Kandidát na post ministra školství Marcel Chládek považuje platy učitelů za nedostatečné a míní, že by měly vyrůst v průměru na 28 až 32 tisíc korun hrubého měsíčně.
Z článku Jakuba Nováka v Aktuálně.cz vybíráme:
Podle Chládka je nelogické, aby měl začínající učitel pomalu stejný plat jako člověk s desetiletou praxí. "Takže nástupní plat bych ponechal, ale další kariérní schůdky bych navýšil," přibližuje své plány.
Další možnost, jak si finančně přilepšit, by mohli učitelé najít v chystaném kariérním řádu, který je však zatím ve velmi neurčitém výhledu. Termín zavedení ani konkrétní podoba ještě jasné nejsou a Marcel Chládek o něm zatím mluví také v obecné rovině.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
10 komentářů:
Konečně někdo, kdo tomu rozumí...
A kdo ty platy navýší klidně ze svého :-D Je možné mu věřit?
Spravedlivý nástupní plat učitele je 25.000. Spravedlivý plat výborného učitele je 50.000. To by mělo být v kariérním řádu.
aby se průměrný plat učitele v regionálním školství pohyboval mezi 28 až 32 tisíci hrubého
Analýzu průměrných dat vyloženě miluju. A průměrný plat ve zmíněném rozmezí mě naplňuje až fantaskními představami. Tak dvě úvahy.
1. Dozvěděl jsem se tento týden, že v kraji je průměrná výše nadtarifu asi osm procent, a že snad není škola, kde by klesla pod procenta čtyři. Budeme-li průměrní, pak by mohly nadtarify na některých školách činit klidně taky dvanáct procent.
Protože máme spíše přestárlé kolektivy, mohu se odvážit stanovit průměrný tarifní plat učitele řekněme na 23 tisíc. 12 % činí přes dva a půl tisíce. Když je nemám já, má je někdo jiný. Je-li v pátém stupni, pak si k 25ti tisícům připočte ještě přes pět. Raz, dva, tři, a máme tu hrubý plat, bez problémů, přes třicet a půl tisíce. Budoucí ministr má splněno, ještě nenastoupil.
2. Prostí učitelé prý tvoří průměrný plat 24395 kč. I s vedoucími pracovníky to je 26654 kč.
Jaký je poměr prosťáků a vedoucích? Pro začátek zkusme na každých deset učitelů jeden vedoucí. A teď pozór! 10 učitelů si dohromady vydělá 243950 kč. 11 všech pedagogů pak 293194 kč. Když to od sebe odečteme, tak na jednoho vedoucího vychází 49244 kč. Jupííí!
Kdo všechno ale je ten vedoucí, že? Tak abychom nepopudili, při poměru pět ku jedné to je pořád ještě poměrně slušných skoro 38 tisíc.
Jenom pro představu, při poměru 15:1 činí průměr vedoucího šedesát a půl tisíce.
Halt managér je managér. Ještě, že to naše školství Ámosovo je tak nějak průměrně na špičkové úrovni.
Pracovní trh už je vysokoškoláky nasycen a ti často dělají práci, která jejich vzdělání dříve nepříslušela. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Střediska vzdělávací politiky, které v rámci projektu Reflex 2013 zmapovalo postavení více než třiceti tisíc absolventů vysokých škol, kteří na pracovním trhu byli čtyři až pět let.
„Co bylo pro vysokoškoláka ještě před deseti lety nedostačující, dnes se stává čím dál běžnějším. Je to tím, že vysokoškoláků, kteří vstupují na trh, už není dvacet ani třicet procent, ale polovina z těch, kteří ukončují své vzdělávání,“ sdělil Právu analytik a šéf Střediska vzdělávací politiky Jan Koucký.
Z analýzy, kterou má Právo k dispozici, plyne, že celkově průměrná hrubá mzda těchto mladých vysokoškoláků za uplynulé tři roky stagnovala, ba dokonce mírně poklesla z 34 870 korun v roce 2010 na loňských 34 635 Kč.
Ekonomové už přišli o pět tisíc
Stále je to ale výrazně víc než celorepubliková průměrná hrubá mzda, která činí 24 836 Kč. Ale některé obory se k ní blíží. A třeba průměrný plat právníků se zase blíží k běžnému platu vysokoškoláků.
Ekonomové sice mají nadále ze všech oborů nejvyšší výdělky, ale ve statistikách se jim propadly nejvíce – o pět tisíc. V kurzu jsou nyní technici a dohánějí je i lékaři a přírodovědci.
Průměrný hrubý plat mladých ekonomů v roce 2010 činil 43 120 Kč, loni spadl na 38 460. V právních a veřejnosprávních oborech průměrná hrubá mzda klesla za stejnou dobu z 38 439 na dnešních 36 491 korun. Přestože právníkům platy tak dramaticky neklesly, zvedly se hodně mzdy v jiných oborech, a tak se před právníky dostali přírodovědci, technici i lékaři.
Nejhůře jsou na tom zemědělské obory
Plat u všech tří oborů překonal hranici 37 500 Kč. Skokově si polepšili absolventi oboru zdravotnictví, lékařství a farmacie, kterým za tři roky vzrostl plat z 32 853 na 37 552 Kč. Nejhůře placenými vysokoškoláky jsou absolventi zemědělských oborů, kteří si vystřídali poslední pozici s učiteli.
Zemědělcům klesla mzda o 1500 Kč na 26 143 korun. Absolventům oboru pedagogika, učitelství a sport vzrostla o dva tisíce na 27 866. Tito absolventi se ovšem dokážou uchytit v různých odvětvích. Ale třeba průměrný plat kantorů v regionálním školství, placených státem, dosahuje kolem 25 tisíc (včetně vedoucích pracovníků).
Doktoři na výsluní
Výrazně poklesly platy vysokoškolákům v oblasti společenských a humanitních věd. Ještě v roce 2010 si v průměru přišli na 32 144 korun, loni už jen na 28 882 Kč. Velké rozdíly v platech jsou mezi absolventy různých typů studia. Bakalářům poklesl průměrný výdělek o 1500 korun na 28 498. Magistr si přijde na mnohem víc. V průměru jeho hrubá mzda činí 34 934 korun, před třemi lety ale byla o tisícovku vyšší.
K obratu došlo u doktorandů, kterých si začali zaměstnavatelé hledět. Zatímco v roce 2010 dostávali průměrnou hrubou mzdu dokonce nižší než magistři (35 150 Kč), loni se vyšplhala k 50 380 korunám. U doktorandů vynesli průměrnou mzdu vysoko zřejmě odborníci z technických oborů, o jejichž služby v průmyslu se v poslední době zvedl zájem.
Tak pokud pan budoucí ministr myslí, že by to byl plat začínajících učitelů, nelze než mu fandit. Ale pokud má na mysli, že se kantoři mají spokojit s touto almužnou při odchodu do důchodu po 40 - 45 letech praxe, je to opět výsměch, viz porovnání platů vysokoškoláků výše.
Já nějak nevím... Neměli bychom začít uvažovat spíš o lidech, než o vysokoškolácích, zemědělcích, doktorandech a tak? Místa ubývají bez ohledu na vývoj zaměstna(tel)nosti a vzdělání není jen příprava na povolání, ale i rozšiřování obzorů, prostředek osobního vývoje. A nemělo by být a priori důvodem k automatické výši platu. Každý člověk má svou hodnotu. Lidskou hodnotu. (Bože, kolik já znám vysokoškoláků líných a lemplovatých, a kolik lidí s nižším vzděláním, ochotných kdykoli pomoci.)
Kdyby byl zaveden základní nepodmíněný příjem, studoval by opravdu jen ten, kdo chce a přestali bychom takové věci řešit. Teď o sobě mluvíme spíše jako o zboží, než jako o lidech (viz cifry výše).
V každém případě oceňuji, že Chládek nahlas řekl, že by učitelé měli mít více peněz. To se v těchto zeměpisných šířkách zrovna nenosí. Souhlasím s Radkem Sárközim, že tohle by mělo být (nějak) zakotveno v kariérním řádu. Žádné hloupé mlžení.
Celý článek je zmatečný. Těch 28 000 až 32 000 je v úvodu článku uvedeno jako průměrný plat, takže pokud se dále píše, že nástupní plat by zůstal 20 000 lze z toho vyvodit, že plat v nejvyšším tarifu by se měl blížit ke 40 000. Jenže dále je zase psáno, že těch 32 000 by bylo v tom nejvyšším tarifu. Takže fakt konečně někdo, kdo tomu rozumí.
Celý článek je zmatečný. Těch 28 000 až 32 000 je v úvodu článku uvedeno jako průměrný plat, takže pokud se dále píše, že nástupní plat by zůstal 20 000 lze z toho vyvodit, že plat v nejvyšším tarifu by se měl blížit ke 40 000. Jenže dále je zase psáno, že těch 32 000 by bylo v tom nejvyšším tarifu. Takže fakt konečně někdo, kdo tomu rozumí.
Vážená paní, obyčejná učitelko,
nějak Vás nechápu, sám zákon o pedagogických pracovnících mluví o nutnosti vysokoškolského vzdělání. Stát jej na danou funkci naštěstí ještě vyžaduje. Snižovat hodnotu vzdělání by snad mohl někdo jiný, než učitel. Pokud tedy máte pocit, že jste na VŠ nezískala vyšší vzdělání, než ukončením střední školy, nebo se snad v zaměstnání jako učitelka flákáte a jste líná, pak si jistě plat průměrného vysokoškoláka nezasloužíte. Já osobně bych ovšem byl rád touto společností ohodnocen platem, který odpovídá náročnosti vykonávané profese a vzdělání, které si sám stát klade jako podmínku.
Okomentovat