Bořivoj Brdička: Osobní tvořivost jako mezinárodní hnutí transformující školství

Zpráva o hnutí sdružujícím autory snažící se o samostatnou tvůrčí činnost a významu, který podobné aktivity mají pro naplňování vzdělávacích cílů současnosti i pro celé školství.


Již dost dlouho sleduji americké hnutí propagující schopnost tvorby různých věcí rukama i hlavou, jež je postaveno na fenoménu „udělej si sám“ (Do it yourself). Vyznačuje se obrovským množstvím různých aktivit s velmi širokým záběrem. Patří sem umění, různé řemeslné dovednosti, konstruování všeho druhu – často s podporou počítačů, programování (Open Source), robotika ad. Jak se rozšiřují možnosti volně dostupné online výuky (OER a MOOC), stále více sem začíná patřit i sebevzdělávání (viz Historie volného sdílení na internetu). Je to prostředí, které zcela přirozeným způsobem podporuje rozvoj prioritních oborů STEM (Science, Technology, Engineering, Mathematics). Ve vyspělých zemích bývá zvykem pro tuto oblast s podporou sponzorů vypisovat různé grantové programy. V rámci podobných projektů pak autoři se svými výtvory často soutěží o hodnotné ceny. V Evropě je to třeba eSkills Week (eSkills Week 2010).

V USA je nejznámější takovou iniciativou přehlídka s výstavou Maker Faire, kterou od roku 2006 organizuje MAKE Magazine. O užitečnosti této akce nemůže být pochyb. Každý, kdo chce nějaký svůj výtvor představit veřejnosti, se může přihlásit a několikakolovým výběrem projít až do světového finále (World Maker Faire New York 2013). Existuje dokonce i specializovaný program (Young Makers program) pomáhající mládeži své výtvory zdokonalovat prostřednictvím asistence vybraných mentorů. V poslední době se celé hnutí šíří i za hranice Spojených států. Letos byla přehlídka též v Japonsku (Maker Faire Tokyo) a evropské kolo v Římě (Maker Faire Rome). Přehlídky mají charakter podobný konferencím TED, kde se také představují inovativní nápady, jenže, na rozdíl od Maker Faire, většinou jen v ideální čistě jen myšlenkové podobě. I TED má různé lokální klony (např. TEDxPrague) a vrcholí světovým setkáním těch nejlepších.

Videí ukazujících, čeho jsou tvůrci Maker Faire schopni, najdete na webu nepřeberné množství. Na ukázku jsem (spolu s Audrey Watters [1]) vybral příklad, kde jde o víc než o tvorbu. Jedná se o dojemný příběh 9 letého chlapce z kalifornského Los Angeles, jenž trávil prázdniny s otcem v jeho prodejně použitých autodílů a tak se nudil, že začal z nepotřebných věcí (hlavně krabic) tvořit napodobeniny arkádových her. Vyrobil jich hned několik, ale hrát si sám ho moc dlouho nebavilo. Napadlo ho tedy, že by mohl mít také provozovnu, v níž by za hraní svých her vybíral. Pustíte-li si video, uvidíte, že je opravdu šikovný. Zákazníků ale moc neměl (možná podobně jako otec) a byl smutný. To vše ale jen tak dlouho, dokud někoho nenapadlo o jeho hrách dát informaci na Facebook. Lidi z okolí si dokonce naplánovali setkání v této netradiční herně a dostavila se i televize. Úspěch byl obrovský (přes 200 tisíc fanoušků online). Dnes se z Caine’s Arcade stalo mezinárodní hnutí na podporu tvořivosti a podnikavosti mládeže s mnoha sponzory a aktivitami inspirující děti na celém světě (The Imagination Foundation). Podívejte se na původní video, díky kterému se Caine proslavil - Caine's Arcade. Ještě daleko zajímavější je ale jeho pokračování.


Caine's Arcade 2: From a Movie to a Movement

Celý článek na spomocnik.rvp.cz