Jak se po volbách změní školství? Odpověď lze najít ve třetí předvolební debatě Hospodářských novin a IHNED.cz. Zástupci ČSSD, ODS, TOP 09, komunistů a Strany zelených se například shodli, že je nutné změnit financování regionálního školství.
Z článku Luboše Kreče, iHNed.cz, ve Volny.cz vybíráme:
Změní se financování středních a základních škol, na tom se shodují ČSSD i pravice. Socialisté by chtěli, aby úředníci určovali, které obory dostanou víc peněz, a to podle potřeb firem.
Debata o tom, že je nutné změnit systém financování regionálního školství, se vede již dlouho. Přípravy zahájil už exministr Petr Fiala, dokončí je nejspíš jeho nástupce z ČSSD Marcel Chládek. Sociální demokraté by chtěli, řekl při debatě HN Chládek, aby více peněz šlo na ty obory, které budou vychovávat absolventy, jež si žádá trh práce. O tom, které obory jsou žádané, by přitom měli rozhodovat nejspíš úředníci z krajských úřadů či magistrátů.
ODS a TOP 09 takový přístup odmítají, zelení volají po tom, aby do technického vzdělávání mohly více mluvit i je více financovat soukromé firmy.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
10 comments:
platit školy podle toho, kolik absolventů uplatní na trhu práce
Jooo! Kuchaře podlo toho, jak dlouho zůstanu sytý, lékaře podle toho, jak dlouho a jestli vůbec budu zdravý a poslance podlo toho jak málo zabrají zákonů a zadluží stát.
Tím chci říci, že souhlasím bezpodmínečně.
Když Bohnice, tak na tvrdo.Jakýpak hraní.
Já tedy nemám zrovna důvod pana Chládka hájit, ale tentokrát se mi novinářský kotrmelec zdá být přece jen trochu příliš velký.
Sociální demokraté by chtěli, řekl při debatě HN Chládek, aby více peněz šlo na ty obory, které budou vychovávat absolventy, jež si žádá trh práce. O tom, které obory jsou žádané, by přitom měli rozhodovat nejspíš úředníci z krajských úřadů či magistrátů.
Mezi "více peněz" a "platit podle" je dost velká vzdálenost na to, aby to i čtenářskou gramotností nijak nevynikající člověk dokázal rozlišit. Pokud je to navíc profesí novinář, nemohu jinak, nežli dospět k závěru, že tady pan Luboš Křeč účelově manipuluje.
Osobně nespatřuji nic špatného na tom, když jsou různé obory financovány s různou výší dotace. Náklady na studium filologa jsou také jiné, nežli na studium zubaře. Pokud se má soustružník naučit své profesi, musíte jej postavit k soustruhu, který dnes stojí pár milionů, zatímco gymnázium si koupí nanejvýš pár mikroskopů.
Studium různých oborů je různě nákladné a není nic nelogického, pokud jsou některé preferovány. To dokonce od státu očekávám.
Pokud se ale mne týče, já bych vynechal ten úřednický, vulgo politický, mezičlánek. Proč by nešlo nastavit legislativu tak, aby mohl výrobní podnik přímo sponzorovat některý obor, pokud na něm má zájem a měl za to daňové zvýhodnění? Smlouvu by uzavíral přímo se školou a bez úředníka, který tam nic užitečného nevnáší. Dnes je systém natolik zparchantělý, že velkým firmám nezbývá nic jiného, nežli si otevřít vlastní soukromé školy.
Možná, v skrytu duše doufám, časem dospějeme i k zjištění, že stav, kdy zřizovatelem odborných škol a učilišť byla resortní ministerstva, nebyl až tak úplně blbý. ;-)
A je to tady. Rojení sociálních inženýrů. Z toho budou mít asi těžkou hlavu ředitelé gymnázií. Nebo snad jejich absolventy rovnou po škole pošleme zase do dolů a hutí?
Z toho budou mít asi těžkou hlavu ředitelé gymnázií.
Ale nebudou. Podobně jako v Indii je posvátné zvíře kráva, na krajských úřadech jsou to gymnázia. Všichni papaláši jsou jejich absolventi, anebo tam mají děti.
Jakožto bývalý gymnazista jsem si proklatě vědom, že pokud bych se nedostal na VŠ, byl bych opravdu použitelný leda v těch dolech a hutích.
Jedna spolužačka dělá prodavačku v Kauflandu, jeden spolužák montoval okna, další zásoboval novinové stánky, jeden se přeškolil na výpravčího,....
Jiná věc je, že dnes máme tolik vysokých škol, že gymnazisté nemusí mít o uplatnění téměř obavy.
byl bych opravdu použitelný leda v těch dolech a hutích
Řekl bych, pane poste.restante, že leda jako svačinářka.
Vzhledem k tomu, že se tu pojednává o uplatnění absolventů škol na trhu práce z rozhodnutí úředníků, pak další vysokoškolská studia tu zřejmě nehrají žádnou roli.
Přesto. Vždycky, když se říkávalo, jak kvalitní jsme škola, protože drtivá většina absolventů pokračuje na vš, říkával jsem si pro změnu já, že by nebylo marné mít informaci o tom, kolik absolventů dokončilo studia na stejné škole, kde je započalo, a kolik jich studia dokončilo vůbec.
V každém případě, byť to nemám doloženo dostatečným množstvím dat, mám velmi silný pocit, že žáci, kteří nezvládají problematiku informace v binární formě, mají s vš studiem problémy bez ohledu na obor studia. Nebo lépe, kdo měl problémy na výšce, byl tužší na infošku. Možná je to i tím, že se tam fejsbůk doposud nějak moc nebere.
Jasně, diplomy a maturitní vysvědčení na internetu za akční ceny. A nebo rovnou v samoobsluze, či v copy centru? Jen si dopíšete jméno. A uděláme si vlastní školy, kde se bude učit po novu a podle té správné ideologie, po našem. Ať žije náš CEVRO institut vysoká škola. Hlavně žádné sociální inženýrství v podobě centrálních, jednotných a předem známých pravidel, která se nedají koupit, ani přechytračit. Co bychom pak dělali s dětičkami a nakonec, kde bychom vzali ty "tituli mi", co Kamilko?
Jsem z vás, Pavle, trochu nesvá. Vy jste si mě vybral jako terč i za cenu, že míjíte téma. Ale k věci. Tento nápad pana Chládka, stejně jako jiné jeho nápady, má jednu drobnou vadu - nepřemýšlí o tom, ani co to může způsobit, natožpak o tom, zda se to vůbec dá efektivně zrealizovat. Je to stejné, jako když se šachista rozhodne táhnout figurou jen pro to, že mu připadá hezká, ale neřeší, co udělá soupeř, natož aby měl promyšlen druhý či dokonce třetí tah. Když o tom nesmyslu budete jen chvilku přemýšlet a položíte si pár velmi jednoduchých praktických otázek, musíte dojít k závěru, že je to hloupost pro ohlupení hloupých. Těm, kteří o tom nechtějí přemýšlet, by mohlo stačit, že nic podobného se nekoná v žádné vyspělejší zemi. Dám námět - co uděláte se školou, kterou budete takto dusit 2 roky nedostatkem peněz, když se jedná o příspěvkovou organizaci kraje? Sledoval jste někdy, co se děje, když se má některá škola sloučit s jinou, nedejbože fyzicky zlikvidovat? Víte, že v politice, tím méně regionální, není efektivita prioritním kritériem politického rozhodnutí? Uměl byste to to všechno zajistit tak, aby už jenom potřebná data, která jsou jedním z desítek problémů, byla objektivní, postihovala realitu, byla spolehlivá a k jejich sběru, zpracování, vyhodnocení a použití nebylo potřeba stovek dalších úředníků? Takže kolego, hrejte šach. S vervou a alespoň na tři tahy dopředu. Tahle tématika je ale krapítek složitější. Už jen proto, že se občas jezdcem táhne jako střelcem a vy nevíte, kdy. Jo abych nezapomněla - víte, že přes polovinu studentů po maturitě jde na vysokou? :-)
Drahá Kamilko,
pan Chládek mne nezajímá, zajímá mne myšlenka centrálního řízení vzdělávání. V mnoha vyspělých zemích se ukazuje, že vzdělávání na principech volného trhu nefunguje (viz NoNeedToStudy pana Brdičky). Vysvětlovat vám detailně proč, se mi nechce, ale v zásadě to každý inteligentní člověk zjistí sám. Popsáno formálně jde o důsledek porušení základního předpokladu tržního mechanismu, který je nuntý pro dosažení Pareto-optimality, konkrétně předpokladu ceny jakožto jediného řídícího parametru směny, který vyčišťuje trh. Důsledky jsou pro systém katastrofální. Někdo to vidí, někdo holt ne a pořád hledá nějaké alternativy, reformy, transformace, inovace a prosazuje kompetence. Kamilko, myšlenka, že zřizovatelem státem placených škol má být výhradně stát, není nijak nová, ani nevyžaduje hluboké abstraktní myšlení. Rozhodně nechci nějaké tabulky s koeficienty, které budou udržovat úředníci. Chci dva, či tři jednotné výstupní testy ze základních a středních škol a omezení přístupu na státem placené školy těm, kteří v takovýchto testech neuspějí. Dále chci nižší počet veřejných vysokých škol, který bude přirozeným důsledkem kroku předchozího. Nechci předstírat vzdělávání, chci opravdu vzdělávat. Ale to se nedá rádoby odborným kecáním o vzdělávání. Financování jednotlivých oborů podle jejich domnělé důležitosti není jediným kritériem pro získání kvalitních absolventů pro konkurenceschopnost důležitých oborů, je to i otázka poptávky po jednotlivých oborech.
Nemyslím si, že důvodem pro nedostatek absolventů technických oborů je nedostatek financí pro technické školy. Ono když je převis poptávky po humanitních oborech (protože se na nich dá vyhnout matematice), tak z těch, kteří se na ně hlásí, se nakonec díky zavedeným celostátním testům, na tyto obory dostane jen třeba 5% nejlepších a tím spousta dětí třeba nezavrhne matematiku hned na počátku, přestože je, narozdíl od biflování, trochu náročnější na myšlení, anžto budou od začátku vědět, že šance uspět na vysněné archeologii je v obrovské konkurenci minimální. Ta archeologie se stane pro ně podobně na první pohled nedosažitelnou, jako třeba matematika a z toho plyne úprava preferencí i motivace. A může z nich nakonec být spousta kvalitních stavařů, nebo alespoň architektů. Místo knihovnic s titulem, budeme mít třeba biology. Že by ale profesor egyptologie měl mít dvakrát nižší plat, než profesor kybernetiky, to si opravdu nemyslím. Jen prostě je extrémně neefektivní vzdělávat haldy egyptologů, historiků, filosofů, knihovnic, sociologů, politologů či tolikrát již propíraných kulturních antropologů. Ano, jsou naprosto nezbytní k udržení elementární úrovně kultury a civilizace. Nikdy bych si nedovolil pány profesory těchto oborů nějak zesměšňovat, nebo zlehčovat jejich důležitost, ale i oni sami říkají, že masifikace vzdělávání v těchto oborech je zhoubná - tedy alespoň velká část z nich. Domnívám se, že zavedením přísných celostátních, jednotných a státem garantovaných a organizovaných testů, včetně testu maturitního, se problém nesouladu mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce do velké míry prostřednictvím státního zasahování, zmírní. A navíc se titulům vrátí jejich informační hodnota, což je jejich hlavní smysl. Bezbřehá demokracie a svoboda vede pouze k tomu, že se všichni perou o vše, ztrácí se nejen autoritativnost, ale také autority. Jsou zničeny davem, který nemá ani tušení, že spolu se svými intelektuálními elitami ničí i sám sebe. Tak velkou mírou abstrakce a schopností plánování neoplývá. Kamilko, davu zdar. A třikrát nazdar.
Post a Comment