Na čtvrteční tiskové konferenci představí EDUin kompletní výsledky šetření, které zkoumalo postoje veřejnosti a odborníků k současné podobě školy.
Třetí část průzkumu realizovaného EDUin, o.p.s. ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd se zabývala postojem veřejnosti k začleňování dětí s handicapem do běžných škol. V tomto směru mírně převažují ti, kteří by s takovým postupem souhlasili. I tak se dá ale konstatovat, že zhruba čtyřicet procent oslovených má k takovému postupu výhrady, byť integrace je nejen v evropských zemích už zavedený, respektovaný a úspěšný trend.
Kromě obecné tendence podporovat rozdělení dětí do oddělených vzdělávacích proudů podle míry talentu a postižení je pravděpodobným důvodem tohoto postoje opět nedůvěra v to, že by nespecializované školy poskytly dětem dostatečný servis a bezpečné prostředí. Proto se selekcí souhlasí i mnozí rodiče dětí s handicapem.
Toto tvrzení vyvozujeme ze spontánních odpovědí na otevřené otázky týkající se výhod a nevýhod školy, do níž chodí i děti s nějakým postižením.
Důvody PRO začlenění handicapovaných do běžných škol. Spontánní odpovědi, neupraveno:
- měli by se začlenit mezi zdravé děti, aby se děti naučili s tělesně handikepovanými žít v jedné společnosti
- Aby se i postižení cítili jako ˝lidi˝ a ne odstrčený
- děti mohou být v širším kolektivu a může to být prospěšné zejména pro mentálně postižené, myslím, že ˝zdravé˝ děti můžou mít dobrý vliv i na jejich mentalitu a ˝zdravé˝ děti se naučí žít s ˝jinými˝ nemocnými dětmi a neberou je jako méněcenné
- Určitě nemůže do běžné školy dítě s mentálním handicapem, ale proč vylučovat třeba dítě s handicapem pohybovým? Mluvím z vlastní zkušenosti. Moje mentálně postižená dcera navštěvovala speciální školu. Všichni, kteří se o tyto děti ve škole starají, mají můj obdiv a hlubokou úctu. Školu ale navštěvovaly i děti, které by mohly absolvovat běžnou školu. Jen by ale musela být vůle v některých školách tyto děti zařadit.
- děti potřebují individuální přístup, který v běžné třídě nemohou dostat... Když budou mít individuální přístup, budou schopny se naučit mnohem více než ve třídě, kde individ. přístup nebudou mít. Rozhodně jsem proti!
- Možná by to bylo v určitém ohledu prospěšné, ale tyto děti by se nikdy nemohly plně zapojit do života třídy.
- Málo, ktera skola je shopna poskytnou kvalitativni zazemi pro deti s temito spcifickymi pozadavky.
- Samozdřejmě se musíme dívat na míru postižení, jestliže je schopen navštěvovat klasickou ZŠ nevidím v tom problém, ale jestli má kupříkladu problémy s učením co se týče rychlosti učení myslím, že by pro něj byl mnohem lepší individuální přístup.
- U tělesně postižených dětí nemám problém, ty mohou samozřejmě navštěvovat cokoliv. Mentálně postižené dítě však bude na gymnáziu dělat co? Nebude stíhat a jen učinit za dost tomu, že ho začleňujeme, je neskutečná blbost.
- děti mají různé druhy postižení a každé vyžaduje něco jiného...
10 komentářů:
Věta "Veřejnost je rozdělena na polovinu" opravdu vyjadřuje inteligenční náboj autora v plné nahotě. Umím si představit rozdělení na dvě poloviny, ale rozdělení na polovinu je asi stejná blbost jako rozdělení na tři poloviny. Holt EDUin...
Samozřejmě, že ano. Pokud jim to ale vyhovuje a pokud nepotřebují péči, kterou stát v běžné škole zabezpečit neumí nebo se mu nechce.
Spíš bych otevřel diskusi, jestli mají děti chodit do školy, pokud se JIM nechce.
Nevzrušujte se, prosím. Podle jazykové úrovně soudím, že článek psal žák 6. - 7. třídy ZŠ, aby nás zase pošťouchl.
Samozdřejmě souhlasím s komentářem z 13:46.
Demokracie, svoboda rozhodování = každý nechť si zvolí, co mu víc vyhovuje. A stát by měl zajistit nabídku, tedy možnost volby. patříme přece mezi civilizované země, ne?
každý nechť si zvolí, co mu víc vyhovuje. A stát by měl zajistit nabídku...
Zní to pěkně. V supermarketu nebo restauraci - prosím, vyberte si, co je libo, vše vám naservírujeme. Jenže vzdělávací systém by měl být snad něco trochu jiného, ačkoli to právě nyní tak nevypadá. Kdo si nač prstíčkem ukáže, to může dostat, dokonce s akční slevou ne-li zadara. Je to tak správně? To těžko.
Samozřejmě, že volný trh ve vzdělávání nefunguje. A je velmi jednoduché určit proč. Protože volný trh funguje jako Pareto optimální alokátor pouze v případě, že na něm dochází k dobrovolné směně, jehož jedinou (vyčišťující) proměnnou, je cena. Jsem za danou cenu ochoten koupit a někdo jiný prodat, dojde ke směně. Ve vzdělávání to ale nefunguje, protože nabytí vzdělání není řízeno pouze cenou, nýbrž také vlastnostmi poptávajícího a nabízejícího. Tento základní argument bohužel většina liberálních ekonomů nechápe, protože je tak "pokročilou" mikroekonomii, resp. teorii her nikdy nikdo neučil. Znají jen ty základní poučky úvodních kurzů do ekonomie, ale detailní podmínky pro jejich platnost už se jim vykouřily z hlav. Navíc, kdo z dnešních vrcholných politiků je ekonom, že?
Pavel Doležel
Samořejmě, že vždy záleží na charakteru hendikepu.
Dítě s pohybovými problémy může samozřejmě chodit do běžné školy, pokud je tato škola vybavena bezbariérovým přístupem.
Dítě se zrakovým, či sluchovým hendikepem zvládne totéž, pokud bude vybaveno příslušnými kompenzačními pomůckami a stejně tak i jeho vyučující budou mít dostatek zdrojů k tomu, aby mu mohli připravit materiály odpovídající jeho specifickým potřebám.
V případě mentálního hendikepu zaleží na jeho charakteru a míře postižení. Někdy pomůže individuální přístup a uzpůsobení tempa výuky, někdy je třeba osobní asistent a někdy je nejlepším řešením umístění do speciálně vybavené školy či zařízení. Individuální přístup je ale nerealizovatelný ve třídách o třiceti žácích a asistenty musí někdo zaplatit.
Pokud "hendikep" spočívá v tom, že dítě je diagnostikovaný sociopat, pak musí být naopak před jeho působením zbytek dětského kolektivu uchráněn. A to jaksi bez speciálních ústavů a zařízení nelze.
Ať dělám, co dělám, pořád mi z toho vychází méně dětí ve třídě a více peněz do školství.
Bez tohoto předpokladu se o nějaké integraci nemá cenu vůbec bavit.
se o nějaké integraci nemá cenu vůbec bavit
Pro mnohé lidi ovšem má, pane poste.restante. Co jen různých projektů se dá zpatlat na toto téma. Toho propagačního materálu a pohoštění co padne a penízků se přesype. A v pracovní době místo smysluplné práce. Co jen inspekrorů a dalších aktivistů školní správy krouží po republice v rouše konzultantově.
Na jedné takové akci jsem se nedopatřením ocitl. Tedy lépe, ona začala probíhat na místě, kde jsem byl z úplně jiného důvodu. Snůška tlachů, co k tomu říci jiného.
Všimněme si, jak se neustále volá po změně. A tak se mění věci fungující s perspektivou velké jistoty, že až se vynaloží dost peněz k uspokojení potřeb organizátorů změn, vše se zase začne s nemenší slávou vracet do původního stavu. Pokud ovšem přiživování se je výhodné jen pro jednu stranu, říká se tomu parazitování, tuším.
Mám kolegové obavy, že jde o úplně něco jiného. Někoho vyhodíte dveřmi a on se vám vrátí oknem. Jistá skupina má na mysli co nejrychlejší včleňování škol praktických,... do běžného proudu vzdělávání. Tyto pokusy "zatím" neprošly. Nebavím se zde o dětech s pohybovým, sluchovým, zrakovým postižením. Bavím se zde o skupině dětí s IQ okolo 70 a níže. Ty skutečně potřebují asistenty, menší kolektiv, ...To jim běžná ZŠ opravdu nemůže poskytnout. Ignorant
Okomentovat