Stát se v těchto dnech snaží dopočítat, kolik romských dětí končí ve speciálních školách. Hájí se snahou pomoci jim, což není možné, pokud přesně neví, kolik jich takto vzdělává. Na druhou stranu však už teď na pomoc znevýhodněným žákům posílá stamiliony ročně.
Z článku Sandry Štefanikové v Aktuálně.cz vybíráme:
Například ve školním roce 2011/2012 provedl ochránce lidských práv vlastní výzkum o etnickém složení žáků na 67 náhodně vybraných speciálních školách. Ombudsman přitom pro určení, koho lze za Roma považovat, převzal definici z roku 2006. Stanovila ji firma Gabal Analyses and Consulting.
"Toto vymezení pojmu 'Rom' může být vnímáno jako politicky nekorektní, zdůrazňuje však skutečnost, že právě připsané romství je jednou z hlavních příčin sociálního vylučování řady," píše se v analýze Gabal Analyses and Consulting.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
11 komentářů:
"Podle zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové tato čísla ukazují, že v Česku je neúměrně vysoký počet romských dětí, které dostávají méně kvalitní vzdělání, protože jsou diagnostikovány jako lehce mentálně postižené".
I lehce mentálně postižené dítě se může vzdělávat v běžné základní škole. Takže romské děti nedostávají méně kvalitní vzdělání, protože byly diagnostikovány jako LMP, ale protože jech rodiče jejch účast v praktických školách odsouhlasili svým podpisem.
Ostatně mluvit o vzdělání získaném v praktické škole jako o méně kvalitním je diskutabilní. Ono je totiž podle dnešních zákonů vzdělání získanému na běžných základkách rovnocenné. Pouze ve speciálních školách již děti získávají místo dokončeného základního vzdělání jenom tzv. základy vzdělání. Paní Šimlnková je prostě krapínek mimo mísu.
Budu si muset promyslet, jaký je rozdíl mezi 'základní vzdělání' a 'základy vzdělání'.
Mám tomu snad rozumět tak, že žák praktické školy nemůže jít na školu střední? A co místo do šesté třídy třeba do primy. Také ne? A co když integrovaná škola vezme žáka, který už nestihl absolvovat devátou třídu?
Základním školám chybějí žáci, tak hledají zdroje. Na osmiletá gymnázia se vyšlápnout neodváží. Tam chodí dětičky místních elit, které mají k zřizovatelům blízko.
Něco jako, sesypte dětičky na jednu hromadu, já si dám robátko do soukromého sametu, mohu si to dovolit. Nebo, milujte se tu občané pěkně pospolu, ale já jdu bydlet pod kamery, za zeď dostatečně vysokou, abych se nemusel dívat na to vaše plebství. A hlavně si poškrtejte výdaje, ať mi zbude na dvojnásobný státní byt a čtyři služební auta, blbečci.
Ale právě naopak pane Blaho!
žáci s lehkým mentálním postižením mohou být vzděláváni na běžných základkách nebo v praktických školách. Pokud absolvují tam nebo tam všech devět tříd bez propadnutí získají základní vzdělání a mohou se hlásit kam chtějí. Tedy i na gymnázium.
Žáci se středním nebo těžkým mentálním postižením se mohou vzdělávat ve školách speciálních, kde však dosáhnou pouze tzv.základů vzdělávání (je to prostě termínus technikus ze školského zákona - musíte se s tím nějak smířit). Takže mají v podstatě spolu s propadlíky z běžných základek a škol praktických pouze splněnou povinnou devítiletou docházku. Tolik prosím litera zákona.
Ale právě naopak pane Blaho!
žáci s lehkým mentálním postižením mohou být vzděláváni na běžných základkách nebo v praktických školách. Pokud absolvují tam nebo tam všech devět tříd bez propadnutí získají základní vzdělání a mohou se hlásit kam chtějí. Tedy i na gymnázium.
Žáci se středním nebo těžkým mentálním postižením se mohou vzdělávat ve školách speciálních, kde však dosáhnou pouze tzv.základů vzdělávání (je to prostě termínus technikus ze školského zákona - musíte se s tím nějak smířit). Takže mají v podstatě spolu s propadlíky z běžných základek a škol praktických pouze splněnou povinnou devítiletou docházku. Tolik prosím litera zákona.
Pokud jsou domněle sociálně a etnicky indikované děti v praktických školách neoprávněně, pak se nabízí otázka, kolik jich z obdobného důvodu naopak není na školách středních. Nebo to snad nikoho nezajímá? Možná by to chtělo stanovit nějaké kvóty. Kolik má studovat etnicky odlišných žáků, sociálně a kulturně jiných, aby se to dalo dobře zkontrolovat a inspektoři si užili trochu toho smyslu svojí existence. Tak jak nám dodržujete kvóty, soudruhu, huhu hu.
A pak je také otázka, jestli navýšení počtu romčat v základních školách povede ke zvýšení počtu romských žáků v gymnáziích a na středních školách s maturitou vůbec.
A už se to nějak sčítá? A kolik je sociálně nepřizpůsobených mezi lékaři, právníky, herci Národního divadla, hráči Sparty, senátory... A kde je koho kolik obecně. Úplně se děsím, až ve Štrasburku zjistí, že máme například ve sněmovně po nových volbách příliš mnoho pitomců neoprávněně.
Je lehké mentální postižení jediným důvodem pro doporučení k navštěvování speciální školy? Vždyť přece vývojové poruchy také žákům znesnadňují, ne-li přímo znemožňují vyrovnat své výkony s dětmi zcela zdravými, bez jakékoliv poruchy, či postižení. Nedovedu si představit, jak má učitel vzdělávat v jedné třídě třeba 10 dětí velmi schopných a nadaných a k tomu 10 dětí třeba s diskalkulií. To se dá zvládnout tak, aby nikdo z dětí (o pedagogovi nemluvě) neutrpěl újmu? Možná by nám to mohla předvést paní Šimůnková.
Podle mě nejen žáci mentálně postižení mohou potřebovat speciální přístup.
Pokud nezavedeme elitní vzdělávání sami a na základě intelektu, píle a nadání, vznikne postupně zdola samo na základě sociálního postavení rodičů. A to je podle mě nesrovnatelně horší.
Tak on je rozdíl mezi dysfunkcí a postižením. Papír s diagnózou LMD má dnes každé páté dítko, i z majoritní populace, na běžné základce. Oproti dřívějším časům došlo k obrovskému nárůstu těchto diagnóz až se nabízí otázka, zda to není účelové. Podezřívám jednak rodiče, kteří si myslí, že svým potomkům zajistí úlevu a jednak odborníky, kteří si vyšším počtem diagnostikovaných zajistí vlastní obživu. Přece nepošlu děcko domů a matce neřeknu, že je zdravé a potřebuje jen pár pohlavků, když může ke mně dvakrát do měsíce chodit na terapii. ;-)
Je asi potřeba také říci, že mnohá romčata se dostala pod laťku ani ne tak kvůli inteligenci, jako kvůli neznalosti jazyka a absenci sociálních návyků.
Jednoznačně ale platí, že s umístěním do praktické (zvláštní) školy vždy vyslovil souhlas rodič. jak se provádí diskriminace s dobrovolným (a nevynuceným) souhlasem, to mi tedy musí nejdříve chlapci z EU vysvětlit.
Já ale hlavně nerozumím jedné věci. Chápu to totiž tak, že v síti speciálních škol se ocitá OBČAN tohoto státu. Pokud tento potřebuje od svého státu pomoc, má se mu jí dostat lhostejno zda je příslušníkem minority, či majority. Nebo snad příslušnost k některému etniku zakládá předpoklad nějakých zvýhodnění a nerovného přístupu? A pokud tomu tak není, tak proč potom potřebuje ombudsman někoho sčítat?
To poste.restante:
Váš poslední odstavec přesně vystihuje bídu konání našich "lidskoprávních" institucí a aktivistů. (Předpokládám, že Vaše "nerozumím" znamená "není to v souladu s tím, co dotyční jindy sami hlásají".)
Dovolím si stručně zopáknout, co jsem už napsal zde i jinde: od tzv. ochrany lidských práv, která už s původním smyslem těchto slov má málo společného a je velmi často více byznysem s (euro)dotacemi či příjemným (euro)úřednickým šolichem, se "propracovali" až k evidentně rasistickým přístupům takřka na úrovni "Norimberských zákonů", kterými ve výsledku původní problém jen zhoršují.
byznysem s (euro)dotacemi či příjemným (euro)úřednickým šolichem
Šolich, to je to slovo. Neschonost státu využít dotačních prostředků na smysluplné investice, a to nejen do oblasti školství, vede k aktivitám typu: Čerpejte, ty vole, jakkoli na cokoli, nebo z toho bude průser jako mraky. Osobně jsem byl zatažen do inkluzivního sčuchnutí školských odborů se školní inspekcí. Kolik se toho zarazilo včas, a kolikrát se čerpá způsobem, že je to spíš ku škodě, než k užitku. Nikdo se neodváží posčítat, co se za ty peníze vlastně pořídilo.
jak se provádí diskriminace s dobrovolným (a nevynuceným) souhlasem
V primě se právě zabýváme otázkou, že ne všechno se dá najít na netu v podobě na naší úrovni uchopitelné, že to jen tak vygůglovat nestačí a že se o tom mnohdy už musí něco vědět. A taky, že na wikipedi bývají texty na poměrně vysoké odborné úrovni a že je třeba hledat i jinde.
Mimoděk mne napadl pojem 'diskriminant'. Začíná to tam pěkně názorně: je to polynom s reálnými nebo imaginárními koeficienty, který se používá při řešení polynomických rovnic... Vysvětlení pomocí neznámých pojmů, pro primu paráda.
Jen tak jsem se před hledáním zeptal, jestli snad někdo ví, co to je ten diskriminant. Přihlásil se chlapec, že: "Diskriminant je oběť diskriminace."
Tak si říkám, kolik asi tak nám tu po světě běhá reálných i imaginárních, kladných a záporných, souhlasných a nesouhlasných diskriminantů.
Vít Pátek
Pochopil jste správně. Chápu totiž systém naší demokracie tak, že jejím základním prvkem je občan. Přičemž nemíním jakkoliv rozlišovat občany bílé od černých, žluté od modrých s oranžovými puntíky. Je mi to jedno, protože to nerozlišuji.
Pozor. To neznamená, že chci popírat existenci minorit. Jedním ze základních principů demokracie je také respektování práv menšiny.
Pakliže bychom zjistili, že byl někdo umístěn do praktické školy proti vůli zákonných zástupců, je to téma pro ombudsmana. Pokud by se prokázalo, že významně často je tímto způsobem nakládáno právě s členy minority, je to pomalu na soudní řízení proti státu. Podobně jako se tomu stalo v případě nezákonných sterilizací.
Ale já nemám z veřejných zdrojů ani nejmenší stín podezření, že v případě umisťování dětí do praktických škol bylo někde shledáno systémové pochybení, či zlý úmysl.
Ergo by měly naše orgány vzkázat do EU: "Ve všech případech umístění členů romské minority do praktických škol se jednalo o diagnostikované doporučení, se kterým zákonní zástupci vyslovili dobrovolný souhlas. Příslušnost k etniku nemá při tomto odborném posuzování žádný vliv, není vůbec evidována a nemůže jeho průběh nijak ovlivnit. Jednotlivé excesy, ke kterým mohlo v minulosti dojít nejsou systémové povahy a v rámci sebekontrolních mechanismů byly odhaleny. Systém praktických škol je v ČR funkční a vykazuje nadprůměrné výsledky při začleňování jejich klientů do běžného života.
Tudíž si laskavě trhněte žlutou hvězdou na modrém pozadí a přijeďte se raději poučit, jak to má fungovat. Možná pak budete mít méně problémů s vlastními minoritami."
Jediná otázka je, jestli máme opravdu na 100% čisté svědomí.
jestli máme opravdu na 100 % čisté svědomí
V této oblasti mám. Obě děti, jedno jsem do praktické školy doporučil a druhé před ní ochránil, byla češčata.
Okomentovat