Článek se zaměřuje na popis a využití nového uměleckého směru, který nese název videomapping. Konkrétně poukazuje na jeho využití ve výuce a vysvětluje jeho základní principy.
Je k mappingu potřeba umět číst v mapách?
Odpověď by mohla být až prostě jednoduchá – ne. Video-mapping má se čtením map velmi málo společného. Jedná se o poměrně nový směr výtvarné kultury, a to konkrétně směr z oblasti vizuálního umění. Využívá se zde projekcí ve volném prostoru na libovolné objekty (např. na fasády domů, ale je možné se s ním setkat i v interiérech – třeba ve třídě). Na základě často poměrně jednoduché animace dojde k propojení kulisy (fasády domu, jednotlivé stěny v interiéru) s dějem videoprojekce, nebo světelné projekce. Velmi často se autoři zaměřují na detaily stavby (stěny), kde se např. v oknech odehrává děj s imaginárními postavami, rozhýbávají se detaily stavby, atd. Autor si tak doslova pohrává s reálným prostorem.Kde se můžeme s mappingem setkat?
V současné době se s tímto velmi oblíbeným novým uměleckým směrem můžete setkat na mnoha festivalech, které se přímo video mappingem zabývají. Jako příklad můžeme uvést třeba známý festival v Ženevě, který je zaměřen přímo na mapping. Celé město se na několik večerů promění v jedno veliké promítací plátno, fasády budov ožijí a stanou se součástí nezapomenutelných projekcí.
Mapping bývá často využit i ke zpestření významných kulturních akcí, jak jsme měli možnost zaznamenat např. při oslavách šestistého výročí stavby pražského Orloje.V současné době, kdy většina populace touží po značné dávce adrenalinu, zážitků a nespokojí se jen tak s něčím obyčejným, má tento druh vizuálního umění pravděpodobně docela velký potenciál. Využití video mappingu přináší spousty nových možností i na pole divadla, filmu, apod.
0 komentářů:
Okomentovat