Standard učitele a jeho místo v kariérním systému pedagogických pracovníků

„Kvalita práce pedagogických pracovníků je nejvýznamnějším faktorem pro dosažení lepších výsledků a posunu žáků v učení.“ HATTIE, 2003


1. Úvod

Standard učitele (SU) je základem nově připravovaného kariérního systému (KS) pro učitele mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol. SU shrnuje požadavky státu, jakožto „největšího zaměstnavatele“ učitelů, na jeho osobnostní kvality, profesní dovednosti a jejich rozvoj v celém průběhu učitelovy kariéry.

Pojetí SU s vazbou na KS je v rámci Evropy unikátní a sdružuje cesty uplatněné v dalších evropských zemích – odráží a akcentuje kvalitu práce učitele a rozsah jeho působení.

Kariérní systém je postaven na třech kariérních cestách[1]
1. Cesta rozvoje profesních kompetencí
2. Cesta směřující ke specializovaným pozicím ve školách
3. Cesta směřující k funkčním pozicím



2. Standard učitele

Standard učitele je výchozím bodem pro první z uvedených cest. Je navržen jako nástroj pro dosahování, udržování a zvyšování kvality práce učitele a postihuje i rozsah působení učitele v systému. Umožňuje rozpoznání kvality a jejího zúročení v práci učitele ve prospěch žáků ve třídě i ve prospěch ostatních učitelů ve škole i mimo ni.

Standard učitele je uvedenou preambulí, která se zabývá etikou a hodnotami v práci učitele. Sdílení etických hodnot a principů chování učitele je ve SU vnímáno jako základní předpoklad pro práci učitele.

Standard celistvě popisuje v jednotlivých kariérních stupních první z kariérních cest jak očekávanou vzrůstající kvalitu práce učitele, tak i jeho očekávaný zvětšující se rozsah působení od práce ve třídě se žáky, přes činnosti pro profesní komunitu po aktivity zvyšující kvalitu školského systému jakožto celku.

SU je strukturován do tří oblastí:

1. Učitel a jeho profesní Já
2. Učitel a jeho třída
3. Učitel a jeho okolí

První z těchto oblastí se věnuje osobnostním předpokladům učitele a znalostem a dovednostem, které jsou nezbytné pro úspěšné působení v učitelské profesi.

Druhá oblast se věnuje přímému působení učitele na žáky ve třídě a je vnímána jako jeho nejdůležitější součást s přímým a bezprostředním dopadem na výsledky žákova učení.

Třetí oblast se věnuje působení učitele vně školy, zahrnuje oblast spolupráce se sociálními partnery a zdůrazňuje jeho postavení v roli „občanské autority“.

SU popisuje očekávání a požadavky na práci učitele pro potřeby jeho zařazení do příslušného kariérního stupně. Každá z těchto tří oblastí SU obsahuje základní definici, z ní pak vycházejí očekávané profesní kompetence[2] či předpoklady a příklady indikátorů pro posouzení jejich naplnění v jednotlivých kariérních stupních.

Pro aplikaci KS a použití SU v praxi škol bude SU doplněn o konkrétní příklady popisů možného naplnění SU v jednotlivých kariérních stupních učiteli různých typů škol a různých aprobací.
SU poskytuje jednotný rámec, který popisuje kvalitu práce učitele a rozsah jeho působení i jeho profesního rozvoje ve čtyřech fázích profesní dráhy. Zohledňuje přitom profesní předpoklady učitele pro kvalitní výkon profese a rozsah jeho působení a současně definuje, co je od učitele očekáváno na jednotlivých stupních kariérního systému.

Standard učitele popisuje kvalitu a rozsah práce učitele ve čtyřech kariérních stupních

I. kariérní stupeň[3]

Učitel disponuje osobnostními předpoklady pro výkon učitelské profese. Je po teoretické, a v nezbytné míře i praktické, stránce vybaven znalostmi, které jsou předpokladem k jejímu úspěšnému zvládnutí.

II. kariérní stupeň
Svou práci ve škole a ve třídě odvádí v požadované kvalitě.

Učitel disponuje profesními kompetencemi na úrovni zaručujícími výkon učitelské profese na státem očekávané úrovni. Profesní kompetence potvrdil v atestačním řízení, jímž ukončil své adaptační období ve škole po ukončení pregraduální přípravy na fakultě vzdělávající učitele.

Učitel se samostatně věnuje výchově a vzdělávání žáků, udržuje si své profesní dovednosti a průběžně aktualizuje své odborné znalosti.

III. kariérní stupeň
Učitel odvádí práci ve vysoké kvalitě, která přesahuje běžný standard. Učitel je vnímán jako expert ve svém oboru. Průběžně se zdokonaluje ve svých předmětech, oborových didaktikách, pedagogice, psychologii, speciální pedagogice a v oblasti managementu třídy.

Ve své práci dlouhodobě dosahuje prokazatelně výborných výsledků, pozitivně je hodnocen vedením školy, žáky i jejich rodiči.

Je respektovaným rádcem a pomocníkem svým kolegům ve škole, předává jim své zkušenosti. Přispívá tak aktivně k růstu kvality v rámci své školy. Jeho práce pro školu je díky jeho kvalitám velmi obtížně nahraditelná. Je pedagogickým lídrem školy.

IV. kariérní stupeň
Učitel odvádí práci ve vysoké kvalitě, která přesahuje běžný standard. Učitel je vnímán jako expert ve svém oboru. Průběžně se zdokonaluje ve svých předmětech, oborových didaktikách, pedagogice, psychologii, speciální pedagogice a v oblasti managementu třídy.

Učitel dosahuje ve své práci dlouhodobě výborných výsledků. Pozitivně je hodnocen vedením školy, žáky i jejich rodiči.

Je díky svým kvalitám a zkušenostem vnímán jako lídr ve svém oboru i za hranicemi své školy. Angažuje se v profesních sdruženích, publikuje a lektoruje v rámci předmětů své aprobační skupiny nebo v oblasti pedagogických nebo psychologických věd nebo v oblasti manažerských dovedností. Přispívá tak aktivně k růstu kvality v rámci systému školství.

Je připraven vést a hodnotit ostatní učitele v jejich profesním růstu i mimo svou školu.


3. Atestační řízení

Postup mezi jednotlivými kariérními stupni 1. kariérní cesty je podmíněna úspěšným zvládnutím atestačního řízení.[4] V průběhu atestačního řízení bude učitel obhajovat s využitím výběrového profesního portfolia naplnění standardu učitele ve vyšším kariérním stupni.

Při rozhodování o postupu učitele do vyššího kariérního stupně bude atestační komise posuzovat práci učitele na základě trojice ukazatelů, které jsou patrné z charakteristiky kariérních stupňů:

Kvalita práce učitele
Pro posouzení míry kvality profesních kompetencí slouží indikátory popisující žádoucí stav ve všech čtyřech kariérních stupních. Z formulací indikátorů je patrná gradace kvality práce učitele. Indikátory jsou nastaveny tak, aby popisovaly kvalitu práce učitele:
Učitel na KS1 základní úroveň kvality odpovídající připravenosti související s pregraduální přípravu k výkonu učitelského povolání
Učitel na KS2 velmi dobrá kvalita práce učitele, koresponduje s očekáváním státu
Učitel na KS3 vysoká kvalita, kvalita znatelně přesahující běžný standard
Učitel na KS4 vysoká kvalita, kvalita znatelně přesahující běžný standard[5]

Rozsah působení učitele
Pro posouzení rozsahu působnosti učitele je zvoleno pro jednotlivé kariérní stupně toto rozlišení:
Učitel na KS1 práce ve třídě s podporou
Učitel na KS2 aktivní samostatná práce ve třídě
Učitel na KS3 podpora růstu kvality ve škole
Učitel na KS4 podpora růstu kvality systému

Výsledky práce učitele
Doložení výsledků práce učitele bude posuzováno v kontextu s podmínkami, v nichž učitel působí – typ školy, skladba žáků, místo působení školy…- a v kontextu ŠVP školy, na které učitel pracuje.



4. Očekávání učitelské veřejnosti směrem ke kariérnímu systému a standardu učitele

Příprava KS je ze strany učitelů očekávaná již mnoho let. Učitelé si od něj slibují zejména změnu v odměňování a ocenění kvality a výsledků jejich práce. Stejně tak je patrné očekávání učitelů směrem k systematické podpoře v rámci profesní komunity. Tato očekávání souvisejí s kurikulární reformou a novými nároky na jejich práci.

Z pohledu učitelů je nezbytné, aby měl SU a potažmo i celý KS úzkou vazbu na praxi a aby byl psán jazykem, jemuž učitelé rozumějí. Učitelé současně očekávají, že postup kariérním systémem bude minimálně ovlivněn případnými interpersonálními neshodami uvnitř učitelského sboru na škole. Očekávají objektivitu a nezávislost hodnocení jejich práce při atestačním řízení.



5. Očekávání státu směrem ke kariérnímu systému a standardu učitele

Očekávání státu koresponduje s očekáváním učitelů. Kromě roviny odměňování a oblasti podpory a konkrétnímu očekávání souvisejícímu s atestačním řízením, které jsou logicky akcentovány ze strany učitelské veřejnosti, očekává MŠMT dále:

• velmi rychlý dopad na růst kvality a měřitelných výsledků ve vzdělávání,
• vznik a rozvoj neformální podpory učitelů v cestě za kvalitou díky „profesnímu ukotvení“ učitelského povolání,
• provázání pregraduální přípravy učitelů se školami a kvalitativní změny ve vztahu fakult vzdělávajících učitele (FVU) a budoucích zaměstnavatelů absolventů těchto fakult,
• zásadní změny v pregraduální přípravě budoucích učitelů tak, aby zohledňovala vývoj nároků na „pracovní pozici učitel“

6. Změny, které KS a SU do školství přinesou, a důsledky pro jednotlivé aktéry

Zásadní změnou je rozšíření kariérních cest o cestu směřující k rozvoji profesních kompetencí. Ta doplní již existující a funkční cesty k přípravě na specializované, resp. funkční pozice. Stávající KS, pokud se o kariérním systému dalo hovořit, se cestě s jednoznačně největším dopadem na kvalitu procesů a výsledků věnoval pouze zprostředkovaně. Tato změna bude mít zásadní důsledky pro všechny aktéry ve vzdělávacím systému. Za hlavní pozitivní změny připravovaného KS je možné zcela jistě považovat:

Změna pro žáky
Změna pro žáky bude důsledkem všech níže uvedených změn dalších aktérů vzdělávání.

Změna pro systém

• KS a SU ve svém důsledku navážou cíle vzdělávání stanovené kurikulárními dokument na konkrétní činnosti učitele ve třídě.
• Aplikace KS a SU přinese velmi rychlé změny v kvalitě procesů i výsledků žáků. Důsledkem spuštění KS bude proto zvýšení konkurenceschopnosti ČR.
• KS a SU kladou důraz na předávání profesních dovedností, vzájemnou podporu a síťování škol. Do systému se tak dostanou nové moderní prvky posilující profesní sounáležitost.
• V návaznosti na očekávaný nový systém hodnocení a odměňování práce učitelů je možné očekávat zvýšený zájem o učitelství mezi maturanty, zvýšení kvality uchazečů o učitelské povolání

Změna pro fakulty vzdělávající učitele
KS a SU jasně formuluje očekávání státu, jakožto „největšího zaměstnavatele“ absolventů učitelských oborů na FVU, na minimální profesní kompetence začínajícího učitele, absolventa fakulty vzdělávající učitele. Proto:

• KS a SU budou mít pozitivní dopad na obsah přípravy budoucích učitelů na FVU. Je možné očekávat sjednocení profilů absolventů FVU, resp. jejich sblížení.
• Díky nastavení parametrů tzv. adaptačního období dojde k provázání pregraduální přípravy učitelů se školami, na nichž budou noví učitelé pracovat.

Změna pro ředitele
KS a SU přinese změny v prioritách práce ředitelů. Do popředí zájmu se dostane pedagogické řízení školy a práce s učiteli s přímým dopadem na zvýšení kvality pedagogických procesů na školách. Vzhledem k tomu pak:

• KS a SU přinese nové požadavky na znalosti ředitelů v oblasti hodnocení práce učitelů.
• KS a SU přinesou změny i do přípravy ředitelů škol. Novým požadavkům se musí přizpůsobit i obsah vzdělávání ředitelů.
• KS zavede nové povinnosti ředitelů vzhledem k začínajícím učitelům v jejich tzv. adaptačním období.

Ředitelé budou moci využívat SU v rámci KS např. tímto způsobem:

• budou mít oporu pro objektivní hodnocení kvality práce učitelů,
• získají vodítko pro pedagogické vedení učitelů ve sboru,
• získají rámec pro rozvojové plány školy.

Změna pro učitele
Standard postavený na popisu profesních kompetencí je pro učitele nástrojem a oporou pro kritické zhodnocení, zda a jak jejich práce pomáhá žákům dosáhnout očekávaných výstupů. Pro učitele přinese KS a SU zásadní změny v pohledu na jejich práci:

• Změna principů finančního ocenění práce učitele s akcentem na kvalitu, rozsah jeho působení a přínosem pro rozvoj učitelské profese.
• Začlenění nové kariérní cesty do KS bude pro učitele významným motivačním efektem k práci na sobě a ke zvyšování svých profesních kompetencí s jasnou vazbou na jejich odměňování.
• KS a SU bude mít zásadní formativní vliv na každodenní školní praxi. Učitelé získají nástroj pro reflexi vlastní práce, pro sebehodnocení a hodnocení jejich práce.
• KS a SU nastaví způsob hodnocení práce srovnatelně, transparentně a jednoznačně v rámci celé ČR bez ohledu na zřizovatele.
• KS a SU budou znamenat i aktivní práci učitele s profesním portfoliem a budou předpokládat odpovídající znalosti učitele v této oblasti.

Učitelé získají díky SU jistotu v tom, co se od nich očekává. Mohou používat standard a indikátory dílčích profesních kompetencí např.:

• jako průvodce, který jim pomůže reflektovat svou vlastní pedagogickou praxi,
• jako rámec pro vytvoření nového přístupu k vlastní pedagogické práci,
• jako návod pro plánování profesního postupu v rámci kariérního systému,
• jako nástroj pro sebehodnocení a plánování vlastního rozvoje,
• jako společný jazyk pro diskusi o pedagogické práci s jinými učiteli.

Změna pro zřizovatele

• Zřizovatele získají nové možnosti pro hodnocení svých škol. Pohled na kvalitu škol prostřednictvím výsledků žáků bude možné doplnit o pohled, který umožní KS.
• Změny související s nárokovým systém hodnocení učitelů v závislosti na jejich zařazení do KS budou změnami nárokovými, tedy změnami, které neohrozí princip „krajských normativů“.

Změna pro vzdělavatele učitelů v rámci DVPP

• KS a SU se odrazí i ve struktuře, obsahu i formách DVPP. Do popředí se dostanou modulární kurzy směřující k rozvoji dílčích profesních kompetencí.
• Vzdělávací krátkodobé kurzy i programy dlouhodobé postgraduální přípravy budou podléhat novým kritériím hodnocení, jimž se budou vzdělavatelé muset přizpůsobit. V dalším vzdělávání bude kladen důraz na sdílení zkušeností, případové studie, rozbory didaktických situací…

7. Další kroky při přípravě kariérního systému

Metodika hodnocení práce učitele
V návaznosti na KS a SU bude vytvořena metodika pro hodnocení práce učitele. Cílem těchto kroků je zajištění co nejobjektivnějšího hodnocení kvality práce učitele. Pro potřeby praxe bude v rámci projektu vytvořena metodika hodnocení dosažených kompetencí včetně uvedení indikátorů a příkladů pro různé druhy a typy škol.

Pro potřeby atestačního řízení bude vytvořena a odpilotována metodika práce atestačního orgánu. Budou formulována pravidla pro postup atestačního řízení.

Adaptační období začínajících učitelů
Zpracovává se přesná metodika, která shrne povinnosti začínajících učitelů, škol, na kterých pracují a FVU v prvních dvou letech působení nového učitele v praxi. Plošně uplatňovaná metodika zajistí provedení kroků nezbytných pro úspěšné zapojení se absolventa FVU do profesní praxe.

Příprava systému dalšího vzdělávání
KS a s ním související změny přinesou zásadní změny i v nárocích na programy DVPP. Ty budou rozvíjet znalosti učitelů z pregraduálního vzdělávání, přičemž budou zohledňovat aprobaci učitele i typ školy, na kterém učitel působí. Programy se budou opírat o konkrétní profesní zkušenosti účastníků, budou vycházet z případových studií, a co nejvíce budou reflektovat potřeby účastníků kurzů.

Portfolio a portfoliování
Profesní portfolio a práce s ním budou základním prvkem atestačního řízení. Před spuštěním KS je proto nutné zpracovat přehledné metodiky pro vedení portfolia, jeho hodnocení a způsob jeho obhajoby v průběhu atestačního řízení.

Kariérní systém ředitele
KS pro ředitele škol je logickým pokračování KS pro učitele, protože i funkční pozice umožňuje a předpokládá vývoj v průběhu kariéry.



8. Financování
Dokončení kariérního systému pro učitele je součástí volebních programů všech stran, které se propracovaly do parlamentu. V některých případech je v jejich programech i závazek zajistit financování na jeho spuštění.


9. Rizika při náběhu KS
Spuštění KS ohrožují tyto základní faktory:

1. Politická shoda na spuštění KS
Projekt, v němž KS vzniká, překračuje volební období. Od přípravy projektového záměru, zpracování projektu, jeho spuštění až po ukončení, se v pozici ministra školství vystřídali 4 ministři. Na struktuře KS pracuje řešitelský tým složený ze zástupců vysokých škol, ředitelů základních a středních škol, zástupce profesních sdružení, CZESHA, zřizovatelů, inspekce… Snahou řešitelského týmu je vytvořit KS tak, aby odrážel nadstranickost a nepolitičnost tohoto dokumentu. Jen tak je možné zajistit jeho průchodnost při jeho uvedení do praxe zejména k nenulovým nárokům na státní rozpočet, které bude jeho spuštění znamenat.

2. Ekonomické podmínky
Nároky na spuštění KS musí být vyčísleny v závislosti na poltickém rozhodnutí aktuální vlády. Vzhledem k přínosům KS pro školství a očekávanému dopadu na společnost by neměly být překážkou.

3. Přijetí KS učitelskou veřejností
KS bude bezesporu znamenat změny pro práci učitelů i ředitelů. Školství je oblast na změny velmi citlivá a to nejen vzhledem ke změnám a očekávání učitelské veřejnosti po roce 1989.
Podmínkou pro přijetí KS učiteli je kromě specifických požadavků na srozumitelnost dokumentu a jeho odraz v každodenní praxi učitelů zejména garance ekonomického zajištění.

[1]Grafické znázornění kariérních cest je přílohou textu.

[2] Profesními k ompetencemi se rozumí soubor znalostí, dovedností, schopností a postojů, které může učitel v daném kontextu opakovaně prokázat. Jsou hodnotitelné, dají se získat a rozvíjet nebo zvýšit dalším vzděláváním.

[3] Kariérní stupeň I. koresponduje s profilem absolventa fakulty vzdělávající učitele.

[4] Přesná podoba atestačního řízení se v dané chvíli připravuje. Na rozdíl od mnohých zahraničních systémů nebude atestační řízení založeno na získávání kreditů např. za vzdělávací akce, ale bude navázáno na dosavadní profesní kariéru učitele a bude vycházet z „obhajoby“ profesního portfolia učitele.

[5] další gradace kvality práce učitele oproti KS3 již pro stupeň KS4 není vyžádána.

---

Stáhnout celý text v PDF.
Kariérní systém - schema (PDF)
Kariérní systém - diagram návazností (PDF)