Ve školním roce 2013/2014 bude dokončena příprava jednotné závěrečné zkoušky pro učně

Příprava nových závěrečných zkoušek pro žáky oborů vzdělání s výučním listem je v závěrečné fázi. Během školního roku 2013/2014 budou připravena jednotná zadání pro všechny obory s výučním listem včetně těch, kde se vzdělávají převážně žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Nová závěrečná zkouška stále není povinná, ale kolem 80 procent škol se k ní přidává dobrovolně. Žáci 3. ročníků učebních oborů by se proto měli připravit na to, že ji s velkou pravděpodobností budou na konci školního roku skládat.

„Zkvalitnit přípravu na budoucí povolání i v této vzdělávací oblasti považuje MŠMT za jeden z důležitých úkolů v nadcházejících letech,“ říká první náměstek ministra školství Jindřich Fryč. Projekt Nová závěrečná zkouška 2, který se reformou zkoušek v těchto oborech vzdělání zabývá, zadalo MŠMT Národnímu ústavu pro vzdělávání a je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

Nová závěrečná zkouška je v řadě škol náročnější, než tomu bylo v době, kdy si zkoušky připravovaly samy. Obsah zkoušek ovlivňují zástupci podniků, a proto se větší důraz klade na reálnou praxi v oboru. Další novinkou je, že žáci při ústní zkoušce odpovídají nejen na otázky ze svého oboru, ale navíc i na otázky ze světa práce. „Aby při zkoušce uspěli, musí tedy také vědět, jak se hledá zaměstnání a co mají dělat, když se jim to nebude dařit, jaké organizace jim mohou pomoci,“ upřesňuje hlavní manažerka projektu Nová závěrečná zkouška 2 Dana Kočková z Národního ústavu pro vzdělávání. Další úplně nový prvek představují samostatné odborné práce, které se zatím píší ve 12 oborech. Žáci v nich musí ukázat, že jsou schopni najít pro zadané téma samostatné řešení a to pak obhájit před komisí, v některých oborech dokonce v cizím jazyce.

Výsledky žáků ukazují, že je pro ně nejtěžší písemná zkouška (průměr známek je 2,9, 11% žáků získalo známku 1 a 6% neuspělo). Poněkud lépe si vědí rady při ústní zkoušce (průměr 2,51, 23% žáků získalo jedničku a 2% neuspěla) a nejlépe si vedou u praktické zkoušky (průměr 2,36, 25% žáků získalo 1 a pouze 2% žáků neuspěla).

Protože závěrečné zkoušky budou v příštích letech skládat žáci, kteří už se učili podle rámcových vzdělávacích programů, jsou jednotná zadání koncipována tak, aby jim odpovídala. V příštích měsících budou týmy pedagogů a odborníků z praxe rozšiřovat databázi témat, z nichž se skládají jednotná zadání. Počet témat, z nichž je možné složit jednotné zadání, se díky tomu zvýší ze současných cca 6 000 na 9 000. Rozsáhlá databáze je předpokladem k tomu, aby se zadání závěrečných zkoušek v tom kterém oboru mohla každý rok obměňovat. Zároveň proběhne revize témat, aby byla podpořena srovnatelná obtížnost. Témata se vkládají do informačního systému, z něhož si pak školy vygenerují jednotná zadání pro své žáky „na míru“. Systém jim totiž dovolí zkombinovat témata tak, aby jednotné zadání odpovídalo užšímu zaměření, v němž se žák učil, a zároveň aby byla zachována stejná náročnost zkoušek.

Předpokládá se, že právní úpravu nové závěrečné zkoušky navrhne MŠMT do nejbližší novely školského zákona.

Další informace na www.nzz2.cz