K sepsání těchto řádků mě přimělo několik věcí - nejprve diskuse pod mou úvahou Má se zřizovatel základky zajímat o výsledky v testování? na České škole a také na stejném serveru probíhají seriál, obsahující odpovědi celostátních politiků mimo jiné na otázku Jaký je váš názor na úlohu zřizovatele škol v regionálním školství? Jaké změny byste prosazoval ve vztahu zřizovatel-škola-rodiče?
Základní školy - jiný pán, jiný zájem
Ukazuje se, že zvláště u základek jsou poměrně nesourodé představy o optimálním zřizovateli. Takže představy o kvalitní základce se liší podle toho, kdo se cítí jejím vlastníkem. Stát prostřednictvím České školní inspekce sleduje jiné kvalitativní ukazatele než kraj, který poskytuje prostředky na mzdy a na "vzdělávací neinvestiční výdaje" (tzv. ONIVy). Kraj pak má jiné kvalitativní ukazatele než zřizovatel, který zajišťuje především provoz. A nezapomeňme na rodiče, kteří nezřídka vystupují v roli spolumajitele (chcete-li akcionáře) školy.
První snahou systémově uchopit tento "kvalitativní guláš" bylo uzákonění školských rad. Ty měly dopomoci k hledání konsensu mezi rodičem, zřizovatelem a státem. Bohužel však nemálo školských rad nenaplnilo duch zákona - buď jejich činnost byla formální nebo se čas od času staly nástrojem moci určité zájmové skupiny.
Dalším pokusem pak bylo nové uchopení role ředitele. Novela zákona a s tím související vyhlášky a metodické výklady si kladly za cíl, aby ředitelská funkce se co nejvíce přiblížila manažerské pozici. A schopný manažer mimo jiné dokáže vyvažovat různé zájmy zainteresovaných stran, což je jedním z předpokladů úspěšnosti organizace a tím pádem i její kvality. Tudíž výběr kvalitního ředitele je předpokladem pro nalezení vyvážené kvality školy.
Je tedy kvalitní ředitel v zájmu zřizovatele?
Ano - tam, kde si zřizovatel uvědomuje, že ředitel musí zajišťovat uspokojivou kvalitu i pro jiné zainteresované strany. Pokud však zřizovatel upřednostní své zájmy, pak nemá problém prosadit do pozice "svého člověka". Přitom mu to zákon usnadňuje i tím, že u drtivé většiny základek o obsazení této pozice rozhoduje rada obce, tedy momentální "top management".
Berme však v potaz, že funkční období ředitele školy nezřídka přesahuje mandát zvolené rady. Dalo by se tedy očekávat, že přístup k výběru bude zodpovědný a transparentní. Přitom jim k tomu mají dopomoci právní normy. Ty mimo jiného hovoří o konkurzní komisi, jejím složení a postupu při průběhu konkurzního řízení. Především vyhláška MŠMT o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích ve svém §5 odst.2 jasně hovoří o kritériích, která musí členové komise především brát na zřetel. A jelikož §6 hovoří o zápisu ze zasedání komise, pak by při troše dobré vůle může být doložitelné, jak členové hlasují a případně jakou váhu hlavním kritériím kladou. Tím by se vyhnuli podezření z podujatosti ne-li klientelismu.
Potřebuje naše školství změnu?
Zleva i zprava zní, že ano. Zároveň je patrné, že regionální školství musí počítat i se zásahy do oblasti ekonomicko-manažerské. Mají-li se dotknout i role a zájmů zřizovatele, pak po zkušenostech zvažme, kdo by oním zřizovatelem měl být. A ruku v ruce s tím řešme kvalifikovaný a co nejobjektivnější výběr ředitelů základek.
Poučme se od těch zřizovatelů, kteří mohou nejen zápisem doložit transparentnost a objektivitu výběru - sestavením konkurzní komise počínaje a obhajitelným rozhodnutím rady konče. Naopak pranýřujme ty případy, které poukazují na "soukromé zájmy vyvolených".
Na pořadu dne nejsou jen volby parlamentní, ale za rok i ty komunální.
Převzato z autorova blogu Davidův sloupek
Poučme se od těch zřizovatelů, kteří mohou nejen zápisem doložit transparentnost a objektivitu výběru - sestavením konkurzní komise počínaje a obhajitelným rozhodnutím rady konče. Naopak pranýřujme ty případy, které poukazují na "soukromé zájmy vyvolených".
Na pořadu dne nejsou jen volby parlamentní, ale za rok i ty komunální.
Převzato z autorova blogu Davidův sloupek
13 komentářů:
hovoří o konkurzní komisi
Měl jsem původně dojem, že komise ve výběrovém řízení posuzuje, jestli uchazeč vyhovuje požadavkům. Pokud požadavkům vyhovuje vícero kandidátů, stanoví komise pořadí podle vyhovovatelnosti.
Ředitele jmenuje zřizovatel, tuším že na základě hlasování v zastupitelstvu, nejspíš o nějakém návrhu. Nebo tak nějak.
Kdo zastává v komisi jaký postoj, není zase až tak důležité. Spíš by se měl běžně zpřístupnit koncept rozvoje školy, s nímž uchazeč do výběrového řízení rukuje. A časem pak posoudit, jestli se mu jej daří naplnit, nebo jestli to bylo jen takové zbožné přání na komisi zapůsobit dostatečně způsobile. Takové ty módní kydy o kompetencích, standardech, konkurenceschopnosti, inkluzi a tak, víte?
Jinak jsem bytostně přesvědčen, že zřizovatele, myslím tím jeho úřednický aparát, ze všeho nejvíc zajímá, jestli má se školou nějakou práci navíc nebo ne.
Zní to hrozně, ale nepamatuji za poslední roky (15 let) ředitele, který by neměl politické krytí nebo nebyl členem vítězné strany v obci. Konkurzy? Každý přece ví, že nejdřive se najde příslušný spřízněný kandidát a teprve potom probíhá konkurz. Sám jsem byl svědkem toho, jak rada města ve středně velkém moravském městě vybrala kandidáta až z třetí pozice. Zřejmě byli členové konkurzní komise špatně instruováni nebo tam zavládl charakter? Jsem v tomto skeptický, protože nejde o kvalitu. Spřízněný ředitel, který splynul s místními podnikatelskými elitami (stavebnictví, elektronika,..) přece musí někde tyto služby poptávat. Už vidím, jak rekonstrukci školy v Havířově provádí stavební firma z Přerova. Šance je asi taková jako ve Sportce. A tak my si tady žijeme na tom našem českomoravském dvorečku. Ignorant
Samozřejmě že je vítěz konkurzu předem znám. Mně, nevítězi, to člen komise v celkem dobrosrdečném pohovoru vlastně přiznal (nevyvrátil). Ovšem ukazuje se, že volba tak moc skvělá nebyla a měla posloužit úzkým zájmům kohosi.
Kdo je "vítěz" konkurzu, není rozhodující. Rozhodující je, kdo je jmenován do funkce. Viz třeba příspěvek ze života pana Ignoranta.
Někdy je "zázemí" tak zřejmé, že je jediný uchazeč, protože ostatní možní zájemci už dopředu vyhodnotí konkurzní přípravy jako zrátu času. Jejich chyba.
Tím zázemím myslím kvalitu doposud odvedené práce, samozřejmě.
Aha, tak nám - čtyřem uchazečům - žádné pořadí nesdělili. Dozvěděli jsme se až to, kdo získal funkci, proto mluvím o "vítězi".
Pořadí se asi ze zákona stanovuje, ale nejsem si jist, jestli se ze zákona i sděluje. Nějak zvlášť se o to nezajímám, zázemí nemaje.
Pokud se pořadí sděluje, a vám sděleno nebylo, pak aspoň víte, před jakou bandou jste do budoucna víceméně ochráněn. Buď bandou moulů, že to nevědí, nebo hajzlíků, že to vědí.
Hmmm ... tak zatím si vzácně notujeme, že zkušenosti z konkurzů jsou v zásadě negativní. A vtipu také moc nehýříme - asi vážné téma ;-).
Dovolím si dvě upřesnění:
1. Ano, konkurzní komise zřizovateli doporučuje. Ale o jmenování nerozhoduje zastupitelstvo, ale rada města - tedy omezený počet "vyvolených" (podotýkám, že píšu s malým v).
2. Sdělení pořadí uchazečů za jejich přítomnosti je dáno vyhláškou MŠMT citovanou v článku - konkrétně §5, odst.6.
... a ještě jeden komentář:
Provázanost s komunální politikou nepovažuji v zásadě za handicap - alespoň do té doby, dokud zřizovatelem bude obec. Nicméně o to důsledněji by se měly respektovat ta ustanovení právních norem, která ukládají povinnost brát v potaz i jiné kompetence (promiňte pane Blaho ;-) ) uchazečů. Stane-li se ale "souznění" uchazeče s místními "vyvolenými" kritériem s vahou mezi 80-100%, pak se základky dostávají na roveň lokálních příspěvkových organizací typu místní kino, informační středisko apod. Při veškerém respektu k těmto organizacím základní školy do této kategorie rozhodně nepatří.
asi vážné téma
Ve-le-vážné.
Obyvatelstvo je na takové úrovni, jaké máme školství.
Školství máme takové, jaké jsou školy.
Školy jsou takové, jací jsou jejich ředitelé.
Ředitelé jsou takoví, jaké tam jmenovali zřizovatelé.
Zřizovatelé jsou takoví, jaké lidi zvolili.
Lidi jsou tak pitomí, jak mizerné je školství...
Kde jen ten karusel rozetnout.
Tnout je třeba v nejužším místě. Jinak se nadřeme, zvláště pokud to pižleme tupým nožem ;-).
Já ho vidím mezi čtvrtým a pátým řádkem.
Takové řešení se nabízí, to je zjevné. Nevím ovšem, co by mělo přimět voliče, aby se uchazečů o starostování nebo hejtmanování ptali na takovou podružnost, jako je budoucí výběr ředitelů škol. V dnešní době pak obzvláště. A tak by šlo postupně ztratit iluze o každém článku tohoto řetězu.
Řekl bych, že ten začarovaný kruh může rozetnout jen vyšší a velmi, velmi osvícená moc. A jak to tak sleduju, bude muset být z úplně jiného světa.
Dovolím si poopravit titulek: zřizovatel stojí o kvalitního borce v disciplíně rektální alpinismus. Jak jinak vysvětlit odvolání oblíbené a respektované ředitelky a po "konkurzu" dosazení naprosto excelentního exempláře z výše popsaného oboru? Stalo se v Kralupech n/V.
Pane kolego Blaho,
začarovaný kruh odčaruje jen čaroděj. A jelikož čarodějové neexistují, neexistují ani začarované kruhy.
Chápu samozřejmě, že na úrovni slibů a zázračných řešení máme místní šamany, krajské čaroděje, státní vezíry i euro-globální guru.
Pokud však opustíme spirituální svět, pak kvalitu na místní úrovni mají zajišťovat místní. Pokud to tak být nemá, pak přesuňme zřizovatelskou roli o úroveň výše. To však vyžaduje konsensus na státní úrovni - a těm je tento problém ukradený. Jinak by neuvolnili takový polotovar jako funkční období ředitelů na 6 let. Ukazuje se totiž, že duch myšlenky byl nezřídka přebit "materiálními zájmy vyvolených".
Nechat právo vybírat a jmenovat ředitele školy na komunální úrovni je přibližně stejně smysluplné, jako výkon státní správy v oblastech ochrany přírody či stavebního dozoru. Prostě to nemůže smysluplně fungovat. Tedy může, ale musejí se potkat rozumní, zodpovědní a vzdělaní lidé. O to, bohužel, nebývá tak často.
Okomentovat