Ze sociálních důvodů do třídy například mezi lehce mentálně postižené žáky - v České republice doposud běžná věc. Své by o tom mohly vykládat například tisíce Romů, kteří z podobných příčin skončili ve zvláštních školách. Zakázat to má nová vyhláška, kterou připravilo ministerstvo školství.
Z článku Pavla Cechla v Týden.cz vybíráme:
Návrh by měl změnit přístup dětí ke vzdělávání. Děti bez zdravotního postižení nemají co dělat ve třídách, kde se vyučuje pro děti se zdravotním postižením," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.
Přesto je podle ní potřeba změnit ještě mnoho věcí. U dětí se zdravotním postižením totiž nová vyhláška počítá s tím, že se vždy po roce bude ověřovat, zda nepatří do běžné školy či třídy. "My jsme argumentovali, že by u rediagnostiky pomohlo určité 'odstupňování' dětí. V některém případě, když se rediagnostika dělá často, tak ztrácí výpovědní hodnotu," řekla Šimůnková.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
11 komentářů:
Své by o tom mohly vykládat například tisíce Romů
Úplně mne děsí představa tisíců romčat, které jsou násilně odebírány rodinám a deportovány do obskurních školských zařízení, kde musejí v devastačně malých kolektivech strpět i mnohaměsíční nízkoúrovňové vzdělávání mimo hlavní proud.
Jsem rád, že konečně končí tato ponižující pozitivní diskriminace, kdy jsou na zabezpečení potřeb dítěte vynakládany dvojnásobné finance.
se vždy po roce bude ověřovat, zda nepatří do běžné školy
To mne fakt dostalo. Úplně jsem se rozvzlykal. Tak ona věda pokročila už tak daleko, že dokážeme byť lehké mentální postižení vyléčit třeba jako chřipku. Hele, a nešlo by ty děti rovnou nějak přeočkovat?
'Ty už nejsi postižený, hochu, ty jsi jenom standardně blbý. Hybaj do proudu.'
Co na to obyčejný učitel základní školy může říct?
Do důchodu daleko, můžu se jenom modlit, že se cigáni budou koncentrovat v jedné místní základní škole, která se tak přetransformuje na zvláštní a bílé, žluté a další normální jakkoli barevné obyvatelstvo bude chodit do škol ostatních.
Než někdo usoudí, že to tak nejde nařídí rovnoměrné rozložení do všech základních škol.
Jímá mě hrůza.
Zbývá jen vyřešit, jak změnou typu školy také změnit rodinné prostředí ze sociálně nepodnětného na sociálně podnětné. Ale to je "sluníčkové lidi" jistě maličkost.
Současné vyhlášky totiž umožňují zařadit do třídy pro postižené žáky také žáka se zdravotním znevýhodněním, pokud na základní škole "celkově" selhává, nebo sociálně znevýhodněného žáka, a to až na dobu pěti měsíců. "Lze pochybovat, zda může být několikaměsíčním pobytem ve speciální škole vyrovnáno ‚celkové selhání' žáka, jehož jediným handicapem je například nepodnětné rodinné prostředí," konstatuje ministerstvo v důvodové zprávě.
No a já si zase myslím, že lze vcelku úspěšně pochybovat, že celkové selhání sociálního zázemí žáka lze vyrovnat v běžné třídě základní školy narvané kvůli úsporám na 30 žáků lépe, nežli ve speciální škole, se speciálně vyškolenými pedagogy a s počtem žáků ve třídě, který reálně umožňuje se jednotlivci individuálně věnovat.
Ale odborník na problematiku nejsem, takže se určitě mýlím.
"Návrh by měl změnit přístup dětí ke vzdělávání. Děti bez zdravotního postižení nemají co dělat ve třídách, kde se vyučuje pro děti se zdravotním postižením," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková
Tak já už se v tom nevyznám. Bavíme se o mentálním, zdravotním, sociálním nebo multikulturně-inkluzívním postižení?
Žáci s mentálním postižením potřebují specifické podmínky pro svou výuku.
Tyto podmínky se částečně kryjí s podmínkami pro výuku žáků se sociálním postižením. To bylo také primární příčinou, proč se děti ze "sociálně znevýhodněného" prostředí často ocitaly v těchto "zvláštních školách". Po jejich absolvování ale mohly pokračovat na běžné střední škole. K průběžným přestupům na standardní základky docházelo často také. A často také k návratům zpět. Mezi námi, myslím, že mnozí rodiče by také raději dali přednost škole, kde s jejich dítětem bude v malé skupince pracovat učitel podle jeho individuálních potřeb.
Když se mluví o zdravotním postižením, představím si dítě na vozíku, slabozraké nebo hluché, ale bez mentální retardace.
Podle charakteru postižení je pak těmto dětem potřeba vytvořit specifické podmínky pro vzdělávání a la Jedličkův ústav, anebo upravit prostředí běžných škol tak, aby byly například bezbariérové pro vozíčkáře, s učebnami vybavenými indukční smyčkou pro nahluchlé, atd.
To ale nemá s mentálním či sociálním hendikepem vůbec co dělat.
Bavme se o nultých třídách pro sociálně vyloučené. Bavme se o podmínkách panujících na mainstreamových základkách.
Ale netvařme se, že nám jde o dítě, když jasným a primárním záměrem je nejen vylít, ale rovnou roztřískat vaničku.
"Děti bez zdravotního postižení nemají co dělat ve třídách, kde se vyučuje pro děti se zdravotním postižením"
A já si zase myslím, že děti s lehkým mentálním postižením a děti s těžkým ADHD nemají co dělat v běžných třídách, což je dneska možné, protože na to doplácejí ostatní žáci, ať se učitel snažá sebevíc.
Máme na škole jen jednoho roma a i s tím jsou velké potíže. Krade, lže, do školy už od sedmé třídy prakticky nedochází. Přestože je vcelku inteligentní, postrádá díky absencím základní znalosti k tomu, aby mohl na normální devítiletce solidně pokračovat. A když už ve škole je, tak na nás na všechny hledí, jako na vrahy.
11. října 2013 12:12
Menšina se musí podřídit většině. Na kulturní rozdíly to házet nebudeme.
Pro Petra Procházku:
Jasně, žádnej Galileo mi přece nebude tvrdit, že je země kulatá a ještě se točí kolem Slunce, taková blbost, ...
Pro Evu Adamovou:
A jak souvisí chování onoho chlapce s jeho romstvím? Já znám spoustu Čechů, co lžou a kradou, a spoustu Romů, co jsou slušní. Chování je ve výchově, v přístupu okolí, v dědičné výbavě, v kombinaci všeho možného, ale paušalizovat, že modroocí blonďáci nebo cyklisti jsou takoví, či onací, už - snad - ne!
"Já znám spoustu Čechů, co lžou a kradou, a spoustu Romů, co jsou slušní."
Ano, ne všichni cigání jsou špatní, o tom NIKDO tady si myslím nepochybuje. Ovšem na druhé straně, není spousta jako spousta.
Mně je naprosto jedno, jestli mne okrade černoch, žid, Rom, Vietnamec, muslim, nebo běloch.
A policistovi, který ho chytá, soudci, který ho (snad) bude soudit, to má být naprosto jedno také.
Při umísťování dětí do "zvláštních" škol mají být rozhodující doporučení odborníků a souhlas rodičů.
Takže ať naloží někdo na dvoukolák příslušnou dokumentaci, samozřejmě bez osobních údajů a odveze ji Radě Evropy, či komu vlastně. Tam ať někdo přezkoumá, zda byl příslušný jedinec do "zvláštní školy" umístěn oprávněně, či ne. Pokud bude procento NEOPRÁVNĚNÝCH rozhodnutí výrazně vyšší u romské menšiny nežli u ostatních, pak uznám jasnou diskriminaci na etnickém základě.
V opačném případě mi to přijde jako když postavíme školu v Africe a přijede do ní nějaký Eurospasitel a vzápětí zkritizuje, že Pygmejové sedí ve škole na malých židličkách. A já bych neuměl vzít metr, změřit je a ukázat mu, že mají malé židle, protože jsou prostě menší než ostatní.
Čili bavme se o tom, zda testovaný žák rozuměl zadání testu, které bylo v pro něj neznámém jazyce. Bavme se o tom, zda nedostal doma instrukci, aby jej záměrně neudělal špatně. Bavme se o tom, proč rodiče podepsali dobrovolně souhlas s diskriminujícím rozhodnutím a nezáleželo jim na lepší budoucnosti jejich dětí.
Bavme se, znovu opakuji, o vyrovnávacích nultých třídách pro VŠECHNY DĚTI, KTERÉ TO POTŘEBUJÍ, bez ohledu na jejich kůži a barvu očí.
Mně je naprosto jedno, jestli mne okrade černoch, žid, Rom, Vietnamec, muslim, nebo běloch.
Obdivuji, pane poste.restante, Váš stoický postoj. Osobně jsem radši, když mne neokrádá žádný z nich, natož pak nějaký státní orgán. Vytrženě bych připodotknul pár postřehů.
1. Potřeba jakýchsi vyrovnávacích tříd ukazuje jasně na selhání rodiny. Předpokládám, že v naší kultuře se obecně ví, co se patří a co nepatří. Třeba i proto, že na 10 milionů lidí připadá zhruba 13,5 milionu aktivních SIM karet.
Někde jsem četl zmocněnský argument, že půlroční diagnostický pobyt ve speciálním školském zařízení problém neřeší. U nás takové nulky zkoušeli už před lety a pak je zase zrušili, protože do nich naše romčata záhy přestala docházet.
2. Také jsem někde četl, že romové v čr se mají poněkud lépe než třeba romové v Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku a přitom se celkově všichni o moc líp nemáme.
3. Nevím, jestli jste si toho všimli, ale romové mají na triku nezanedbatelně méně případů velké hospodářské kriminality. Třeba mezi ve Švýcarsku byť nepravomocně odsouzeným exmanažery Mostecké uhelné není ani jeden rom. A nevzpomínám si, že by třeba sněmovna někoho romského kdy vydávala ke stíhání.
4. S tou Afrikou je to, pane poste.restante, štěpné přirovnání. Řekl bych, že ve Štrasburku rozumějí našim problémům asi tak dobře, jako my rozumíme těm Pygmejským. Jako koza petrželi, totiž.
Nevím, jestli jste si toho všimli, ale romové mají na triku nezanedbatelně méně případů velké hospodářské kriminality. Třeba mezi ve Švýcarsku byť nepravomocně odsouzeným exmanažery Mostecké uhelné není ani jeden rom. A nevzpomínám si, že by třeba sněmovna někoho romského kdy vydávala ke stíhání.
Jak odhaduji, i tohle nám bude připsáno k tíži, když pozitivní diskriminace, tak se vším všudy. Už se těším, jak bude paní Šimůnková z agentury pro menšiny, či co to je, vysvětlovat, že i tady počítáme s nárůstem zástupců menšin na lavici obžalovaných, tak, aby to statisticky odpovídalo jejich zastoupení ve společnosti. Možná i nějakou rekvalifikaci na kriminálníka bílého límečka vymyslí ...
Okomentovat