Jiří Švehla: Bobřík informatiky

Základní informace o každoročně se opakující informatické soutěži žáků ZŠ i SŠ, termín jejíhož konání se blíží.


Okolo většiny z nás se již na základní škole prohnal Klokan skákající v matematické prérii, ale již pátým rokem staví svoji informatickou hráz u datového jezera Bobřík informatiky. Tato mezinárodní oborová soutěž byla založena v Lotyšsku v roce 2004 jako Bebras Contest. Od té doby se spektrum zemí a žáků, kteří řeší informatické otázky, každoročně rozšiřuje. V roce 2012 se zapojilo více jak půl milionu řešitelů hlavně z Německa (186 tis.), Francie (92 tis.), Slovenska (50 tis.) a České republiky (28 tis.). Kostra Bobra je v každé zemi stejná 5 věkových kategorií od 4. třídy ZŠ po maturitu.

Databáze soutěžních otázek se každoročně sbíhají z členských zemí na bobří konferenci a jednotlivé země si pak vytvářejí z těchto otázek vlastní testy. V posledním českém ročníku bylo celkem 67 otázek, z toho 12 původem českých, 13 slovenských, 6 otázek z Německa či Rakouska a zbylých pár od dalších drobnějších bobřích přispěvatelů. Toto fantastické sdílení informací pomáhá překonávat hranice národních pohledů na informatiku a přináší do soutěže velkou pestrobarevnost.

Otázky jsou členěny do tematických oblastí digitální gramotnost, algoritmizace, porozumění informacím a řešení problémů. V každé kategorii se ve třech stupních obtížnosti vybírá po pěti otázkách. Každý soutěžící začíná se startovním počtem 60 bodů, maximem je bodů 240 a úspěšným řešitelem je ten, který získá alespoň 150 bodů, tedy polovinu maximálního zisku. Správné odpovědi jsou odměněny u těžkých otázek 15 body, středních 12 body a lehkých 9 body. Za špatné odpovědi se body odečítají, prázdná odpověď znamená samozřejmě nulu.

Zajímavým studijním materiálem jsou výsledky této soutěže. Podívejme se na několik typických úloh kategorie Senior z posledního ročníku (2012).

Zdravotní záznamy

Zdravotní záznamy pacientů jsou citlivé údaje, které se nesmí zveřejňovat. Pro vědecké účely jsou používány anonymizované (levá tabulka). Z jiné tabulky (vpravo), ze seznamu obyvatel v matrice můžeme získat konkrétní údaje o všech obyvatelích města.


Vhodným propojením údajů z těchto tabulek můžeme u konkrétního obyvatele města zjistit, zda trpí nějakou chorobou.

Dokážeš zjistit, jakou nemocí trpěl některý z uvedených obyvatel? Napiš jeho KŘESTNÍ jméno.

Tato úloha je označena jako lehká. Je založena na kombinaci principů porovnání tabulek hodnot a jednoznačnosti záznamu. Přitom měla největší procento nesprávných odpovědí - cca 63%. Tento příklad ukazuje mezery v logickém myšlení u dětí, na které upozorňuje odborná veřejnost.

Třídění klád.

Na nádraží pracuje robotický jeřáb, který přerovnává klády pro nakládání na vlak. Na haldě A jsou naskládány různě dlouhé klády. Jeřáb je po jedné převáží a spouští na nakloněnou rampu B. Jeřáb umí klády vybírat podle různých pravidel. Podle kterého pravidla jeřáb nakládal dnes, jestliže na rampě vzniklo následující uspořádání klád?



Odpovědi:

• Pokud je to možné, vyber vždy druhou nejdelší kládu. Jinak vezmi kteroukoliv.
• Pokud je to možné, vyber vždy druhou nejkratší kládu. Jinak vezmi kteroukoliv.
• Vždy vezmi nejkratší kládu.
• Vždy vezmi nejdelší kládu.
• Žádná odpověď

Jak je vidět, řešitel má stanovit podmínku správného řazení dle velikosti. V této algoritmické úloze bylo více jak 70% správných odpovědí. Posledním příkladem bude otázka s největším "nepochopením" neboli největším podílem prázdných odpovědí (cca 35%).

Celý článek na spomocnik.rvp.cz