Patrně jedním z nejrozšířenějších omylů na zeměkouli je tvrzení, že těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná tíze kapaliny tělesem vytlačené.
Čas od času se podobné omyly vyskytují v nejrůznějších "vědomostních" soutěžích. Jde-li v nich o peníze, může to končit až u soudu - vzpomínám si, že se před léty kdosi soudil o odpověď na pofiderní otázku, kolik vojáků měl římský centurion. Nedivil jsem se - šlo tenkrát o dva a půl milionu korun. Některé otázky jsou velmi "levné", a tak těch pár korun za soud nestojí, anebo se soutěžící s "odbornou" porotou shodne na stejném omylu. Za tvrzení, že na zemi je sto osmdesát rovnoběžek, dostal kdosi kdysi dva tisíce. A já dodnes nevím, jaké duševní pochody někoho mohly vést zrovna k tomuto číslu...
I těleso ponořené do kapaliny je zářným příkladem všeobecného omylu. Ten je natolik populární, že byl kdysi šířen dokonce písní (Šimek, Grossmann: Archimedes). A i toto tvrzení komusi vydělalo nějaký ten tisíc. Tehdy jsem měl dost vážnější práce, než abych smolil nějakou duchaplnou reakci.
Před pár dny byla "Archimédova věta" na paškálu i ve slovenském pořadu Aj múdry schybí, jehož reprízu jsem viděl před několika dny. I v tomto případě "schybili" nejenom "múdrí", ze kterých si pořad dělá srandu, ale i moderátoři Elena Vacvalová a Oliver Andrásy. A teď mají to štěstí, anebo tu smůlu, že na venkovním teploměru už máme zase padesát stupňů a na pokojovém za mými zády třicet. V tom vedru se mi na jednu stranu nechce dělat vůbec nic a na druhou stranu nechci jen tak sedět a zírat do zdi. A tak jsem v první chvíli chtěl vyzkoušet radu "odborníků", kterou jsem právě slyšel z televize, že totiž rozdíl venkovní teploty a teploty v místnostech a autech by ze zdravotních důvodů neměl být větší než šest stupňů. Napadlo mě tedy, že zapálím kotel, vytopím dům na pětačtyřicet stupňů a uleví se mi. To se mi ale příliš chytré nezdá, a tak z nedostatku chuti k rozumnější práci píšu o tom ponoření do kapaliny - to mi připadá přece jen trochu lepší. Zvlášť když si řeknu, že ta kapalina je pěkně studená...
Představte si tedy, že máte malé skleněné terárium - dutou skleněnou krychli o objemu jeden litr a vložíte do něj kilogramové závaží:
Ten kilogram je brutto, takže detailisti, kteří nechtějí zanedbat hmotnost prázdného terária, do něj nepoloží závaží, ale nasypou do něj přiměřeně menší množství broků nebo písku. Napusťte vanu vody a opatrně do ní zatížené terárium položte. Bude plavat. Sice jen tak tak (ponořeno až úplně po okraj), ale bude. Proč? Protože je nadlehčováno tíhou jednoho litru vody, což je přesně síla potřebná k tomu, aby terárium ještě plavalo. Vytlačilo litrové terárium litr vody? Je to docela možné. V čem je tedy problém?
Vezměme ještě jedno terárium, které má rozměry jen o dva tři milimetry větší, nalejme do něj jedno deci
a na další vodu zapomeňme. Co se stane, když naše kilogramové terárium ponoříme do takto malé "vany"?
Bude - světe, div se - plavat úplně stejně jako předtím. Jen tak tak (ponořeno až úplně po okraj), ale bude. Proč? Protože je opět nadlehčováno tíhou jednoho litru vody, což je, stejně jako předtím, síla potřebná k tomu, aby terárium ještě plavalo. Ale ten litr vody tentokrát terárium určitě nevytlačilo - vždyť vody je tam všeho všudy jedno deci!
Komu nestačí tento myšlenkový pokus, může se přesvědčit zcela reálně a s pomůckami, které běžně doma najde. Nepoměr sice možná nebude tak velký, nicméně zcela průkazný. Stačí třeba dva hrnce, které se mírně liší velikostí, a několik pytlíků s moukou nebo cukrem. Mně tady na dvou litrech vody pohodlně plave malý kýblík zatížený pětikilogramovým závažím.
Takže jak je to s tou "Archimedovou větou", jak Archimedův zákon svérázně nazývá Elena Vacvalová?
Archimedův zákon zní takto:
Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná tíze kapaliny stejného objemu jako ponořená část tělesa.
A jak je vidět na uvedených příkladech, objem ponořené části tělesa nemusí mít vůbec nic společného s objemem kapaliny, která v lázni fyzicky je, natož s objemem kapaliny, která je někde něčím vytlačována. Kdybychom měli k dispozici dostatečně těsný dok, unesly by moje dva litry (nebo i to předchozí jedno jediné deci) třeba celý Titanic i se všemi pasažery...
9 komentářů:
Ale proč je to těleso nadlehčováno, jsme se opět nedozvěděli... Máme tu jen přesnější definici.
Myslím, že cílem článku nebylo vysvětlit, proč je těleso nadlehčováno. Ostatně odvození "proč" je učivo prvního ročníku střední školy.
No a už vůbec se nejedná o zpřesnění "definice". Archimedův zákon není definice...
Prima, takto lze samozřejmě testovat čtení s porozuměním naprosté většiny definic a přírodních zákonů. Jen bych si dovolil poznamenat, že k tomu, aby to fungovalo podle analýzy p. Martíška, nesmí se pokus dělat s nehomogenní kapalinou a v nehomogenním tíhovém poli - a ani to není zcela pravda, nehomogenity mohou být určitého druhu. Vítej, okurková sezóno na České škole! (Jinak má je samozřejmě analýza p. Martínka správně, pokud si vybavíte schémata k Archimédovu zákonu, je na nich vždy těleso ÚPLNĚ ponořené a Archimédův zákon v běžně používaném znění se vztahuje na případ úplně ponořeného tělesa).
Zdraví Pavel PEŠAT
Ano - uvedené znění platí pouze v případě homogenní kapaliny a homogenního gravitačního pole. V tom má kolega Pešat samozřejmě pravdu. Ale není to principiální problém - tyto dva předpoklady lze jednoduše přidat a Archimedův zákon "přežije". Podobně jako newtonovská mechanika přežila teorii relativity díky dodatečným předpokladům o malých rychlostech a slabých gravitačních polích.
V ostatním bohužel souhlasit nemohu. Nevím, jaká "schémata k Archimédovu zákonu" má kolega Pešat na mysli, ale pokud je na nich těleso vždy zcela ponořeno, je to didakticky úplně špatně. Může to totiž vzbudit dojem, že pro plovoucí tělesa, která jsou ponořena vždy jen částečně, tento zákon neplatí. "Běžně používané znění" je špatně (a správné znění správně) bez ohledu na to, zda těleso je, anebo není ponořeno úplně. Lze ověřit velmi jednoduchými pokusy a pro některá elementární tělesa i jednoduchými výpočty.
Zdraví
D. Martišek
A neměli by žáci zkoumat odpovědi na otázku, proč tomu tak je?
Archimédův zákon v běžně používaném znění se vztahuje na případ úplně ponořeného tělesa
Nechci být hnidopich, ale "běžně používané znění" - co to je? Nějaké znění otištěné v novinách? Nebo v metodické příručce pro inspektory a teoretické didaktiky? Naopak, ve velkém množství případů je běžné, že těleso není úplně ponořeno. :-)
Jinak bychom těžko vysvětlovali, proč se mnoho lodí nepotopí.
A neměli by žáci zkoumat odpovědi na otázku, proč tomu tak je?
Případně o tom diskutovat v rámci projektu, napsat esej a zkoumat, jaký vliv má tento zákon z hlediska enviromentální výchovy? A je vůbec genderově přijatelný?
Podle mého názoru nestačí pokus a definice, ale je třeba vždy pochopit příčinu jevu. To považuji za hlavní náplň výuky fyziky.
To: Nevím, jaká "schémata k Archimédovu zákonu" má kolega Pešat...
To je jednoduché, stačí nahlédnout do základoškolské učebnice fyziky. Začíná se představou úplně ponořeného tělesa a výkladem silového působení pro tento případ. Další varianty by měly navazovat (např. zmíněné částečně ponořen těleso atd.), záleží na tom, jak to učitelé uchopí a zvládají. To není úplně špatně, to respektuje zásadu od jednoduššího ke složitějšímu. Samozřejmě pochopení fyzikální situace žáky a navazující řešení jednoduchých problémů vede k opakování a procvičování, tj. k ve svém důsledku k lepšímu pochopení jevu.
Zdraví PP.
Okomentovat