Miroslav Bečev, BeCeData
SŠ. Na ZŠ nepřipadá v úvahu, tam se rodiče ohánějí bezplatností školství. Pracovní sešity se žákům nakupují až poté, kdy na první schůzce odsouhlasí rodiče jejich zaplacení. Pokud jediný odmítne, tak se hledá řešení. Jedním je pozpřeházet žáky ve třídách tak, aby vznikly třídy se sešity a jedna bez sešitů. Je to nepříjemné řešení, protože tím vznikne třída „sociálně vyloučených“. Stále hovořím o pracovním sešitu v ceně řádově 250,- Nedovedu si představit, jak přinutit rodiče koupit učební pomůcku za více jak desetinásobek.
Radovan Jansa, Gymnázium a SOŠ Nový Jičín
Tipuji na SŠ, kde většina žáků už má své netbooky nebo tablety.
Pavel Pešat, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technické univerzity v Liberci
Tam, kde jsou na to nejlépe připravení a kde chtějí. Já se snažím uplatnit BYOD pro kombinované studenty na VŠ. I zde jsou velké rozdíly - mám skupinu, kde mají svůj notebook všichni, jsou skupiny, kde ho mají 3 z 20. Ale trend je jasný. Ti, co se spoléhají na školní počítače pak skuhrají, že jim to doma funguje jinak apod., ale na to u zkoušky moc nedbám.
Bohumil Vošický, Terasoft
Na SŠ, protože je pro ně snazší získat peníze. I výzkumy prokazují, že tablety jsou dobrým motivačním prostředkem na 1. stupni ZŠ, kde přináší nejlepší výsledky, ale tam dostat peníze je nereálné.
Uvítáme i vaši odpověď, prosím, vyplňte formulář!
Přehled otázek a článků:
- Jak řešit nerovnost ve výuce, kdy bohatší rodiče žákům zakoupí dražší zařízení a sociálně slabší mít vlastní zařízení mít nebudou?
- Jak řešit kompatibilitu aplikací v různých operačních systémech (na trhu jsou tablety s iOS, Android, Win 8 a Win 8 RT)?
- Jak hodnotíte nutnost kvalitního připojení wi-fi i k Internetu? Je řešitelné bez vysokých nákladů? Jsou online aplikace skutečně tak náročné?
- Vidíte problém v licencování výukových aplikací a výukového obsahu (například využití školní licence na zařízení žáka)?
- Bude problémem riziko poškození nebo zcizení zařízení žáků?
- Bude problémem kapacita akumulátorů v tabletech a případné dobíjení?
- Máme dostatek kvalitních ICT metodiků pro postupné závádění konceptů 1:1 a BYOD?
- Kde se koncepty 1:1 a BYOD uplatní nejdříve, na 1. stupni, na 2. nebo na SŠ?
- Jaké výhody získá žák i učitel při tomto způsobu výuky vůči žákům+učitelům používajícím klasickou výuku, pokud to pomůcek budou nainvestovány srovnatelné peníze? Myslíme tím vycpaniny, herbáře, fyzikální, chemické laboratoře apod.
7 komentářů:
Opravdu si myslíte, že na SŠ je tablet to nejlepší? Zeptejte se středoškoláků. Každý s trochou rozumu mezi ušima vám odpoví, že je pro ně daleko lepší netbook nebo notebook.
A v čem je pro ně notebook nebo netbook lepší? Ve výdrži baterky? V hmotnosti? V pohodlnějším zápisu chemických či matematických vzorců? Jako učitel na SŠ sleduji právě trend přesunu k tabletům.
Na tabletu toho moc nenapíšete a když napíšete, tak nepohodlně. Můžete si k němu připojit samozřejmě ext. klávesnici, ale to už je pak lepší ten notebook.
Tablet je (dle mého soudu!) spíše vhodnější ke konzumaci/čtení e-knih.
Na tahání do školy je samozřejmě tablet lepší/pohodlnější - proto se jich asi objevuje více, na facebook je to taky dostatečné.
Jedním z hlavních přínosů mobilních dotykových tabletů (pokud to zúžíme především na ně) pro učení a vzdělávání žáků na první stupni ale není konzumace obsahu, ale možnost vytváření zkoumání, objevování, měření, komunikování, spolupracování, prezentování, vyjadřování, konstruování, remixování atp., tedy činnostní a konstruktivistický charakter aktivizující žáka!
Proto z pedagogického výzkumu vychází, že nejlepší výsledky jsou právě u nejmenších dětí.
Mám pocit, že většina informatiků zde na ČŠ si představuje tablety jako náhradu notebooků středoškoláků pro vedení zápisu z hodiny.
ON
Mám pocit, že neumíte číst, dotaz ve foru zněl na středoškoláky.
A k Vašemu " ale možnost vytváření zkoumání, objevování, měření, komunikování, spolupracování, prezentování, vyjadřování, konstruování, remixování " se nedá říct nic jiného, než propaganda.
Vracet do škol Vás vyzývat nemáme, to se Vám teoretikům nelíbí, tak nevím. Jinak bych Vás pochopitelně poslal něco naremixovat, vykonstruovat a změřit...
Kde se koncept 1:1 a BYOD uplatní dříve?
No přece tam, kde budou mít žáci své "device" dříve. :-)
A to je asi na střední škole mnohem častěji, nežli na škole základní, notabene prvním stupni. Většina rodičů (chválabohu) má dost rozumu na to, aby pořízení tabletu či notebooku své ratolesti odkládala na dobu pozdější. Nemluvě o tom, že to dost jde do peněz, každé 2 - 3 roky pořizovat svým dítkům nový stroj. (V případě jeho zničení, či poškození u menších dětí dokonce častěji.)
Sešit stojí kolem 10,- Kč. Kolik jich musíte ušetřit, aby se vám zaplatil jeden tablet?
A propos. Pokud diskutující řeší otázku notebook versus tablet, měli by říci, zda "tablet" je i noname zařízení v ceně do 2000,- Kč, anebo zda jde o smysluplné zařízení, jehož cena se blíží částce 10 000,- Kč
To je totiž dost rozdíl.
A nakonec. Použití tabletu na psaní poznámek je opravdu dost zbytečný přepych.
Potřebujeme především kvalitní, profesionálně připravený výukový obsah. A na ten školy nemají prostředky.
Až se v tomto segmentu oživí trh, pak lze naopak čekat, že výrobci se nejprve zaměří na tu oblast, kde bude mít větší šanci na prodej. Tedy přednostně všeobecné předměty na základních školách - český jazyk, matematika, cizí jazyky, následně biologie, fyzika, chemie, ...
Na prvním stupni pak budou více "efektní" a tedy prodejné. PR články, jak se děti na prvním stupni naučí mnohem více a zábavněji, doporučení "odborníků", atd. budou následovat.
Odborné předměty na středních školách zbydou až nakonec.
Uniká mi smysl otázky. Ale naprosto.
Okomentovat