Ondřej Neumajer: Počítačové tablety ve škole bez dalších podpůrných aktivit selhávají

Zavádění počítačových tabletů do škol pěkně ilustruje, v jak neskutečně dynamické době žijeme. Jsou to teprve 3 roky od okamžiku, kdy Apple představil svůj iPad, první tablet, který celosvětově získal ihned obrovskou přízeň uživatelů. A již v tomto školním roce plánuje mnoho škol pořízení těchto počítačů a jejich využití ve výuce.


Ze zahraničí máme již dokonce k dispozici výsledky pedagogických výzkumů, jak využívání tabletů může měnit podobu vzdělávání. Ačkoli byl iPad první komerčně úspěšný tablet, kterého využili i další výrobci počítačů a dnes mu tak zdatně konkurují další platformy, po MP3 přehrávači iPod a chytrém telefonu iPhonu se od Apple jednalo o poslední skutečnou inovaci, kterou se mu podařilo uvést na trh.

Holá dodávka vs. podpůrné nástroje

Velkým problémem je postup, kterým je využívání tabletů do škol zpravidla zaváděno. V mnoha případech, a to nejen v Česku, jsou tablety jedinou investicí, do které jsou školy ochotny investovat. Je spíše výjimkou, když škola investuje i do vzdělávání či dalších podpůrných opatření. Navíc si většina lidí myslí, že tím, že se tablety dostanou do školy, dostanou se s nimi do školy i tak často skloňované inovace ve vzdělávání. Chyba lávky. Jak již před mnoha lety uváděl zakladatel konstrukcionismu Seymour Papert, škola je konzervativní instituce, která ráda využívá nové technologie na vylepšení starých cest. Učitelé bez důkladného vzdělávání, inspirace a motivace používají tablety způsobem, který podporuje současnou převažující frontální praxi a tím jejich vzdělávací (a transformační) potenciál dosti zásadně omezují. Pořízení drahého zařízení a jeho používání pro podporu tradičních způsobů výuky prostě dobře nefunguje, nebo nefunguje efektivně. Frontální výuka, výklad látky či testování jsou aktivity, na které v případě tabletů raději zapomeňte. Tudy prostě
cesta nevede.

Navíc, ono není vzdělávání, jako vzdělávání. Zatímco dvouhodinový prezenční seminář zaměřený na prvotní „ťapání“ na tabletu, stahování aplikací, pořizování fotek čí natáčení videí je u etablovaných dodavatelů automatická součást dodávky balíčku tabletů do školy, teprve vzdělávání v tom, jak
tablety vhodně začlenit do vzdělávacího prostředí školy a jak je využívat pro tvořivou práci žáků napříč vzdělávacími předměty je okamžik, kdy se dobrému didaktikovi zablýskne v očích. O takovém způsobu podpory toho stále víme vlastně dost málo, zato to, co víme, víme dost jistě:

1. určitě se nejedná o jednorázovou akci,
2. účastníci vzdělávání (nikoli posluchači) při něm musejí být sami aktivní, jsou nuceni experimentovat a zkoušet,
3. a vůbec to není o technologiích, ale o vzájemné spolupráci, didaktice a práci se školním vzdělávacím programem. Ajajaj!

V zahraniční literatuře se spíše nežli o vzdělávání zaměřeném na používání tabletů píše o vytváření inspirativního školního vzdělávacího prostředí. Tím se odborníci snaží zdůraznit, že samotná přítomnost počítačů je nedostatečná a záleží na tom, jak vhodně (a zpravidla jak jinak nežli dosud) budou žáci s tablety pracovat. A zde jsme u pedagogických metod a forem práce. Důležitá je ale samozřejmě i bezproblémová technická podpora, bez které se počítače používající učitelé nikdy nemohou zcela obejít.

Hovoříme-li o moderních didaktických prostředcích, bylo by nejen stylové, ale zároveň i efektivní, používat i moderní způsoby profesního rozvoje, které učitelům pomohou tyto prostředky efektivně využívat. Některé jsme si podrobněji přiblížili v Řízení školy č. 5/2013. Zde jen doplňme, že kromě prezenčních přednášek, workshopů a konferencí se bude jednat o vhodnou kombinaci živých on-line webinářů, videokonferencí, webcastingu, tutorovaných e-learningových kurzů, on-line konzultací s odborníky, vzájemné sdílení příkladů dobré praxe různými způsoby a případně i další, méně obvyklé
způsoby, jako je pořádání letních škol, provázané a vzájemně se učící on-line komunity učitelů, mentoring, koučing či supervize (on-line i prezenčně). Všechny tyto způsoby rozvoje a podpory učitelů již byly v tuzemsku ověřeny a dokonce (někde) v Česku dobře fungují. A je to právě vhodná kombinace výše uvedeného, kterou by měl na základě analýzy provedené ve škole dodavatel tabletového řešení (případně vzdělávací konzultant) pro učitele na míru připravit.

O výsledcích pedagogických výzkumů iniciativ 1:1 a o tom, že kromě profesního rozvoje je nutné při zavádění tohoto konceptu do výuky (tedy dnes typicky i v podobě tabletů) strategické plánování jsme psali v Řízení školy č. 6/2013.

Inovace (ve) vzdělávání

Ač si to na první  pohled nemusíme uvědomit, ona inovace vzdělávání je něco  trochu jiného, nežli inovace ve vzdělávání. Jistě tu nuanci při vyslovení cítíte sami. Ví to i strýček Google, který indexuje 159 tis. výskytů fráze „inovace ve vzdělávání“, ale pouze necelých 13 tis. výskytů fráze „inovace vzdělávání“. Inovovat ve vzdělávání můžeme jakýkoli prvek, aniž bychom systém vzdělávání zásadněji změnili. Moderní mobilní dotykové počítače a digitální technologie obecně mají ambici zásadně měnit oblast vzdělávání a v důsledku i školství. Dnes jsme ještě v okamžiku, kdy je možné zavádět do škol tablety a sledovat tím „jen“ dílčí změny ve vzdělávání, nebude to ale dlouho trvat a vzdělávání dozná zásadnějších změn. To alespoň tvrdí příznivci změn ve vzdělávání, zejména ti technooptimističtí. Oponenti podobných prognóz mohou argumentovat stejně jako rezervovaný profesor pedagogiky Larry Cuban dosavadní zkušeností: obrovskými financemi, které do technologií ve školách byly v minulosti investovány, a přesto se žádná zásadní změna výukových postupů dosud nekonala.

Hovořil jsem s několika zástupci dodavatelů tabletů do škol a překvapilo mne, na jaké zkušenosti se nezávisle shodli. Podle nich existuje nemalé množství škol, které pořizují pouze „holou dodávku tabletů“, tedy bez vzdělávání a další podpory, zcela plánovaně. Žádnou změnu ve škole vlastně nechtějí, zato potřebují zlepšit svůj obraz na veřejnosti. Taková škola se podle nich pozná jednoduše - škola zpravidla nežádá žádný další servis ani nevykazuje žádné reklamace. I po několika měsících od dodávky jsou tablety využívány zcela minimálně. Učitelé nevědí, jak je do své výuky začlenit, navíc se bojí, že by je mohli nějak poškodit, tak je raději příliš nevyužívají.

Příště o aplikacích pro tablety

Úvodní ťapací zaškolení zpravidla zapůsobí pozitivně a částečně i motivačně také na učitele, kteří počítačům příliš nefandí. Intuitivnost ovládání a jednoduchost uživatelského rozhraní (v porovnání se stolními počítači) udělají své. Mnozí učitelé tím získají dojem, že k úspěchu ve třídě už stačí pouze najít zajímavé aplikace. Z toho také vychází požadavek některých škol, aby dodané tablety již měly
tyto aplikace předinstalované. O jak šťastné rozhodnutí se jedná, si povíme v příštím článku, který bude z hlediska praktických informací mnohem konkrétnější.

NEUMAJER, O. Počítačové tablety ve škole bez dalších podpůrných aktivit selhávají. Řízení školy. Praha: Wolters Kluwer ČR a. s., 2013, roč. 10, č. 10, s. 19-20. ISSN 1214-8679