MŠMT představilo ve Štrasburku opatření na podporu rovného přístupu ke vzdělávání

První náměstek ministra školství Jindřich Fryč představil na dnešním jednání Výboru ministrů Rady Evropy ve Štrasburku dosavadní výsledky plnění Akčního plánu k výkonu rozsudku D.H. Zprávu podává Česká republika pravidelně od roku 2007.

Česká republika se v rámci Akčního plánu zavázala mimo jiné podpořit nový systém diagnostiky žáků zařazovaných do upravených vzdělávacích programů pro žáky s lehkým mentálním postižením (dále LMP), připravit novelizaci klíčových právních předpisů a vést širší diskusi k otázce inkluzivního vzdělávání.

Předmětem Akčního plánu a jeho prezentace ve Štrasburku bylo i poskytnutí informace o podílu romských žáků, kteří se vzdělávají v upraveném vzdělávacím programu. Za tímto účelem realizovala v tomto roce ČŠI šetření. Do něj bylo zahrnuto 483 škol, ve kterých je zařazeno 5 a více žáků s diagnózou lehkého mentálního postižení. Informace o počtu romských žáků v upravených vzdělávacích programech byly získány na základě kvalifikovaného odhadu ředitele školy ve spolupráci s třídními učiteli.

Podle zjištění byly z celkového počtu téměř patnácti tisíc dětí s LMP čtyři tisíce romského etnika. Tyto výsledky potvrzují klesající trend v počtu žáků romského etnika zařazovaných do upravených vzdělávacích programů.

Srovnání podílu romských žáků vzdělávaných podle RVP ZV – LMP mezi školními roky 2009/10, 2011/12 a 2013/14

Pozn.: Relevantní srovnání vývoje počtu těchto dětí bude mít MŠMT až v příštím školním roce, protože letošní sčítání proběhlo podle nové, přesnější metodologie.

„Z dalších dostupných statistických zdrojů MŠMT lze také vysledovat pozitivní trend, který vypovídá o zařazování dětí s LMP do hlavního vzdělávacího proudu. Počet individuálně integrovaných žáků s LMP do běžných tříd ZŠ stoupl o více než 66 %. Počet žáků s LMP ve speciálních třídách základních škol klesl za posledních 5 let o více než čtvrtinu,“ řekl první náměstek ministra školství Jindřich Fryč.

Další kroky ke zlepšení záruk rovného přístupu ke vzdělání jsou zahrnuty v již připravené novele školského zákona, která nabízí systém podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Další naplňování Akčního plánu očekává MŠMT v souvislosti s přijetím novelizovaných vyhlášek č. 72 a 73 o poskytování poradenských služeb a o vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami.

V neposlední řadě již došlo k významnému zlepšení v oblasti diagnostických nástrojů v praxi. „Oproti původnímu plánu, kdy měla být až ke konci letošního roku zahájena standardizace nástrojů, jsou již aktuálně distribuované a zaváděné do praxe nové diagnostické nástroje. Ty přinášejí do diagnostiky zcela nový prvek, a sice přihlížejí k socio-kulturnímu prostředí žáka. V konečném důsledku tak budou komplexněji posuzovány vzdělávací předpoklady dětí. Na tomto základě budou jasně stanovena cílená podpůrná opatření,“ vysvětlil první náměstek ministra školství Jindřich Fryč.

V současnosti je již také proškolena velká část odborníků v oblasti diagnostických nástrojů, čímž bylo z podstatné části naplněno opatření k revizi diagnostických nástrojů vyplývající z Akčního plánu.

Evropský soud pro lidská práva před šesti lety rozhodl, že systém zařazování žáků mimo hlavní vzdělávací proud v České republice, ačkoli používá etnicky neutrální kritéria, může způsobovat diskriminaci romských žáků v přístupu ke vzdělání, čímž odporuje Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

Evropský soud vycházel z návrhu osmnácti ostravských stěžovatelů, kteří byli v letech 1996 až 1999 na základě doporučení pedagogicko-psychologických poraden a souhlasu jejich rodičů zařazeni do tehdejších zvláštních škol. Ústavní soud i evropský soud sice jejich stížnost zamítly, Velký senát Evropského soudu pro lidská práva ale v roce 2007 rozhodl opačně.