Pracují s tím nejcennějším, co máme: s našimi dětmi. Přesto si práce učitelů nevážíme. Přesněji - jejich povolání nepovažujeme za nijak prestižní. Hodnotíme je podobně jako například (často nekvalifikované) pracovníky v sociálních službách. Třeba Číňané je přitom na společenském žebříčku řadí na roveň lékařů či vědců.
Z článku Zuzany Kleknerové v Aktuálně.cz vybíráme:
"Je to smutné, ale doba se bohužel změnila," konstatuje v předmluvě ke studii Sunny Varkey, zakladatel nadace Varkey Gems Foundation. Kdysi byl učitel "někdo", teď jsou země, kde je to spíše naopak, upozorňuje. A Česko je jednou z nich.
"Přitom - pokud nebude společnost učitele respektovat, děti je ve třídách nebudou poslouchat a nejtalentovanější absolventi nebudou chtít profesi učitele vykonávat," tvrdí Varkey. "Časem tenhle úpadek respektu k učitelům oslabí výuku, oslabí učení, zničí příležitost milionů lidí něco se naučit a oslabí společnosti na celém světě," varuje.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
8 komentářů:
Bodejť. Já bych je hnal, pakáž učitelskou.
Vždyť oni ani nevědí, co se ta děcka chtějí naučit pro svoji konkurenceschopnost v jednadvacátem století. Tak už jim to konečně někdo řekněte. Ne jak, to se ví, že zábavně, ale CO?!
Kdo z vás upotřebil ve své práci třeba takový dikriminant.
No vidíte a já si jako učitelka vzhledem k tomu, jak nevychované dnešní rodiče posílají své děti do školy, nevážím dost velké části Čechů.
Já se tomu nedivím, kdejaký blb se se.e do vzdělávání, vymýšlí se vymyšlené.
Když slyším na poradách ty řeči, jak se co musí, aby děti a rodiče byli spokojení a na druhé straně, jak si s náma děti i rodiče vytírají prdele, je jasné, jak to může skončit.
Pánové jako Štefl a Feřtek sypou moudra z rukávu jako generálové od stolu, Ovšem nevidí, že vojsku dochází munice.
NIC co by pomohlo učitelům se neděje, na nic nejsou peníze, pořád se něčemu ustupuje, pětky se nesmí dávat, propadat se nesmí, vypisovat cesťák při výcházce ven se naopak musí. Do toho čtu, jak dnes škodí biflováví - kdo učí v posledních pár letech, ten ví, jaká nebetyčná kravina to je. Dnes se nebifluje, vždyť děcka už neumí ani tu násobilku, tak kde se pořád bere to biflování.
Stavíme jenom Potěmkinovy vesničky
Je to mi z toho po necelých dvaceti letech učení na blití.
Mám, paní Adamová, poměrně rozsáhlé jmenovité seznamy znevážených rodičů.
Jsou mezi nimi i učitelé.
Problém je ovšem spíše v tom, že se pedagogičtí pracovníci neváží navzájem horizontálně i vertikálně, a především, především si mnozí neváží sami sebe. Což veřejnost vycítí.
Prudí učitýlek nad míru? Napiš na něj petici, běží po netu.
V článku je to sice zmíněno, ale nedá mi to, abych si nepřisadil.
Nepotřebuji žádné podobné šetření, jakkoliv si cením odvedené práce výzkumníků.
Stačí mi totiž jednoduchá otázka položená zástupcům učitelské profese: "Doporučili byste svým dětem studium pedagogiky a práci učitele?"
Na zcela nereprezentativním vzorku mých kolegů zazněly odpovědi:
"Ani náhodou."
"Byla to největší chyba mého života, jít studovat pedagogiku.
"Zabila bych ho."
"Tu práci mám rád. Neumím si představit, že bych šel dělat něco jiného. Myslím, že jsem dobrý učitel. Tak proč mám jít dělat třeba do banky? ...Ale kdybych se měl znovu rozhodovat, tak už nikdy učit nepůjdu."
Sice v tomto smyslu nedisponuji žádnými nezpochybnitelnými daty, ale velmi pochybuji, že bych podobný výsledek zaznamenal mezi lékaři, právníky, techniky, ekonomy...
Tuto otázku kladu příležitostně kolegům již několik let. Za celou dobu jsem nepotkal jediného učitele, který by svým dětem práci ve školství doporučil. Jen jeden jediný, věkem starší, to upřesnil: "Před dvaceti lety klidně. Dnes ani za nic."
Bližší hodnocení "úspěšnosti" reforem snad netřeba.
Zase mne napadlo pár otázek či úvah. Například:
1. Dá-li se vysledovat nějaká zákonitost mezi oblíneností učitelů a jinými ukazateli. Třeba životní úroveň, zeměpisná poloha, kriminalita a podobně. Dost mne tedy překvapil Izrael.
2. Zaujal mne požadavek, aby učitelé byli placeni podle konkrétních výsledků. Přemítám, jak by se to dalo zrealizovat, a jak by se obdobný požadavek promítl i do jiných profesí. Třeba do státní správy a samosprávy. Nebo zdravotnictví.
3. Údaj o průměrném platu učitele v čr je pravdivý? Připomínám, že i při přestárlých sborech je strop (pátý stupeň dvanácté třídy) 25150 Kč. To mi dává bajvoko průměrný nadtarif nejméně šest a půl tisíce. To jsem snad neměl ani v dávných dobách svého pedagogického mistrovství. Na co si to tedy stěžujete, kolegové.
Je to velmi zajímavé čtení a vyplatí se projít si původní zprávu.
Údaje o platech jsou přepočtené na paritu kupní síly (ppp-adjusted = Purchasing power parity). Umožňuje to srovnání příjmů ve státech s různou výkoností ekonomik. Stručně řečeno to znamená, že český učitel si může za svůj plat (19 953$)koupit přibližně totéž co učitel v Číně (17 730$) nebo Brazílii (18 550$), dvakrát více nežli v Egyptě (10 604$), ale víc než dvakrát méně, nežli v Německu (42 254$), USA (44 917 $) a víc než 1,6 krát méně nežli v Izraeli (32 447$), kde si učitelů neváží. :-)
Mimochodem i v tomto parametru jsme na tom dost bídně. Méně nežli u nás si učitel vydělá jen ve zmiňovaném Egyptě, Číně a Brazílii.
Zajímavé je také srovnání postavení učitele a tzv. PISA-ranking, tedy výsledků testů PISA.
Ukazuje se, že i v zemích, které mají mnohem horší výsledky v testech, než my (13) tedy např. Turecko (19), Řecko (17) si učitelů váží mnohem více.
Totéž platí pro Itálii, Španělsko a Portugalsko, které mají pro průměrné PISA skóre horší výsledky než my. Řekněme, že učíme lépe, nežli si nás váží. Nepřekvapí, že jsou vážení učitelé v zemích, které mají skvělé výsledky testů (Čína, Singapur, Finsko) ani když je tomu naopak, tedy slabé výsledky a slabé hodnocení (Izrael, Brazílie).
Mimochodem ten Izrael mne také překvapil, kolego Blaho. V kontextu výsledků testů (třetí nejhorší) už to smysl dává.
Naši učitelé mají také čtvrtý nejmenší respekt u žáků a nejmenší v Evropě vůbec.
V České republice je také významný rozdíl mezi příjmy učitelů a ředitelů. Učitelé na základním i sekundárním stupni jsou u dna srovnání s ostatními, zatímco ředitelé jsou ve srovnání se svými kolegy na vrcholku tabulky. Lépe jsou relativně placeni už jen ředitelé ve Velké Británii.
Fakt moc zajímavé čtení. Chtělo by to překlad.
významný rozdíl mezi příjmy učitelů a ředitelů
No bodejť. Stačí se podívat na školní parkoviště.
Nakonec, každému podle jeho zásluh na vzdělanosti národa.
Okomentovat