Publikujeme první část sociologického šetření, které zkoumalo postoje rodičů v České republice k současné škole a způsobu vzdělávání.
Obecně prospěšná společnost EDUin si v závěru půlroční kampaně Česko mluví o vzdělávání nechala udělat ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd sociologické šetření, které se zabývalo postojem veřejnosti k různým aspektům vzdělávacího systému. Závěry výzkumu chce publikovat postupně v příštích třech týdnech. Souhrn názorů reprezentativního vzorku a jeho porovnání s názory odborné veřejnosti budou publikovány v rámci tiskové konference 19. září v 12.30 v aule ZŠ Vodičkova, Praha 1.
Celkově hodnotí veřejnost kvalitu našeho školství jako průměrnou. Polovina ho oznámkovala trojkou, třetina dvojkou. 10 % respondentů je ještě kritičtější (4 nebo 5). Ženy jsou v hodnocení mírnější. S vyšším vzděláním respondentů roste tendence k negativnímu hodnocení (4 nebo 5).
Kritici (10%) jako hlavní důvody svého postoje uvádějí zejména kvalitu (přístup a schopnosti učitelů, problém s autoritou). Dále vidí respondenti problémy v metodě učení a známkováním, v zastaralých osnovách, ale také v nižší motivaci a finančnímu ohodnocení učitelů. Vnímají ale také, že na situaci má podíl i nezájem dětí a rodičů o školu.
Více než polovina dotázaných si ale současně myslí, že dnešní školy jsou technicky dobře vybavené a rozvíjejí své žáky prostřednictvím předmětů a kroužků. Už mnohem méně si ale souhlasí s výroky, že stát aktivně pomáhá a usiluje zvyšovat kvalitu vzdělávání nebo že školství směřuje pozitivním směrem (souhlasí třetina, nesouhlasí 42 % dotázaných). Za špatné zhruba třetina vidí motivovaní žáků učit se a finanční ohodnocení učitelů.
Výroky dotazovaných na otázku: Úroveň vzdělání v českých ZŠ jste hodnotil/a poměrně negativně. V čem přesně si myslíte, že jsou hlavní problémy? Ukázky jsou neupravované.
- Myslím, že učitelé látku dětem nevysvětlí dostatečně srozumitelně. Neexistuje doučování pro slabší žáky.
- Ve snižování nároků na studenty, když 90% neuspěje tak se změní hodnocení tak, aby to co nejvíce lidí udělalo místo toho toho, aby se studenti a žáci donutili víc se snažit.
- Nepromyšlené (možná trochu zastaralé) osnovy, příliš velký objem učiva na úkor kvality poznatků.
- Nedostatečná kvalifikace pedagogů, nedostatečné proškolování a ˝dovzdělávání˝ starších pedagogů.
- „Průtokové˝ metody učení - děti se učí velké množství učení, které se musí ˝našprtat˝, ale absolutně neví okolnosti - nedokáží si informace spojit a po písemné práci či zkoušení většinu informací ihned zapomínají. Méně informací, více důležitých, které využijí.
- Hodnocení učitelů je špatné. Zásada čím starší, tím vyšší plat není dobrá. Stáří prostě nemůže být zásluha. Učitel bohužel nemá solidní páky na nezvladatelné žáky...
- Učitelé už nemají motivaci děti něco naučit. Odvykládají si svoji látku, nejčastěji z prezentace, kterou přečtou a ˝odbydou˝ si tak hodinu. Na druhou stranu se není co divit, protože dnešní děti jsou čím dál horší a naučit je něco je těžké.
Z dlouhodobého hlediska se názory veřejnosti na kvalitu vzdělávání u nás postupně zhoršují, ale ten posun není zatím nijak dramatický. Na pětibodové stupnici jde zhruba o propad o jeden stupeň od posledního podobného šetření před pěti lety. Radikálnější je veřejnost v pojmenování příčin nespokojenosti.
Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: „Hlavním důvodem pro sociologické šetření byla snaha ověřit reprezentativnost některých závěrů kampaně Česko mluví o vzdělávání. Té se z pochopitelných důvodů aktivně účastnila jen velmi malá část veřejnosti, proto jsme chtěli vědět, zda se názory tohoto vzorku podobají názorům reprezentativního vzorku populace. Zároveň jsme se rozhodli udělat podobné šetření i přímo mezi odbornou veřejností. Ptali jsme se na celkové hodnocení vzdělávacího systému, postoje k selekci a inkluzi a zajímalo nás, kde vidí lidé příčiny současného stavu. S kompletními závěry těchto šetření seznámíme odbornou veřejnost a novináře během pravidelného kulatého stolu a tiskové konference 19. září.“
19 komentářů:
Dávám eduinům 5. proč asi?
Stejně důležitá je jistě anketa, jak hodnotí učitelé rodiče svých žáků. Osobně dávám slabou tři, ale rozpětí je 1 plus - 5 minus.
Jak to vyšlo u Eduinů?
Jaký vzorek rodičů jste oslovili?
Vzhledem k tomu, že jsem se zúčastnil jako rodič, ale nebyl jsem osloven výzkumným dotazníkem, zřejmě proto, že jsem se k učitelům nevyjadřoval negativně, usuzuji jistě právem, že byli osloveni pro výzkum pouze rodiče, kteří učitele kritizovali.
Tomu se říká objektivita!
Náš klasifikační řád žádné plusy a mínusy nezná.
Krom toho očekávám spíše slovní hodnocení s uchopitelnou analýzou rozvoje kompetencí s přihlédnutím na možná znevýhodnění a dysfunkce. Rád bych tam našel také výsledek uplatňovaných motivačních nástrojů. A v neposlední řadě nezapomeňte, že jeden každý z nás máme nárok na zažití úspěchu.
Ostatně, co o rodičích praví neurologové? Především pak o rodičích neurotických dětí.
z článku: Myslím, že učitelé látku dětem nevysvětlí dostatečně srozumitelně.
Co to je: dostatečně srozumitelně?
Mám tomu rozumět tak, že každý žák musí i přes tvrdošíjný odpor a odmítání pochopit vše? Není to trochu zvrácené?
Co to je: dostatečně srozumitelně?
Příklad z běžné školní práce (1.ročník sš).
"Zadání:
1. Doma si v klidu na netu najděte jakoukoli informaci, o které si myslíte, že by mne jako učitele informatiky mohla obohatit.
2. Tuto informaci ve vhodné elektronické podobě podle svého uvážení pojmenujte svým příjmením a jako přílohu k e-mailu pošlete na moji školní emailovou adresu.
3. V průvodním dopise, se všemi formálními náležitostmi, jednou dvěma větami uveďte, proč si myslíte, že by mne ta informace měla obohatit a jaký vztah k ní máte vy sami.
Dotazy?"
"Já tomu nerozumím."
"Čemu konkrétně nerozumíš?"
"No, jako, co máme dělat?"
"Máte dělat to, co jsem právě promítl, že máte udělat."
"No, ale co, jako!"
"Nerozumím tvojí otázce. Čemu v zadání nerozumíš?"
"No, co jako máme dělat?" ...
Pane Blaho, geniální zadání! Mimochodem: to obohacení bylo míněno jakože nějak materiálně? Páč v tom případě by to byl docela užitečný námět k přemýšlení :-))))))) - pro žáky, jejich rodiče i pro učitele :-))))))))))))))
obohacení bylo míněno jakože nějak materiálně?
Téma nechávám zcela na žácích, jejich tvořivosti a vtipu. Za ta léta otázka mého materiálního obohacení zatím ještě nikoho nenapadla. Vždycky to bylo z oblasti odborné nebo duchovní.
Každý rok čekám, těším se...
Pojmenovávat přílohu příjmením, toť skutečně pokyn hodný rady nad zlato :)
Když se pak nad těmi přílohami zamýšlíme, uvítáme, jsou-li identifikovatelné. Příjmení se k tomuto účelu docela hodí.
Možná je to k neuvěření, ale někteří ajťáci mají problém z netu stažený soubor přejmenovat, a nemálo žáků střední školy se poměrně obtížně vyrovnává s plněním vícepoložkového seznamu požadavků a dodržením nějaké normy pak zejména. Víte?
Příloha označená příjmením...
Problém nastane, učíte-li dva a více předmětů.
Pardon, není mi zřejmá souvislost mezi systémem identifikace souborů a mým úvazkem. Přesto, každá studijní skupina má v daném školním roce svoji složku, každá aktivita svoji podsložku, pro případnou fitraci bývá v případě potřeby stanoven i jmenný prefix.
Pro případnou otázku, proč v tomto konkrétním případě nejsou přílohy otevírány přímo z poštovní schránky, uvádím, že v komentáři jsem pro jednoduchost neuvedl, že průvodní dopis má mít charakter osobního dopisu, a proto není určen k zveřejnění.
V každém případě se nám tu možná začíná rýsovat obsah požadavku "vysvětlit dostatečně srozumitelně".
A už nevotravujte a zeptejte se souseda. Nemám tu jenom vás.
No jo, nejsem ajťák, jen stará skoropenzistka. Studenti mi posílají písemné práce z šesti předmětů, v každém jsou lidi z různých ročníků, oborů, programů... Ale jo, jde to. Přejmenovat soubor jsem se naučila.
Pořád lepší pojmenovat to svým příjmením, než tématem práce, to máte recht. Já tam jen musím vyžadovat i zkratku předmětu. Jinak jsem v Dobřanech na to tata.
Já chtěl po učitelkách a učitelích gymnázia "pojmenovat tematický plán ve tvaru Trida-Predmet-Vyucujici, např 2A-CJ-Puskasova".
Třetina to nezvládla. Kupúodivu to byli ti, kteří jsou nejvíce nespokojeni se svým finančním ohodnocením.
Neměl jsem sílu zkoumat, jestli neumí pojmenovat soubor nebo kašlou na pokyny. Hledal jsem v zákoníku práce možnosti, jak jim dát výpověď - a nezbylo, než je pouze požádat o opravu a opětovné zaslání dokumentu...
jsou nejvíce nespokojeni se svým finančním ohodnocením
A jak to víte, pane řediteli?
nezbylo, než je pouze požádat o opravu a opětovné zaslání dokumentu
Bývaly doby, kdy žáci práci předělávali tak dlouho, dokud se nenaučili odvádět ji pořádně. Dnes by to mohl být důvod k výpovědi pro naplnění skutkové podstaty trestného činu týrání svěřené osoby dle paragrafu 25, tuším.
Pozor, pane řediteli. Jednou z kategorií psychoteroru na pracovišti je i zadávání nemyslných a nesplnitelných pracovních úkolů. V budoucnosti dohledné to může být dokonce i požadavek na zkompetentňování dětí a mládeže obecně.
No jo, chce to trénink, a nepolevit, a buzerovat, až se to poddá. S učiteli je někdy stejně těžké pořízení jako s některými žáky.
Dokud jsme na zš měli ve sborovně jeden PC na 14 lidí, a druhý byl jen v interaktivní učebně, to bylo o zdraví. A ředitel pořád chtěl něco spisovat, vyplňovat - možná si to vymýšlel, aby nás potrénoval. Teď je to o něčem jiném, jsme 2 na jeden PC.
No vidíte, a rodiče by chtěli něco jako školu snů.
"Hledal jsem v zákoníku práce možnosti, jak jim dát výpověď"
Ale tak pane řediteli, nejste žádný Bůh nebo nadčlověk. Naopak za Vaši "aroganci" jsou již dozajista hledány cesty ke zřizovateli, jak Vás odstranit. Boží mlýny melou totiž pomalu, ale jistě. Děláte si snad srandu, za takovou prkotinu dát výpověď? To je na tom české školství s vedoucími pracovníky již tak zle? Učitel má učit a jen učit. Posuzovat učitele jen takto? Bůh s námi a zlé pryč!
Pro pana ředitele: Jste v tom sám. Zatímco vy si lámete hlavu, jak se zbavit učitelů, na obci dávno ví, jak se zbavit vás.
No stejně si myslím, že jste pouhý troll :)
Okomentovat