Proč učitelé tak těžko snášejí, když rodiče říkají, co chtějí.
Z článku Tomáše Feřteka v RESPEKT.cz vybíráme:
Mám za sebou čerstvý zážitek. V pondělí večer jsem byl ve městě na dohled od Krkonoš moderovat debatu mezi místními učiteli a rodiči. Sešlo se jich v nacpaném sále přes šedesát, to je na malé město velmi slušné, a debatovali o tom, jak zřídit v některé ze tří místních škol třídu pro rodiče, kteří chtějí pro své dítě vstřícnější školu. Atmosféra byla … no, dosti napjatá.
Nejdříve pan místostarosta, jinak vstřícný a konsensuální třicátník, vyjádřil údiv nad tím, že rodiče vůbec něco chtějí; to tu dřív nebývalo. A že se tedy s tím budou muset nějak vyrovnat. Pak jedna maminka vysvětlila, jakou školu pro své děti skupina rodičů žádá. Protože je vzděláním socioložka, byla to prezentace mimořádně věcná, přehledná a fundovaná. Kdo zná po Čechách i Moravě ty dobré školy, musel konstatovat, že rodiče nechtějí nic výjimečného.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
11 komentářů:
Prosím ..vysvětlete laikovi -co je to "vstřícnější škola"?
Prosím ..vysvětlete laikovi -co je to "vstřícnější škola"?
Mnozí učitelé a ředitelé zatím obtížně snášejí už sám fakt, že rodiče něco chtějí a že to formulují jako zadání pro školu.
No bodejť. Je s podivem, že dotyční pedagogičtí pracovníci neupadají do bezvědomí v šoku, že rodiče projevují nějaký zájem o cokoli, co se vzdělání jejich dětí týká.
Vím, jaké překvapení zažívají mnozí třídní učitelé, když se třeba na třídní schůzky vůbec nějací rodičové dostaví.
Zdá se tedy, že se můžeme začít těšit na závany nových větrů spolupráce, vzájemného porozumění až ztlemení.
Kde bude respektováno jako svéprávná bytost a bude tedy moci projevit a hájit vlastní názor. Kde v hodinách bude převažovat aktivita dětí nad aktivitou učitele. Tedy vyučování, kdy děti neposlouchají výklad, ale něco praktického dělají, komunikují a spolupracují mezi sebou a učitel je při tom vede a pomáhá jen tehdy, když je to nezbytné.
Krásná slova, leč zkusme si představit prakticky, jak dvacet žáků hájí názor, že by si chtěli radši pokrokově hrát na tabletu, než se zpátečnicky učit psát. Ale na druhou stranu myšlenka, že by děti něco praktického dělaly, například po sobě uklízely, mi přijde novátorská.
Nedávno jsem si vzpomněl na diskusi, kterou s mým otcem a jeho kolegy vedli před třiceti lety západní hosté místního lékařského kongresu. Padla při ní památná věta: "Komunismus je pro anděly." O podobných snahách ve školství si začínám myslet něco podobného. Tyhle všechny nápady o aktivitě dětí a tak jsou skvělé, pokud k tomu máte vhodné děti: zvídavé, vnímavé, slušně vychované, znalé kromě YouTube a superhry.cz i Wikipedie. Jenže takových dětí není většina. A promiňte, řeči o zapalování pochodně místo naplňování nádoby se stávají naivními bláboly ve chvíli, kdy žák hořet nechce, neboť se přitom vydává zbytečná energie. Zatímco tiché hnití je velmi pohodlné.
"Prostě si jen těžko zvykají na rodiče jako rovnoprávné partnery v diskusi." - ono si na to tak docela zvyknout nejde, protože rodič zkrátka není rovnoprávným partnerem, pokud tedy není zároveň pedagogem. Já také nebudu vykládat lékaři v nemocnici, jak mě má léčit, odůvodňuje to faktem, že si platím pojištění (pomíjím fakt, že lidé s nízkými příjmy žádné daně de facto neplatí, takže by z logicky páně Feřtekovy museli mlčet). S rodičem lze diskutovat jako s laikem, který má v lepším případě zájem o dítě i o diskusi, ale ne jako s rovnocenným partnerem. Co ví o metodice? O pedagogice? O psychologii? Co ví o oboru, který vyučuji? Většinou nic. Tak kde je prostor pro rovnocennost? Jistě budu rodiče respektovat, pokud budou jednat korektně a konstruktivně, nicméně rovnocenní zkrátka nejsme.
DPH platí každý.
Rodiče absolvovali nějaké školy a z pohledu své životní zkušenosti hodnotí, co jim vadilo. Učitelé díky své profesní slepotě často vidí školu a vzdělávání chybně.
DPH platí každý.
Proto jsme taky všichni kovaní odborníci na daně.
Diskuse s rodiči vítám. Zpravidla pak pochopím i chování mnohých svých žáků a oči se mi otevřou do patřičných parametrů.
http://bit.ly/1azzkMT
Rodiče absolvovali nějaké školy a z pohledu své životní zkušenosti hodnotí, co jim vadilo. Učitelé díky své profesní slepotě často vidí školu a vzdělávání chybně.
Když to parafrázuju, všichni jsme byli dětmi a z pohledu své životní zkušenosti hodnotíme, co nám vadilo. Například jsme museli chodit včas spát a nemohli jsme čučet na bednu, jak se nám zachtělo. Rodiče díky své dospělácké slepotě často vidí výchovu a péči o děti chybně (odmítají brát desetiletého prepubescenta jako rovnocenného partnera, svévolně mu limitují rozpočtové příjmy a dokonce po něm něco vyžadují, přestože se mu nechce).
No není to skandál?
Rodiče absolvovali nějaké školy a z pohledu své životní zkušenosti hodnotí, co jim vadilo.
Ano, to je velmi časté. Přímo typické. Mnozí rodiče při popisování chyb našeho školství vycházejí z vlastní zkušenosti. Nevědomky tak extrapolují vlastní vzpomínky, traumata a křivdy do popisu současné školy. Poněkud přitom zapomínají, že dnešní škola se od té jejich, před dvaceti a více lety velmi podstatně liší.
Ad poste.restante: Nevím, co je míněno tím "velmi podstatně". Ale kdyby tomu tak skutečně bylo, nepožadovali by rodiče jinou školu (viz vstupní text), zanikly by v oblasti základního vzdělávání školy soukromé a hlavně bychom si mohli odfajfkovat - reforma se povedla.
Dobrý den všem,
tentokrát si dovolím pouze to, že svou reakci jsem nakonec sepsal do samostatné úvahy na svém blogu, kterou si můžete přečíst i na české škole.
Okomentovat