Rozhovor redaktora deníku Právo Jiřího Macha s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Daliborem Štysem k zahájení nového školního roku.
Z rozhovoru zveřejněného 30. srpna 2013 v deníku Právo na straně 9 vybíráme:
Čím byste chtěl během svého krátkého angažmá přispět českému vzdělávání?
Mám dvě velká témata: svazkové školství a kvalita VŠ, potažmo výzkumu.
Tak přibližte nejprve svazkové školství.
Vychází z nové zákonné úpravy, kterou se zavedla tzv. školská právnická osoba. Určitý svazek obcí si zřídí jednu školu a sdruží do ní ostatní školy. Má to několik výhod. Jednak se musí starostové dohodnout, že budou mít jednoho ředitele. Výběr tak může být kvalitnější, nezávislejší, a pak i ředitel je sám o sobě nezávislejší. Je to výhoda i z hlediska kvality, navíc to má dopad do občanské společnosti. Starostové musejí mezi sebou více vyjednávat a lidi se učí, co je to politika. Druhá věc je úspora, většinou se podaří uspořit, pokud má svazková škola logickou velikost. Někdy se třeba sníží počet využívaných budov.
Co to znamená pro učitele?
Svazková škola se může chovat slušně jako zaměstnavatel k učitelům. Dneska to bývá tak, že učitel s běžnou aprobací má úvazky na několika školách, ale potom je rukojmím každého ředitele zvlášť, má jen dílčí úvazky. A pokud jde třeba o cestování mezi školami, tak je to jen jeho problém, zatímco svazková škola se o to musí postarat.
Jak to chcete podpořit?
Finančně a verbálně, protože to považuji za důležitou věc.
Dotkl jste se učitelských úvazků – co se dá dělat s nynější praxí, kdy učitelé dostávají smlouvy jen na dobu určitou a prázdniny tráví na pracovním úřadě?
Právě jsem tady měl odbory a všichni se spíše ptají, kde ty peníze jsou. Stát je zřizovatelům posílá, ale peníze se ztrácejí. Ředitel školy hospodaří pouze s prostředky, které dostane od zřizovatele, a podle našeho názoru jich přichází na zřizovatele dostatek. To znamená, že oni s nimi nějak jinak fungují a dělají s nimi něco jiného. Myslím si, že ta praxe, o níž jste mluvil, je nepřípustná, ale ředitel je podřízen starostovi, a ten si vybírá ředitele, aby dělal, co chce on. Ředitel je tak ve slabším postavení, a když se starosta rozhodne mu peníze neposlat, tak je prostě nemá.
Jak si vede vaše žádost o 1,5 miliardy korun navíc pro příští školský rozpočet?
Pan ministr financí to letos postavil tak, že se pohádáme ve vládě, kdo je větší pes, který dostane víc peněz.
Jak byste je využil?
V regionálním školství máme tři priority. Jednou je růst výkonu v mateřských školách, protože tam jdou silné ročníky. Pak chceme podpořit odborné vzdělávání, svazkové školy a inkluzi, tedy postupnou integraci dětí z praktických škol do běžných. Na to vše by měla jít jedna miliarda.
A co platy?
Ministr Fischer přišel s tím, že by se celková suma vyhrazená na platy měla zvýšit o jedno procento. Jestli se tyto věci sčítají, nebo ne, a jak to bude s dalšími požadavky, nevím, protože se máme pohádat na vládě.
A ten zbytek?
Ten by měl jít na VŠ na posílení kvality.
Je nějaký zákon, který by bylo třeba schválit v režimu zákonného opatření Senátem?
O tom jsme také hovořili s odbory. Měl by se změnit paragraf školského zákona, který se týká výběru a zaměstnávání ředitelů. Teď je to tak, že mají smlouvu na dobu určitou na šest let a potom mohou být vlastně nezaměstnaní. Tam by měla být nějaká povinná návaznost, že se stanou učiteli. Dneska do konkurzů ředitelé nechodí, protože je to konfliktní záležitost. Když chci po řediteli, aby posílil kvalitu školy, a ta není teď moc vysoká, a chci, aby se choval nezávisle, oponoval starostovi, a pak mu po šesti letech řeknu, že všechno bylo fajn, ale teď jsi na dlažbě… (...)
V blízké době by se mělo rozhodnout o osudu plošného testování 5. a 9. tříd a jak bude vypadat. Máte už představu?
Plošné testování ještě není vyhodnoceno, na tom teď pracuje inspekce, jak by se to do budoucna mělo dělat – jestli plošně, nebo výběrové, podle nějakých statistických modelů. Z mého hlediska asi spíš nastane to druhé. Ale je tlak i na to plošné testování. Rodiče si od toho slibují, že si budou moci porovnávat školy a není to úplně špatně. Existují totiž různé mezinárodní studie, které ukazují, že je negativní korelace mezi kvalitou školy a spokojeností rodičů s tou školou. Kvalitnější škola má vyšší nároky na žáky a dává jim třeba trojky, což znamená nespokojenější rodiče, tudíž i nespokojenější voliče pana starosty, kterého se ptají, co to vybral za ředitele. A pak se ptáme, jak to, že děti neumějí anglicky, když mají jedničky a dvojky?
Někde ale mají kvalitní učitele, jen na jejich školu chodí podprůměrní žáci…
Ke školám, které dostávají horší žáky, je plošné testování nefér. Na druhou stranu je to opora pro lidi, kteří chtějí zvýšit kvalitu vzdělávání v daném místě. Řeknou, podívej se, v obci vzdálené pět kilometrů dostávají stejné žáky a mají lepší výsledky než v mé obci. A argument, že bez testování se obejdeme, mohou říkat anarchisti, ale v demokratickém světě si volič, daňový poplatník, žádá vyhodnocení věcí, které se do toho vkládají.
Ministerstvo musí připravit katalogy požadavků pro maturitu 2015, která se má dočkat změn oproti této provizorní formě. Jaké změny připravujete?
Nemyslím si, že by toto byla provizorní forma. K tomu, co máme dneska, jsme se dopracovali po různých pokusech. Různé jiné zákony operují s pojmem maturita, jsou na ni navázány, je to kvalifikační požadavek. Nemůžeme zvyšovat nároky na všeobecnou část maturity, protože by byly obory, které by vypadly a nebyly by schopny splnit kvalifikační požadavky. Snažíme se jít trošku jinou cestou, vymyslet jakousi profilující zkoušku v profilové části, kterou si školy organizují samy. Měřila by třeba obecné studijní předpoklady pro studium na VŠ a ty by řekly „ano, to je to, co my potřebujeme“. Dneska máme Scio testy, takže kdyby byla místo Scio testů jedna zkouška, která by byla všeobecně rozšířená, bylo by to řešení.
Takže maturita v nynější podobě bude pokračovat?
Obávám se, že ano. Kdybychom chtěli udělat něco jiného, tak by to znamenalo, že se chceme zase pětkrát spálit a že se dopálíme k tomu samému jako máme teď.
A ten test obecných studijních předpokladů by mohl být už v roce 2015?
Už jsou pilotní experimenty. Ředitelé mají velkou volnost, co si do profilové části určí. Když si určí něco, co VŠ uznají jako test obecných studijních předpokladů, tak spánembohem, proč ne? Z mého pohledu to bude výhodné i v tom, že to bude tlak zezdola, který má šanci se udržet, i když se vystřídá dalších pět ministrů.
Ministerstvo nějak zaštítí třeba srovnatelnost, aby byla jistota, že jednička v Plzni a jednička v Ostravě mají stejnou hodnotu?
Ne, měl by tam být nějaký vnitřní systém, jak si to budou gymnázia hodnotit a jak to budou VŠ uznávat. Pomůžeme jim, budeme vytvářet metodiku, navíc to stát zaplatí v rámci profilové části maturity. Ale nechceme to řídit.
V brzké době by měly vypršet smlouvy s firmami, které zajišťují provoz maturity, jak budete tady postupovat? Chcete smlouvy prodloužit, nebo vypíšete konkurzy?
Co jsem na ministerstvu, tak jsme to ještě neprobírali. To je ještě v budoucnu.
Necháte to na svém nástupci?
Nenecháme, myslím, že to ještě probereme, ale je otázka, kdy ten nástupce přijde. My to tady vidíme zatím tak na Tři krále.
Myslíte, že ukončení smluv by přineslo úspory? Je nutné, aby se listy rozvážely v opancéřovaných autech?
Snažíme se o úspory pořád, podle mě je ten systém strašně předražený. V Dánsku se to posílá po počítačích v rámci zabezpečené sítě, já jsem taky přes ty počítače a myslím si, že počítačová bezpečnost je dneska dostatečná.
Hodně se hovoří o tom, že je přespříliš gymnázií a málo středních odborných škol a učilišť, což podle průmyslových lobby povede k nedostatku pracovníků. Politici u této otázky přešlapují, ale vy byste to mohl říci přímo – budou se rušit místa na gymnáziích ve prospěch ostatních škol?
Kdo je zřizovatelem gymnázií a středních škol? Kraje. Pokud mají nějaké požadavky od svých regionálních zaměstnavatelů, tak by se s nimi měli srovnat. Ministerstvo může maximálně říct, kam pošle peníze, ale de facto nemá žádnou pravomoc nad zřizováním škol. Byť to vypadá, že se vyhýbám odpovědi, tak nemám chuť odpovídat na něco, k čemu nemám kompetenci.
Jenže tato lobby se scházejí právě s ministry.
Já jsem s průmyslem mluvil. Sedím vedle ministra průmyslu (Jiří Cienciala, bývalý ředitel Třineckých železáren a člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace) na vládě a bavíme se o tom dnes a denně. Ale pokud se o něčem bavíme, tak je to výzkum, podíl mezi základním a aplikovaným výzkumem a projekce výzkumu do programů na VŠ. Nebavíme se o středních školách. Mám takový pocit, že tohle už do nějaké míry vzdali.
Čím byste chtěl během svého krátkého angažmá přispět českému vzdělávání?
Mám dvě velká témata: svazkové školství a kvalita VŠ, potažmo výzkumu.
Tak přibližte nejprve svazkové školství.
Vychází z nové zákonné úpravy, kterou se zavedla tzv. školská právnická osoba. Určitý svazek obcí si zřídí jednu školu a sdruží do ní ostatní školy. Má to několik výhod. Jednak se musí starostové dohodnout, že budou mít jednoho ředitele. Výběr tak může být kvalitnější, nezávislejší, a pak i ředitel je sám o sobě nezávislejší. Je to výhoda i z hlediska kvality, navíc to má dopad do občanské společnosti. Starostové musejí mezi sebou více vyjednávat a lidi se učí, co je to politika. Druhá věc je úspora, většinou se podaří uspořit, pokud má svazková škola logickou velikost. Někdy se třeba sníží počet využívaných budov.
Co to znamená pro učitele?
Svazková škola se může chovat slušně jako zaměstnavatel k učitelům. Dneska to bývá tak, že učitel s běžnou aprobací má úvazky na několika školách, ale potom je rukojmím každého ředitele zvlášť, má jen dílčí úvazky. A pokud jde třeba o cestování mezi školami, tak je to jen jeho problém, zatímco svazková škola se o to musí postarat.
Jak to chcete podpořit?
Finančně a verbálně, protože to považuji za důležitou věc.
Dotkl jste se učitelských úvazků – co se dá dělat s nynější praxí, kdy učitelé dostávají smlouvy jen na dobu určitou a prázdniny tráví na pracovním úřadě?
Právě jsem tady měl odbory a všichni se spíše ptají, kde ty peníze jsou. Stát je zřizovatelům posílá, ale peníze se ztrácejí. Ředitel školy hospodaří pouze s prostředky, které dostane od zřizovatele, a podle našeho názoru jich přichází na zřizovatele dostatek. To znamená, že oni s nimi nějak jinak fungují a dělají s nimi něco jiného. Myslím si, že ta praxe, o níž jste mluvil, je nepřípustná, ale ředitel je podřízen starostovi, a ten si vybírá ředitele, aby dělal, co chce on. Ředitel je tak ve slabším postavení, a když se starosta rozhodne mu peníze neposlat, tak je prostě nemá.
Jak si vede vaše žádost o 1,5 miliardy korun navíc pro příští školský rozpočet?
Pan ministr financí to letos postavil tak, že se pohádáme ve vládě, kdo je větší pes, který dostane víc peněz.
Jak byste je využil?
V regionálním školství máme tři priority. Jednou je růst výkonu v mateřských školách, protože tam jdou silné ročníky. Pak chceme podpořit odborné vzdělávání, svazkové školy a inkluzi, tedy postupnou integraci dětí z praktických škol do běžných. Na to vše by měla jít jedna miliarda.
A co platy?
Ministr Fischer přišel s tím, že by se celková suma vyhrazená na platy měla zvýšit o jedno procento. Jestli se tyto věci sčítají, nebo ne, a jak to bude s dalšími požadavky, nevím, protože se máme pohádat na vládě.
A ten zbytek?
Ten by měl jít na VŠ na posílení kvality.
Je nějaký zákon, který by bylo třeba schválit v režimu zákonného opatření Senátem?
O tom jsme také hovořili s odbory. Měl by se změnit paragraf školského zákona, který se týká výběru a zaměstnávání ředitelů. Teď je to tak, že mají smlouvu na dobu určitou na šest let a potom mohou být vlastně nezaměstnaní. Tam by měla být nějaká povinná návaznost, že se stanou učiteli. Dneska do konkurzů ředitelé nechodí, protože je to konfliktní záležitost. Když chci po řediteli, aby posílil kvalitu školy, a ta není teď moc vysoká, a chci, aby se choval nezávisle, oponoval starostovi, a pak mu po šesti letech řeknu, že všechno bylo fajn, ale teď jsi na dlažbě… (...)
V blízké době by se mělo rozhodnout o osudu plošného testování 5. a 9. tříd a jak bude vypadat. Máte už představu?
Plošné testování ještě není vyhodnoceno, na tom teď pracuje inspekce, jak by se to do budoucna mělo dělat – jestli plošně, nebo výběrové, podle nějakých statistických modelů. Z mého hlediska asi spíš nastane to druhé. Ale je tlak i na to plošné testování. Rodiče si od toho slibují, že si budou moci porovnávat školy a není to úplně špatně. Existují totiž různé mezinárodní studie, které ukazují, že je negativní korelace mezi kvalitou školy a spokojeností rodičů s tou školou. Kvalitnější škola má vyšší nároky na žáky a dává jim třeba trojky, což znamená nespokojenější rodiče, tudíž i nespokojenější voliče pana starosty, kterého se ptají, co to vybral za ředitele. A pak se ptáme, jak to, že děti neumějí anglicky, když mají jedničky a dvojky?
Někde ale mají kvalitní učitele, jen na jejich školu chodí podprůměrní žáci…
Ke školám, které dostávají horší žáky, je plošné testování nefér. Na druhou stranu je to opora pro lidi, kteří chtějí zvýšit kvalitu vzdělávání v daném místě. Řeknou, podívej se, v obci vzdálené pět kilometrů dostávají stejné žáky a mají lepší výsledky než v mé obci. A argument, že bez testování se obejdeme, mohou říkat anarchisti, ale v demokratickém světě si volič, daňový poplatník, žádá vyhodnocení věcí, které se do toho vkládají.
Ministerstvo musí připravit katalogy požadavků pro maturitu 2015, která se má dočkat změn oproti této provizorní formě. Jaké změny připravujete?
Nemyslím si, že by toto byla provizorní forma. K tomu, co máme dneska, jsme se dopracovali po různých pokusech. Různé jiné zákony operují s pojmem maturita, jsou na ni navázány, je to kvalifikační požadavek. Nemůžeme zvyšovat nároky na všeobecnou část maturity, protože by byly obory, které by vypadly a nebyly by schopny splnit kvalifikační požadavky. Snažíme se jít trošku jinou cestou, vymyslet jakousi profilující zkoušku v profilové části, kterou si školy organizují samy. Měřila by třeba obecné studijní předpoklady pro studium na VŠ a ty by řekly „ano, to je to, co my potřebujeme“. Dneska máme Scio testy, takže kdyby byla místo Scio testů jedna zkouška, která by byla všeobecně rozšířená, bylo by to řešení.
Takže maturita v nynější podobě bude pokračovat?
Obávám se, že ano. Kdybychom chtěli udělat něco jiného, tak by to znamenalo, že se chceme zase pětkrát spálit a že se dopálíme k tomu samému jako máme teď.
A ten test obecných studijních předpokladů by mohl být už v roce 2015?
Už jsou pilotní experimenty. Ředitelé mají velkou volnost, co si do profilové části určí. Když si určí něco, co VŠ uznají jako test obecných studijních předpokladů, tak spánembohem, proč ne? Z mého pohledu to bude výhodné i v tom, že to bude tlak zezdola, který má šanci se udržet, i když se vystřídá dalších pět ministrů.
Ministerstvo nějak zaštítí třeba srovnatelnost, aby byla jistota, že jednička v Plzni a jednička v Ostravě mají stejnou hodnotu?
Ne, měl by tam být nějaký vnitřní systém, jak si to budou gymnázia hodnotit a jak to budou VŠ uznávat. Pomůžeme jim, budeme vytvářet metodiku, navíc to stát zaplatí v rámci profilové části maturity. Ale nechceme to řídit.
V brzké době by měly vypršet smlouvy s firmami, které zajišťují provoz maturity, jak budete tady postupovat? Chcete smlouvy prodloužit, nebo vypíšete konkurzy?
Co jsem na ministerstvu, tak jsme to ještě neprobírali. To je ještě v budoucnu.
Necháte to na svém nástupci?
Nenecháme, myslím, že to ještě probereme, ale je otázka, kdy ten nástupce přijde. My to tady vidíme zatím tak na Tři krále.
Myslíte, že ukončení smluv by přineslo úspory? Je nutné, aby se listy rozvážely v opancéřovaných autech?
Snažíme se o úspory pořád, podle mě je ten systém strašně předražený. V Dánsku se to posílá po počítačích v rámci zabezpečené sítě, já jsem taky přes ty počítače a myslím si, že počítačová bezpečnost je dneska dostatečná.
Hodně se hovoří o tom, že je přespříliš gymnázií a málo středních odborných škol a učilišť, což podle průmyslových lobby povede k nedostatku pracovníků. Politici u této otázky přešlapují, ale vy byste to mohl říci přímo – budou se rušit místa na gymnáziích ve prospěch ostatních škol?
Kdo je zřizovatelem gymnázií a středních škol? Kraje. Pokud mají nějaké požadavky od svých regionálních zaměstnavatelů, tak by se s nimi měli srovnat. Ministerstvo může maximálně říct, kam pošle peníze, ale de facto nemá žádnou pravomoc nad zřizováním škol. Byť to vypadá, že se vyhýbám odpovědi, tak nemám chuť odpovídat na něco, k čemu nemám kompetenci.
Jenže tato lobby se scházejí právě s ministry.
Já jsem s průmyslem mluvil. Sedím vedle ministra průmyslu (Jiří Cienciala, bývalý ředitel Třineckých železáren a člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace) na vládě a bavíme se o tom dnes a denně. Ale pokud se o něčem bavíme, tak je to výzkum, podíl mezi základním a aplikovaným výzkumem a projekce výzkumu do programů na VŠ. Nebavíme se o středních školách. Mám takový pocit, že tohle už do nějaké míry vzdali.
19 komentářů:
Nemůžeme zvyšovat nároky na všeobecnou část maturity, protože by byly obory, které by vypadly a nebyly by schopny splnit kvalifikační požadavky. Snažíme se jít trošku jinou cestou, vymyslet jakousi profilující zkoušku v profilové části, kterou si školy organizují samy.
Tak to už je fakt síla... Společná část je na tak nízké úrovni, abychom splnili kvalifikační předpoklady.
A do profilové části dáme scio testy...
Pane ministře, klobouk dolů. Takhle jsem se nezasmál od nástupu Standy Grosse.
vymyslet jakousi profilující zkoušku v profilové části, kterou si školy organizují samy. Měřila by třeba obecné studijní předpoklady pro studium na VŠ a ty by řekly „ano, to je to, co my potřebujeme“
Nebyla snad právě SPOLEČNÁ část zavedena pro postupnou náhradu přiujímacích zkoušek na VŠ?
A MŠMT vymýšlí zkoušku, kterou si školy organizují samy???
Je vidět, že novináři i ministr jsou poněkud neinformovaní, neřku-li tupí. "Hodně se hovoří o tom, že je přespříliš gymnázií a málo středních odborných škol a učilišť," - tohle je přece statisticky vyvrácená lež, i zde na ČŠ se objevuje v různých příspěvcích tabulka ukazující nárůst počtu gymnaziálních studentů od r. 1990 asi o 3 %, zatímco nárůst studentů SOŠ o tuším 12 %.
Lež a tupost se opět stává normou?
Tak podíl studentů gymnázií ve školním roce 1989/1990 byl 16 %, SOŠ 30 % a SOU 54 %. V roce 2012/2013 gymnázia 29 %, SOŠ 42 %, SOU 29 %. Statistický úřad, odpočet Excel.
Z toho mi laicky vyplývá nárůst studentů gymnázií o 50 %, studentů středních škol o 30 %. Úbytek učňů se projevuje tím, že čtyřkaři chodí na SOŠ, někteří ji zvýšenou pílí zvládnou za 4 roky, někteří za více let, někteří při tom vystřídají několik škol.
"Existují totiž různé mezinárodní studie, které ukazují, že je negativní korelace mezi kvalitou školy a spokojeností rodičů s tou školou. Kvalitnější škola má vyšší nároky na žáky a dává jim třeba trojky, což znamená nespokojenější rodiče, tudíž i nespokojenější voliče pana starosty, kterého se ptají, co to vybral za ředitele. A pak se ptáme, jak to, že děti neumějí anglicky, když mají jedničky a dvojky?"
Trošku bych to s dovolením upravil podle situace na naší škole a asi i na mnohých jiných.
Kvalitnější učitel má vyšší nároky na žáky a dává jim třeba trojky, což znamená nespokojenější rodiče, tudíž i nespokojenější voliče pana starosty, kterého se ptají, co to vybral ředitel za učitele. A jindy se zase ptají, jak to, že děti, které vyučuje ředitel angličtinu, neumějí anglicky, když mají jedničky a dvojky?
...svazkové školství...
Za tenhle geniální nápad pochválí pana ministra hlavně rodiče dětí,, které budou v dnešní době muset dojíždět až desítky kilometrů do svazkové školy (nejen finance, ale i bezpečnost zejména malých dětí).
anonymní 7:22
Už raději nic nepiš, protože ten tupan a lhář jsi ty. Nebo máš pocit, že na gymnáziích studuje málo žáků? A na učilištích je jich moc? Odkud jsi spadl? Naprosto mimo realitu.
Z toho mi laicky vyplývá nárůst studentů gymnázií o 50 %
Aja jaja jaj. Ta procenta zpropadená.
Nárůst o 50 %. Ale z čeho?
Takový případ k úvaze. Když poklesne počet žáků na 65 % a absolutní počet žáků G a SOŠ zůstane stejný jako v roce 1989/90, změní se poměry takto:
G skoro 25 %, SOŠ 46 % a SOU 29 %. Porovnejme ta procenta s uvedeným rokem 2012/13. Stačí, aby nějakých 5 % ze sníženého počtu žáků přešlo ze SOŠ na G a počty procent jsou téměř stejné. Nebo tak nějak.
Jinak v procentech jsou kovaní i na ministerstvu vnitra. Tedy tu a tam nějaký ten náměstek určitě.
Anonymní 31. srpna 2013 21:45
Myslím, že doba soudruhů a tykání je za námi, nevychovanče arogantní, navíc manipulující tím, co jsem napsal. Uvedl jsem, že je vyvrácen mýtus o tom, že je gymnázií mnoho a že jejich počet roste na úkor středních odborných škol a učilišť. Zde je citace mnou zmíněné tabulky, resp. statistiky:
"Úplně mě fascinuje, že mi to někdo chce vyvrátit uvedením zdroje, který zcela jasně říká to samé co já. Viz: Anonymní 16. června 1:21, který asi neumí číst.
V tomto zdroji je na str. 18 zcela jasně napsáno:
"Z obrázku je patrné, že za nárůstem podílu nově přijatých do oborů vzdělání všeobecného vzdělávání stojí především nárůst přijímání do oboru vzdělání lyceum. Podíl nově přijatých do oboru vzdělání gymnázium sice v některých krajích v posledních letech narostl (...), v jiných krajích (především v českých krajích) zůstává víceméně
stabilní (...)".
Z grafu na této straně je zcela zřejmé, že nárůst podílu žáků přijímaných do gymnázií mezi lety 1999 a 2006 je cca 1% z 18 na 19%!
Nebo další zdroj:
Vývoj podílu gymnazistů v populaci po roce 1989
Od roku 90/91 do 2007/8
Gymnázia z 16% na 20% (včetně víceletých)
SOŠ z 27% na 42% !!!
SOU s maturitou z 5% na 8%
SOU bez maturity z 52% na 30%
Počet SOŠ se zvýšil ze 400 na 900!
Zdroj:
Zpráva o vývoji českého školství od listopadu 1989, č.j.: 25461/2009 – 20, publikovaná MŠMT (čísla jsou vyčtena z grafu, a tudíž přiměřeně zaokrouhlena).
Další vývoj gymnázií pro roce 2007 je popsán např. ve Výroční zprávě MŠMT 2011 (http://www.msmt.cz/dokumenty/vyrocni-zpravy)
Zde se uvádí, že podíl žáků nastupujících na gymnázia opět mírně stoupl, a to o cca 1,5% na 20,9%.
Od revoluce tedy stoupl podíl žáků nastupujících na gymnázia z 16 na cca 21%. Na ostatních typech škol stoupl podíl žáků nastupujících k maturitnímu studiu z 32% na 50%.
Pokud jde o absolutní počty: v roce 1989/90 bylo do 1. ročníku gymnázií přijato 26 233 žáků. V roce 2012/13 to bylo 22 940 žáků. Do státních gymnázií dokonce jen 20 142.
Zdroj: http://www.msmt.cz/file/26713.
Stejný zdroj uvádí i počty gymnázií. Od roku 1995/96 do roku 2012/13 (tedy za posledních 18 let) přibyla v ČR všehovšudy 4 gymnázia!!! Veřejných dokonce 5 ubylo!!!"
Citováno z: http://www.ceskaskola.cz/2013/06/prectete-si-nechybi-dobri-absolventi.html
Dodatek - hezká prezentace k tématu (víceletých) gymnázií je zde:
http://kuc.cz/0qgy0d
Anonymní 1. září 8:12
Proč hned soudruh? Co ten s tím má společného? Nebo že by nějaký malý mindráček, když se mnou někdo nesouhlasí? A s těmi čísly a statistikami se běž vycpat, na to ti sere bílý tesák. Běž se podívat na jakékoli gymnázium a pak na učňák a pořádně se rozhlédni po třídách, statistiku.
Já: "Z toho mi laicky vyplývá nárůst studentů gymnázií o 50 %"
Pytlík: "Aja jaja jaj. Ta procenta zpropadená."
---
Děkuji za připomínku, na vině nejsou procenta, ale jazyk. Správná formulace měla znít, že relativní podíl studentů gymnázií na celkovém počtu studentů stoupl přibližně o 50 %, protože v roce 1989 byl 16% a v roce 2012 29%.
---
Ta změna struktury středního školství probíhala na začátku 90. let, poslední léta ji potvrzují, protože pokles žáků se projevuje tím, že na "obtížnější typ školy" se hlásí méně žáků, než před poklesem, tudíž žák s horšími studijními předpoklady má větší šanci se dostat na typ školy, na který by se před deseti/dvaceti lety nedostal.
Z toho plyne ten závěr, že je moc gymnázií. Ono je vlastně moc škol ;-)
---
Další diskuse se točí okolo toho, zda je lepší, aby student studoval nejdříve všeobecné a pak řemeslo anebo obráceně, jak tomu bylo dříve.
---
A ještě z agentury JPP:
Realita nás válcuje natolik, že mi včera řekla známá o své známé, profesorce na lékařské VŠ - už tam pronikla ta vlna analfabetů ze středních škol a tak doktor pod 40 let přestává být důvěryhodný ;-)
doktor pod 40 let přestává být důvěryhodný
Když stále slyší, že se člověk má učit jen to, co ho baví, tak se pak nedivte. Kohopak dobrovolně baví anatomie? Možná tři ze sta. Tak se pak řízne, kam se řízne, ono se uvidí. A že budou padat mosty a letadla, s tím se už musíme začít učit žít.
Hlavně že žáci nebudou ve stresu.
S podtvorem, který není schopen pochopit smysl textu, je zbytečné ztrácet čas v diskusi. Aneb jak pravil G. B. Shaw: "I learned long ago, never to wrestle with a pig. You get dirty, and besides, the pig likes it."
Rozvážet maturity opancéřovanými auty nahradíme posíláním maturit po netu. To je prý levnější. Už to někdo spočítal?
Takhle to vypadá, že když poběží maturita po netu, tak nebude potřeba papír. Ale na konci je papírový test. A ten se musí vytisknout. A ty náklady na stránku budou ve škole asi o nějaký ten cent vyšší. A opancéřovat dráty bude nějaký ten šesták stát. Abychom při tom pokroku pak se slzou nevzpomínali na láci středověku. A nebyli bychom první ani poslední.
Krtku, Krtku, Vy jste ale manipulátor. Problém s fakty, problém s procenty, problém s uváděním odkazů na zdroje, ...
Jak to tedy s těmi procenty je?
Cituji z http://www.infoabsolvent.cz/Temata/ClanekAbsolventi?Stranka=0-0-01:
"Vývoj podílů žáků vstupujících do oborů poskytujících vzdělání s výučním listem (kategorie H+E) doznal v posledním desetiletí docela výrazných změn. Až do roku 2008 jejich podíl klesal, v roce 2008/09 došlo k obratu ve vývoji podílu a ten stále mírně narůstá. V roce 2012/13 vzrostl podíl na hodnotu 32,1 %.
V gymnaziálním vzdělávání došlo v roce 2012/13 k nárůstu a podíl žáků vstupujících do 1. ročníků čtyřletých gymnázií a vyššího stupně víceletých gymnázií se dostává na hodnotu 22 %."
Na ostatních středních odborných školách tak maturuje 45,9 %.
Příště prosím o korektnost. Dál to komentovat nebudu, protože tu někdo už okopíroval můj příspěvek z jiného tématu.
Pavel
Ano, jsem demagog, ze stránek http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#12 jsem si stáhl tabulku vývoje počtu studentů gymnázií, středních škol a učilišť, zkopíroval do nového sešitu jen řádek s celkovým počtem žáků, sestavil spojnicový graf a podíval se na něj.
Vidím tam v absolutních číslech trend poklesu učňů, který se po roce 2007 zpomalil, trend nárůstu počtu studentů gymnázií, který se v roce 2008 zastavil a nastal malý pokles. A vidím tam trend velkého nárůstu počtu studentů SOŠ k roku 1995, pak pokles, a od roku 2000 víceméně stagnaci a od roku 2008 pokles.
---
Děkuji za Váš zdroj, mně potvrzuje můj názor.
Také jsem si cvičně udělal grafy.
Nijak jsem nestudoval příčiny, ale je zajímavé, že skutečné součty počtů škol a žáků zhruba odpovídají jen do školního roku 1998/99. Další zlom nastává po roce 2005/06. Asi je to způsobeno nějakou reorganizací nebo změnou metodiky sběru dat, či co.
V každém případě absolutně se gymnázia drží tak nějak plus mínus stejně a učební obory trvale klesají. Zajímavé jsou i ty ošidné průměry počtu žáků na školu. Gymnázia mají průměr vyšší (řekněme 350), střední odborné školy nižší (190), učiliště mezi nimi (230). V roce 1989/90 byly všechny mezi 400 až 500. Jo jo, ty trendy.
Blaha: "Zajímavé jsou i ty ošidné průměry počtu žáků na školu ... střední odborné školy nižší (190)... V roce 1989/90 byly všechny mezi 400 až 500."
Počet SOŠ se zvýšil ze 400 na 900!
Zdroj:
Zpráva o vývoji českého školství od listopadu 1989, č.j.: 25461/2009 – 20, publikovaná MŠMT (čísla jsou vyčtena z grafu, a tudíž přiměřeně zaokrouhlena).
No, a v tom je právě ten problém. Pak mají mít žáky.
Pavel
Okomentovat