České školství dopadá v mezinárodním srovnání často velmi špatně. Každý takový špatný výsledek vede, nebo by měl vést, ke zkoumání příčin a k nastartování změn vedoucích k jejich odstranění. Chyby se hledají v různých oblastech, zkusme se v našem článku zaměřit na oblast, o které se mluví spíše méně, a to na způsob vedení škol, na management ve školství.
O managementu ve školství můžeme totiž mluvit od chvíle, kdy školy získaly právní subjektivitu a staly se samostatnou organizací. Pokusme se podívat na fungování školy prizmatem firmy.
Každá firma má své vedení, svůj management. Managementem rozumíme proces provádění manažerských funkcí a využívání všech dostupných zdrojů podniku k dosažení podnikových cílů. Manažerskými funkcemi je myšleno plánování, organizování, řízení lidských zdrojů, vedení a kontrolování 1. Za účelnost a efektivnost výkonu řídících jednotek odpovídá manažer. Manažer využívá lidské zdroje, aby dosáhl vytyčených cílů firmy. Manažer je za práci svých zdrojů odpovědný 2.
Převedeno do neodborné řeči to znamená, že v každé firmě je někdo, kdo definuje její cíle, vytváří koncepci (jistě s ohledem na vývoj trhu a požadavky zákazníků), vede své podřízené, kdo je motivuje k výkonu a tento výkon poté kontroluje. Odborná literatura uvádí mnoho nástrojů, jak motivovat zaměstnance. Většinou ale platí, že zaměstnanec, který neplní cíle podniku a který nemá výsledky, nedopadne nejlíp. Jeho výkon je totiž (stále více) měřen a jsou z něho vyvozovány důsledky. V nejhorším případě (po celém procesním řízení v souladu se zákonem) je takový zaměstnanec z podniku propuštěn.
Nyní si převeďme tuto teorii podniku na prostředí školy. Ano, můžete namítnout, vždyť škola neprovádí hospodářskou činnost, nelze ji proto s firmou srovnávat. Co je však shodné, je to, že i škola je samostatnou organizací, má zaměstnance (jejich počtem se někdy shoduje s definicí malé firmy, nebo dokonce středně velké firmy), má svou (vzdělávací) činnost, své cíle, nachází se na trhu a má i své „zákazníky“. Má tedy také plné opodstatnění mít manažerskou strukturu vedení. Jistě, peněz je málo, uznáváme, že se nemůže jednat o strukturu rozvětvenou, i ve firmách se dnes snižují náklady tím, že se ruší linie vedení. I přesto však můžeme konstatovat, že ve škole není zajišťováno vedení základních funkcí, které má škola vykonávat, hlavně těch z oblasti řízení lidských zdrojů. Že tedy neexistuje manažerská struktura, a tudíž ani adekvátní vedení zaměstnanců, jejich motivace a (až na výjimky) nadstandardní odměňování za nadstandardní výsledky a v neposlední řadě kontrola jejich výkonu. Většinou jsou všechny tyto funkce kumulovány na pozici ředitele. Jistě ale není v silách jednoho člověka obsáhnout všechny tyto funkce.
Učitelé pracují, jsou zaměstnanci, i když je náplň jejich činnosti jiná, než jsou činnosti zaměstnanců ve firmách. Někteří pracují nadprůměrně, jiní průměrně, někteří bohužel i podprůměrně, stejně jako v jakékoli jiné firmě. Má-li se efektivita a úspěšnost učitelské práce zvyšovat - což je žádoucí vzhledem k oněm zmiňovaným výsledkům v mezinárodním srovnání – jednou z možných cest je i zefektivnění školního managementu. Je tedy nezbytné, aby se školnímu managementu věnovala větší pozornost. Zvýšení počtu vedoucích pracovníků považujeme za klíčové (nemáme na mysli zástupce ředitele, kteří spíše zajišťují školní administrativu a kterým na nic jiného kvůli povinné vyučovací činnosti čas nezbývá).
Protože naše děti by si konečně takovou „péči“ o učitele zasloužili, nemyslíte?
1 dalkari.websnadno.cz [online]. websnadno.cz. Poslední aktualizace 19. 10. 2013; 20:36 [cit. 2013-11-04]. Dostupné na WWW: http://dalkari.websnadno.cz/marketing/management.pdf.
2 MAXA, Radek. Management. Praha: Fortuna, 2011 s. 9. ISBN 978-80-7373-111-3
39 komentářů:
A co takhle, do prkvančic už konečně, škola jako vzdělávací instituce?
Chraň, Bože dobrotivý a milostivý, české školství před manažery a manažerkami. V těch zemích, kde si tuto sortu vyžírek nechali kecat do školství, na to škaredě doplatili - nejzřetelnější je to ve Velké Británii, která se stává ukázkou totálně zpackané vysokoškolské reformy - za což může právě manažerský přístup zaměřený na honbu za ziskem a vyplňování stupidních tabulek. Homo economicus je totiž ve své podstatě spíš parodie na pozitivní člověčenství, jíž se je zapotřebí v již tak dost zdevastovaném českém školství velkým obloukem vyhnout. Po tom, co ekonomové obecně předváděli v souvislosti s nástupem krize v r. 2008 (kdo z nich ji predikoval????) a po ní, mají z ostudy kabát; pro mnoho lidí je slovo manažer rovno exkrementu (nedivím se jim ano trochu - stačí si vzpomenout na "manažerku" z ostravského Alberta, která vzala prodavačkám židle), jenže jim to nevadí, otřásli se a zase se snaží nasmolit někam, kde o ně nikdo rozumný nestojí. Tedy - táhněte do háje! Nebo ještě lépe do p...
Proč tak zhurta? Nikdo se nesnaží nikam nasmolit. Článek byl veden v kultivované a teoretické rovině. Slovo manažer nemůže za podvody a tunelování, které se v naší zemi děly a dějí. Ale nejsou všechny firmy řízeny tak, jak uvádíte. Hlavně v těch zahraničních firmách to prostě funguje. Celý článek chtěl říct pouze jediné: ředitel školy jako jediná osoba na celé vedení školy nestačí, nemá na všechno čas, potřeboval by k ruce aspoň jednoho náměstka, který by kontroloval, jak učitelé pracují a pomáhal by jim. Myslíte, že by to bylo další teplé místečko pro vyžírky? Asi máte pravdu, v naší zemi to fungovat nemůže, zas by to někdo akorát zneužil. V naší zemi se místo plodných diskuzí hned chytá za slovo a posílá do p.... pak to nemůže fungovat.
Ředitel má snad zástupce, často i více zástupců.
Možná by obsahu a smyslu diskuse pomohlo, paní (slečno) Stehlíková, kdybyste zkusila naznačit motivaci a účel svých úvah.
V tuto chvíli se školy potýkají s existenčními problémy, jejichž příčina spočívá v těžkém podfinancování, vnitřním dluhu a destruktivním modelu financování.
Na malotřídkách si veškeré činnosti, počínaje revizí kotelny a konče výběrem dodavatele fixů na tabuli musí vyřešit jeden člověk, neboť škola neutáhne ani zástupce. Ve větších školách problémů úměrně narůstá. Učitelé jsou nezaplacení a znechucení. Zřizovatelé tvrdí, že více peněz na provoz přidat nemohou, ...atd. atp.
Když v tuto chvíli byť jen naznačíte myšlenku o dalším zvýšení počtu vedoucích pracovníků, vyvolá to u každého normálního učitele podobnou reakci, jako u býka červený hadr.
V tuto chvíli začínat úvahy o kvalitě vedení škol z pohledu teorie managementu, je asi stejná úroveň problému, jako řešit u lůžka právě akutně resuscitovaného pacienta, že má nakřivo švy na polštáři.
Za podmínek, které panují v českém školství by žádnou školu nespasila ani reinkarnace Henryho Forda, Lee Iacocca, či W.E Deming osobně. Nebo Baťa, ať nešilhám jen do zahraničí.
Z mého pohledu by šlo jen o vyrábění prefabrikovaných místeček pro různé "náměstky pro provoz" a pod., které neskončí jinak, nežli jako flek pro kamarádíčky.
A závěrem slovo do pranice. Za mnohem efektivnější způsob řízení škol považuji návrat zřizovatelských funkcí zpátky na stát, obnovu školských úřadů a zajištění provozu škol profesionály na školskou či provozní problematiku. Jeden referent na okrese, který se bude starat o revizi kotlů, elektrospotřebičů a hasících přístrojů všech zřizovaných škol. Jeden či dva odborníci na výběrová řízení a stavební úpravy. Pár mzdových účetních, které obstarají mzdovou agendu. Atd.
Sice by asi vzniklo také pár "teplých místeček", ale celkově by to vyšlo levněji a ředitelům škol by se otevřel časový prostor, který by pro změnu mohli využít k hospitacím a zájmu o průběh "výchovně vzdělávacího procesu".
Jediným cílem všech mých úvah je, jak zajistit, aby výsledky vzdělávání byly výborné, aby se učilo výborně. A aby tomu tak bylo, domnívám se, že je potřeba profesionálního vedení učitelů, aby ředitel, případně jeho náměstek měl čas na personální věci a na kvalitu výuky (zástupci hodně učí, případně papírují, o vedení se mluvit většinou nedá, nemají na koncepční věci čas. To, co navrhujete Vy, by bylo taky řešení, jak udělat z ředitele skutečného ředitele a ne "asistentku", která objednává opravu kotelny. Obávám se ale, že to je cesta přesně opačná, než jakou započaly naše vlády. Vše "hodily" na školu, ale pracovní sílu nedodaly. A odnáší to jen učitel. A to mě opravdu vadí. Osobně si nemyslím, že by se věci mohly v nejbližších letech vylepšovat, vše je o penězích, ale diskuze jsou dobré vždy.
Tak,tak. Vše je o penězích.
Když jsem v roce 1986 nastupovala do školství, měly některé věci určitý systém. Ne, že bych chtěla vychvalovat školství za totáče, ale ..
Za třídnictví byl příplatek 120 Kč, což dnes cca odpovídá 1200 Kč. Dnes máme příplatek 500 Kč. Za vedení kabinetu bylo 90 Kč. Dnes nic. Vedoucí předmětové komise měl rovněž příplatek, nevím sice jaký, ale těm 200 Kč, které má u nás dnes, by tehdy odpovídalo 20 Kč a tak málo to tedy rozhodně nebylo. Učitelé, kteří měli ve třídě žáky se SVP, dostávali za práci s nimi slušné příplatky. Naše učitelka, která dnes pracuje s těmito žáky v dyslektickém kroužku má tuto práci zaplacenu 30 Kč za hodinu. Vše se suplovalo, neexistovalo, aby se žáci pouštěli hromadně šesté a i páté hodiny domů. Všechny suplované hodiny byly zaplacené. Ředitel a zástupce chodili pravidelně na hospitace, dnes z ředitelny a zástupcovny téměř nevytáhnou paty.
A jestliže se v mnohém naše školství změnilo k lepšímu, tak v těchto věcech rozhodně ne. V těchto věcech to jde celých 25 let od deseti k pěti.
je potřeba profesionálního vedení učitelů
1. Přirozeným smyslem existence firmy je maximalizace zisku. Pokud majitel firmy usoudí, že pro něj bude z tohoto hlediska výhodnější smysl firmy naplnit i neetickým způsobem, nebo dokonce i nezákonným, pak tak zpravidla učiní. Samozřejmě, že je lepší, když firmě největší zisk přináší kvalitní práce a spokojenost zákazníka. A zaměstnanců taky. To ale ví jen doopravdy kvalitní šéf.
A co je smyslem existence školy?
2. Školu od jaktěživa tvořili učitel a žáci, kteří učitele následovali proto, aby se něco naučili.
Smyslem existence všeho ostatního, zdůrazňuji, že všeho ostatního, je vytvářet učiteli a jeho žákům podmínky. Zvláště pak, když stát a jeho občané tvrdí, že vzdělání je nadevše. Tedy hned po zdraví a zákonnosti mravní i společenské.
3. Pokud je škola pořád ještě vzdělávací instituce, pak ředitel musí být především špičkový pedagog. Ne jen nějaký šmrdla, kterému se už nechtělo před žáky, a jinde by se neuživil. On garantuje kvasný proces, na jehož konci je vzdělaný a kultivovaný občan.
Na všechno ostatní má mít lidi. A nejen pod sebou, ale především nad sebou nebo vedle sebe. Jak podotýká pan Poste.restante, všechny věci spojené s provozem školy, peníze, opravy, veškerý servis mu má poskytovat stát prostřednictvím zřizovatele. Tedy pokud ovšem má stát opravdu zájem na tom, čeho má standardně plnou hubu. To jest vzdělání jako vládní priorita.
4. Ani si nevzpomenu, kdy naposled se se mnou o mojí práci někdo bavil, jen tak, natož, aby se mne zeptal, jestli náhodou pro svoji práci něco nepotřebuji. Když ještě žili moji potkani Ferda a Perda, tak ti mě aspoň vyslechli.
5. Abych se vrátil k citaci.
Učitel žádné vedení nepotřebuje. Sám je průvodce, totiž.
Jenže bod 4 a 5 si protiřečí. Vy si pod slovem vedení představujete jen to direktivní. A v tom je ten kámen úrazu. Kdy naposledy si se mnou někdo popovídal? A co kdyby si právě ředitel školy nebo jeho náměstek měl čas občas si s učitelem popovídat? To je právě to vedení (vedení neznamená automaticky direktivnost). Učitel vedení nepotřebuje? Chcete říct, že všichni učitelé v ČR učí špičkově? Že se nemají v čem zlepšovat? To je dost odvážné tvrzení. I nejlepší z nejlepších má stále co dělat, aby byl lepší! Vedení je i podpora. A jak to má zvládnout spolu s dalšími všemi úkoly jeden ředitel? Zvlášť když veškerá podpora, kterou dřív zajišťovaly úřady, jak píšete, není a vše si musí zařídit škola sama? Sám píšete, že ředitel potřebuje lidi vedle sebe, že je má vedle sebe. Ale on je nemá. Zeptejte se kvalitních ředitelů, pracují často 12 hodin denně včetně víkendů.
Veškerý servis má poskytovat stát? Ale to on nechce, evidentně. Toho se zřekl a cesta zpátky zřejmě není možná vůbec.
Zeptejte se kvalitních ředitelů
Až nějakého potkám.
Už je sepsán standard kvality profese ředitele školy?
Potkánci moji zlatí...
"pracují často 12 hodin denně včetně víkendů"
A co proboha dělají? My jsme měli 20 let ředitelku, která se ve škole vyskytovala max 3 dny v týdnu, kdy si odučila svých 7 a udělala to nejdůležitější. Dokonce jsme na to měli hádanku: Co to je? Jednou je málo, třikrát je hodně, stačí dvakrát týdně. A není to to, co tě napadně první. Správná odpověď: Docházka ředitelky do práce.
Interesantní však je na tom dneska to, že měla školu ve větším cajku než náš současný ředitel, který do práce chodí.
Obávám se - při vší úctě k názorům pana Blahy - že tentokrát se bohužel mýlí. Cílem existence každé firmy je produkovat něco, co bude na trhu někoho zajímat. V případě pekárny to budou housky, v případě školy by to mohl být vzdělaný, nebo po blahovsku zkompetentněný žák. V čele pekárny stojí manažer pekárny a řídí její provoz. Je romantické, když také umí upéct housku, ale pro chod firmy pekárna to není důležité. V čele školy musí stát manažer, který umí řídit tuto instituci se znalostí spousty zákonů, a pokud náhodou 3 hodiny učí informatiku, je to romantické i když pro něj spíše zatěžující. Podstatné je, že v obou institucích jsou důležité i výkonné složky - v pekárně pekaři, v škole učitelé. Ale pokud pekaři začnou dělat zmetky, dozví se to manažer pekárny brzo, tržby poklesnou, pekaři půjdou na pracák a nebo si založí vlastní pekárnu a zkusí to s výrobou těch mizernejch rohlíků sami - jak očistné! A co učitelé - kdy se přijde na jejich zmetek? Dozví se to vůbec ředitel? Dozví se to někdy třeba zřizovatel? Půjde někdo na pracák nebo si založí vlastní školu? Sotva! Proto je tak důležité, aby se školy jako firmy začaly chovat a své právní subjektivity se naplno ujaly.
A než někdo namítne, že houska a žák se nedá srovnávat, tak si místo pekárny dosaďte třeba taneční studio. Je hezké, když tancmajstr umí s excelem nebo zná někoho na radnici, ale to není jeho poslání. Studio vede manažer, tancmajstr učí tanec. Manažer je odpovědný za rozvoj a ekonomiku, tancmajstr za umění (v případě učitelů se často a chybně mluví o poslání, čímž se dává najevo, že svou práci dělají za malé peníze a přesto je to baví). To ale platí i v jiných oborech lidské činnosti - třeba někteří lékaři dělají smysluplnější činnosti za málo peněz a bez placených přesčasů...
Já mám silná dojem, že školy přece obecně jako firmy pracují a není tedy co řešit. Náš neoliberální přístup založený na hesle, že peníze jdou za žákem, to přece zdárně zaručuje. Spokojenost žáků a jejich rodičů je měřítkem. Srovnání s pekárnou a houiskami je nesmysl - nepečem housky a nejde tedy o to, jak budou jednou křupat, až je bude někdo jíst. Jde o to, aby k nám přicházelo dost nových žáků a aby u nás byli spokojeni, abychom jim nějak nebyli snad nemilí (třeba požadavky, špatnými známkami). Že s vámi nemluví pravidelně váš ředitel? Vida se mnou ano! Stačí, když dosáhnu běžně průměr nad 3 a propadá mi v každé třídě nějaký žák. Jsem pozvnán do ředitelny každou chvilku, občas zajde p. ředitel za mnou. Ale opravdu nejsme jak pekárna, my přece nabízíme služby. Spíš jsme jak erotický salon, tam taky jde o to, jak se zákazník cítí a je třeba mu vyjít ve všem vstříc.
No nazdar. Doufám, že Inspektor je pouze nick a nikoliv reálně vykonávaná funkce u ČŠI. I když i to by mnohé vysvětlovalo. :-(
Tak tedy.
O osobním podílu a vlastní angažovanosti těsta v cíli stát se kvalitně upečeným rohlíkem už jsem zde úvahy zapředával. Nebudu se tedy opakovat. Žák skutečně není rohlík a učitel si mouku ani kvasnice vybírat nemůže.
Nejprve připomenu drobný detail, že "tancmajstr" v tanečním studiu je vlastně učitel tance. Tedy na něj platí obdobná úvaha jako na jiné učitele.
Taneční studia mohou být součástí ZUŠ, anebo komerčním subjektem.
Pokud jde o ZUŠ, pak účelem výuky je poskytnout jistou úroveň znalostí hudby, tance, malby či jiné umělecké aktivity. Pokud přitom narazí učitel na nového Kubelíka, či Barišnikova je to krásný bonus, ale primárním cílem je spíše dopřát žákovi radost z poznání této roviny života. Tuto kratochvíli pak svým občanům dopřává stát, který platí provoz i učitele. Kurzovné je příjemný příspěvek, ale nic víc.
Komerční taneční studio poskytuje prostor a čas učitele za úplatu. Tím si vydělává. Jistě je možné dohodnout se i na cílové prémii, pokud žák vyhraje Stardance. Když nebude učitel stát za nic, nebo když žáci nebudou mít na tanečky čas nebo peníze, taneční studio zkrachuje.
ZUŠ nebo škola může být zrušena jen tehdy, když nebudou žáci. Zruší ji sice zřizovatel, ale nikoliv proto, že bude nevýdělečná. Vzdělávání je totiž z ekonomického hlediska jedné školy naprosto ztrátová činnost. Žáky totiž nemůže prodávat.
Ten, kdo vydělává, je celá společnost.
Posláním je práce učitele proto, že poskytuje vzdělání, stejně jako soudce spravedlnost. S výší peněžní odměny to ani za mák nesouvisí. Jsou dokonce i země, kde jsou učitelé placeni nadprůměrně dobře.
A jinak souhlasím s kolegou Blahou. Důležití jsou učitel a žák. Ředitel i uklízečka jsou jen servis.
Přesto si myslím, že ředitel by měl být tím, kdo dohlíží na průběh vzdělávacího procesu a ne tím, kdo organizuje výběrové řízení na dodavatele nových oken.
Koneckonců kdysi dávno, když ještě vzdělávání nebyl byznys a neřídil ho "trh", se používalo označení "řídící učitel".
A že dnes škola odpovídá charakterem spíše řekněme "erotickému salónu", to je skvělá myšlenka. Vysvětluje to, proč je ve školství takový bordel.
A co jsou potom učitelé???
Prodejné k....?
A co jsou potom učitelé???
Pekaři, kteří svoje housky milují a z pilin, otrub a bukové kůry je, a proti jejich vůli, pekou v naději marné, že tím spasí svět.
pekárna - pakárna
pekaři - pakaři
Narazil jsem na tento dokument:
http://svp.muni.cz/ukazat.php?docId=599
Můj kluk se učí násobilku, tak jsem se podíval na nějakou teorii o učení se násobilky.
Sám jsem uplatnil metodu "nazpaměť" jako když bičem mrská.
Po přečtení výše uvedeného dokumentu jsem nabyl přesvědčení, že nic jiného mi nezbývá. Co se dá napsat o násobilce v moderním pojetí je hrozné.
Popravdě se ani nedivím, že se děcko tu násobilku nenaučí, jestli v celém dokumentu chybí zmínka, že ji má mít nadrcenou zpaměti.
Kolega Pytlík nechť k dokumentu přistupuje obzvlášť opatrně, přesto, že je v pdf, je to typografická smršť, možná hurikán.
Ty vogo!!!
Normálně jsem si znečistil klávesnici.
Ale mohu si za to sám. Varoval jste mne.
V kompetencích k řešení problémů má paní učitelka uvedeno, že dítě pozná, že něco není v pořádku.
Jak může tuto kompetenci rozvíjet učitel, který při pohledu na svůj text nepozná, že je v naprostém nepořádku? Vypadá to, že paní učitelka snad neměla v ruce nikdy žádnou knihu aže nikdy nečetla žádný text.
Paní Adamová, tady se diskutuje o článku pí. Stehlíkové. Předpokládám, že Vy jste se vyjadřovala k materiálu Mgr. Pernicové, což by bylo dobré uvést, nota bene není hezké se nekolegiálně navážet do plně kvalifikované kolegyně. Srážíte tím prestiž našeho povolání.
uplatnil metodu "nazpaměť" jako když bičem mrská
Někdy předminulý týden jsme se s žáky prvních ročníku při hledání vztahů mezi odbornými pojmy v souvislosti s tvorbou výkladového slovníku a následně pojmové mapy mimo jiné zabývali i problémem, co to je, když se řekne, že 'tomu' člověk rozumí. Jaký že je stav naší mysli, a co se při 'tom' asi tak v tom našem mozgu děje.
No schválně...
Obyčejné učitelce.
Jestliže je takovýto text schopna stvořit plně kvalifikovaná učitelka, která zvládla vysokou školu, bojím se jen pomyslet na to, jak vypadají texty těch, kteří vysokou školu ani nezvládli.
A k té Vaší prestiži učitelského povolání. Tu bohužel nesrážím já, ale učitelé, kteří takovéto zplodiny vytváří a ještě je nedejbože umísťují na internet.
Myslím, že ve škole by měl určitě být člověk odpovědný za směrování a kontrolu práce učitelů. Někdo kdo po vás chce, abyste dělal svou práci co nejlépe, za tu dobře odvedenou vás ocenil a pokud neděláte to, co je potřeba, tak vám to dal také najevo. Někdo, kdo určuje směr školy a posouvá kvalitu výuky. Pokud člověk nad sebou nikoho takového nemá, tak bude mít vždy tendenci dělat jen to, co je nutné. A těm snaživějším začne zas časem vadit, že nejsou dostatečně ocenení.
Kvalitu a efektivitu firmy určuje zejlména kvalita vedení, a s ním spojené řízení lidských zdrojů. Tam, kde je tento systém propracovanější, pracují lidé efektivněji a lépe a jsou spokojenější, protože vědí, co se od nich chce a jak toho mají dosáhnout. Takový systém oceňuje talenty a zbavuje se těch, co kvalitně pracovat nechtějí nebo nedokáží.
Cílem školy je kvalitní a efektivní vzdělávání, které nakonec vede i k zájmu dalších studentů o školu a tedy její ekonomickou smysluplnost. Jinými slovy je to zájem a spokojenost studentů(zákazníků), stejně tak jako u jakékoliv jiné firmy. Srovnání s firmou se tedy nejen nabízí, ale je úplně přirozené.
Ondřej.
Až na ten poslední odstavec, to bylo celkem dobré. Poslední věty ale odpovídají sotva prvnímu ročníku seminářů Liberálního institutu.
Což takhle začít vyjadřovat ekonomickou smysluplnost policie, armády anebo systému soudů?
Třeba: "Když budou soudy kvalitně a efektivně soudit, povede to k většímu zájmu klientů o jejich služby." :-)
Opakovaně a znovu:
Student není zákazníkem školy.
Srovnávat školu jako celek s komerční firmou je blbost.
Což ale nevylučuje možnost používat některé metody a postupy jak v komerčním, tak i vzdělávacím prostředí.
Třeba takovou SWOT analýzu si škola může udělat také, že jo.
Myslím, že o to hlavně šlo autorce článku.
Řešíme tu takové zbytečnosti a ono stačí jenom umřít:
http://ona.idnes.cz/olo-krizova-chg-/modni-trendy.aspx?c=A140221_112855_modni-trendy_jup
To je důležité, móda. Nějaký řízení firmy sem tahejte...
Poznámka k tomu typograficky "zdařilému" dokumentu:
Mě spíše šlo o ten obsah, co všechno se dá napsat a rozebrat, místo aby se řeklo, že děcko má "umět" násobilku. Těch kompetencí, spolupráce a kdoví čeho, to se mi zdá ujeté. Typografii bych až tak neřešil (i když), osobně pořád preferuji učitelku, která mé dítě naučí na 1. stupni především dobře počítat.
Nebo donutí naučit doma, v té škole to asi taky všechno stihnout nemůže.
Paní Moniko, po výlevech Inspektora a Ondřeje je asi zase o něco jasnější, proč je zapotřebí české školství od manažerů chránit. Škola zkrátka nemá "produkovat" obrobky dokonale zapadající do rozšklebené tlamy globálkapitalismu či jiného ismu, škola má fungovat jako officina humanitatis, dílna lidskosti, po níž volal již Jan Amos. V první řadě má tedy napomoci být (lepším) člověkem.
Podíváte-li se do mnou zmíněné GB, zjistíte, že manažerský způsob ne-myšlení vedl ke zvýšení školného na možné maximum, k rušení těch oborů, které nejsou ekonomicky lukrativní (bez ohledu na jejich vědecký význam a potřebnost), k nabírání maxima studentů, které ovšem vyučují převážně doktorandi - na mnoha oborech se s profesory či docenty setkávají velmi zřídka, učebny při přednáškách a seminářích jsou přeplněné, tedy kvalita výuky navzdory tomu, že platíte jako mourovatí, kráčí do kytek. Academia a svobodné bádání? Nepotřebný balast. Prachy, tabulky, výkony! Zavítejte někdy na Bitské listy - Čulík, jakkoliv je svám způsobem extrémní, zrovna o kazech britského vysokého školství ví poměrně dost a odkazuje k primárním zdrojům.
Víte, manažer pro mě není synonymem podvodníka tuneláře, nehodlám českou zkušenost absolutizovat. Manažer je pro mě zkrátka člověk neschopný myslet jinak než v ekonomických kategoriích, který život redukuje do účetnických kolnek má dáti / dal. Dnes je to navíc i člověk, kterému chybí postoj hospodáře, protože on je najat k tomu, aby po dobu kontraktu vykazoval akcionáři zisk. Ne aby zodpovědně nakládal se svěřenými hodnotami, s alespoň střednědobým výhledem do budoucna, dával lidem práci. Ne, tady jde primárně o zajištění zisku akcionářů, víc jej nezajímá. V roce 1940 byla průměrná doba tržení akcií lehce přes sedm let, o dvacet let později to bylo něco málo přes osm let. Ovšem od sedmdesátých let minulého století to jde s dobou držení akcií z kopce. Ještě v roce 1990 byla průměrná doba držení akcií dva roky. O dvacet let později to bylo již pouhých pět měsíců. A tohle ekonomické letadlo plné toxických úvěrů a virtuálních peněz zanedlouho zřejmě půjde k zemi. Takzvaní manažeři se proto tlačí všude, aby ještě stihli před velkým krachem něco urvat, lhostejno kde a co.
Jenze Vy jste stale nepochopil, co slovo manazer znamena a stale opakujete, @co uz jste rekl. I soucasni reditele skol jsou manazeri. Manazer znamena totiz ridici pracovnik, s tim nic nenadelate, to je vyznam slova. Ale reditel nestaci udelat vse, co by bylo zadouci. At klidne dohlizi na realizaci Komenskeho oficina humanitatis, s tim plne souhlasim. Ale stale zduraznuju, ze nekdo musi byt za tento cil oficina humanitatis zodpovedny. Dnes je to tak, ze ucitel, ktery to prijme za sve, to realizuje, toho, ktery se chce ve skolstvi jen "zasit" k tomu nikdo nenuti. A to je prave pricina, proc je nase skolstvi v tak desnem stavu.
Kdyz nesouhlasite s touto koncepci, tak navrhnete jinou. Jak docilit toho, aby nekvalitni ucitele byli odejiti a ti kvalitni meli vetsi podporu vedeni skol? Jak chcete docilit toho, aby se zlepsily vysledky vzdelavani? Navrhnete konkretni mechanismus. Nebo jste snad jeden z tech, kterym nedostatecne vedeni skol a nedostatecna kontrola vyuky zajistuje "teple" mistecko, a proto se efektivnejsiho vedeni bojite?
Blbci a vodík jsou ve vesmíru všude. Mezi učiteli i mezi manažery, ať už řídí cokoliv.
Souhlasím s Gustavem, že současný ekonomický model spěje ke krachu a přílišné zaměření na okamžitý zisk je tou nejdestruktivnější silou. Ale slovo manažer nevnímám a priori pejorativně.
K Ondřejově otázce tady máme už několik let s kolegou Blahou krátké spojení na otázku následující:
Jak se pozná kvalitní učitel? Jakými parametry jej definujeme, abychom mohli rozpoznat, kteří učitelé jsou ti kvalitní a kteří jen zahřívají židli v kabinetě?
A ke konkrétnímu mechanismu na zlepšení výsledků vzdělávání?
Mám na to už dlouho jednoduchý recept. Jde přesně opačným směrem, nežli hlásají ideologové všespasitelného trhu a ekonomického řízení.
Odstranit likvidační ekonomickou závislost škol na počtu žáků. Zrušit financování na hlavu.
Školy si jaksi hrají na firmy, přitom jsou to spíš úřady. Myšleno v dobrém. Co třeba pracovní úřad - má potíže, když nemá dost nezaměstnaných? Jaká je kontrola úředníků? Pravidelné hospitace? Samozřejmě jakási ano, ale ne souvislý dohled a tlak. Učitelé by měli být VŠ vzdělaní odborníci a samostatně zvládat svou profesi. Kdo denně hlídá vašeho lékaře - raktika nebo zubaře? Nemají tepalá místečka v klidu a bez dozoru?
Jenyk:
s tím by šlo vcelku souhlasit. I když si značná část veřejnosti a klauni z EDUINu myslí opak, mezi vysokoškoláky patří učitelé k nejsledovanějším a nejkontrolovanějším profesím. Za poslední roky se na minimum zcvrkla oblast činnosti, v níž může učitel konat dle svého vlastního vědomí a svědomí. Přestože vysoce kvalifikovaní specialisté mají předpoklady pracovat samostatně.
Vždycky když jdu z hodiny, vím a tuším, co se povedlo, co nevyšlo a co se příště pokusím udělat jinak. K tomu nepotřebuji hospitačního panáka, který si např. dělá čárky, kolikrát jsem v době hospitace použil či nepoužil to či ono slovo. Za posledních cca šest let jsem nezažil hospitaci, po níž bych při rozboru získal použitelnou zpětnou vazbu. Standard kvality profese ředitele (řečeno s panem kolegou Blahou) tu zřetelně chybí.
stale nepochopil, co slovo manazer znamena
Počúvajte, Ondrej, čo si predstavujete pod takým slovom 'nepochopil'. A jsme zase u toho. Co to znamená chápat něco, rozumět tomu, znát to. Zatím nikdo moc na dotaz stran myšlenkových pochodů nezareagoval, ale rozumů se tu vrší jak ve sněmovním vejboru.
1. Rozumím tomu tak, že 'manažer' je slovo cizího původu. Už v tomto okamžiku bych začal být obezřetný. Manažerů všude dost. Ale že bychom měli být z dosažených kvalit řízení čehokoli, a školství pak zvláště, nějak výrazně urvaní, to si tedy nemyslím, jakkoli nebývají manažeři nějak zvlášť špatně placení. Prý je to ve státních a polostátních institucích a firmách nezbytné, protože jinak bychom tam pak neměli ty špičkové manažéří, kteří nezřídka úspěšně naše státní peníze prošustrovávají, jinými ještě vyššími manažery jsou pro údajně značná pochybení často vyměňováni, a dokonce i s žalobou na krku se potýkají.
Škola jako firma? Lákavá představa. Zvláště pak, když časem vychází najevo, že to naše školství nijak výrazně neprosperuje, a u některých škol bychom klidně mohli nabýt dojmu, že to zkompetentňování je jen vhodnou záminkou k docela slušnému byznysu.
2. Žák a jeho rodič jako zákazníci? Zajímavá představa. Třeba, jako že si někdo asi tak třináct let platí odtučňovací kůru i s potravinovými doplňky, a na cvičení pak nedochází, dobrých rad personálu nedbá a doplňky rovnou do kontejneru vyhazuje. S představou, že za svoje peníze se bude tak akorát rehabilitačně povalovat na otomanu, nikdo mu nebude do ničeho kecat a k sváče si dá hambáče s hranolkama a tatarkou.
3. Jak docilit toho, aby nekvalitni ucitele byli odejiti
Áha. A jak pak asi tak se do systému ti nekvalitní dostali? Ledaže by to byl pozůstatek ještě z dob předmanažerských. Možná ale, že tyto ještě ani pořádně nenastaly. Ani po rekonkurzní vlně(?).
Standard kvality profese
???
Stále se hledají v rozpočtech peníze na náležité ocenění těch kvalitních, ale stále není až tak úplně zřejmé, kteří to vlastně jsou.
Proč všichni ti, kteří úspěšně manažeřují a s nadtarify nakládají, to už dávno nevyvěsili na svých firemních webech.
Někdy mám až značně skličující pocit, že nám, pedagogickému plebsu se tyto informace tají, aby se společnost s přemíry kvality samým štěstím nezbláznila.
Mě jen překvapuje, co lidí si dalo práci komentovat naprostý blábol hodný studentky prvního ročníku střední ekonomické školy.
Sám sebe pak překvapuji nejvíce!
Škola jako firma? Lákavá představa.
cituji: Obchodní manažeři jsou zpravidla zaměstnanci s největší platovou diverzifikací v rámci firmy. Jsou hodnoceni pomocí systému provizí. Teoreticky se tak může stát, že obchoďák spadne pod mzdu obyčejného dělníka – na druhou stranu, když se daří, může se dostat až na několikanásobek průměrného platu.
co lidí si dalo práci komentovat
To tedy pardon, pane Krausi, ale třeba já si dávám práci s komentáři prací žáků od dvanácti do devatenácti let zcela běžně. Mám to tak nějak v popisu práce, a nemám pocit, že by to bylo něco významně překvapujícího. Spíš je tu k zamyšlení, že tak činím i v čase mimo pracovní dobu. A to je na pováženou. Možná nadchází chvíle k vyhledání vhodné odborné pomoci.
hodnoceni pomocí systému provizí
Kdysi jsem tu vyjádřil myšlenku, že by nebylo od věci podílet se jako učitelé nějakým vhodným způsobem na výdělcích úspěšných žáků formou jakýchsi tantiém.
Nakonec jsem byl rád, že se toho protřelí školští manažeří nechopili, protože by tu hrozilo reálné nebezpečí, že by po nás naopak neúspěšní žáci mohli požadovat něco jako refundaci mzdy ušlé z důvodu svojí nedostatečné vzdělanosti.
" Štve ho současná doba jako taková. "A to hodně. Každou chvíli čtete, jak si žák dovolí na učitele, to se pak promítá i do sportu," domnívá se Holík. "Ono to ale není jen v hokeji, to je to samé ve fotbalu a jinde. Hráči nejsou, neumíme je vychovat. Když už se ti jedinci najdou, tak jdou ven, jak to jen jde," řekl Holík
Zdroj: http://sport.lidovky.cz/holik-hokej-je-jen-odraz-doby-na-mladez-jsme-mekci-a-vitezi-protekce-1da-/hokej.aspx?c=A140220_173559_ln-sport-hokej_makr"
Okomentovat