Úvodního slova se ujal ředitel Odboru pro mládež Mgr. Michal Urban, který hovořil o důležitosti celoživotního učení a vysvětlil význam jeho jednotlivých složek. Upozornil na existenci rozdílu v chápání významu neformálního vzdělávání a zdůraznil, že ministerstvo školství vychází právě z konceptu celoživotního učení. Dodal, že nestačí pouze přijmout fakt, že kompetence získané během neformálního vzdělávání jsou užitečné, avšak s tímto faktem se musí dál pracovat a rozvíjet ho ve smyslu uznání výsledků (nabytých kompetencí) neformálního vzdělávání. A k tomu chce svými aktivitami přispět projekt K2.
Na vystoupení Michala Urbana navázala svou prezentací ředitelka NIDM a manažerka projektu „K2 – kvalita a konkurenceschopnost v neformálním vzdělávání“. Představila poslání, cíle projektu a jeho výstupy. Seznámila účastníky s on-line systémem řízení kvality OLINA (http://olina.ka2.cz), který mohou využít organizace zájmového a neformálního vzdělávání jako komplexní nástroj, jak lépe řídit organizaci, plánovat vlastní činnost a pracovat s lidskými zdroji. Připomněla také, že Národní institut dětí a mládeže k 31. 12. 2013 zanikne, ale některé jeho agendy i s projektovou činností přejdou od 1. 1. 2014 pod Národní institut pro další vzdělávání.
Pavel Trantina, člen expertní skupiny Rady Evropy a Evropské komise k uznávání neformálního vzdělávání, zdůraznil rostoucí význam oblasti uznávání neformálního vzdělávání v evropském měřítku a téma stále se zvyšující nezaměstnanosti mladých lidí. Nastínil důležité dokumenty, které k této problematice vznikly na půdě Rady Evropy a které mimo jiné apelují na pochopení konceptu uznávání neformálního vzdělávání ze strany zaměstnavatelů a vzdělavatelů.
Garantka Metodické podpory uznávání neformálního vzdělávání Mgr. Daniela Havlíčková ve své prezentaci objasnila cíle této klíčové aktivity. Přiblížila čtyři roviny uznávání neformálního vzdělávání: „… uznání společenské prospěšnosti neformálního vzdělávání; Uznání výsledků neformálního vzdělávání ze strany zaměstnavatelů a vzdělavatelů; Formální uznání výsledků neformálního vzdělávání ze strany státu (Zákon 179/2006 Sb.); Uznání vlastních kompetencí samotným jedincem, který se učí a vzdělává tak, aby byl schopen si své kompetence rozvinuté neformálním vzděláváním uvědomit, prezentovat je, aby poznal sám sebe a mohl na nich založit plán osobnostního rozvoje, včetně kariérního“. Připomněla dokument Memorandum o podpoře uznávání výsledků neformálního vzdělávání při práci s dětmi a mládeží (Memorandum), ke kterému se připojilo již 16 signatářů z řad zaměstnavatelů a vzdělavatelů. Dále představila jeden z výstupů projektu K2 – Osobní kompetenční portfolio (http://okp.ka2.cz). Jde o podpůrný nástroj k sebepoznání, sebehodnocení a získání přehledu o nabytých kompetencích a může se stát pomocníkem uchazečům o zaměstnání. „Pomůže odhalit a popsat znalosti, dovednosti, obecné kompetence, které si možná ani sami neuvědomujeme, že je lze prezentovat zaměstnavatelům a vzdělavatelům, a tak dokázat, v čem jsme výjimeční. V neposlední řadě může také posloužit jako prevence zapomínání,“ dodala Daniela Havlíčková.
Ve druhém bloku jednání pak vystoupil se svým příspěvkem Doc. Ing. Pavel Janíčko, CSc., Z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a ředitel Centra pro sociálně-ekonomická a humanitní studia Bankovního institutu. Hovořil o zaměstnanosti jako o sociálním faktoru, o problematice zaměstnanosti mladých lidí na českém trhu práce a jaký postoj k ní zaujímá ČMKOS. Mgr. Zora Kusnjerová, projektová manažerka z personální agentury Grafton Technologies, svoji prezentaci věnovala výběru zaměstnanců a co od nich personalisté očekávají a požadují. Zdůraznila, že přesný a stručný popis kompetencí uvedený v profesním životopise je prvním krokem k úspěchu při uplatnění na trhu práce. Proto také ocenila Osobní kompetenční portfolio vyvíjené díky projektu K2, které může k tomuto výstižnému popisu dovedností a znalostí adeptovi o zaměstnání pomoci. Supervizor projektu K2 Mgr. Tomáš Machalík, Ph.D., objasnil možnosti získání formálního uznání profesní kvalifikace nabyté při práci s dětmi a mládeží prostřednictvím Národní soustavy kvalifikací, v jaké fázi je uznávání neformálního vzdělávání ze strany státu a shrnul, jak na očekávání zaměstnavatelů reagují aktivity projektu K2.
Vlasta Kohoutová, PR specialistka projektu K2
0 komentářů:
Okomentovat