EDUin komentuje návrhy změn v ověřování znalostí a dovedností žáků, které diskutovali zástupci odborné veřejnosti na semináři České školní inspekce.
Změny, které navrhuje ve způsobu ověřování znalostí žáků Česká školní inspekce spolu s Ministerstvem školství, jdou správným směrem, protože snižují nebezpečí škodlivých následků plošných testů. Zároveň zvyšují šanci, že budeme mít více kvalitních dat o tom, co se v našem vzdělávacím systému doopravdy děje. Před spuštěním testování je ale třeba vyřešit několik rizikových otázek, na něž zatím neexistují uspokojivé odpovědi.
Po dvouleté pilotáži, která ověřila, že je možné ověřovat znalosti žáků prostřednictvím elektronicky administrovaných testů, se dnes debatovalo o tom, jak by mohlo vypadat ověřování znalostí a dovedností žáků v příštích letech. Zatím se počítá s ostrým startem plošných testů ve školním roce 2014/2015 nebo 2015/2016. Plošné testy v profilových předmětech (Ma, Čj, Cizí jazyk) by měly být realizovány jednou za čtyři roky v 5. a 9. ročníku. V mezičase by se konala výběrová šetření v jiných předmětech a jiných ročnících. Zda půjde inspekce touto cestou, může rozhodnout až nové vedení Ministerstva školství.
EDUin upozorňuje na riziková místa tohoto modelu a nedořešené otázky:
- Kdo bude mít přístup k datům z testování? Jakým způsobem bude možné přesvědčit zřizovatele, aby z výsledků škol nepořizovali žebříčky úspěšnosti a nevyužívali je jako podklad a argument k takzvané optimalizaci sítě škol?
- Jak zabránit tomu, aby se školy preventivně nezbavovaly dětí, které by mohly zhoršit jejich výsledky v plošných testech? Testování by pak zvyšovalo už tak výraznou selekci ve školách.
- Jakým způsobem testovat děti se speciálními vzdělávacími potřebami, aby to přispívalo ke zlepšení jejich výsledku a ne k jejich demotivaci? Zároveň není rozumné tyto děti z ověřování výsledků vzdělávání vylučovat.
- Jak je možné zajistit, aby příští politická reprezentace nepodlehla pokušení data z podobných šetření využít jiným způsobem, než jaký dnes představitelé ministerstva školství prezentují?
- Jak bude postupovat ministerstvo školství a jednotlivé školy vůči rodičům, kteří i tento model odmítnou a nepustí své děti k testování? I když půjde pravděpodobně o malou skupinu, zcela jistě takoví rodiče budou existovat.
- Jak budeme ověřovat dovednosti? Tedy ty schopnosti dětí, které nejsou prostou měřitelnou znalostí, ale přitom v praxi rozhodují o uplatnění dítěte v reálném životě.
4 komentářů:
Zřizovatel vykonává vůči zřízenému (škole) řadu řídících funkcí, některé z nich jsou zaměstnancům zřízeného i příjemné (třeba plat).
Ano i plat je jedním z projevů tlaku zřizovatele na zřízeného. Proč se tedy pan Feřtek obává tlaku zřizovatele na zřízeného. Tyto tzv. tlaky jsou jen výkonem práv zřizovatele a nějaké testování je proti tomu šum vánku.
ad 1 - Naprostá většina zřizovatelů naprosto netuší, že nějaké testování NIQES probíhá. Stejně tak to netuší naprostá většina rodičů. A pokud se týká optimalizace sítě škol, tak tam bohužel hrají roli úplně jiné faktory než kvalita výuky na školách. Hrají tam spíše roli známosti, politická příslušnost páně ředitelova či využitelnost budovy školy.
ad 2 - Školy ve velkých městech, které chytily při tvorbě ŠVP vítr a zaměřily se na matematiku či jazyky, odmítají řadu dětí při zápisu už teď. Ostatní školy z velkých měst a školy v menších obcích jsou díky systému financování vděčné za každého žáka, protože jim hrozí zavření. Jejich odmítání žáků kvůli úspěšnosti v testu NIQES se z tohoto hlediska jeví jako naprostá blbost.
Nevidím problém v testování. Pro jednotlivce se časem může využít výsledků k přijímacím zkouškám. Ať se žáčci snaží. Proč by se někteří žáci devátého ročníku museli "unavovat" zkouškami a testy, když už jsou vlastně přijatí. Jó kdyby součástí přijímacího hodnocení byly i osobní výsledky testu +, to by asi rodiče nenechali děti doma :-). A co se týká hodnocení škol? Ať klidně není veřejné. Ale ať ani není povinně tajné. Školy, které se nemusí za výsledky svých žáků stydět naopak rády své výsledky zveřejní. A škola, která hájí zásadu netestování a tutlání výsledků, ať je tají. Rodiče budoucíh prvńáčků se také zajímají o eventuálně možnou školu svého dítěte. To by se mohlo klidně stát, že veřejně přístupné inspekční zprávy, by mohly poškodit školy stejně, jako už řečené testování.
Nelze na základě výsledků žáků v testech hodnotit školu, natožpak učitele, nebo je dokonce porovnávat mezi sebou.
Cokoliv neveřejného se u nás buďto vykecá (viz Adéla ještě nevečeřela) anebo zveřejnění vynutí zákonem (viz kauza zveřejňování výsledků maturit CERMATem). "Žebříčky" škol jsou pak zákonitým důsledkem.
V testování také nevidím problém, ale běžnou součást učitelovy práce.
Monstrózní celoplošné testování je jen pitomost, jejímž jediným účelem bylo utratit nějak (=jakkoliv) peníze z EU. Výsledky jsou nesmyslné až sporné. (viz třeba zmiňovaní deváťáci). I proto se už nemluví o každoročním testování. Pokud by ho mělo MŠMT platit z vlastní kapsy a nikoliv z EU, záhy dospěje k závěru, že jde o příliš drahou hračku.
Testování potřebuje naopak průběžné (= každoroční), ale stačí jej pořádat jako namátkové (= informativní) a výběrové, tedy zacílené tam, kde se zdá, že tlačí bota. Je to jeden z mála zdrojů alespoň nějakých informací o průběhu vzdělávání a dopadech změn.
Pokud odstraníme ekonomickou závislost středních škol na počtu žáků, pak elegantním "závěrečným" testováním základních škol mohou být přijímačky na SŠ. Nezříkal bych se ani myšlenky jednotných přijímacích testů po vzoru "jednotných" maturit.
Okomentovat