EDUin publikoval další příspěvek do diskuse o sčítání romských žáků na praktických školách. Pod názvem Sčítáním Romů ke konci diskriminace vyšel v pátečních (27. 9.) Lidových novinách krátký komentář od Filipa Rameše, ve kterém autor vysvětluje, proč potřebujeme znát přesná data o počtech romských dětí na praktických školách. Poukazuje také na faktický rozdíl ve financování běžných a praktických škol, který by společně s dalšími faktory podle jeho mínění mohl být za snahou Asociace speciálních pedagogů tomuto sčítání zabránit.
Z článku Filipa Rameše v EDUin.cz vybíráme:
Důležitou roli v boji o romské žáky hraje i financování těchto škol. Školy obecně jsou financovány z rozpočtu zřizovatele a především z rozpočtu ministerstva školství takzvaným normativem. Normativ je finanční částka, kterou škola dostane na každé dítě a kryje především mzdové náklady. Na dítě se speciálními vzdělávacími potřebami je určen příplatek dle typu postižení a integrace. V roce 2012 byl podle ministerstva školství průměrný měsíční příplatek pro dítě s lehkým mentálním postižením 19 752 korun pro praktickou školu a 9152 korun pro školu běžnou. Praktická škola tedy dostane dvojnásobek toho co běžná škola. Obsah učiva je přitom menší, nároky jsou nižší a třídy méně početné. Otázkou je, komu tento systém vyhovuje? Daňovému poplatníkovi jistě ne. Platí totiž více peněz za výchovu budoucí nezaměstnatelné mládeže.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
3 komentářů:
"V roce 2012 byl podle ministerstva školství průměrný měsíční příplatek pro dítě s lehkým mentálním postižením 19 752 korun pro praktickou školu a 9152 korun pro školu běžnou. Praktická škola tedy dostane dvojnásobek toho co běžná škola. Obsah učiva je přitom menší, nároky jsou nižší a třídy méně početné. Otázkou je, komu tento systém vyhovuje? Daňovému poplatníkovi jistě ne. Platí totiž více peněz za výchovu budoucí nezaměstnatelné mládeže. "
Aha - takže dítě, kterému se dostane podpory v základní škole praktické, protože je na něj čas, je třeba přesunout do školy základní, protože je to levnější.
Existuje nějaká studie o zaměstnavatelnosti dětí, kteří ukončí základní školu v nižším ročníku a namísto základního vzdělání dosáhnou jen základů vzdělání? To je právě část těch děti, o kterých se vede řeč.
průměrný měsíční příplatek pro dítě s lehkým mentálním postižením 19 752 korun pro praktickou školu a 9152 korun pro školu běžnou
To je to, oč tu běží, milí ochránci, zplnomocněnci, koordinátoři, inspektoři a inkluzivci. A o, s inkluzí spojené, slušné živobyti na projektech, školeních a seminářích. Tam se možná přelévají ty ušetřené penízky. A děti? Co je nám po nich, ve Štrasburku usoudili.
Tak, pane Krtku, o zaměstnatelnosti se dá přece hovořit až po dokončení všech stupňů vzdělání. Nebo dítě z praktické školy nesmí pokračovat třeba na gymnáziu?
Praktická škola tedy dostane dvojnásobek toho co běžná škola. Obsah učiva je přitom menší, nároky jsou nižší a třídy méně početné.
Možná by si mohl autor této třeskuté úvahy někde přečíst, jaký je rozdíl mezi prací pedagoga a prací speciálního pedagoga. Ale asi je to jako v tom starém vtípku: 'Já vím, že dcerka chytrosti nepobrala. Tak by mohla jít studovat aspoň na tu učitelku v pomocné škole.'
Ale také je to možná první krůček k tomu, jak se vypořádat s pozitivní diskriminací. To jest neposkytovat někomu nadstandardní podmínky jenom proto, že patří třeba k nějakému etniku. Notabene na úkor daňových poplatníků. Kam bychom to došli!
Okomentovat