Přečtěte si: Poučení ze tří ministrů školství

Kdo usedne do ministerského křesla po Daliboru Štysovi, se zatím nedá vzhledem k turbulentnímu vývoji na politické scéně ani odhadnout, ale je tu vysoká pravděpodobnost, že to bude dáma či pán z levicového trojlístku ČSSD, SPOZ, KSČM. Vzhledem k tomu, že ministr Petr Fiala de facto reprezentoval ODS a šlo o pravicovou vládu, nebylo by nic divného, kdyby se jeho levicový nástupce rozhodl pro zásadní změnu kurzu. Bylo by to zcela jistě to nejhorší, co by mohl udělat.


Z článku Tomáše Feřteka v Literárky.cz vybíráme:

Příklad posledních třech ministrů školství je pro jejich případné nástupce mimořádně instruktivní. Ministr Josef Dobeš byl chaotický extrovert, který kormidlem točil podle momentální nálady, a jeho respekt k tomu, co udělali ti před ním, byl mimořádně nízký. Koráb opustil úprkem, který nápadně připomínal kapitána Schettina z Costy Concordie, která pořád leží na boku u břehů Toskánska. České školství k tomu nemělo pod Dobešovým velením daleko.

Ministr Fiala vystupoval na kapitánský můstek spíš výjimečně a většinu práce během čtrnácti měsíců ve funkci odvedl v podpalubí. Jako přesvědčený konzervativec víc mlčel a poslouchal a pracoval nenápadně. Jeho oborem bylo zprostředkovat komunikaci a dohodu i mezi těmi, co si jinak nemohli po léta přijít na jméno. Měl z toho i politický prospěch. Jeho liberálně konzervativní koncept sklízel pochvalu i od lidí, kteří by si jinak o příslušné politické strany ani neopřeli kolo. Přinejmenším ukázal, že úspěšný politik nemusí být kašpárek, který je hlavně hodně vidět a slyšet.

Prozatímní nepolitický ministr Dalibor Štys prokázal v tomto směru také pozoruhodné odhodlání. Říkat v zemanovské vládě „uhlí a oceli“, že pokračuje v krocích Petra Fialy, vyžaduje zdravou míru neomalenosti. Pochvalu zaslouží i za personální politiku. Tým ministerstva školství nechal pracovat na tom, co bylo rozděláno, na některých místech uvnitř ministerstva ale provedl změny, na něž si jeho politický předchůdce vázaný dohodami netroufl.

Kdyby si z té trojice vzali příští ministři a ministryně poučení, bylo by to skvělé. Je jednoduché a zní: Držet kurz, vědět přesně, kam jedu a proč, chápat, že kormidlo není na hraní, mluvit s posádkou a nefrajeřit. U tak velkých korábů, jako je Costa Concordia a zdejší školství, to jinak hrozí ztroskotáním.