EDUin výzkum: Rodiče dali české škole dvě mínus. Proč?

Publikujeme první část sociologického šetření, které zkoumalo postoje rodičů v České republice k současné škole a způsobu vzdělávání.


Obecně prospěšná společnost EDUin si v závěru půlroční kampaně Česko mluví o vzdělávání nechala udělat ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd sociologické šetření, které se zabývalo postojem veřejnosti k různým aspektům vzdělávacího systému. Závěry výzkumu chce publikovat postupně v příštích třech týdnech. Souhrn názorů reprezentativního vzorku a jeho porovnání s názory odborné veřejnosti budou publikovány v rámci tiskové konference 19. září v 12.30 v aule ZŠ Vodičkova, Praha 1.

Celkově hodnotí veřejnost kvalitu našeho školství jako průměrnou. Polovina ho oznámkovala trojkou, třetina dvojkou. 10 % respondentů je ještě kritičtější (4 nebo 5). Ženy jsou v hodnocení mírnější. S vyšším vzděláním respondentů roste tendence k negativnímu hodnocení (4 nebo 5).

Kritici (10%) jako hlavní důvody svého postoje uvádějí zejména kvalitu (přístup a schopnosti učitelů, problém s autoritou). Dále vidí respondenti problémy v metodě učení a známkováním, v zastaralých osnovách, ale také v nižší motivaci a finančnímu ohodnocení učitelů. Vnímají ale také, že na situaci má podíl i nezájem dětí a rodičů o školu.

Více než polovina dotázaných si ale současně myslí, že dnešní školy jsou technicky dobře vybavené a rozvíjejí své žáky prostřednictvím předmětů a kroužků. Už mnohem méně si ale souhlasí s výroky, že stát aktivně pomáhá a usiluje zvyšovat kvalitu vzdělávání nebo že školství směřuje pozitivním směrem (souhlasí třetina, nesouhlasí 42 % dotázaných). Za špatné zhruba třetina vidí motivovaní žáků učit se a finanční ohodnocení učitelů.

Výroky dotazovaných na otázku: Úroveň vzdělání v českých ZŠ jste hodnotil/a poměrně negativně. V čem přesně si myslíte, že jsou hlavní problémy? Ukázky jsou neupravované.

• Myslím, že učitelé látku dětem nevysvětlí dostatečně srozumitelně. Neexistuje doučování pro slabší žáky.
• Ve snižování nároků na studenty, když 90% neuspěje tak se změní hodnocení tak, aby to co nejvíce lidí udělalo místo toho toho, aby se studenti a žáci donutili víc se snažit.
• Nepromyšlené (možná trochu zastaralé) osnovy, příliš velký objem učiva na úkor kvality poznatků.
• Nedostatečná kvalifikace pedagogů, nedostatečné proškolování a ˝dovzdělávání˝ starších pedagogů.
• „Průtokové˝ metody učení - děti se učí velké množství učení, které se musí ˝našprtat˝, ale absolutně neví okolnosti - nedokáží si informace spojit a po písemné práci či zkoušení většinu informací ihned zapomínají. Méně informací, více důležitých, které využijí.
• Hodnocení učitelů je špatné. Zásada čím starší, tím vyšší plat není dobrá. Stáří prostě nemůže být zásluha. Učitel bohužel nemá solidní páky na nezvladatelné žáky...
• Učitelé už nemají motivaci děti něco naučit. Odvykládají si svoji látku, nejčastěji z prezentace, kterou přečtou a ˝odbydou˝ si tak hodinu. Na druhou stranu se není co divit, protože dnešní děti jsou čím dál horší a naučit je něco je těžké.

Z dlouhodobého hlediska se názory veřejnosti na kvalitu vzdělávání u nás postupně zhoršují, ale ten posun není zatím nijak dramatický. Na pětibodové stupnici jde zhruba o propad o jeden stupeň od posledního podobného šetření před pěti lety. Radikálnější je veřejnost v pojmenování příčin nespokojenosti.

Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: „Hlavním důvodem pro sociologické šetření byla snaha ověřit reprezentativnost některých závěrů kampaně Česko mluví o vzdělávání. Té se z pochopitelných důvodů aktivně účastnila jen velmi malá část veřejnosti, proto jsme chtěli vědět, zda se názory tohoto vzorku podobají názorům reprezentativního vzorku populace. Zároveň jsme se rozhodli udělat podobné šetření i přímo mezi odbornou veřejností. Ptali jsme se na celkové hodnocení vzdělávacího systému, postoje k selekci a inkluzi a zajímalo nás, kde vidí lidé příčiny současného stavu. S kompletními závěry těchto šetření seznámíme odbornou veřejnost a novináře během pravidelného kulatého stolu a tiskové konference 19. září.“