Patříme dlouhodobě mezi země s největším rozdílem mezi výsledky nejslabších a nejlepších žáků. Potvrdily to i letošní výsledky šetření PISA zpracovávající data z roku 2012.
EDUin komentuje výsledky mezinárodního šetření PISA 2012, které dnes na tiskové konferenci představili zástupci MŠMT a ČŠI. Tento ročník šetření potvrdil tendenci, která se ukázala už ve výsledcích PISA 2009. Ukazuje se, že česká škola udržuje a posiluje rozdíly mezi nejslabšími a nejlepšími žáky. Právě tato tendence dlouhodobě zhoršuje naše výsledky v mezinárodním srovnání. Jde o vážný problém českého školství, který je důsledkem selekce ve vzdělávání a dlouhodobého opomíjení těch nejslabších.
Je potěšitelné, že se zastavil propad v celkovém hodnocení výsledků našich žáků a Česká republika se usadila v blízkosti průměru zemí OECD. Stále však přetrvává problém selektivnosti našeho systému. Kvůli příliš časnému třídění na „chytré a hloupé“ patříme mezi země, v nichž žáci ze slabšího socioekonomického prostředí dosahují výrazně horších výsledků než žáci s dobrým rodinným zázemím. Pokud chceme dostat výsledky našich žáků nad průměr, musíme se soustředit právě na řešení tohoto stavu.
Druhým a v mnohém souvisejícím problémem je, že i toto šetření potvrdilo problematický vztah našich žáků ke škole. Nepovažují ji za přátelské prostředí a mezi zeměmi OECD jsme v tomto hodnocení skončili na posledním místě.
Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: „Pokud chceme, aby naši žáci dosahovali v mezinárodním hodnocení lepších výsledků, je potřeba soustředit se právě na problém selekce. O tom, že je hlavním důvodem našeho propadu, víme už mnoho let, ale zatím jsme s tím ještě nic neudělali.“
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
8 komentářů:
Ukazuje se, že česká škola udržuje a posiluje rozdíly mezi nejslabšími a nejlepšími žáky. Právě tato tendence dlouhodobě zhoršuje naše výsledky v mezinárodním srovnání.
Nezlobte se, ale to je názor, ne skutečnost. Zatím to ještě nikdo nedokázal. A že to tak (možná) je v zahraničí, důkaz není. Museli bychom mít kontrolní skupinu bez selekce, což samozřejmě není technicky možné.
Známí autoři jak Taleb nebo Kahnemann upozorňují na to, že k datům máme tendenci hledat jasná a srozumitelná vysvětlení, která ale přitom nemusí být pravdivá.
V článku EDUin je uvedeno: "Patříme dlouhodobě mezi země s největším rozdílem mezi výsledky nejslabších a nejlepších žáků."
V textu zprávy PISA 2012 je uvedeno: Česká republika se řadí mezi země s lehce nadprůměrným rozdílem mezi dobrými a slabými žáky.
Mohl by nám EDUin laskavě vysvětlit proč překrucuje zprávu a dezinformuje veřejnost. Možná by EDUini měli naučit interpretovat grafy takového typu, jako je graf 2.3. Evidentně tomuto způsobu znázornění dat nerozumí. Nebo je tu ještě druhá možnost, že překrucují záměrně. A to bylo mnohem horší. Ale bojovníkům za tzv. inkluzi je každá zbraň dobrá.
Kované analyticí vyloženě miluju.
Když jsem kdysi působil na jedné školičce, stěžovali si tam rodiče, že se dětem výrazně zhoršil prospěch. Nebyl problém prokázat, že průměrný prospěch se naopak mírně zlepšil, ale že došlo k vylidnění průměrného středu. Kdo pracoval, zlepšil se, kdo nepracoval, zhoršil se. Vůbec nevím, co je na tom špatně. A také mi není známo, jak pomoci těm, kteří zcela cíleně odmítají cokoli dělat. Ale rád si nechám poradit.
A jen pro ilustraci drobný příklad kvality práce s průměrem dva a půl:
a) 1,1,2,2,4,5
b) 2,2,2,3,3,3
Co je lepší? Rozdílově dramatický případ a), nebo poněkud nevýrazný případ b)?
Tady je pěkný článek. Graf je opravdu k zamyšlení. Koukám, že všude to jde s kopce, pokud se někde stav zlepšuje, je to spíše výjimka.
Móóc hezký grafík! A teď se v tom, babo, vyznej.
Japonsko náš vzor? Koupíme si kimona.
Mozna je to tim, ze lide z eduinu nezkoncili na strane 4 ale cetli dal. Na strane 30/31 se pise ze v cr jsou nadprumerne rozdily mezi skolami. Ze by to nejak souviselo s diskusi o predcasne selekci deti? Katka
ad Karolína Slunéčková
Nadprůměrné rozdíly mezi školami v ČR neznamená, že česká škola udržuje a posiluje rozdíly mezi nejslabšími a nejlepšímy žáky. Taková interpretace je nesmysl. Podle mého názoru nejde o nic jiného, než že mezi znalostmi žáků osmiletých gymnázií a speciálních škol existuje podstatný rozdíl.
No, já jsem se dočetla (v té zprávě), že u nás víceletým gymnáziím úroveň klesla a drží to základky...
Okomentovat