Jan Podzimek: Jak se učí LOGO

Osobní zkušenost studenta UK Praha PedF s nasazením Imagine LOGO ve výuce informatiky v 6. třídě ZŠ.


V lednu 2013 jsem absolvoval pedagogickou praxi na jedné z pražských ZŠ. V průběhu této praxe jsem měl též možnost po dobu jednoho měsíce vyučovat informatiku v šesté třídě, která v té době probírala základy algoritmizace a programování ve výukovém prostředí Imagine LOGO. Měsíční výuka zahrnovala, vzhledem k nízké hodinové dotaci, pouze čtyři vyučovací hodiny. I přesto, že tato práce bude tedy popisovat vybrané momenty z pouhých 180 minut výuky, doufám, že bude alespoň pro některé čtenáře přínosem.

Výuka informatiky probíhala vždy ve specializované učebně a každý žák pracoval u samostatného počítače. V době, kdy jsem začínal, již byli žáci seznámeni s prostředím Imagine LOGO a ovládali základní příkazy pro pohyb s želvičkou. Oproti tomu mé osobní zkušenosti s tímto prostředím byly v té době nulové.

Výuka probíhala s využitím volně dostupných lekcí ZŠ Milady Horákové z Hradce Králové [1]. Jedná se o celkem deset lekcí vytvořených tamním vyučujícím Petrem Pavlem v rámci programu „EU peníze do škol“. V každé je shrnuto několik nových příkazů či postupů, pár cvičných úkolů a většinou také obtížnější bonusový úkol. Lekce jsou připraveny velmi kvalitně a mohu je jedině doporučit.
Tato měsíční zkušenost pro mne byla vcelku významná. Zjistil jsem, co dělá žákům největší potíže a na co je proto třeba se ve výuce zaměřit. Nemohu svoji zkušenost nijak zobecnit a tvrdit, že se týká libovolné třídy. Věřím však, že může být inspirací pro ostatní.

Příkaz repeat

První ze zádrhelů, se kterým jsem se setkal, je využití příkazu „repeat“. Žáci jej znali a chápali, k čemu jej použít, avšak nepoužívali jej. Jeden ze žáků mi na můj dotaz, proč nepoužil příkazu repeat odpověděl, že by to bylo zbytečně složité. A vlastně měl pravdu. V zadaném úkolu měl totiž příkaz repeat využít pro konstrukci čtverce a skutečně je snazší, než použít příkazu repeat, napsat sekvenci příkazů „fd 50 rt 90 fd 50 rt 90 fd 50 rt 90 fd 50“. Tento postup je známý, snadný a především vyzkoušený. Proč tedy přemýšlet o jeho nahrazení jinou sekvencí příkazů s využitím opakování: „repeat 4 [fd 50 rt 90]“? Zvláště vezmeme-li v úvahu, že poloha želvičky na konci opakovaného příkazu je odlišná (želva je otočena o 90°), syntaxe příkazu je obtížnější a obsahuje znaky, které se na klávesnici obtížněji píší. Obtížnější zápis je ještě patrnější, vezmeme-li v úvahu obvyklý nešvar IT pracovníků přepnout před psaním speciálního znaku na anglickou klávesnici namísto využití klávesové zkratky „ALT GR + F“ respektive „ALT GR + G“ z české klávesnice.

Jelikož tento problém se týkal většiny žáků ve třídě, jako vyučující jsem pochopitelně přemýšlel, jak žákům výhody a způsob použití příkazu vysvětlit jinak. Jako první mne napadlo použít příkazu repeat na místě, kde je nutné mnohonásobné opakování. Hodí se to například při konstrukci kružnice, která by bez použití příkazu repeat měla vskutku dlouhý zápis: „repeat 360 [ fd 1 rt 1 ]“, nicméně toto použití je stále poněkud nepraktické, zejména proto, že Imagine LOGO již disponuje příkazem pro vykreslení kružnice. Navíc můj postup je z geometrického hlediska špatně, neboť prezentuje kružnici jako soubor 360 krátkých úseček.

S využitím opakování a kružnice již lze vytvořit složitější obrazce, žákům stačilo ukázat jednoduchou květinku vtvořenou pomocí „repeat 36 [ circle 150 fd 25 rt 10 ]“ a již začali sami zjišťovat, jak květinu vylepšit či jak ji udělat jinak. Někteří dokonce zapojili i svoji dříve vytvořenou proceduru pro vytvoření čtverce. K úloze s květinou jsme se později ještě vrátili, když jsme probírali vlastnosti pera, tedy tloušťku čáry a barvy.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz