Česká škola: Scio: Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání z anglicky psaných zdrojů k datu 17. listopadu 2013

Výzkumné oddělení společnosti Scio nabízí přehled zajímavých informací ze zahraničních zdrojů.

Podle profesora Quebecké univerzity v Montrealu S. Massona, který se zabývá neurologií mozku a jejím vlivem na vzdělávání, by učitelé měli opustit zavedené názory na fungování mozku a měli se seznamovat s nejnovějšími poznatky neurologie. Mezi mýty, které Masson nazývá „neuromýty“, patří učení podle preferovaného učebního stylu (vizuální, poslechový, kinestetický), dělení žáků na ty, kteří používají pravou polovinu mozku, a ty, kteří používají levou, představa, že určité dovednosti je možné se naučit pouze v určitém časově omezeném úseku života apod. Masson uvádí, že teorii o učebních stylech věří více než 90 % učitelů ve Velké Británii a v Nizozemsku, a říká, že tyto neuromýty brání prosazování změn ve vzdělávání. Učitelé by se v rámci své přípravy měli seznamovat s nejnovějšími poznatky o fungování mozku, z nichž pro vzdělávání jsou nejdůležitější následující tři: 1. učení má vliv na změny v mozku – mění se neurologická spojení, 2. na struktuře mozku závisí, jak probíhá učení – pochopení struktury mozku pomáhá pochopit problémy, které mají žáci s učením, 3. způsob učení má vliv na to, jaké změny v mozku proběhnou – rozdílný způsob učení způsobí různé změny v mozku (o vlivu technologií na fungování mozku viz zde). (1127)
Výzkumníci z Northwestern University v americkém státě Illinois zveřejnili studii, podle níž lze z elektronického záznamu mozkové činnosti poznat, zda student rozumí čtenému textu. Vysokoškolští studenti v jednom pokusu četli náhodně zvolená slova, ve druhém pokusu neznámý text, po němž odpovídali na otázky k jeho obsahu. Na elektronickém záznamu bylo zobrazení mozkové aktivity těch, kteří neporozuměli textu, obdobné jako zobrazení aktivity při čtení náhodných slov. Zobrazení se lišilo u studentů, kteří textu porozuměli. Vedoucí týmu přičítá problémy s neporozuměním textu u studentů vysokoškoláků nedostatkům ve fungování krátkodobé pracovní paměti (k důležitosti krátkodobé paměti více zde). Výzkumníci plánují další experimenty s mladšími žáky, kteří jsou na různé čtenářské úrovni. (1128)
Play-i je kalifornská začínající společnost (start-up), která vyvíjí roboty pro děti ve věku 5–8 let. Roboti by měli naučit děti pochopit základní pravidla programování. Roboti Bo a Yana umožní dětem, aby viděly skutečnou realizaci příkazů obsažených v programu. Robot Bo může být naprogramován tak, aby prošel bludištěm, hrál fotbal nebo přehrál písničku. Děti mohou začít od známé melodie a potom vytvořit svou vlastní. Jedním z konceptů, jak přiblížit dětem programování pohybu, je vedení robota jako loutky – děti nejprve robota navedou pohybem ruky, ten pak zopakuje kroky a dítě vytvoří novou dráhu už pouze s použitím příkazů. Dalším přístupem je vytváření příběhů – robot Yana je naprogramován nejprve na doprovázení hotového příběhu zvuky nebo vizuálními reakcemi, děti pak mohou vymyslet a naprogramovat robota k doprovodu vlastního příběhu. Děti snáze pochopí teoretické základy programování a metodu postupných kroků. (1129)
V srpnu 2013 provedla agentura Harris Interactive online průzkum zaměřený na otázku, proč současní absolventi vysokých škol nemohou najít práci. V rámci průzkumu se dotazovala 1000 pracovníků, kteří se ve firmách zabývají náborem nových pracovníků, a 2000 vysokoškolských studentů. Ukázalo se, že problémem není jen pokračující ekonomická krize, ale zejména rozdílný pohled na to, co zaměstnavatelé od absolventů očekávají. Zástupci firem hledají u absolventů především následující: 1. dovednost vést – 93 % dotázaných chce doklady o tom, že žadatel dokáže vést tým, 2. účast v mimoškolní aktivitě ve stejné oblasti, jako je studentův obor studia – 91 % zaměstnavatelů to pokládá za důležité, 3. 82 % zástupců firem chce, aby žadatel prošel formální pracovní stáží před přijetím do zaměstnání. Průzkum ukázal zejména na nedostatek nekognitivních „měkkých“ dovedností u studentů, a to i u těch, kteří se pokládali za dobře připravené. To se projevilo v odpovědích na následujících pět otázek: 1. Umíte se postavit za nějakou myšlenku a přesvědčit o ní ostatní? 62 % studentů si myslí, že ano, ale jen 43 % manažerů je o tom přesvědčeno. 2. Umíte napsat text s konkrétní žádostí nebo podporou nějaké akce? Studenti 64 %, manažeři 43 %. 3. Umíte komunikovat s nadřízenými a s klienty? Studenti 70 %, manažeři 44 %. 4. Umíte spolupracovat s lidmi z různých prostředí? Studenti 79 %, manažeři 62 %. 5. Dokážete pracovat v týmu na projektu a dokončit jej? Studenti 78 %, manažeři 63 %. Pouze u třetiny uchazečů jsou manažeři přesvědčeni o tom, že dokážou hospodařit s financemi a rozpočtem (nekognitivní dovednosti nabývají na významu zejména v souvislosti s automatizací práce – viz zde). (1130)
Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) vydala svou šestou zprávu Measuring the Information Society: 2013 (Měření informační společnosti: 2013), ve které mapuje rozšíření digitálních technologií v informačních společnostech. Zjištěné zprávy potvrzují globální trend k větší převaze mobilních technologií a služeb. Jednotlivé státy mají přiřazen ICT development index (IDI – index rozvoje ICT), který zahrnuje hodnoty jako přístup k technologiím, jejich využívání a dovednosti obyvatel při práci s technologiemi. V žebříčku zemí je na první příčce Jižní Korea následovaná pěti skandinávskými státy a dále Nizozemsko a Velká Británie. Česká republika je na 34. příčce a zaznamenala zhoršení o tři místa oproti hodnocení z roku 2011. Zpráva upozorňuje na korelaci vysoké hodnoty IDI a postavení zemí na předních místech v žebříčku PISA s tím, že tato souvislost by stála za hlubší prozkoumání (o vztahu umístění v žebříčku PISA a rozvojem podnikavosti a kreativity viz zde). Spolu s rozšiřujícím se přístupem k digitálním technologiím ve světě se rovněž prohlubují rozdíly mezi rozvinutými a rozvíjejícími se zeměmi, což s sebou přináší i významné důsledky pro vzdělávání. (1131)
Americká vláda organizuje sérii veřejných diskusí k plánu prezidenta Obamy na změny ve vysokoškolském vzdělávání (o záměrech jsme informovali zde (7), podrobně rozebráno zde). Součástí plánu je hodnocení institucí podle výkonu a na to navázané financování vysokých škol. První veřejná diskuse proběhla minulý týden v Kalifornii a kritika se snesla především na zamýšlené hodnocení vysokoškolských institucí. Námitky proti plánu lze shrnout do následujících sedmi bodů: 1. plán může poškodit studenty se znevýhodněními – studenty, kteří nemají přístup k dostatečným informacím, školy mohou cíleně nepřijímat znevýhodněné studenty proto, aby dosáhly lepšího hodnocení, 2. systém nepočítá s komunitními vyššími školami (community college) – většinou slouží místním studentům, kteří nemohou cestovat jinam za kvalitnější školou, systém nebere v úvahu velkou šíři nabídky community college, 3. je velmi obtížně srovnávat vysoké školy na jedné škále – různé zkušenosti a různý přínos jednotlivých škol, 4. školy se staršími studenty (z praxe, s rodinou apod.) mají nevýhodu – studium starších studentů často trvá déle, 5. menší školy mohou být v hodnocení znevýhodněné – počet studentů na jednoho vyučujícího je často nízký, ale je třeba hodnotit i kvalitu poskytnutých kurzů, 6. školy na prvních místech žebříčku dostanou všechnu pozornost a ocenění, přestože i v dalších školách je odváděna dobrá práce, 7. Plán počítá s využitím technologií – v podobě kombinovaného způsobu výuky a masově otevřených online kurzů – technologie však nejsou zázračným řešením a často prospívají víc firmám, které je nabízejí, než studentům (k efektivitě online kurzů více zde). Další veřejné diskuse se budou konat v průběhu listopadu. (1132)