Prof. RNDr. Dalibor Štys, CSc.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Na vědomí:
MUDr. Martin Holcát, MBA
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ing. Miroslav Toman, CSc.
Ministerstvo zemědělství ČR
Společnost pro výživu
Otevřený dopis za zdravou výživu dětí ve školkách a školách ministrovi MŠMT ČR
Vážený pane ministře,
dovolte nám vyjádřit znepokojení nad několik let neaktualizovaném závazném doporučení Spotřebního koše dle vyhlášky 107/2005 Sb. Žádáme vás o aktualizaci tohoto doporučení a o možnost účasti odborného zástupce naší iniciativy v pracovní skupině připravující nová doporučení.
Jako občanská iniciativa usilujeme o zlepšení stravování ve školkách a školách. Zdravá výživa dětí je zásadní nejen pro jejich zdraví, ale také dokáže příznivě ovlivnit jejich chování a studijní výsledky. Školy jsou výchovná a vzdělávací zařízení. Měly by tedy být vzorem a nabízet pro všechny děti bezpečné a zdravé prostředí.
Školy by podle nás měly zejména:
- dle možností upřednostňovat potraviny sezónní a místní (regionální)
- nabízet v průběhu celého dne možnost doplňování lahví na pití neslazeným nápojem (voda, neslazený čaj)
- k obědu podávat vždy zeleninový salát nebo čerstvé ovoce namísto dezertů
- omezit podávání sladkých jídel
- v případě, že jídelna nabízí dva nebo tři obědy, měla by být jedna z možností vždy bezmasá, bezmasé jídlo by nemělo znamenat jídlo sladké
- snažit se poskytovat stravování i dětem s dietními potřebami nebo zvyklostmi
Za problematický považujeme prodej potravin v prostorách školy, tj. automaty, bufety nebo přímý prodej u oběda v jídelně, protože:
- bufety i automaty nabízejí ty nejméně vhodné potraviny a nápoje (jen na krájených jablcích nikdo nevydělá, a když je budou nabízet vedle čokoládových tyčinek, jen minimum dětí dokáže ovládat své geneticky přirozené chutě po energeticky nabité stravě, v době, kdy ji už potřebujeme omezovat)
- děti se potřebují o přestávkách hýbat a nejlépe venku, ne stát ve frontě u bufetu doma připravované svačinky jsou levnější a učí děti připravovat si jídlo (formou sledování maminky anebo později vlastním zapojením se)
- možnost nákupů ve škole zdůrazňuje sociální nerovnost, kdy vždy budou děti s nadbytkem peněz a děti zcela bez peněz na takové nákupy
- paradoxně znevýhodněny mohou být děti ze zdravě se stravujících rodin, které nedostanou peníze, jen proto, aby jedly zdravě
- děti mají chodit do školy po snídani a mají placené obědy o v okamžiku, kdy mezi tato jídla vkládáme konzumaci jakýchkoliv sladkosti apod., děti nebudou mít dostatečný hlad a jíst obědy, i když budou chutné a zdravé
- nezdravě se stravující děti mají potíže se soustředěním, které je pro pobyt ve škole zásadní
Z těchto důvodů doporučujeme výrazně omezit prodej potravin ve školách a nejlépe jej zcela zastavit.
I bez aktualizace Spotřebního koše doporučujeme okamžitě přestat ve školních jídelnách používat potraviny s umělými sladidly, glutamátem sodným a trans tuky. Prosíme Vás o schválení a nejlépe převzetí těchto doporučení.
Ve Valašském Meziříčí, 10. prosince 2013
Mgr. et Mgr. Bohuslav Sedláček
Občanská iniciativa Skutečně zdravá škola
http://www.skutecnezdravaskola.cz
Telefon: 732 96 72 06
Email: skutecnezdravaskola@email.cz
Zd. Fibicha 1203 190 16
757 01 Valašské Meziříč
Mgr. Margit Slimáková, Ph.D.
Odborný garant
Email: margit@margit.cz
Telefon: 606 363 018
Meinlinova 18
Praha 9 - Koloděje
Související odkazy:
4 komentářů:
Proč mi vždy naskakuje husí kůže, když někde vidím ty "pravé", "skutečné", "opravdové". Ty, kteří se zhusta změní na ty "jediné správné" či "jediné povolené"...
A teď k věci:
- se spotřebním košem by se opravdu mohlo něco konečně udělat. Ale já bych navrhl ho zjednodušit. Pokud někdo splňuje spotřební koš ve všech 10ti položkách, tak musí být kouzelník;
- proč má někdo představu, že se musí něco nařizovat, jednotně stanovovat, reglementovat? Já bych to nechal na rozhodnutí ŘŠ a VŠJ. Ony ty vedoucí jídelen (TY, protože o žádném muži na této funkci jsem dosud neslyšel) nejsou hloupé. A pokud by se ve školní jídelně vařilo špatně, tak tam lidi chodit nebudou.
pur
možnost nákupů ve škole zdůrazňuje sociální nerovnost, kdy vždy budou děti s nadbytkem peněz...
S tím naprosto souhlasím. Jak rád bych si ve školním bufetu také občas koupil třeba obloženou bagetku. Když pak při dozoru na chodbě pojídám svůj skrojek chleba s ředkví a vidím žáky, jak zapatlaní majonézou do koše zahazují nedojedené hamburgery, přijde mi to líto.
A to se mi doneslo, že i sociálně slabé děti si dokonce půjčují peníze proto, aby si kupovaly čokoládové tyčinky a úmyslně mi o přestávce dělaly laskominy.
vysvětlete dítěti v 1. ročníku, že když má z domova celozrnnou housku a rajče, že je to lepší než brambůrky a cola.. :( Proč mám já tak hnusné svačiny? To slyším denně. Taky se mi doneslo, že si děti půjčují, dávají a taky si berou /nechci použít slovo kradou/ aby na ty blbosti měly...Jsem proti bufetu ve škole, ale paní ředitelce nevadí:( Jsem poměrně dost zoufalá, protože dcera tu hnusnou svačinu sní a ještě se zaplácá brambůrkamui od kamarádky. Domluvy nepomůžou, chuť na to je prostě větší, než hrozba mámy, která tam v tu chvíli není...
Jste to, co jíte
Každý, kdo v sobě najde odvahu sednout do školní jídelny k "obědu", by měl vědět, že do jisté míry riskuje. Pokud tam sedává denně, pravděpodobně vážně ohrožuje své zdraví. Dopady dlouhodobé konzumace školních obědů jsem si vyzkoušel na vlastní kůži i na kůži svých dětí. Není se čemu divit a nelze paušálně vinit kuchařky ve školních kuchyních. Pokud je zákonem dán cenový strop na jeden oběd a takzvaný spotřební koš vytvořený dle standardů české kuchyně, to znamená, časté maso, brambory, knedlíky, cukr a mléčné výrobky, nelze jinak, než práškovat a rozmrazovat. Zažívací ústrojí dětí jsou různá a paušálně vytvořit koše a podobné normy je samozřejmě nesmysl. Děti by měli především jíst potraviny čerstvé, ne před-připravené, bez chemických přídavků, tepelně zpracované tak, aby v nich zůstali neporušeny vitamíny, vláknina, atp., jinými slovy nerozvařené na kaši.
Toto ale nejde, jelikož je to drahé. A jsme zase u peněz.
To, co děti jedí, hraje důležitou roli v tom, jak jsou děti schopné přijímat a zpracovávat látku ve výuce, schopnosti soustředění, pamatování atp. (Kleinman, Hall, Green, et al, 2002, Florence and Asbridge, 2008) Evidentně také to, co rodiče dají dětem ráno k snídani a svačině má velký dopad, nicméně tím lepší a kvalitnější by školní oběd měl být. Nemůže sice potlačit dopady energy drinků, brambůrků, koblih či čokoládových tyčinek, může však zajistit jistou míru přísunu zdravých výživných prvků. Ze zkušenosti vím, že to, kdo školní kuchyni vede, čili osoba "šéfkuchaře", hraje velmi významnou roli, co se chuti a estetického dojmu týká.
Reakce pana MUDr. P. Tláskala, CSc., předsedy Společnosti pro výživu, na otevřený dopis rodičů z iniciativy zdravá škola, potvrzuje, že diskuze s rodiči, jakožto "laickou veřejností" není v českém školství vítána. Jsou to však rodiče, kteří platí za obědy platí a také platí daně. Mají tedy nepopiratelné právo do kvality, ať už vzdělávání, či školních obědů, mluvit.
Reakce ve smyslu, "nevíte o čem mluvíte, protože my to víme nejlépe", patří do minulosti a jsou dědictvím dob nezpochybnitelnosti úřadů a expertů. Je čas aby se pan Tláskal a spol., probudili a uvědomili si, že časy, kdy rodiče srazili paty a poslušně odkývali moudra pronášená papaláši, jsou naštěstí tam, kam patří. V červeném propadlišti českých dějin.
Okomentovat