Přečtěte si eduin.cz sérii textů popisující finské školství. Nabízíme jednu reportáž a překlad a zvukový záznam senátního semináře.
Před startem nového školního roku najdete na www.eduin.cz sérii textů, které jsou věnovány finskému vzdělávacímu systému. O tom se v posledních letech mluví jako o následováníhodném vzoru i pro Českou republiku. Přímá znalost finského školství je ale v našich podmínkách omezená, proto jsme uvítali dohodu s kanceláří Senátu Parlamentu České republiky, která nám poskytla nahrávky z dubnového semináře Možnosti aplikace finského vzdělávacího systému v ČR. Nabízíme jejich překlad.
Za charakteristiky finské školy lze na základě vystoupení odborníku považovat:
- Zákaz vzniku homogenních tříd. Tedy tříd, kde se sejdou žáci vybraní podle podobného talentu, sociálního původu či handicapu.
- Systém poskytuje důslednou podporu slabším a znevýhodněným.
- Finská škola je postavena na spolupráci, ne na soutěživosti.
- Neexistuje tu inspekce, systém vědomě nestaví na standardizaci, výkonu a kontrole.
- Velký důraz se klade na důvěru v učitele a jejich profesionální schopnosti.
- Učitelé mají velkou volnost ve výběru metod a postupů, jak s dětmi pracovat.
- Učitelství je vysoce ceněným zaměstnáním a získat místo na škole je obtížné. Podaří se to v průměru jen každému desátému absolventovi pedagogické fakulty.
- I v měřitelných výstupech (mezinárodní testování PISA) se Finsko dlouhodobě umisťuje v na předních místech v žebříčku zemí OECD.
- Těchto výsledků dosahuje přesto, že z hlediska investovaných peněz patří k průměru mezi zeměmi OECD.
Seminář organizovaný senátorem za ČSSD Marcelem Chládkem se konal 23. dubna 2013. Jeho přepis ani zvukový záznam nebyl zatím k dispozici. EDUin pořídil překlad nahrávky a publikuje ho na svém webu rozdělený na tři části, včetně originálního zvukového záznamu a prezentací. A přidáváme jednu reportáž k tématu, která vyšla na webu euroviews.eu:
· Hlavní charakteristiky finského vzdělávacího systému:
Vystoupení obchodního rady finského velvyslanectví v ČR (Matti Lilja, nahrávku v délce 13 minut si poslechněte si ZDE, přepis čtěte ZDE)
· O vzdělávání z hlediska perspektivy rovnosti a spravedlivosti
Vystoupení poradkyně pro vzdělávání a vedoucí odboru zahraničních věcí (Kristiina Volmari, nahrávku v délce 30 minut si poslechněte ZDE, přepis čtěte ZDE, prezentaci najdete ZDE)
· Jak se vzdělávají finští učiteléVystoupení profesora z univerzity v Jyväskylä (Matti Risku, nahrávku v délce 24 minut si poslechněte ZDE, přepis čtěte ZDE, prezentace najdete ZDE).
· V čem se liší český a finský učitel
Reportáž Barbory Pilné, která srovnává postavení učitele v českém a finském školství, si i s přiloženými videozáznamy prohlédněte ZDE.
Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: „Na finské školství se u nás odvolává kdekdo, přitom jen málokdo z odborné veřejnosti viděl živého finského učitele. Proto považujeme senátní seminář za vynikající příležitost seznámit se alespoň se základními principy finského vzdělávacího systému a bylo by škoda omezit publikum jen na ty, kteří seděli v sále. A když už se bavíme o finském školství, je třeba upozornit, že přinejmenším ve dvou základních principech – zamezení vzniku homogenních tříd a důsledné podpoře slabším a v jakémkoli směru výjimečným žákům – jdeme v České republice přesně opačným směrem.“
9 komentářů:
"Učitelství je vysoce ceněným zaměstnáním a získat místo na škole je obtížné. Podaří se to v průměru jen každému desátému absolventovi pedagogické fakulty."
No tak toho druhého už se nám podařilo úspěšně dosáhnout. Teď by to chtělo ještě to první ... a je to v suchu.
Jinak je to však docela podivné. Pročpak ve Finsku prosím chodí ty děti to učitelství studovat, když po absolvování vysoké školy prakticky nemají šanci sehnat práci? Přiznám se, že moc tomuto údaji nevěřím.
Nicméně si myslím, že hlavní důvod proč je finské školství tak úspěšné je v tom, že se tam ředitelé absolutně nestarají o provoz školy, ale jen a jen o průběh vyučovacího procesu. O provoz se stará obec. Naši ředitelé na to, aby sledovali výuku prakticky nemají čas.
Informace z uvodni porady, ktere slysim, jsou pravym opakem vyse uvedenych bodu...
Ve Finsku je především úplně jiný systém výchovy, vzdělávání bez výchovy nefunguje.
Se začátkem nového ŠR se nám vrací i eduin. Jako nechtěný propadlík, co vymete všechny obory na škole, jen aby někde byl. Tož, eduine, vitaj!
aby sledovali výuku prakticky nemají čas
Nu, každý musí nějak sehnat živobytí pro sebe a svoji rodinu. Učitelé zase nemají kolikrát čas učit.
Věřme, že ani uvnitř heterogenní třídy nedochází k rozdělování do výkonnostních skupin. Otázkou ovšem zůstává, jak jsou děti skupinovány. Podle abecedy, namátkou, nebo tak, že v každé skupině musí být aspoň jeden chytrý a aspoň jeden hloupý. Problém je, že už klasifikace sortýruje. A co třeba výuka jazyků?
Týká se to jen základních škol, nebo zákaz platí i pro školy střední a vysoké? To by pak nemohli mít ve Finsku přijímačky.
A co dělení na děti pilné a líne? Na to je taky zákaz? A jak to dělají ve sportu?
A vůbec, jak ve Finsku zjistí, že je dítě chytré nebo že je hloupé. Víte? Aby si byli jisti, že neporušili zákaz. To mají ty děti nějak označeny?
Ovela - Hölmö
Berte formulace mouder od Eduinů s rezervou. Oni si to překládají občas tak nějak od boku, a hlavně - přeořou to, jak se jim to hodí do krámu.
A co teprve školství v Jižní Korei, Japonsku, Číně,..Máme se učit i od nich?
"Japonsku, Číně,..Máme se učit i od nich?"
Tak to by technicky nešlo. Známý vedl kurzy dramatiky v Japonsku. Malí špunti přicházeli do třídy, hned si ukázněně zuli botky, potichu si je uklidili na botník, úplně tiše odcupitali na místa a dál už ani nehlesli, pokud nebyli vyzváni. Disciplina, jakou u nás neznáme. A naprosto samozřejmá, všichni se těšili na hodinu, ale nikdo nevyrušuje. U nás jsou děti vychovávány úplně jinak...
Tak jsem to tedy pochopil správně. Ve Finsku nemají osmiletá gymnázia, Základní školy praktické a speciální, do školství směřuje 2x tolik jako v ČR, platy nadprůměrné a především mají mnohem méně nepřízpusobivých a z toho vyplývajícího nezájmu o vzdělávání. Nyní plně chápu to, že naši nepřízpusobiví nesměřují a nežádají azyl v Číně, Korei, Japonsku. Tam se musí poslouchat a dodržovat zákony.
Okomentovat