Lukáš Křečan: Stroje nás připraví o práci, radujme se

Stoje nás připraví o práci, někoho dříve, někoho později, ale jednou určitě. Můžete s tím nesouhlasit, můžete proti tomu protestovat, ale to je asi tak všechno, co s tím můžete dělat. Zbývá nám jedině se na to připravit a hlavně vymyslet, jak zorganizovat společnost, v které velká část lidí nepracuje.


Možná si říkáte, co to plácám za nesmysly. Stroje jsou tu s námi už pěkných pár set let a práce máme pořád dost. Možná i víc než bez nich. A já vám najednou tvrdím, že nás připraví o práci. Co je to za hloupost?

Proč dnes?

Připusťme na chvíli, že bych mohl mít pravdu. Představme si dokonce, že už ten trend začal. První logická otázka je, proč zrovna teď? Proč se se to nestalo už dávno, třeba s vynálezem parního stroje? Důvod je jednoduchý. Lidé mají v zásadě dvě hlavní věci, které můžou na pracovním trhu nabídnout - ruce a hlavu. Doposud se stroje uplatňovaly jen v oblastech, kde není moc potřeba hlava. Například v části zemědělství nebo těžkém průmyslu. Obory vyžadující alespoň částečné zapojení hlavy nebo koordinaci hlavy a rukou zůstávaly doménou lidí. To se teď ale mění. Počítače už jsou natolik výkonné a algoritmy natolik propracované, že začínají zasahovat do míst dříve vyhrazených pouze lidem. Počítače už dávno porazily nejlepšího člověka v šachu. IBM Watson nedávno porazil nejlepší lidi ve vědomostní soutěži založené na chápání přirozené řeči. Google vyhledávač a jeho schopnosti bereme jako samozřejmost. V kapse máte zařízení, které téměř umí rozpoznávat hlas a tvářit se že vám rozumí. Google má auto, které se řídí samo, mnohem bezpečněji než lidé. Existují algoritmy, které dokáží psát reportáže ze sportovních utkání. Rozpoznávání obrazu si začíná hledat cestičky do medicíny. To všechno jsou věci, které se ještě před pár lety choulily někde v laboratořích, na hony vzdálené praktickému využití.

I dnes jsou to spíš takové dětské krůčky, takové hračky. Ale jen na chvíli. Kolikrát výkonnější počítače než dnes bychom potřebovali, aby byly schopné přečíst pár knih a napsat článek jako je tento? Stokrát? Kolikrát výkonnější by počítače musely být, aby dokázaly diagnostikovat pacienty? Tisíckrát? Milionkrát? Pak stačí jen počkat. Uvědomme si, že výkon počítačů roste exponenciálně. Stokrát výkonnější budou asi za sedm let, tisíckrát za deset a milionkrát za dvacet. Potřebujete miliardové zrychlení? Stačí počkat třicet let. Přestaňte na chvíli číst a představte si to. K čemu by dnes byla potřeba miliarda počítačů, to za třicet let zvládne počítač jeden. Dovedete si představit miliardu počítačů?

To jsou navíc velmi opatrné odhady, podle některých i samotný exponenciální růst roste exponenciálně! A to se bavíme jen o hrubé síle počítačů, ignorujeme fakt, že zlepšování algoritmů tento proces ještě zrychlí. Takže co počítače nedokážou dnes, dokážou za rok. Co nedokážou za rok, dokážou za třicet let. Nejenže dokážou většinu toho, čím se dnes lidé živí, dokážou to levněji a lépe než lidé. Něco za rok, něco za deset a něco za třicet let, ale jednou určitě. Nepřijdou vám k smíchu diskuze o důchodové reformě, které tento fakt neberou vůbec v potaz?

Nic samozřejmě neroste do nebe a je možné, že narazíme na nějakou technickou bariéru, kvůli které se růst výkonu počítačů se zpomalí nebo dokonce zastaví. I kdyby se zastavil už zítra, tak to bude mít jen malý vliv. Už dnes je problém spíš v tom, že výpočetní výkon nedokážeme plně využít, než v tom, že bychom ho měli málo. Už s dnešním výkonem bychom dokázali spoustu úloh vyřešit, jenom na to ještě nebyl čas.

Dopady

A vidíte, i přesto, že stroje zatím neumíme naplno využít, tak nás už dnes připravují o práci. Už dnes firmy často raději použijí stroj, než aby zaměstnaly člověka. Zatímco o budoucnosti můžeme jenom spekulovat, současnost můžeme měřit. Takže pokud nás stroje připravují o práci, jak se to projevuje? V první řadě roste nezaměstnanost. No jo, za to ale může krize, až krize přejde, firmy začnou najímat a nezaměstnanost se vrátí do starých kolejí. Opravdu? Podívejte se na následující graf (zdroj):

Vidíme tam zisky, HDP, investice a zaměstnanost v USA od roku 1995. Firmy od poslední krize začínají utrácet, zisky jsou na historických maximech, ale zaměstnanost stagnuje. Proč? Jedno z možných vysvětlení je, že firmy místo lidí začaly používat stroje. Připouštím, že to není jednoznačné. Velký vliv má i přesun práce do Asie. Ale i tuto levnou pracovní sílu začínají vytěsňovat stroje. Foxconn, jeden z největších výrobců elektroniky, chce údajně nasadit v příštích pár letech milion robotů. Kolik myslíte, že jeden robot, neomylně pracující 24 hodin denně, nahradí lidí? Jednoho? Deset?

Dobře, nezaměstnanost na západě může mít i jiné důvody než stroje. Najdeme ještě nějaký příznak, kterým se nástup strojů projevuje? Zmysleme se nejprve, jaká pracovní místa jsou nejvíce ohrožena. Představme si spektrum pracovních příležitostí. Na jedné straně málo kvalifikované a na druhé straně vysoce kvalifikované práce. Kde by se nástup počítačů začal projevovat nejdřív? Pokud jste odpověděli, že u málo kvalifikovaných prací, tak je to špatná odpověď. Počítače začínají ujídat zprostředka. Když se nad tím zamyslíte, tak je to logické, je mnohem snazší nahradit bankovní úřednici nebo účetního než instalatéra nebo pečovatelku. Instalatér se pohybuje v neznámém terénu, potřebuje dobrou koordinaci mozku a rukou. Na druhé straně bankovní úřednice potřebuje systematický přístup, trpělivě analyzovat data a počítat. To všechno jsou věci, na které jsou počítače stavěné. Tím nechci říci, že nejde sestrojit robot, který by nahradil instalatéra. Zatím se to ale nevyplatí.

Teď si to spojme se zprávami o zániku střední třídy. O tom, že se rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými. Představte si zmiňovanou bankovní úřednici, když přijde o práci. Jinou podobnou práci už nenajde. V éře počítačů už se prostě nevyplatí na papírování zaměstnávat lidi. Kromě státní správy, která digitalizaci zatím úspěšně sabotuje, dělají nebo budou dělat podobnou práci stroje. Naše úřednice tedy může jít dělat méně kvalifikovanou práci, změnit obor nebo jít na pracovní úřad. O jedno středně dobře placené místo méně, o jednoho nezaměstnaného nebo málo placeného pracovníka více.

Nechci tu vzbudit dojem, že jde o boj lidí proti strojům. Skynet se zatím ještě neprobral. Jde tu o souboj lidí používající stroje proti ostatním lidem, ať už se stroji nebo bez. Konkurence na trhu vždy nutila firmy hledat nové cesty, jak dodávat zboží nebo služby levněji a kvalitněji. Stroje jim to umožňují, tak je používají. Ty firmy, které to nedovedou, skončí. Ty, které dokáží snížit náklady za pomocí počítačů nebo robotů, prosperují.

Donedávna se většina firem nemohla obejít bez velkého množství lidské práce. Příjmy se proto ve velké míře rozdělovaly mezi zaměstnance. To se mění. Firmy jako Google nebo Apple dokáží generovat zisk, aniž by se o něj museli dělit s velkým množstvím zaměstnanců. Zisk jde akcionářům a těm pár zaměstnancům. Místo tisíců lidí se středním příjmem tu máme pár miliardářů z řad akcionářů a pár desítek milionářů z řad zaměstnanců. To samo sebou přispívá k rozevírání nůžek.

Co s tím?

Doufám, že jsem vás už trochu přesvědčil, že nás stroje mohou připravit o práci. Zkusme se zamyslet co s tím. Co dělat, až o práci přijdou úředníci, účetní, pokladní v samoobsluhách, skladníci, řidiči aut a další? Co budeme dělat, až bude bez práce řekněme 30% práceschopné populace?

První možnost je, že se to nestane. Že sice stroje převezmou nudnou a nezajímavou práci, ale lidé si najdou něco jiného. Z pokladních v samoobsluze se stanou spisovatelky, z řidičů aut zahradní architekti a ze skladníku vědci. Bojím se, že je to nepravděpodobné. Změna přijde velmi rychle. Tak rychle, že se tomu nestihne přizpůsobit náš vzdělávací, daňový ani jiný systém. Co systém, nestihneme se tomu přizpůsobit ani my, lidé. Část populace z důvodu sociálních nebo jiných nemůže dělat kvalifikovanější práci. Představte si pokladní z vaší oblíbené samoobsluhy. Co půjde dělat, až to bude skutečně samo-obsluha a místo pokladní bude automat? Kdyby mohla dělat jinou práci, tak už ji dávno dělá. Myslíte si, že ji baví celý den pípat? Nebo snad že to dělá, protože tak dobře platí?

Druhá možnost je, že společnost zareaguje a začneme to řešit. Místo toho, abychom ve školách vychovávali tovární dělníky, začneme budoucí generace na život se stroji připravovat. Začneme vychovávat programátory, vědce, umělce, filozofy, začneme vychovávat kreativní a sebevědomou generaci. Abychom na to měli peníze, tak je vezmeme těm firmám, co na ně pracují roboti. To je zajímavé řešení, má ale několik problémů. První z nich je, že než se rozhoupeme, tak to bude pěkných pár let trvat a tu příležitost prošvihneme. Školy jsou teď nepochybně lepší než před dvaceti lety, jsme si ale jistí, že to stačí? Než se něco změní, pěkných pár let to zabere. Vzpomeňte si, za dalších dvacet let budou počítače nejméně milionkrát výkonnější!

Je tu ale ještě jeden větší problém. Je to jen krátkodobé řešení. I vysoce kvalifikované činnosti jednou dokáží počítače dělat lépe než většina z nás. Ano, pořád ještě zbude nějaká práce, v které budou lidé lepší nebo v kterých prostě stroje nebudeme chtít. Jsme ale všichni schopní dělat špičkové vědce, umělce, maséry, architekty nebo číšníky? Bojím se že ne.

Radujme se

Máme ještě jednu možnost. Nemusíme se na to dívat jako na problém, ale jako na příležitost. Vždyť je to skvělé. Poprvé v historii většina lidí nebude muset pracovat. Místo toho, aby dělali práci která je nebaví, budou moci dělat něco jiného. Ta pokladní v samoobsluze určitě sní o tom, že bude doma s dětmi, že bude moci cestovat nebo psát knihy. Třeba je to rozená spisovatelka. Proč už to nedělá teď? Proč marní svůj talent někde na pokladně a dělá práci, která je v podstatě zbytečná? Protože být profesionální spisovatel chce nějaký čas a odvahu. A přinejmenším ten čas nemá. Proč? Protože, musí vydělávat peníze. Proč? Hloupá otázka. Přeci proto aby měla kde bydlet a co jíst. A proč by za to měla platit? No přeci proto, aby ostatní lidé měli motivaci pracovat. Počkat. Neříkali jsme náhodou, že práce nebude potřeba? Moment, to by ale znamenalo, že peníze přestanou mít tu roli jakou mají teď. To by ale znamenalo ...

Doufám že vidíte kam to směřuje. Protože je tento článek už tak dost dlouhý a protože nechci být označen za utopického snílka tak toho tady nechám. Zkuste si důsledky domyslet sami. Zkuste si představit svět, kde velká část obyvatelstva nebude moci nebo nebude muset pracovat. Mě osobně vycházejí dvě možnosti. Jedna je taková, že lidé budou moci konečně dělat co je baví, co je naplňuje, co je činní šťastnými. Nebudou to dělat pro peníze, ale třeba jen pro dobrý pocit. Něco jako open source programátoři nebo wikipedisté. Jen ve větším. Zní to idylicky, ale jednoduché to také nebude. Víte vy, co byste chtěli dělat, kdybyste nemuseli chodit do práce? Vydržíte to dělat celý den?

Je tu také druhá možnost. Můžeme předstírat, že se nic neděje. Že až odezní krize, tak se všechno vrátí do starých kolejí. Nezaměstnanost vyřešíme investičními pobídkami nebo dokonce investicemi do technologií. V takovém případě skončíme s hromadou nezaměstnaných. Nebo hromadu lidí, kteří budou dělat zbytečnou práci jen pro práci. Kontrolory strojů, kontrolory kontrolorů, úředníky EU a podobně.

Je to na nás. Máme šanci si vybrat. Můžeme začít vymýšlet společnost, kdy lidé budou moci trávit svůj čas věcmi, které je naplňují. Nebo můžeme nedělat nic a směřovat k samovolnému rozpadu společnosti jak ji známe. Zatím směřujeme k té druhé variantě, měli bychom se zamyslet jak to změnit.

Zdroje:

Téměř žádná z myšlenek v tomto článku není moje. Pokud vás zajímají detaily tak doporučuji toto video o důsledcích exponenciálního růstu. Teprve díky němu jsem vstřebal co to znamená, když něco roste exponenciálně.

Nemůžu se tu nezmínit a Rayovi Kurtzweilovi, který se dopady růstu počítačů zabýval mezi prvními. Pěkné úvodní video je například tady.

Doporučuji také video o tom jak hrál IBM Watson Jeopardy (něco jako Riskuj). Je vidět, že je to technologie v plenkách, ale i tak roznesl lidi na celé čáře.

Pokud vás téma zaujalo, tak začněte knihou Robots Will Steal Your Job, but That's OK. Pokud máte radši video, tak tady je TED prezentace od jejího autora.

Další zajímavá kniha je Race Again the machine. I její autor mluvil na TEDu.

Licencováno pod CC-BY-NC-SA