Martin Rychlík: Volební tržiště: Co strany nabízejí českému školství

Všichni politici vždy deklarují, že školství a věda bude jejich prioritou. Jde hlavně o to, kdo to konečně prosadí a opravdu také dodrží.

Klesající výsledky českých žáků a studentů, jak se jevily z mezinárodních srovnání, mohou v budoucnu ohrozit prosperitu Česka, uvedla před pár lety společnost McKinsey, jež vystavila i drsnou účtenku. V roce 2050 bychom jen kvůli tomu tratili jedenáct procent HDP, odhadem asi 400 miliard korun. Loni pak vyšla studie ekonomů z CERGE-EI, kteří propočetli, že pouhý návrat (!) k úrovni vzdělání roku 2003 by zvedl roční HDP o 169 miliard. A kdyby prý měli Češi po základní škole znalosti jako Finové, byli bychom ročně „bohatší“ o 335 miliard, odkazovaly loni Hospodářské noviny na think-tank IDEA.

Je to tak, vzdělání je k nezaplacení. Tušíme to všichni, dokazují to odborníci a pár dnů se tím už ohánějí politické strany, jež zbrojí do parlamentních voleb. ČESKÁ POZICE prostudovala volební programy významných stran a na dodatečné otázky získala odpovědi od těchto subjektů: ČSSD, KSČM, TOP 09, ODS, ANO, KDU-ČSL, Zelení a Piráti (jejich kompletní odpovědi pro nejzodpovědnější voliče přikládáme v PDF).

Nejen z citovaných studií je zřejmé, že politické kroky v oblasti školství jsou pro budoucnost klíčové. Téměř všechny strany kladou (verbálně) důraz na ocenění těch, kteří o žáky pečují: učitelů (a ředitelů), což doporučovala i studie McKinsey. Nedostatečný respekt a ohodocení kantorů považuje většina stran za jeden z hlavních problémů školství. Tím dalším je podle ČSSD, KSČM či KDU-ČSL a Pirátů financování, které by mělo podle stranických slibů vzrůst nad nynějších 4,7 procenta HDP. ODS slibuje extra tři miliardy v prvních třech povolebních letech na podporu pedagogů.

Zlepšení pozice pro učitele?

Jednou z věcí, na nichž by mohla panovat mezi stranami širší shoda, je zavedení kariérního řádu učitelů. Ten by měl oceňovat a motivovat kantory k setrvání ve školách, nabídnout lidem vizi i garance, že dobří učitelé budou za práci dobře odměňováni. Pro kariérní řád (či lepší systémovou podporu kantorů) vysloveně jsou ČSSD, TOP 09, ODS nebo KDU-ČSL; SPOZ v programu slibuje, bez bližších podrobností, „bezodkladné navýšení platů učitelů“, ale není již známo z čeho zdroje brát a jak moc mzdy navýšit.

Jednou z věcí, na nichž by mohla mezi stranami panovat shoda, je kariérní řád pro učitele„Kariérní řád by měl být pevně napojen na systém odměňování. Resort přichází o řadu odborníků jen proto, že není schopen je zaplatit,“ říká sociální demokrat Marcel Chládek. Školství dle něho potřebuje dlouhodobou strategii, jakousi vzdělávací vizi České republiky, což je pravdou a také šířeji sdíleným tématem řady stran. Bývalý ministr Petr Fiala, jenž kandiduje za ODS, začal připravovat Strategii 2020, která má takový výhled nastavit – na tom se shodla řada odborníků i z nepolitických a neziskových organizací.

TOP 09 volá po koncepčnějších krocích, minimálně v horizontu 25 let; pro učitele má prý připraveny legislativní kroky, kterými chce zlepšit jejich postavení – kupříkladu díky vyšší podpoře pedagogických fakult a již zmíněnému kariérnímu řádu. ODS tvrdí, že bude prosazovat rovné šance pro všechny děti v republice (i díky změnám v systému financování regionálního školství, aby stát přispíval individuálně na každého žáka a podpořil i školy v malých obcích), zavede kariérní řád učitelů a dokončí „věčně rozdělanou“ reformu terciárního vzdělávání s profilací vysokých škol a stabilnějším financováním.

KDU-ČSL se chce zasadit hlavně o navýšení výdajů na vzdělávání (zejména v platech), chce zlepšit přípravu učitelů a jejich metodickou podporu a rovněž zlepšit zaměstnatelnost absolventů – mimo jiné posílit partnerství škol a podnikatelské sféry.

S přáním dlouhodobé vize...

Česká pirátská strana prosazuje okamžité navýšení rozpočtu pro školství – od roku 2014 navýšení podílu HDP z 4,5 na 6,1 procenta; doporučuje i racionálnější využití z peněz Evropské unie pro skutečný rozvoj vzdělávání, a ne lepení nejpalčivějších problémů škol či megalomanské unijní projekty. „Je nutné udržet vládu i ministra školství po celé funkční období a je třeba depolitizovat celý úřad, tedy odstranit exponenty jednotlivých stran, kteří chod ministerstva dosud de facto destruovali,“ říká Lenka Wagnerová z České pirátské strany, která poukazuje na absenci Národního programu vzdělávání, jenž byl přislíben téměř před deseti lety.

Trochu zpět míří KSČM, která je – stejně jako zemanovci – pro zavedení jednotných osnov na základních školách; ve svých tezích podporuje střední technické a učňovské školství. Totéž akcentuje i SPOZ, navíc plánuje posílit vlasteneckou a ekologickou výchovu.

Zásadní přání mají zelení. „Dlouhodobou vizi nelze nařídit ani odhlasovat, ale je třeba ze vzdělání udělat centrální politické téma, podobně jako se povedlo třeba ve Finsku nebo jak se o to snaží nevládní organizace jako třeba EDUin,“ míní Pavel Himl (Strana zelených, SZ), podle něhož mají školy předávat schopnost sebevzdělávání a další kvalifikace, přičemž se zeleným nelíbí předčasná selektivnost a zaměření systému na okamžitý výkon (soutěžení, testování).

Celý článek na webu ČESKÁ POZICE