Jan Horáček: Otevřený dopis Mgr. Františku Dobšíkovi, předsedovi ČMOS PŠ

Z dopisu vybíráme: „Asi nejsem sám, kdo má pochybnosti, zda jste muž na správném místě. I pokles členské základny ČMOS PŠ o něčem vypovídá. Proto také volím formu otevřeného dopisu, protože Vás již nepovažuji za odboráře, ale za politika (sprostší nadávku v tomto státě bych těžko hledal).“


V Chebu dne 14.2.2014

Otevřený dopis Mgr. Františku Dobšíkovi, předsedovi ČMOS PŠ


Vážený pane předsedo Dobšíku,

vlastně bych měl v oslovení vynechat slovo „vážený“, protože si Vás příliš nevážím stejně, jako si Vy nevážíte mě. Patřím totiž do skupiny učitelů bez potřebné kvalifikace, tedy k těm, které jste v úterní (11.2.2014) debatě Studia 6 na ČT24 označil za „jednotlivý problém, který zaspal, riskoval a spoléhal na výjimku“. Uvedl jste zde, že 10 let je dostatečně dlouhé období na doplnění kvalifikace. Působil jste konečně jako odborář, který ví, co chce, a který si hodlá stát na svém. Škoda, že tak činíte až nyní a navíc proti vlastním lidem. Jedna z mála věcí, v které nejsme v rozporu je tvrzení potřeby vysokoškolského vzdělání pro učitele. Ovšem v obsahu toho pojmu a zejména v možnostech jeho realizace a v důrazu na praxi se zřejmě lišíme.

Jako dlouholetý předseda svazu jste měl příležitosti navštívit naší oblast a získat aktuální a skutečné informace k této problematice. V mém okolí je poměrně dost nekvalifikovaných kolegů, ale neznám žádného z nich, který se nepokouší nebo nepokoušel kvalifikaci doplnit. Jsem dlouholetý člen a předseda postupně dvou základních organizací a osobně se neznáme, takže jste příležitostí k získání informací očividně nevyužil. Navíc v uvedeném rozhovoru matete nepřesnostmi. Např. jistě víte, že 10 let je doba daná zákonem, nikoli však doba skutečných možností doplnění kvalifikace. V tomto období VŠ nabízely pouze magisterské studium pro 1. stupeň ZŠ. Studia pro vyšší stupně škol otevíraly daleko později a většinou je pouze označovaly (a označují) nálepkou „kombinované“, v praxi však jde o studia typu „zařiď si sám, možná se dohodneš…“, která jsou pouze zřídka slučitelná se souběžnou prací ve škole. To jste měl zřejmě na mysli, když jste řekl „tam, kde byla vůle, to ředitelé podporovali“. Měl jsem takového ředitele, celý úvazek mi dal do čtyř dnů, abych pátý den mohl jezdit přes půl republiky na fakultu. Vůle i moje možnosti skončily, když bylo třeba být na fakultě další dva dny v týdnu. Není to jen má zkušenost, ale běžný stav „kombinovaného“ studia.

Dalším problémem, o kterém jistě víte, je samo magisterské studium. Školský zákon ani zákon o pedagogických pracovnících nezná pojem bakalář. Přesto dnes všechna učitelská studia (s výjimkou zmiňovaného prvostupňového) jsou výhradně bakalářská a následně navazující magisterská. Zde je ovšem třeba zdůraznit, že ne na všechna bakalářská studia navazují příslušná magisterská! Takže takový absolvent, který začal jako nekvalifikovaný, skončí po několika letech úmorného dvojstavu učitel-student opět jako nekvalifikovaný. Jak paradoxní to je, uvědomíme-li si, že jeho kvalifikovaný kolega (např. češtinář) může učit poté předměty tohoto bakaláře (např. fyzikáře) plně kvalifikovaně, byť z nich nemá ani maturitu! Čistě jen proto, že zmiňované zákony neznají pojem aprobace. A tomu Vy říkáte, že jsme my zaspali? To je ta „ochrana profese“, o které mluvíte? O to jste „celá 90. léta usilovali“? Nespí tady náhodou někdo jiný?

Pročpak se věta „ČMOS PŠ bude podporovat rozšíření studijní nabídky VŠ, aby učitelé měli možnost doplnit si vzdělání.“ objevila až v Programu ČMOS PŠ na léta 2011-15?! V předešlém programu byly pouze nejasné věty o profesním růstu prostřednictvím dalšího vzdělávání a o rozšiřování nabídky distančního studia. Kdo tedy zaspal?

Za vtipnou vložku ve vašem projevu považuji zmínku o atestacích a kariérním řádu. Tomu se snad musí zasmát každý učitel, protože tyto řeči posloucháme přes dvacet let. Smích však trochu trpkne: smějeme se přitom politikům, ministrům, Vám, odborům nebo sami sobě a své bezmoci? Já mám pocit, že je to ze strany politiků a Vaší výsměch všem učitelům. Dále v debatě upíráte ředitelům odpovědnost, ale nebojíte se ji předat komisi, která – jak říkal pan Werich – jistě již hledá budovu. Vaše zmínka o školské radě je rovněž k poveselení a budí otázku, zda jste vůbec školský zákon četl.

Konec legrace nastane, když si posluchač uvědomí, že moderátor pan Václavek se bere za zaměstnance více než proti němu sedící odborářský boss. Dokonce i čerstvý pan ministr projevuje snahu se v problému orientovat – viz například České noviny.cz nebo Impulsy V. Moravce 13.2.2014 (doufejme, že ministrovy proklamace neskončí tak jako u jeho předchůdců – totiž prázdným duněním). Velmi zvláštně vypadají Vaše výzvy směrem k ministerstvu, aby se spočítaly skutečné stavy. Pan ministr to možná činí z nevědomosti, ale Vy si musíte nutně dělat z lidí legraci! Víte velmi dobře, že čísla se pravidelně vykazují a jsou tedy známá. Že byste potřebovali nahnat čas na politikaření?

Vy jste proti pravomocím ředitelů, které se dají ohlídat na místě prostřednictvím základních organizací? Tedy řadovým členům svazu a učitelské obci vůbec nedůvěřujete? Nezaměňujete Váš post s postem pana Chládka? Jste vůbec ještě zástupcem odborů nebo nějakým čekatelem na politickou funkci? To považujete za plnění bodu Programu ČMOS PŠ na léta 2011-2015, který zní: „ČMOS PŠ bude hledat další možnosti zvýhodnění svých členů.“? Vaším jednáním se tedy cítím tak „zvýhodněn“, že se ptám: proč bych měl být členem takového spolku? Na tuto otázku již odpověď mám a z ČMOS PŠ vystupuji.

Neměl byste se pokusit o návrat zpět na zem, abyste se trochu přiblížil k problémům lidí, které chcete zastupovat? Marně jsem pátral po Vašem podrobnějším profesním životopise. Podle Deníku.cz jste absolventem pedagogické fakulty, několik let jste učil výtvarnou výchovu na ZŠ a od konce 90. let jste profesionálním odborářem. Nechtělo by to přizemnění? Asi nejsem sám (viz např. otevřený dopis pana Dancso ze ZO Litvínov-Janov), kdo má pochybnosti, zda jste muž na správném místě. I pokles členské základny ČMOS PŠ o něčem vypovídá. Proto také volím formu otevřeného dopisu, protože Vás již nepovažuji za odboráře, ale za politika (sprostší nadávku v tomto státě bych těžko hledal).

Pro výše uvedené problémy, které z většiny odhalují Vaši nečinnost nebo pochybení a které považuji i za Vaše osobní selhání, Vás, pane Dobšíku, vyzývám k rezignaci na funkci předsedy ČMOS PŠ.

Jan Horáček

předseda ZO ČMOS PŠ při ISŠ Cheb (do 28. 2. 2014)

nečlen ČMOS PŠ a jakýchkoli jiných odborových seskupení (od 1. 3. 2014)