Česká škola: Scio: Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání z anglicky psaných zdrojů k datu 8. září 2013

Výzkumné oddělení společnosti Scio nabízí přehled zajímavých informací ze zahraničních zdrojů. Z témat vybíráme: hodnocení nejčastěji používaných metod, kterými se studenti učí, podle jejich efektivity, výchovu čtyřletých dětí ve školce, rostoucí světová poptávce po vzdělávacích hrách a simulacích.

Pilotní program EcoMOBILE, který vyvinuli odborníci z Fakulty pedagogiky Harvardské univerzity (Harvard University Graduate School of Education), je zaměřen na dva cíle: zjistit, jak technologie ovlivňují učení, a dále pomoci žákům propojit teoretické poznatky získané ve škole s reálným světem. Kurikulum programu EcoMOBILE zahrnuje přípravu ve třídě, během které se žáci seznámí s tím, co měřit při zjišťování kvality vody, naučí se používat mobilní telefony pro účely měření a zjišťování informací v terénu. Následuje výjezd do terénu, kdy žáci pomocí telefonů najdou místa pro měření, prostřednictvím telefonu dostanou návod k měření i průběžné výsledky a související informace např. ve formě videa nebo animace. Po návratu pak ve třídě zpracovávají data, vytvářejí grafy a diskutují o výsledcích. Technologie pomáhají žákům sledovat vývoj ekosystémů ve zkrácené době díky simulacím - se simulací přírodního prostředí pracuje i pět let starý projekt ze stejné dílny EcoMUVE, který však nenabízí propojení s konkrétními podmínkami v terénu. Oba programy jsou určeny žákům druhého stupně základních škol a tvůrci projektu EcoMOBILE jej chtějí zdokonalit tak, aby si ho každý učitel mohl přizpůsobit místním podmínkám. (1060)
Ve studii zveřejněné v časopise "Psychological Science in the Public Interest" autoři přinášejí výsledky hodnocení nejčastěji používaných metod, kterými se studenti učí, podle jejich efektivity. Do skupiny nejméně efektivních zařadili následující metody: 10. podtrhávání a zvýrazňování v učebnicích a textech, 9. opakované čtení, 8. shrnutí, 7. zapamatování si klíčových slov, 6. mentální vizualizace jako připomínka látky. Studie k těmto metodám říká, že některé z nich mohou pomoci některým studentům, ale jen při učení určité látce a celkově jsou málo efektivní. Do skupiny středně efektivních metod zařadili následující: 5. promyšlené doptávání s použitím otázky "proč", 4. vlastní vysvětlení látky studentem, 3. přeskakování - probírání různých typů látky nebo problémů v rámci učební aktivity. Jako nejefektivnější metody autoři studie označili: 2. zkušební testování v jakékoli podobě - kartičky, otázky v učebnici nebo testy na procvičení - ovšem aniž by výsledky byly zahrnuty do hodnocení, 1. rozložené procvičování - studium a opakování látky v průběhu několika relativně krátkých časových úseků. Učení se velkého objemu látky na poslední chvíli je sice lepší než se neučit vůbec, ale nepřináší solidně osvojené znalosti a dovednosti. (1061)
Profesionální zdatnost učitele je kategorie, kterou není lehké jednoznačně definovat, často jsou hodnoceny pouze dílčí aspekty učitelovy odbornosti a efektivity. Širší pohled na práci učitele přitom pomůže učiteli při hodnocení vlastní práce a postupů a pro posouzení, nakolik se mu daří co nejefektivnější zapojení žáků do výuky. Autor článku nabízí jednoduché schéma čtyř kompetencí, které představují základy profesionální kvality učitele: 1 řízení vztahů - patří sem správné nastavení vztahů se žáky, s kolegy učiteli i s rodiči, 2. výuka v rámci kurikula - tato část práce učitele bývá nejčastěji hodnocena, nemůže však být jediným kritériem pro hodnocení, efektivní výuka může probíhat pouze při součinnosti s dalšími kompetencemi, 3. výuka meta-dovedností - rozvíjení dovedností, které nejsou nutně uvedeny v kurikulu, ale jsou nezbytné pro žákovo učení, jako je kritické myšlení, dovednost spolupráce, stanovování cílů, organizace práce apod., 4. vedení žáků - učitel do určité míry zastupuje rodiče při sociální a emocionální výchově, patří sem i průběžné a souhrnné hodnocení i vytváření podmínek pro vlastní hodnocení žáka a vzájemné hodnocení žáků mezi sebou navzájem. Tyto kompetence jsou navzájem provázané a jako celek tvoří rámec pro hodnocení všestranné efektivity práce učitele. (1062)
Americká nezisková organizace Council for Aid to Education (Rada pro pomoc vzdělávání) vyvinula nový test pro měření způsobilosti absolventů bakalářského studia vysokých škol pro nástup do zaměstnání. Test s názvem Collegiate Learning Assessment Plus (CLA+) použije na konci tohoto školního roku pro své absolventy více než 200 amerických vysokých škol. Test bude měřit analytické schopnosti, dovednost řešení problémů, kritické myšlení, tvorbu psaných textů a kvantitativní uvažování. Studenti mohou výsledek testu zahrnout do svého životopisu a test by tak mohl nahradit přijímací zkoušky do magisterského studia. Test nabízí zaměstnavatelům srovnatelné výsledky u všech uchazečů bez ohledu na různé hodnocení z různých škol. (1063)
Pravidelná měsíční studie OECD "PISA in Focus" je tentokrát zaměřena na žáky s nejlepšími výsledky v testování PISA v jednotlivých zemích. Studie poukazuje na to, že zatímco v průměru v členských zemích OECD spadá 16,3 % žáků do skupiny nejlepších v jedné ze tří testovaných oblastí (matematika, čtenářská gramotnost, přírodovědná gramotnost), procento žáků, kteří vynikají ve všech třech testech, je mnohem menší. V jednotlivých zemích je rozložení vynikajících žáků podle gramotností různé, výrazné je větší zastoupení vynikajících žáků v matematice v Číně a dalších východoasijských zemích. Nejvyšší procento všestranně vynikajících žáků je podle výsledků PISA v Šanghaji (14,6 %) a Singapuru (12,3 %), naproti tomu v Chile, Mexiku a Turecku tvoří tito žáci méně než 1 % patnáctiletých. Za pozornost stojí i to, že země, které v hodnocení PISA dosahují obdobných výsledků, mají různé zastoupení všestranně vynikajících žáků (Singapur 12 %, Jižní Korea 7 %). (1064)
Studie výzkumníků z Vanderbiltovy univerzity se zaměřuje na výchovu čtyřletých dětí ve školce. V rámci studie bylo sledováno více než 800 dětí v 60 různých třídách v jihovýchodních státech USA. Studie přináší následující zjištění: existuje přímý vztah mezi tím, jaká je atmosféra ve třídě, a tím, jak se u dítěte vyvíjejí dovednosti sebeřízení, jako je soustředění, vytrvalost a snaha - pozitivní přístup ve třídě podporuje rozvoj těchto dovedností, což dále přispívá k pokrokům v učení základů čtení, psaní a počítání. Autoři ukazují, že učitelé by v rámci odborné přípravy měli být vedeni k tomu, aby i nesouhlas s jednáním dítěte uměli vyjádřit pozitivním způsobem. (1065)
Autorka knih a článků o vzdělávání A. Murphy Paul nabízí šest rad, jak motivovat žáky ve třídě: 1. správně nastavte obtížnost - žáci musejí vynaložit úsilí na zvládnutí úkolu, je na hranici jejich možností, 2. začněte otázkou, nikoli odpovědí - nepodávejte látku jako hotová fakta, ale jako úkol, který musí být vyřešen, 3. podpořte žáky, aby překonávali své dosavadní nejlepší výkony - např. při učení násobilky nebo vyjmenovaných slov, 4. propojte abstraktní učivo s reálnou situací - ukažte fungování teorie nebo poučky v reálném světě, 5. udělejte z učení společenskou záležitost - nechte žáky diskutovat ve skupinách, vysvětlit si problémy navzájem, 6. zabývejte se látkou do hloubky - zadejte každému žákovi ke studiu jeden detailní problém v rámci probírané látky, potom společně propojte nové poznatky s dosavadními. (1066)
Profesor S. Wheeler z Plymouthské univerzity se zabývá technologiemi ve vzdělávání, e-learningem a vyučováním online. Na svém blogu hovoří o trendu v současném vzdělávání, kdy se učící studenti a žáci stále více zapojují do vytváření vzdělávacího obsahu, např. v podobě blogů, videí, fotografií a nahrávek. Tento obsah může vznikat prostřednictvím mobilních zařízení a uvedený trend se projevuje nejen v terciárním vzdělávání, ale i na nižších stupních vzdělávání. Profesor Wheeler uvádí pět oblastí, ve kterých se projevují důsledky tohoto trendu: 1. proměňuje se tradiční role učitelů - učitelé nebudou nadbyteční, ale stanou se průvodci, rádci a mentory, nebudou učení řídit, ale spoluvytvářet a zprostředkovávat, 2. personalizace učení a učení vycházející z potřeb žáka a studenta - žáci a studenti přijímají větší odpovědnost za vlastní učení a ovlivňují obsah toho, co se budou učit, 3. osobní vzdělávací prostředí - učící se jedinci sdílejí obsah, který sami vytvoří, prostřednictvím sociálních sítí, což je motivuje k dalšímu rozvoji, 4. učící se obsah nejen vytvářejí, ale i hodnotí - to jim pomáhá v učení a zdokonalování vlastní práce, 5. posiluje se význam učení v kontextu - nejvíce se student či žák naučí v reálné situaci, v kontextu reálných vztahů a prostředí. Dnešní studenti a žáci již dnes využívají nejnovější technologie pro sdílení, komunikaci, přetváření a zpracování obsahu a tento trend by měly školy podporovat (S. Wheeler o digitální gramotnosti viz zde). (1067)
Analýza provedená společností Ambient Insight hovoří o rostoucí světové poptávce po vzdělávacích hrách a simulacích a odhaduje, že výnosy z prodeje vzdělávacích her vzrostou o 8 % mezi lety 2012 a 2017, pro simulace je tento odhad ještě vyšší - 23 % růstu v uvedeném období. Do tohoto výpočtu je zahrnut pouze software. Nejvíce vzdělávacích her a simulací budou v roce 2017 nakupovat zájemci z Číny, USA, Indie, Indonésie a Brazílie. Rozvoj trhu s vzdělávacími hrami a simulacemi je spojený s rozšiřováním sítě hlavních výrobců aplikací po celém světě. V rozvojových zemích pomáhá i to, že aplikace je možné zaplatit z účtu mobilního telefonu. (1068)
Učitelé z Kalifornské univerzity v Santa Cruz L. de Alfaro a M. Shavlovsky vyvinuli nástroj, který využívá k hodnocení studentských prací samotných studentů prostřednictvím crowdsourcingu. Nástroj se jmenuje CrowdGrader a funguje následovně: studenti zadají svůj domácí úkol do systému a ten pak práce bez uvedení jména rozdělí mezi studenty k hodnocení. Každý student dostane pět cizích úkolů. Studenti jsou motivováni k tomu, aby hodnotili poctivě a důkladně, protože část jejich výsledné známky (25 %) závisí na tom, jakou podají k hodnocení zpětnou vazbu pro autora práce. Výsledné hodnocení práce je spočítáno z pěti různých hodnocení a současně kvality podané zpětné vazby. Autoři nástroj testovali při hodnocení úkolů z hodin programování a ICT a porovnávali, jak tytéž práce hodnotili odborní asistenti a studenti pomocí crowdsourcingu. Výsledky byly velmi podobné, studenti získali k svým pracím více komentářů od kolegů studentů než od vyučujících. Hodnocení odborných asistentů však vykazovalo větší konsistenci a zaměření na potřebné detaily. S bouřlivým rozvojem online výuky v terciárním vzdělávání lze očekávat i další využívání crowdsourcingu.a1066 (1069)
Americká organizace College Measures uveřejnila zprávu, která na základě informací z pěti států USA (Arkansas, Colorado, Tennessee, Texas, Virginia) ukazuje rozdílné příležitosti pro absolventy vysokých škol i vyšších odborných škol při vstupu na trh práce. Přestože sledované státy se liší v zaměření a síle regionálního hospodářství, v uplatnění studentů a výši jejich výdělků lze určit čtyři zásadní zjištění: 1. některá osvědčení z odborných vyšších škol jsou užitečnější než bakalářský titul a absolvent bude vydělávat víc, platí to pro technické obory, 2. absolventi prestižních státních univerzit vydělávají více než absolventi menších regionálních škol, ale rozdíly v průměru nejsou propastné, 3. pro výši výdělku je důležitější obor studia než to, na jaké univerzitě student studuje - nejméně vydělávají absolventi humanitních a uměleckých oborů a nejvíce absolventi technických oborů, 4. absolventi přírodovědných oborů vydělávají mnohem méně než absolventi ostatních oborů označovaných souhrnně jako STEM (science, technology, engineering, mathematics). Studie dále analyzuje výši výdělků absolventů vyšších odborných škol, výdělky bakalářů a magistrů a výdělky absolventů oborů STEM oproti ostatním oborům. (1070)