Nejen školky se potýkají s nedostatečnou kapacitou – problém se postupně posouvá do základních škol. Výjimkou nejsou ani třídy, kde je více jak třicet žáků. Podle výzkumů ale na prospěch žáků velikost tříd nemusí mít vliv. Naopak může přinést i pozitiva.
Z článku ČT24 v ČeskáTelevize.cz vybíráme:
Velké třídy přinášejí pro vzdělávání i pozitivní efekty, především po stránce komunikace a socializace. Učení ve velké třídě je ale bezpochyby náročnější pro učitele. V diskusi také zaznělo, že problémy velkých tříd by bylo možné efektivně řešit větším počtem pedagogických asistentů. Na ty ale nemají školy peníze. Demografický vývoj navíc slibuje, že situace v budoucnu bude spíše horší. Mnohé městské části či obce na tuto situaci nejsou připraveny a situaci podceňují.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
29 komentářů:
Vic penez ucitelum = lepsi kvalita vzdelavani ?
Učím angličtinu. Mám třídu, kde je 22 žáků a třídu s 9 žáky. Ve které třídě se žáci zapojí více do výuky? Ve které s nimi mohu individuálně pracovat?
Zase jeden rádoby výmysl, který má udělat z učitelů, kteří jsou na budku z přeplněných tříd, neschopné idioty.
Nehledě na to, že více žáků ve třídě neznamená lepší socializace, ale spíše vyšší možnost šikany. Ale koho by zajímalo, co se ve škole opravdu odehrává.
Zadám-li skupinový úkol ve třídě s 18 žáky, jsem schopen čtyři skupiny sledovat a práci vyhodnotit. Zadám-li stejný úkol ve třídě s 32 žáky, pak stejně početných skupin mám 7 a už mám problém je vůbec uhlídat, natož něco vyhodnocovat.
Samozřejmě, že se dají učit i vícepočetné třídy, ale o individuálním přístupu ke bšem si můžu nechat jen snít.
"V diskusi také zaznělo, že problémy velkých tříd by bylo možné efektivně řešit větším počtem pedagogických asistentů."
Jo. Jenže na 2. stupni, aby to tedy bylo k něčemu, by to museli být alespoň absolventi pořádných bakalářských učitelských oborů. Asistentky (asistentů je fakt minimum) s maturitou nebo s nesmyslným humanitním bakalářským oborem sociální práce apod. jsou především v matematice a přírodovědných předmětech kantorům na prd. Na to, aby asistentka byla ve fyzice pouze ke kontrole vystřižení a nelepení mnou natištěného zápisu látky, protože jinak látce nerozumí a není schopná se na výuce jakoliv jinak podílet, má náš stát peníze?
A ještě k paní Nové. Za svou pedagogickou praxi jsem učila ve třídách od 13 do 33 žáků. Musím konstatovat, že klesne-li počet žáků ve třídě na 2. stupni pod 20, klesá docela dost i jejich aktivita. Děcka ve třídách s 15 žáky a méně žáky jsou pak většinou jako leklé ryby.
"Není možné jednoznačně říci, že velký počet žáků negativně ovlivňuje kvalitu vzdělávání a obráceně," uvedl... ředitel odboru vzdělávání ministerstva školství Petr Bannert.
Není možné jednoznačně říci, že ministerský ůředník ví, o čem hovoří stejně, jako není možné jednoznačně říci, zda toto sdělení namá být signálem k cílenému, centrálně řízenému navyšování počtu dětí ve třídě.
Dětí může být ve třídě třeba čtyřicet, pokud budou na stejné úrovni vývoje a schopností. O zvýšeném počtu asistentů není možné jednoznačně říci, že vyřeší problém úspory peněz při úměrném nesnížení kvality úrovně vzdělávání.
Docela by mne zajímalo, jestli se už někdo někdy zabýval dopadem takového uspořádání na psychiku dětí. Víte? V takové učebně může panovat poměrně trvalý sodiální maglajs. A co hygienické normy? Když mi bylo do učebny pro šestnáct žáků k osmi počítačům bylo k přípravě na maturitu nadalegováno dvacet maturantů, přepočítal jsem si normy. Byli jsme sice ještě v mezích plochy i prostoru, ale aby se žáci neudusili, museli sedávat v průvanu. Nikoho to nezajímalo, za celý rok nikdo do otevřených dveří ani nenahlédl.
A teď si vezměte, že k zvýšenému počtu dětí přibudou i další dospělí. A co hladina hluku? Už tak máme neurotických dětí dost.
Možná by si pan ředitel odboru mohl pilotně ověřit, jak by se všem úředníkům ministerstva ouřadovalo pěkně pospolu, na jedné hromadě třeba v nějaké opuštěné výrobní hale. Není možné jednoznačně říci, že by byla negativně ovlivněna kvalita jejich práce. Naopak, určitě by se významnou měrou zvýšila rychlost a mohutnost informačních toků.
klesá docela dost i jejich aktivita. Děcka ve třídách s 15 žáky a méně žáky jsou pak většinou jako leklé ryby.
Vy si, paní Adamová, děti smažíte v trojobalu?
to paní Adamová
Takovou zkušenost nemám. Ve velkém počtu dětí se děti schovají, v menším už každý musí pracovat. Ale možná je to dané předmětem - v jazycích velké skupiny jednoznačně NE.
Jo, jo. My máme na škole také jazykáře pořádně rozmazlené. Když mají ve skupině víc jak 15 žáků, tak jsou z toho na prášky, a když mají za nemocné kolegy delší dobu suplovat ve třídách se 30 žáky, tak je to pro ně rovnou na cestu do blázince, protože si s nimi neporadí. To, že my musíme ve třídách v ostatních předmětech běžně zvládat tento počet žáků, je pro ně naprosto nepochopitelné. Většinou se dělí už při 24 žácích, takže víc jak 23 žáků ve svých hodinách v životě neviděli.
Opravdu nemám problém zvládnout celou třídu. Je však rozdíl učit např. matiku, kde může být celá třída, a cizí jazyk, kde se musí konverzovat. Při 22 žácích jsem ráda, když mi každý řekne aspoň dvě věty za hodinu. Proč jsou asi jazykové kurzy omezené počtem studentů?
A nemohli by žáci konverzovat ve dvojicích místo s Vámi?
To samozřejmě dělají, plus všechny další formy výuky. Nechápu, o co jde. To se učí i na PF, že pro výuku jazyka je vhodný nižší počet účastníků. V jazykovém kurzu také nesedí 20 lidí.
A nemohli by žáci konverzovat ve dvojicích místo s Vámi?
:-)
Dozajista mohli. A také by se přitom mohli navzájem upozornit na chyby, oznámkovat se a vysvětlit si ve dvojicích nové učivo. Učitel by pak nebyl vůbec potřeba a třídy by mohly mít třeba 90 žáků.
Jo, jo. My máme na škole také jazykáře pořádně rozmazlené.
Také to slýchávám, když vysvětluji, že programování se nedá efektivně učit ve skupině nad 20 lidí.
Obvykle se za podobnými názory skrývají osobní animozity a vlastní vnitřní komplexy kritika.
To mají občas někteří učitelé pocit, že s polovinou žáků v učebně odvádí jejich kolega jen poloviční výkon, nežli oni s celou třídou. Čili vůbec nejde o efektivitu výuky žáka, ale o vztahy mezi kantory.
Osobně dávám přednost výuce, kde společně s žáky "odhalujeme" nové informace a vztahy mezi jevy.
Každý, kdo kdy v reálné praxi řídil alespoň jednu pracovní poradu, koordinoval workshop, organizoval školení, zkrátka řídil aktivitu, při které se u účastníků předpokládá jejich aktivní zapojování, mi potvrdí, že práce ve skupinách nad 25 lidí je velmi neefektivní a vede automaticky k pasivitě části účastníků.
Proč si pořád někdo myslí, že ve škole by to mělo být jinak?
Něco jiného je přednáška, kde lektor jen stojí a předkládá informace, které žáci jen pasivně přijímají.
Myšlenka kolegy Blahy s umístěním ministerských pracovníků do jedné open-space haly je skvělá. Navíc mne zaujala ještě jedním rozměrem. Výrazně by se snížila možnost korumpovat úředníka v jeho kanceláři. To dost dobře nejde, když je na obálku odevšad vidět.
Přijde na to.
Na přednášce pro mediky je účastno přes stovku studentíků, a jak dávají pozor (látka je zajímá a mají výborné studijní schopnosti - aspoň v to doufám).
Ve škole u Komenského sedělo také 100 i více žáků, a jak dávali pozor (rákoska visela proklatě nízko).
V dnešní základce je to o tom, jací se ve třídě sejdou žáci. Někdy je peklo je kázeňsky zvládnout i v 18ti, někdy to jde jakž takž i při 28. Horší je to s efektivitou výuky. Kdo je lenoch, neučí se ani při malé, ani při velké třídě. V té větší se ovšem líp schová, je-li mazaný.
K angličtině. Když chcete, p. Sárközy, intenzivní kurz jazyka, budete na hodině sám, maximálně ve dvou. Víc - nelze. Účastník musí neustále mluvit a dostávat zpětnou vazbu od učitele, jinak se naučí blbosti.
Budete-li se učit na housle nebo zpívat, budete na hodině zcela sám. Jinak by vás prostě učitel neslyšel a nemohl by Vás učit.
Od četnosti žáků se ovšem odvíjí i cena výuky. Obávám se, že toto téma (viz článek) směřuje nikoli k otázkám po její kvalitě (ta nikoho nezajímá už drahně let), nýbrž právě po financích. Jen aby nám ti učitelé nechtěli dostat přidáno, až přibude žáků. Školství však nutně potřebuje mnoho a mnoho změn, pouhé finance to nevytrhnou.
Tak já tomu teď nerozumím.
Má se teda učit v kopách žáků nebo v párech?
Má se teda učit v kopách žáků nebo v párech?
Asi jak kdo a jak co, řekl bych.
Každopádně mám dojem, že odjakživa bohatci najímali svým potomkům soukromé učitele. Dosud mne nikdy nenapadlo, že tak činili se záměrem učinit jejich výuku neefektivní.
Ale rozhodně věřím, že kdyby pan ředitel odboru vzdělávání ministerstva školství měl zbytečných pár milionů, dozajista by své potomky poslal do veřejné školy s 34 žáky ve třídě. Aby se patřičně socializovali.
A že tady jde v první řadě o peníze a nikoliv o žáky a kvalitu výuky?
O tom snad někdo pochybuje?
Učitelé by rádi učili tucty, ale stát chce zaplatit kopu. Takže 30 žáků bude kompromis. ;-)
Slevte na dva tucty a můžeme se dohodnout.
Ale v té ZUŠce bych se při výuce hraní na housle pořád přimlouval za koncept 1:1.
Na oplátku může být přednáška na vysoké pro dvě kopy či veletucet najednou.
Vyloženě miluju mistry učitelského řemesla, kteří dávají k lepšímu videa s příklady dobré praxe, v kterých s pomocí nejnovějších moderních metod bravurně zvládají výuku mnoha desítek žáků v jedné třídě, kde je třetina žáků sociálně vyloučených, třetina pohybově hendikepovaných, třetina smyslově postižených, třetina s ADHD, třetina s nějakou formou mozkové dysfunkce a zbytek s jakoukoli jinou encefalopatií. S úsměvem vám vysvětlí, že když přípravě vyučovací hodiny věnujete tak dvě hoďky času, není takto vykonávané poslání vůbec žádný problém.
To je, jako kdybych se holedbal, že jsem měl na odborné škole někdy v roce 1992 dvacet osm hodin úvazku převážně v maturitních třídách a musel jsem je odučit ve čtyřech dnech, protože v pondělí jsem si jezdil do Matičky doplňovat pedagogické vzdělání. Dnes už jenom představa, že bych měl v rozvrhu dva dvouhodinové bloky výuky bezprostředně za sebou mne přivádí do stavu lehké ztráty vědomí.
Jo, jo paní Nová. A Vy si myslíte, že kdybychom měli možnost učit žáky matematiku po 12, že bychom je nenaučili více? Proč by tedy mělo být dělení tříd jen v jazycích?
A všem, kteří tady horují hlavně pro jazyky a informatiku, zde zveřejním sdělení kolegy kupodivu informatika žákům: Milí žáci, napřed budete muset umět pořádně něco jiného a k tomu, abyste to uplatnili pak teprve budete potřebovat jazyky a počítače.
S tou informatikou opatrne, tam opravdu fyzicky zvladat více žáků není možné. Dovedu si to představit na středni škole (ale taky by to byl problém nebo na vysoké, kde PC neni cílem výuky, ale prostředkem).
Je třeba si to vyzkoušet.
Probůh, kolegyně Adamová, o tom snad není mezi praktikujícími učiteli žádného sporu, že v menších skupinách lze naučit žáky více a lze se jim lépe a individuálněji věnovat.
Má poznámka směřovala k tomu, že někteří učitelé, kterým není dopřáno toho "luxusu", že by mohli učit menší skupiny zaujímají k této problematice pro mne naprosto nepochopitelný postoj: "Když chcípne koza mně, tak ať chcípne i sousedovi."
:-(
To není o zvládání větší či menší skupiny žáků, ale formě a efektivitě výuky.
Když budu učit v menší skupině třeba biologii, tak mohu i ty slabší žáky naučit více, protože na ně budu mít čas.
Když budu učit v informatice třeba jen hloupé formátování odstavců ve větší skupině, tak nic nenaučím ani ty, kteří by to jinak zvládli, protože je prostě časově nezvládnu všechny obejít, zkontrolovat a poradit jim.
Všichni bychom si přáli učit ve třídách kolem 15, řekněme do 20 žáků. Jenže to bude nejspíš finančně neprůchodné.
No tak holt v některých předmětech lze výuku zorganizovat tak, že ji lze zvládnout i ve větších skupinách a v některých předmětech to bohužel nejde, aniž by došlo k výraznému poklesu samotné kvality výuky.
Člověk nemusí být docentem fakulty pedagogiky, aby pochopil, že cizí jazyk se ve třídě o 30 žácích prostě efektivně učit nedá.
Stejně jako nejde učit hrát na hudební nástroj rovnou celý orchestr.
Děkuji poste restante za trpělivé vysvětlování, sama bych to nenapsala lépe.
Paní Adamová, výše jste psala, že Vám připadá, že ve třídě, kde je žáků pod 20 klesá aktivita, jsou jak leklé ryby. Nyní zase, že byste taky ráda 12 žáků. Tak se rozhodněte. Zatím mi to připadá, že Vás irituje, že jazykáři mají hodiny půlené a Vy ne.
No samozřejmě, že mne to irituje, protože, když se v jazycích půlí měla by děcka být konverzačně na úplně jiné úrovni než jsou. Jenže výuka jazyků je na našich školách v zoufalém stavu.
A ještě poznámku k té kvalitě výuky angličtiny na našich školách. Naše děti ve školách umí pojmenovat anglicky kvanta zvířátek, ale k čemu jim to je, když se neumí anglicky zeptat na cestu do ZOO? Podobně umí vyjmenovat anglicky desítky dopravních prostředků, ale zeptat se v kolik hodin jede odněkud někam vlak je už pro ně mepřekonatelný problém.
Tak v tomhle se samozřejmě shodneme. I když, bál bych se použít podobnou generalizaci. myslím, že mnozí žáci z některých škol zvládají běžná konverzační témata vcelku dobře.
Nehledal bych ale příčinu v půlení tříd. A když, tak spíše v nedostatečném zmenšování skupin pro výuku konverzace. Je jasné, že když bude ve skupině při výuce jazyka žáků dvacet, tak nebudou mít ani poloviční šanci během hodiny promluvit, nežli když jich bude deset.
Je ale třeba také připomenout, že jazyk se žák primárně neučí ve škole, anóbrž doma. Slovní zásobu, typické fráze a gramatická pravidla se jeden nenaučí za 2 x 45 minut ve škole.
Okomentovat