Na příkladu hlavního města zjistíme, že letošním maturantům (jaro 2013) dělala větší problémy čeština než angličtina. Na výsledcích testu z matematiky se zase podepsala jeho „nepovinnost“, většina škol dosáhla slušných výsledků.
Z článku Data, Jana Cibulky a Marcela Šulka v iHNed.cz vybíráme:
V aplikaci si můžete prohlédnout, kolik kvalitních škol je v jednotlivých okresech. Po vybrání typu zkoušky (prostřední políčko) se zobrazí graf průměrných výsledků jednotlivých škol.
Jednoduše řečeno, čím větší sloupce v horní části grafu, tím více má daný okres úspěšnějších škol.
22 komentářů:
Hledáte kvalitní autoškolu?
Zkontrolujte si, u které autoškoly její absolventi častěji bourají!
Hledáte kvalitní vzdělání?
Pardon, ale komu že ta otázka patří?
A je to vskutku vzdělání? Což takhle klíčové kompetence nebo konkurenceschopnost? Jsme si jisti, jestli se za výbornými výsledky neskrývá třeba biflování a dril? Jen aby dětičky nakonec nebyly na "kvalitní" škole zklamány.
Nebo je to taková škola, kde se moc neučí, neustále se vytváří přiblblé nicneříkající projekty, žáci absolvují kdejakou soutěž a velmi často dělají křoví panu starostovi na různých akcích v době vyučování? Ignorant
Hlavně že se na všechny strany proklamovalo, že výsledky maturit nebudou užívány ke srovnávání škol - koneckoncl srovnávají nesrovnatelné...
Jen připomínám, že možnost porovnat úroveň kvality vzdělávání na jednotlivých školách porovnáváním výsledků maturitních zkoušek, byl jedním z původních argumentů pro zavedení jednotné, tedy státní maturity.
Něco jako že vedení války oživí ekonomiku a přinese obyvatelstvu blahobyt.
K objektivitě výsledků by přispělo, kdyby se k nim písemně vyjádřili ředitelé škol a zřizovatelé. Uvedli důvody, proč se v něčem nedařilo, a co s tím budou dělat do budoucna případně zda s tím lze něco dělat.
U nás hodnotí studenti své učitele a výuku - slovně i numericky. K výsledkům se vyjadřuje jak hodnocený učitel, tak jeho nadřízený a "vrchní šéf" - vyčistí se atmosféra, když se aspoň pojmenují důvody stavu, a lze se příště přesvědčit, zda došlo k nápravě.
U nás hodnotí studenti své učitele a výuku - slovně i numericky
Takový drobný revanš v krystalické podobě a konečně obousměrné srovnání výchozí pozice všech zůčastněných.
1. Hodnotí u vás učitelé také své nadřízené a organizaci provozu školy - slovně i numericky?
2. Jak zabráníte uzavření vzájemně výhodného paktu o neútočení mezi učitelem a jeho žáky?
Hele, co jsme si, to jsme si. Jsme lidi, ne? Hlavně klídek. Jak vy k my, tak my k vy.
...kdyby se k nim písemně vyjádřili ředitelé škol a zřizovatelé.
Nechci Vám brát optimismus, ale opravdu si myslíte, že to někdo bude číst?
Notabene v žebříčku na to nebude ani kolonka. Nanejvýš odkaz, který stejně (téměř) nikdo neodklikne.
Jinak je fajn, sledovat, jak se do školství dostávají postupy a techniky, které jsme v průmyslu zaváděli cca před dvaceti lety a některé z nich dokonce už stihli i opustit, jako překonané.
Třeba takové "hodnocení 360°", nebo "project management". Vysloveně už čekám, až začne někdo školit ředitele škol "balanced scorecard", anebo "5S".
Víc svobody (i ve vzdělávání) vyžaduje i víc kontroly. U nás se hodnocení dospělými studenty taky většině učitelstva nelíbí, ale jak chcete jinak zpětnou vazbu? Má student někde možnost říci, co se mu ve škole líbí, a co ne? Ano, je to subjektivní, nespravedlivé, zaujaté. Proto se k mladistvě nerozvážnému hodnocení přidává i názor druhé strany. Přičemž to taky chápu jako východisko z nouze, žádná bomba to celé není.
Hodnocení škol podle testů není vůbec super metoda, ale jinou asi nemáme, nebo ano? A že jí veřejnost věří dost málo, si lze přečíst v diskusích. Já si prostě pořád myslím, že v demokracii má být transparentnost, tedy i dosahované výsledky. Jen by se měly obrátit hlavně proti nedbalým studentům, než proti školám.
U nás se hodnocení dospělými studenty taky většině učitelstva nelíbí
Ale já se tomu třeba vůbec nebráním. Naopak. Jen by to hodnocení mělo být adresné, konkrétní, podložené. Práci žáka přece také nehodnotím podle toho, jestli mi "padl do oka".
Nakonec, klasifikaci v té dnešní podobě, ať už symbolovou nebo slovní, bych zrušil. Žáci zpětnou vazbu mají, každá jejich práce je rozebrána se zápory i klady.
Ale to je na delší diskusi.
U nás se hodnocení dospělými studenty taky většině učitelstva nelíbí, ale jak chcete jinak zpětnou vazbu?
Achich ouvej.
Dělník na stavbě bude hodnotit manažerské schopnosti mistra. A nebo nadřízený vstřícnost jednání učitele vůči žákovi. Nezávislá komise délku očního kontaktu.
Hodnocení 360° je samozřejmě možné použít i ve škole. Jenom jaksi musí každý hodnotit to, co schopen ohodnotit je.
Žák ani kolegové tady například nejsou od toho, aby hodnotili odbornou erudici pedagoga. Nadřízený těžko může sledovat, kolik svého osobního a volného času učitel věnuje žákovi nad rámec svých povinností. atd.
A "druhá strana" nemá toto principiálně subjektivní hodnocení "vyvažovat", ale doplňovat. Takové kruhové hodnocení pak má sloužit k osobnímu rozvoji a třeba i sebereflexi, nikoliv k určování výše prémií. To by bylo na dlouho. Zájemce odkazuji na příslušnou literaturu.
Žák má k tomu, co se mu ve škole nelíbí mít zcela jiné kanály a nikoliv hodnocení učitelů. Může snad tělocvikář za to, že je tělocvična v rekonstrukci a on musí s dětmi chodit ven i za špatného počasí? Může chemikář za to, že nejsou peníze na chemikálie a nikdo už nedělá pokusy, které byly přitom tak zajímavé?
Hodnocení škol podle testů není vůbec super metoda
Nejenže to není super. Je to totální kravina. Asi stejné efektivity, jako výše zmíněné hodnocení kvality autoškol.
"Transparentní" výsledky jsou výsledky studentů a nikoliv školy.
Poste.restante, já vím, že je to ožehavé téma a jsem poslední, kdo by šel proti poctivým učitelům, což jsem snad i já. Ale Vy jen dokazujete,jak něco nejde. Každou Vaši větu bych mohl otočit a nesouhlasit. - Dělník že nemůže hodnotit manažerské schopnosti mistra? Ale kdeže, hodnotí je a neustále, jen to nesmí nikde moc říkat nahlas.
Žák ani kolegové tady například nejsou od toho, aby hodnotili odbornou erudici pedagoga. - tohle snad nemyslíte vůbec vážně. Už druháček kritizuje paní učitelku, když píše na tabuli slova jako ryba s měkkým -i- a ani si toho po sobě nevšimne... Což teprve na sš, vš? Těch věcných omylů přenášejících, někdo ani neuzná za slušné se omluvit... přečtěte si skripta některých škol, hemží se nesmysly, studenti se tomu smějí, atd. O odbornosti některých ministrů rovněž nemluvě... (díky bohu za současné odborníky).
Nebudu vystupovat jako obhájce kontrol, těch ze strany některých šk. inspektorů už vůbec ne. Ale jen mě napadá případ, kdy by ředitelka vůbec nevěděla, že paní učitelka chodí pozdě do výuky a navíc opilá (měla samostatný kabinet), nebýt ankety ve škole. Že se ve dvou třídách tvrdě šikanuje a třídní to tutlá, atd. Vše mohu doložit.
Suma sumárum - nesouhlasím s povrchním hodnocením typu tohoto článku. Ale nechávat vše bez povšimnutí je také špatně. Přece i Vy často voláte po tom, aby se více šlo po kvalitě než kvantitě ve školství. Tak něco navrhněte, co bude mít smysl a na co přistoupí i novináři, aby mohli čenichat. V zájmu informovanosti.
My si asi nerozumíme. Každý si může říkat, (psát na webu), nebo pindat v hospodě, co chce.
Ale je obrovský průšvih, když chce někdo na základě hospodských pindů řídit firmu, nebo třeba ekonomiku státu.
Hodnocení 360° je vyzkoušený manažerský nástroj, který se právě používá tam, kde dost dobře nelze nasadit tvrdé metriky. Ale každý nástroj má také oblasti, kde použít lze a naopak, kde to není možné.
Rozumějte mi, k dělníkovi můžu přijít na konci směny, spočítat mu výrobky, zkontrolovat kvalitu a označit zmetky. Není pak o čem diskutovat, maximálně o tom, jestli za prostoje může někdo jiný, či on sám.
Tohle u architekta jde obtížně a u manažera střední úrovně vůbec. Jak objektivně zhodnotit délku času, kterou vedoucí pobočky věnoval řešení soukromého problému podřízené, nebo třeba motivaci prodejců? Přitom to může mít na efektivní fungování oddělení obrovský vliv. V komerčním prostředí pak je téměř vždy možné hodnotit výsledek prostřednictvím peněz - odělení prosperuje a přináší majitelům zisk, nebo naopak.
Tohle přesně ale ve školství dělat nelze. Jedním z hlavních příčin současného stavu školství je zaměřenost na finance a nikoliv kvalitu výuky.
Čili, když zpochybňuji Vámi zmiňované hodnocení učitele prostřednictvím žáků, chtěl jsem uvést příklady nesmyslného použití a vyprovokovat reakci, ve které napíšete Vy, anebo někdo jiný, jak by to naopak použít šlo. Což se zatím nestalo. Škoda.
Prostor v diskusi není dostatečný na obšírnější výklad. A popravdě, nemám zrovna tento týden zase tolik volného času k debatám. Ale jen stručně to zkusím.
Žák má hodnotit, jak se k němu učitel chová, zda je vstřícný, empatický, zda pomůže a vysvětlí, udělá si čas... Ale nemůže se vyjadřovat k odborné způsobilosti učitele. Jednak tomu prdlajs rozumí a druhak je to přímá cesta k zpochybňování učitelova postavení. Žák si může myslet, že učitel je neschopný idiot, často si to i myslí. Ale neměl by dostat příležitost napsat to do dotazníku, protože vůči takovému učiteli okamžitě ztrácí i zbytky respektu. To je skvělá cesta k rozklížení i fungujícího sboru. Protože nikdo nejsme dokonalý, že? A především by pak ředitel školy nikdy neměl na základě takového hodnocení učitele žákem sám učitele hodnotit, notabene finančně.
("Kluci "osolíme" matikářku za ty pětky, co rozdala na pololetí a aspoň dostane od řídi kartáč, baba.")
Prosím, bavím se o fungující škole a průměrném učiteli. Nemám po celou dobu na mysli třeba angličtinářku, která sama neumí pořádně anglicky, nebo Vámi vzpomínané problémy s alkoholem.
Mimochodem k zajištění takové zpětné vazby slouží zase jiné nástroje. Dotazníky, anonymní schránky důvěry, žákovské parlamenty, výchovný poradce, či školní psycholog, atd.
Od posouzení kvalifikovanosti je tady předseda předmětové komise, na malých školách ředitel sám.
K posouzení míry kolegiality jsou tady kolegové, ale nikoli ředitel, nebo žáci.
Chování vůči rodiči může posuzovat rodič, ale ne žák, ...
Prostě každý se má u jednotlivce vyjadřovat k tomu, co přísluší jeho postavení v systému, ale naopak se nesmí vyjadřovat k tomu, co nemůže vědět, anebo není schopen ze své pozice posoudit.
A manažer musí mít po celou dobu na paměti, že cílem je zlepšení jednotlivce. Posílení silných a omezení slabých stránek osobnosti. A nikoliv odstřelení "kusů", které se nevejdou do šablon, či vybočují z řady.
především by pak ředitel školy nikdy neměl na základě takového hodnocení učitele žákem sám učitele hodnotit, notabene finančně
CHA Cha cha... ch ch... vzlyk ch vzlyk bů bůůů... škyt vzlyk...
A možná tady někde je rozdíl mezi dosazeným řídícím pracovníkem a přirozeně ustaveným vedoucím týmu. První řídí z titulu funkce, druhý vede vlastním příkladem.
Hodnotit úroveň vzdělání na školách a porovnávat je na základě didaktických testů z matematiky nebo češtiny, které jinak než pitomými nelze při nejlepší snaze nazvat, je stejně relevantní jako hodnotit úroveň vzdělání na školách pomocí věštící baby nad flekem z ranního kafe v ředitelně.
Kdy už proboha někdo kompetentní řekne, že tyto didaktické testy a)jsou pro vysoké školy a firmy k ničemu b) o ověření vzdělání něříkají nic c) pro studenty jsou demotivační (nejlépe je je opsat a mít klid) d) jsou drahé a jediným vítězem je Cermat (má jistej džob).
Dobeš už se dávno poroučel,ale jeho pohrobek bůhvíproč žije...
Ach jo.
Prostě každý se má u jednotlivce vyjadřovat k tomu, co přísluší jeho postavení v systému, ale naopak se nesmí vyjadřovat k tomu, co nemůže vědět, anebo není schopen ze své pozice posoudit.
Ptejme se: má na základě uvedeného novinář právo se vyjadřovat ke kvalitě škol - na základě jakýchsi čísel - když o vzdělávání nemá tuchu?
Mám dojem, že snad na tuto otázku ani není třeba odpovídat.
Na druhé straně, student, je-li přímým účastníkem vzděl. procesu, by se k němu vyjadřovat měl mít možnost. Jeho názor je ale nutno brát jen jako postoj jedné strany, a ne jej absolutizovat. A právě tak nelze absolutizovat ani výsledky maturitních testů. Což nenápadně výše uvedený článek a jemu podobné dělají a zřejmě i nadále dělat budou.
Nejen testy a jejich výsledky jsou absolutizovány a stávají se měřítkem "kvality".
Podobného významu je dopřáváno i sociometrickým šetřením a různým psychologickým a sociologickým výzkumům, činěných většinou buďto na něčí účelovou zakázku, anebo jako součást nějaké diplomové práce adepta příslušných psychověd, zhusta bez odpovídajícího vzdělání v matematice či alespoň statistice.
To pak někdo vymyslí problém a k němu vytvoří dotazníky. Amatér učitel je rozdá rozdá žáčkům v páté třídě - amatér je zde myšleno jako člověk, který nebyl proškolen, jak zadávat dotazníková šetření a amatér výzkumník dotazníky vyhodnotí a zaplní jimi excelovskou tabulku.
Amatér novinář si pak vykousne pár bombasticky a provokativně znějících čísel a napíše článek obvykle zcela mimo kontext. Od toho okamžiku si mediální realita žije svým životem. Následně pak převezmou článek a citace z něj další média a nakonec jej začne citovat EDUin jako nezpochybnitelný a průzkumem doložený fakt. V tu chvíli je dílo dokonáno.
Z exkrementu byl upleten bič.
Jen bych slovo amatér nahradil slovem diletant, protože amatérem bývá míněn "neprofesionál, ochotník, znalec oboru nebo činnosti bez profesionální přípravy", kdežto diletantem je "neodborník, nedouk, prostě člověk nevzdělaný v oboru", viz slovník cizích slov. Takový drobný rozdíl.
Jinými slovy bere peníze za něco, o čem exkrement ví.
Máte pravdu, kolego Blaho. Jsem už dnes trochu unavený.
"Ptejme se: má na základě uvedeného novinář právo se vyjadřovat ke kvalitě škol - na základě jakýchsi čísel - když o vzdělávání nemá tuchu?
Mám dojem, že snad na tuto otázku ani není třeba odpovídat."
Prave, ze volove, kteri o vzdelavani nemaji ani tucha velni negativne ovlivnuji obraz vzdelavaciho procesu v mediich. Takze ja bych klidne ohledne vyjadrovani odpovedel, ze NE-MA.
poste.restante
"project management" je prekonana metoda? Ufff, od kdy?
Pokud je mi znamo, tak kvalitni project manager se "vyvazuje zlatem" a porad se to vyplati.
Prosim, kladu duraz na slovo kvalitni, tj. ten, ktery oboru rozumi, neda se "opit rohlikem" a nefunguje coby mailova centrala ci prezentator slajdu vycucanych z palce.
Zen
které jsme v průmyslu zaváděli cca před dvaceti lety a některé z nich dokonce už stihli i opustit, jako překonané.
Mimochodem, skutečný project management má jen velmi málo společného s "řízením školských projektů", anebo "projektů financovaných z EU". A s různými "projektovými dny" a dalšími pseudoprojekty, kterými se to ve školství jen hemží, nemá společného vůbec nic.
Skoro mám občas dojem, že když někdo vymyslí nějakou totální krávovinu, pak ji nazve "projekt" a hned se mu ji snadněji podaří prosadit.
Ono vůbec mám až příliš často pocit, že některé dobré metody a postupy jsou ve školství aplikovány naprosto nemožným a nepochopitelným způsobem.
Okomentovat