilých mluvčích už jsme zde psali. O uznávání kvalifikace vysokoškoláků také, atd.
Bavme se tedy věcně o tématu a hledejme reálná řešení jednotlivých skupin problémů.
Ale bez paušalizací, impertinencí a vzájemných urážek.
Je třeba nesmysl chtít po učiteli s dlouholetou praxí...
NE, NE, NE !!!!!
Trvám, pane Poste.restante, na tom, a tluku klávesnící do stolu, že čím nižší je stupeň školy, tím vyšší musí být stupeň padagogické kvalifikace učitele.
Opakuji, s tak významně pozdviženým obočím, že už jej mám mezi lopatkami, že maturant si poradí s případným blbem rozhodně lépe, než prvňáček s případnou hysterkou.
A že vyšší kvalifikace rovná se vyššímu platovému zařazení. To samozřejmě rozhodně.
čím nižší je stupeň školy, tím vyšší musí být stupeň padagogické kvalifikace učitele.
Na to jsem samozřejmě myslel, pane kolego. Dotyčná věta zněla:
Je třeba nesmysl chtít po učiteli s dlouholetou praxí, který má např. kvalifikaci pro druhý stupeň, aby absolvoval kompletní čtyřleté studium pro stupeň první a naopak.
Čili nešlo mi o (ne)potřebnost studia prvostupňového učitelství jako takového, ale pouze o možnost uznání některých zkoušek a dílčí kvalifikace, bez nutnosti absolvovat to, co už má učitel rozšiřujícího studia za sebou. Má-li učitel třeba vykonánu zkoušku z obecné a vývojové psychologie, opravdu nevidím účel v tom, aby ji absolvoval podruhé a až si bude dodělávat kvalifikaci pro střední školu, pak potřetí.
Jistě se dá, pane Poste.restante, na nabývání kvalifikace nahlížet z různých stran, a jistě to nemusí být předmětem sporu. Zvláště pak, nemohu-li posoudit bezezbytku, jaké jsou pro různé stupně školy různosti, nebo jsou-li vůbec.
Stejně si ale nejsem jist, jestli třeba uznávání zkoušek je právě vhodné, zvláště pak, je-li mezi nimi delší časová prodleva. Jestli něco, pak bych se spíš přiklonil třeba k nepovinnému navštěvování již jednou navštívených studijních aktivit.
Ale napadly mne dvě věci.
1. Jak se postupuje v případě, že žák zvládá vyučovací předmět možná lépe než učitel. Například rodilé angličátko nebo němčátko.
Z vlastní zkušenosti ani tak nějak nevím. Protože žáci, kteří ovládali danou problematiku i na doopravdy vysoké úrovni, tedy mohu-li to posoudit, nedělali zpravidla žádné problémy, a bez nějakých protivenství udělali to, co měli dělat ostatní. Až bych z toho kolikrát dovodil, že člověk, který něco doopravdy umí, nemá kolem toho tisíc řečí, a charakter vykazuje převážně ryzejší.
2. Jsou-li mnozí nekvalifikovaní učitelé skutečně výborní, a proč by neměli být, tak proč se jim neumožní potřebné zkoušky prostě poskládat, aniž by museli pravidelně vysedávat hodiny na přednáškách a seminářích. Máš řekněme deset let praxe a doporučení ředitele, tak šup šup, a máme po katastrofách.
Tento názor sdílím. Přesněji oba dva - jak pokud se týče nadprůměrných žáků, tak i, zajisté vynikajících kolegů.
Jen bych nedával úplně rovnítko mezi studenta, který bez řečí splní během 5 minut zadání, se kterým se spolužáci trápí půl hodiny a učitele, který "bez řečí" vystuduje opakovaně svůj čtyřletý obor.
Pokud vím, tak je možné, aby nadprůměrně schopný žák požádal o individuální studijní plán a ředitel rozhodl o vykonání příslušných rozdílových, nebo klasifikačních zkoušek. Je tedy možné, aby někdo zvládnul střední školu třeba za dva roky.
Stejně tak nevidím důvod, proč by nemohl sice nekvalifikovaný, ale "skutečně výborný" a výtečně neformálně vzdělaný učitel potvrdit své vzdělání vykonáním příslušné zkoušky.
Anebo je i vykonání nějaké té "trapné a zbytečné zkoušky" pod úroveň našich nekvalifikovaných kolegů?
Nepletu-li se, mají vysoké školy svou volnost a akademickou svobodu. Brání jím něco ve vypsání příslušného oboru "zkráceného" studia?
Mohl by se k tomu vyjádřit některý z vysokoškolských diskutujících?
vypsání příslušného oboru "zkráceného" studia
Tuším, že na jedné ze západočeských univerzit s tím mají nějaké zkušenosti. Ale nejsem si ani jist, jestli je to v oblasti studia pedagogiky.
Okomentovat