Anketa České školy: jak politici chtějí změnit školství? 7.

Za SPOZ odpověděl Eduard Zeman, ministr školství v letech 1998-2002.

Co je podle vás kritériem kvality vzdělávání? Jaký je váš názor na plošné testování v 5. a 9. ročníku?

Pokud nebudeme brát vzdělávání pouze v užším slova smyslu (získávání faktografických poznatků a užitečných dovedností), ale jako soubor formativních vlivů směřujících k rozvinutí plnohodnotné osobnosti, schopné aktivní adaptace, pak zásadním kritériem kvality je úspěšnost naplňování klasických pěti "lisabonských vět":

1. Učit se žít sám se sebou.
2. Učit se žít s ostatními.
3. Učit se, jak se učit.
4. Učit se nacházet své místo ve světě.
5. Učit se pracovat s informacemi.

Tím je dána i odpověď na druhou část otázky - žádné plošné testování nedokáže zhodnotit osobnost. Může zjistit osvojené vědomosti a ( do určité míry) dovednosti, tedy to, co je obsahem vzdělávání v onom užším slova smyslu. Pak je ale plošné testování zbytečně nákladná záležitost (pro korekce systému stačí dobře zvolený statistický vzorek). Háček je v tom, že plošné testování má význam pro komerční porovnávání škol (tedy pro neoliberální posun od státní politiky vzdělávání k "zákaznickému" pojetí).

Co považujete za největší slabinu českého vzdělávacího systému? Jak byste tuto slabinu řešil?

Český vzdělávací systém má tři hlavní slabiny:

1. Byl historicky postaven na principu potřeby určité kvalifikace (s rozvojem osobnosti se příliš nepočítalo). Tuto podstatu žádné reformy až doposud nezměnily.
2. Po roce 1990 nebyl systém reformován, ale spíše destabilizován. Zčásti amatérskými "revolucionáři", zčásti neoliberalistickými snahami o komercializaci.
3. V současnosti je systém podfinancovaný a zároveň plýtvavý, bez jasného směřování. Příslušný resort je (bez ohledu na proklamace politických stran) pouze okrajovou "trafikou" pro koaliční partnery.

Základem řešení musí být opravdová priorita vzdělávání. Ta se musí promítnout rozpočtově (dosáhnout oněch tak dlouho omílaných 3 % podílu na HDP) i odborně. Pak je možné zpracovat vzdělávací politiku postavenou na zmíněných celoevropských zásadách.

Jaký je váš názor na úlohu zřizovatele škol v regionálním školství? Jaké změny byste prosazoval ve vztahu zřizovatel-škola-rodiče?

Zřizovatel má v regionálním školství výhodu znalosti lokálních potřeb, svým rozhledem však tuto úroveň těžko přesáhne. Slabinou jsou i odlišnosti v zdrojových možnostech. Vztah zřizovatel - škola - rodiče musí fungovat jako klasický zpětnovazebný vztah mezi svéprávnými subjekty. Dominantní by měla být státní vzdělávací politika, bez které nejde o systém, ale o mnoho částečně kooperujících lokálních systémů.


Z programu SPOZ vybíráme bod o školství:

Nejdůležitější celospolečenskou investicí je investice do vzdělání. Přesto od roku 1989 došlo ve školství k mnoha reformám, které se negativně odrazily na znalostech žáků a mladé generace. V řadě případů napomohlo zavádění reformních kroků více ministerským úředníkům k obohacení a nevedlo ku prospěchu školského systému. Proto požadujeme, aby o jednotlivých krocích Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy rozhodovali odborníci, čemuž musí odpovídat i personální složení včetně osoby ministra školství.

Kvalitní vzdělávací soustava pro rozvoj lidských zdrojů vyžaduje novou koncepci od předškolní výchovy až po vysoké školy, celoživotní vzdělávání a rekvalifikace. Proto budeme prosazovat, aby státní dotace školám byly poskytovány nikoli na základě počtu studentů či absolventů, ale na základě uplatnění absolventů těchto škol na trhu práce. Zasadíme se o přijetí jednotných osnov pro příslušné typy škol, aby nedocházelo k dalšímu snižování úrovně výuky. Za důležité pokládáme posílení vlastenecké výchovy a výchovy k evropské sounáležitosti. Pokles znalosti národních dějin a malé pochopení pro naši kulturu i evropské tradice výrazně snižuje identifikaci dětí a mládeže s naší zemí. Součástí výchovy moderního kulturního člověka musí být i výchova k lidským právům, k míru a k ekologickému myšlení.

S ohledem na nutnost předškolní výchovy nedovolíme další rozprodávání objektů mateřských škol pro komerční využití a zasadíme se o rozvoj a dostupnost těchto škol. Systém alternativní výuky žáků základních škol bude využíván pouze s ohledem na její prvotní poslání jako alternativa speciální pedagogiky a nebude začleněn do standardního systému vzdělávání.

Připravíme program podpory projektů k oživení učňovského školství. Cílem je mimo jiné zvýšit atraktivitu řemesel prohloubením vztahu dětí k řemeslům, a to i v rámci tzv. polytechnické výchovy na základních školách. Bude kladen důraz na profesní orientaci s ohledem na geografickou polohu a potřebu v regionech. Místo učebních oborů s maturitou zavedeme mistrovskou zkouškou. Maturita nemůže být pouhým prestižním symbolem, učňovské školství musí získat novou prestiž.

Státní maturita na středních školách bude jedním ze standardů vzdělání v závislosti na specializaci škol. Státní maturity budou součástí nového systému hodnocení úrovně a účinnosti výchovy a vzdělávání ve všech státních institucích České republiky. Bude proveden finanční audit a vyvození personální odpovědnosti za průtahy a neúměrné náklady projektu státních maturit.

Úroveň vzdělávání řady soukromých, ale i některých státních vysokých škol považujeme za alarmující a degradující vysokoškolské vzdělání. Pro obnovu kvality a prestiže vysokoškolského vzdělání provedeme okamžitou nápravu systému udělování akreditací soukromým vysokým školám. Budeme prohlubovat propojení vysokoškolské výuky se státními i komerčními podniky pro potřeby vzdělávání i modernizace výuky. Postavíme se proti rušení přijímacího řízení a především proti zavádění školného na vysokých školách. Navrhneme systém penalizačních poplatků u málo úspěšných studentů včetně opakování zkoušek, ročníku, nebo prodlužování doby studia.

Pro důstojné postavení pedagogů připravíme bezodkladné navýšení platů učitelů a pracovníků škol. Normativně vymezíme vztah pedagog – žák či student. Zajistíme odbornější kontroly kvality výuky.

Zdroj: SPOZ.cz

Odpovědi v anketě:

Miloš Vystrčil, ODS
Ondřej Liška, SZ
Marcel Chládek, ČSSD
Jiří Zlatuška, ANO 2011
Tým Hnutí Úsvit
Marta Semelová, KSČM
Eduard Zeman, SPOZ
Anna Putnová, TOP09
Petr Fiala, ODS
Michaela Šojdrová, KDU-ČSL