Anketa České školy: jak politici chtějí změnit školství? 3.

Na otázky odpovídá Ondřej Liška, předseda Strany zelených, ministr školství od prosince 2007 do května 2009.


Co je podle vás kritériem kvality vzdělávání? Jaký je váš názor na plošné testování v 5. a 9. ročníku?

Kvalita vzdělávání se dá obtížně měřit. Mohla by to být chuť (zájem) se dále vzdělávat. Vedle dobré orientace ve světě a úspěchu v profesním životě je smyslem vzdělávání - byť to zní obecně - vychovávat zvídavé, tvůrčí a kritické občany. Jinými slovy – myslící lidi, kteří se nebudou bát experimentovat, hledat nová řešení a budou se umět přizpůsobit rychle se měnícím společenským podmínkám. Takové vzdělávání, založené na konstrukci vlastního poznání, podněcující učení, hledání informací a seberozvoj, se samozřejmě těžko sevře do různých mezinárodních i domácích testů a srovnání.

Strana zelených je hluboce přesvědčena, že jakékoliv testování znalostí a dovedností žáků má být využíváno výhradně pro podporu růstu kvality jako průběžná zpětná vazba především pro žáky, učitele a školy, nikoliv jako pouhá kontrola nebo dokonce jako sankční nástroj. Jsme proti takovému plošnému povinnému testování, při němž nebude jasné, kdo bude s daty disponovat, jak budou chráněna, a především k jakému účelu a s jakými důsledky pro jednotlivce, školy a vzdělávací systém se budou využívat. Nesouhlasíme ani s víceúčelovým využitím takto získaných údajů.

Naopak hodnocení vedené náležitým záměrem (tedy zvyšovat kvalitu, nikoliv kontrolovat a trestat) musí být prováděno na všech úrovních – od žáka přes učitele po školu. Učitelé musejí dostávat patřičné informace a podporu, aby dokázali všechny děti vzdělávat kvalitně a efektivně a aby i oni sami uměli hodnotit práci a výkon dětí, a to především s cílem zlepšovat samotnou jejich schopnost i chuť učit se.

Co považujete za největší slabinu českého vzdělávacího systému? Jak byste tuto slabinu řešil?

Předčasnou selektivnost a tomu přizpůsobené školské instituce různých úrovní, od elitních po školy pro ty, "co zbydou", a s tím související skutečnost, že výsledky vzdělávání jsou stále ještě ve velké míře ovlivňovány faktory, které samy děti nemohou ovlivnit (např. vzdělání a sociální status rodičů).

"Zelených" řešení je několik – cílená podpora dětem, které to potřebují, již od předškolního vzdělávání, resp. ještě před zápisem do ZŠ. Co nejdelší společné vzdělávání, které podporuje sociální soudržnost, ale zároveň je motivující. Dále je třeba vytvořit takové podmínky, aby v jedné třídě mohly postupovat děti rozdílnou rychlostí a způsoby, tedy zkvalitnit a zatraktivnit základní školy tak, aby rodiče neviděli jedinou cestu ke vzdělanostnímu a profesnímu úspěchu svých dětí ve víceletých gymnáziích - takové základní školy v ČR již jsou a dobrou inspirací pro práci s heterogenní skupinou dětí jsou některé naše vynikající málotřídky. Děti tam musejí být samostatnější, těžiště práce neleží na učiteli, ale na nich samotných. Konečně je to odmítnutí zpoplatnění jakéhokoliv stupně vzdělávání včetně vysokoškolského.

Z uvedeného je zjevné, že klíčem k vyřešení těchto slabin je na prvním místě v posílení profesní podpory učitelů, a to zvláště zavedením kariérního řádu a podstatným navýšení jejich platů učitelů. Jen kvalitní učitelé s dobrými podmínkami pro práci mohou plnit takto náročný úkol, jakým je vzdělávání v moderní společnosti.

Jaký je váš názor na úlohu zřizovatele škol v regionálním školství? Jaké změny byste prosazoval ve vztahu zřizovatel-škola-rodiče?

Z otázky vypadl ještě jeden důležitý aktér - stát. Odpovědnost za materiální zabezpečení a vůbec existenci škol zejm. ve venkovských oblastech nelze přenášet pouze na zřizovatele, tedy obce a kraje. Jejich pravomoci nejsou vyváženy podporou umožňující jim tyto pravomoci vykonávat kvalitně, Školská síť by neměla podléhat ani momentálním většinám v krajských zastupitelstvech, což se týká hlavně poměru všeobecného a odborného středoškolského vzdělání. Zde je nutná širší a dlouhodobější shoda na celostátní úrovni, kraje většinou svou školskou politiku nemají a reagují pouze na aktuální demografický vývoj. Strana zelených obecně podporuje školy otevřené nejen rodičům, ale i veřejnosti, neziskovým organizacím a obcím (tzv. komunitní školy). Chtěli bychom (nejen střední) školy přeměnit v centra občanského a odborného vzdělávání, úzce spolupracující s různými lokálními zaměstnavateli, ale zároveň se silnou všeobecnou složkou.

Odpovědi v anketě:

Miloš Vystrčil, ODS
Ondřej Liška, SZ
Marcel Chládek, ČSSD
Jiří Zlatuška, ANO 2011
Tým Hnutí Úsvit
Marta Semelová, KSČM
Eduard Zeman, SPOZ
Anna Putnová, TOP09
Petr Fiala, ODS
Michaela Šojdrová, KDU-ČSL