Středoškolská zkouška pro 21. století: um21

um21 je prototypem závěrečné středoškolské zkoušky, která odráží větší míru znalostí a dovedností, které dohromady tvoří to, čemu říkáme vzdělání. Od modelu „znalostní otázka – potítko – encyklopedická reprodukce naučeného“ staví maturanta před problém řešitelný prostřednictvím znalostí v daném oboru (např. matematika, český jazyk, dějepis, základy společenských věd, biologie), ale zároveň také pomocí informací, které jsou ve 21. století shromažďovány prostřednictvím elektronických zdrojů.


Je to model v němž mají maturanti sice přístup k internetu, ale zároveň se neobejdou bez znalostí, které na internetu nenaleznou. Jenže právě dovednost využívat vnější zdroje informací je tím, co dělá život ve 21. století jiným než tomu bylo ve stoletích předchozích. um21 tak syntetizuje jak znalostní povahu zkoušky, tak tu dovednostní ve smyslu práce s informacemi.

V nejužším slova smyslu jde o zkoušku, která uzavírá středoškolské studium. Písmena „um“ znamenají „učíme se myslet“ nebo „univerzitní minimum“. Každé z těchto sousloví vystihuje podstatu zkoušky z hlediska jejího přínosu. Jednak jde o schopnost adeptů vyrovnat se s využitím veškerých dostupných prostředků s problémy běžného i pracovního života, zároveň o potvrzení určitých kvalit, které kvalifikují absolventa zkoušky k dalšímu studiu. Jednadvacítka pak označuje naše století, tedy dobu pro život adeptů aktuální. Podstatou zkoušky je schopnost definovat v zadané modelové situaci problém, najít potřebné informace a posoudit jejich věrohodnost, na základě tohoto postupu pak formulovat jasný závěr. Aby takovou zkoušku mohli žáci složit a prokázat tak svoji připravenost, je třeba je tomu nejprve naučit, v tomto širším pojetí je tedy um21 i předmětem. V nejširším pojetí je to pak metoda, kterou lze v podstatě aplikovat při studiu libovolného předmětu.

Proč je um21 třeba a odkud čerpá inspiraci

Na podzim 2010 se společnost Scio rozhodla pustit se do vývoje nové podoby zkoušky, která bude uzavírat středoškolské studium. Toto rozhodnutí bylo reakcí na špatný stav stávající maturitní zkoušky, jejíž parametry neodpovídají potřebám budoucího života jejích absolventů.

Jedním z hlavních inspiračních zdrojů byla nově se formující podoba maturity v Dánsku, která umožňovala žákům práci s daty na počítači a ve své pozdější podobě i přístup na internet. Dalším zdrojem byla britská Pre-U vyvinutá Univerzitou v Cambridge jako reakce na nespokojenost institucí poskytujících terciární vzdělávání s dosavadními A-levels (tedy se zavedenou podobou závěrečné středoškolské zkoušky ve Velké Británii), konkrétně část nazvaná Global Perspectives. Tento program si tedy klade za cíl rozšířit možnosti zejména těm studentům, kteří hodlají pokračovat ve studiu.

Koncepce: dvouletý kurz a závěrečná zkouška

Celkově jde o změnu pohledu na středoškolské vzdělávání, posun v důrazu na to, co a proč se žáci učí. Zkouška je přirozeně jen vyústěním procesu, potvrzením, že žáci dosáhli určité potřebné úrovně. Proto bylo třeba navrhnout program pro přípravu žáků.

Po jednáních a konzultacích s řediteli a učiteli gymnázií bylo rozhodnuto, že nejlepší formou, jak zahrnout um21 do výuky a následně z něj skládat relevantní zkoušku, bude na jednotlivých školách forma profilové maturity. Zákon to středním školám umožňuje. Aby zkouška um21 mohla být skládána v rámci profilové části maturity, bylo nezbytné, aby byl um21 vyučován jako volitelný předmět po dobu 2 let s dotací 2 hodiny týdně.

Jak projekt vznikal, kdo se na něm podílel

Jedním z velkých úskalí, se kterým jsme se setkali, bylo samotné zavádění předmětu do škol. Jako prioritní zájemce se ukázala gymnázia. Kolega Andrej Novik představil v roce 2011 na AŘG (Asociaci ředitelů gymnázií) myšlenku na novou zkoušku, reakce byly velice pozitivní, nicméně ředitelů ochotných pustit se do zavádění bylo jen pár, navíc někteří, kterým se projekt líbil, narazili na problém, že nemají nikoho, kdo by mohl um21 vyučovat. Počáteční podpora ze strany Scio byla v dodání odkazů na zahraniční materiály či překlady některých z nich a přípravě modelových úloh do hodin. Do tvorby úloh se zapojily téměř dvě desítky externích tvůrců s velmi pestrou pedagogickou zkušeností – úlohy jsou metodicky nesjednocené, nicméně právě svým volným charakterem skýtají velkou svobodu učitelům zvolit nejen vyhovující téma, ale i formu vhodnou pro své žáky. Úlohy jsou učitelům zpřístupněny prostřednictvím Google Docs.

Jak mohou s připravenými materiály nakládat učitelé

Úlohy, které jsme připravili, mohou sloužit jako cenná inspirace, nicméně dostatečnou metodickou podporu učitelům, zejména těm, kteří nemají dostatek zkušeností, neposkytnou. Z tohoto důvodu jsme se na popud škol i vyučujících rozhodli vyvinout podrobné metodické materiály k vedení hodin – každý materiál má své konkrétní téma. V plánu je dále připravit zásobu témat, která by vyučující mohl do připravené struktury použít, případně na tomto principu nahradit tématem vlastním (např. v Teplicích pracovali s tématem regulace heren v Teplicích).

Jak um21 zahrnout do výuky na školách

Do projektu se zapojila výhradně gymnázia, ačkoli rovněž ohlasy ze strany ředitelů obchodních akademií či středních odborných škol byly příznivé. Rozhodnout se pro zkoušku, při které mohou žáci volně využívat nejen internet, ale třeba i školní knihovnu, a jejich hlavním úkolem je pojmenovat problém, najít relevantní důvěryhodné informace a na jejich základě navrhnout řešení, je však pro školy velice náročné. Kromě zápalu pro takovýto přístup k výuce však školy k jeho zavedení nic nemotivuje.

Kontakt na zapojené školy:

Ředitel teplického gymnázia Bergmann, BERGMAN@gymtce.cz
Ředitel jabloneckého gymnázia Hofrichter, hofrichter@sportgym.cz

Ukázka úlohy (ve formátu DOC):